Nils Frahm odehrál komorní koncert v nekomorním prostředí

24.04.2018 16:54 - Wojciech Nowacki | foto: Martin Chochola / musicserver.cz

Doslova větší zvuk alba "All Melody" Nilse Frahma zřejmě pro živé provedení vyžaduje větší prostor než dosud oblíbený Palác Akropolis. Universalismus jeho hudby rovněž láká konstantně rostoucí publikum. Ve výsledku však bylo nutno uznat, že komornější prostředí by bývalo bylo lepší.

Live: Nils Frahm

místo: Velký sál Lucerny, Praha
datum: 23. dubna 2018
Fotogalerie

Nils Frahm, Lucerna Music Bar, Praha, 23.4.2018
© Martin Chochola / musicserver.cz
Vizuálně ten večer dával tušit významnou kulturní událost. Na scéně osamocený Nils Frahm vypadal spíš jako dělník ze třicátých let. Hledaní nového prostoru nazval experimentem a Velký sál Lucerny pěkným místem. Publikum vypadalo, že nadšeně souhlasí, ale hudebník sám si velmi rychle uvědomil, že větší odstup od lidí mu ubírá typickou lidskost a přístupnost a neumožňuje fanouškům pozorovat jeho hru, včetně přirozených chybiček. Proto už brzy po začátku koncertu poprosil stojící dav, aby se přiblížil k pódiu.

Obzvláště v tichých fragmentech chyběla intimita uzavřeného prostoru Akropole. Zákoutí Velkého sálu láká k volnému pochybu a hledání nových úhlů pohledu na jeviště, ukázněné publikum se však snažilo dodržovat lehce posvátnou atmosféru události. Na rozdíl od barmanů cinkajících sklem. Sál očividně trápí lepící se podlaha a lehce nádražní vůně, ale jakás takás nálada se nakonec vytvořila.

Nils Frahm, Lucerna Music Bar, Praha, 23.4.2018
© Martin Chochola / musicserver.cz
Decentní vystoupení dalo vyniknout spíše jazzovým než klasickým prvkům nových Frahmových skladeb. "All Melody" nenabízí v podstatě žádné větší odchylky od jeho typického zvuku. Více nástrojů paradoxně přináší vetší minimalismus a menší napětí. Vyčnívá samozřejmě pěvecký sbor, ten však na desce spíše zbytečně protlačuje křehký autorův rukopis. V živém podání však byl tak syntetický, až kazil přirozenost koncertu. Jistě, Frahmova tvorba je z velké části čistá elektronika, ale nemuselo to být tak očividné. Ostatně stačilo si představit, jak by to vypadalo, kdyby na scéně stál opravdový sbor.

Zmíněný universalismus pramení právě z pocitu, že posloucháme klasickou hudbu, jen občas proloženou taneční elektronikou. Vlivy minimal techna jsou u Frahma stále silnější. K radosti publika, které nejživěji reagovalo právě na dynamičtější fragmenty. A také na skladby z alba "Spaces", které je evidentně hudebně a skladatelsky pořád lepší než novinka. Někdo tak mohl dostat pocit, že se nachází na sedícím tanečním koncertě. Snad i proto ne zcela zafungovaly hudebníkovy tradiční vtipné průpovídky nebo ukázky toho, jak tvoří a komponuje. Ač to byly okamžiky vskutku experimentální.

Nils Frahm, Lucerna Music Bar, Praha, 23.4.2018
© Martin Chochola / musicserver.cz
Nebyly to ale jediné paradoxy letošního vystoupení Nilse Frahma v Praze. Jeho hudba je sice schopna fungovat ve větším a pompéznějším prostoru, nelze však zachovat stejné zvyky a zejména bezprostřední kontakt s publikem jako v komornějších místech.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY