Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Milky Chance - Někdy nám přijde, jako bychom vytvořili monstrum

Milky Chance - Někdy nám přijde, jako bychom vytvořili monstrum

Vydáno: 19.04.2018 09:00 v sekci Rozhovory - Ondřej Hricko

Milky Chance se v únoru zastavili podruhé v Praze, aby naživo představili své poslední, rok staré album "Blossom". Tuto příležitost jsme využili k vyzpovídání německého dua, které se k nám letos ještě jednou vrátí na červnový Aerodrome Festival do Panenského Týnce.

SDÍLET:    
Máte za sebou turné po Severní Americe. Jak tamní fanoušci skupinu Milky Chance přijali?

Myslím, že poprvé jsme navštívili Ameriku v roce 2015. Byla to pro nás velká věc, protože to bylo poprvé, co jsme se vydali takhle daleko. Připadali jsme si opravdu daleko od domova a na docela dlouho. První turné trvalo asi tři měsíce. Když jsme tam ale přijeli, byl to skvělý a vzrušující zážitek. Každý nám navíc říkal, že je jen málo německých kapel, které se do Ameriky podívají. Publikum nás navíc přijalo skvěle, takže jsme měli pocit, že jsme opravdu dobyli Ameriku. (smích) Hráli jsme všude možně po celých Státech a každý z nás si to naplno užíval.

Měli jste čas poznat navštívená místa? Líbila se vám Amerika?

Ano, sem tam se nám povedlo i něco vidět. Navštívili jsme Niagarské vodopády, chtěli jsme vidět Grand Canyon, což se ale bohužel nepovedlo. Už ani nevím proč. Na šňůře ale není na takové věci příliš mnoho času: Spěcháte od města k městu a máte na objevování strašně málo času. Jde jen o tourbus, koncerty, a tak pořád dokola. Spousta míst, kde jsme vystupovali, je navíc na okraji města. Nějaký dojem z toho sice máte, ale že byste něco stihli poznávat…

Tento týden vám začala evropská tour. V čem jsou američtí fanoušci odlišní od těch evropských?

Co se týče publika, vnímáme rozdíly mezi národy. Řekl bych, že je znatelný rozdíl mezi východní a střední částí Evropy. Na východě dávají lidé najevo více nadšení a jsou vděční, asi proto, že tam tolik těch kulturních akcí nemají. Oproti tomu v Německu nebo Británii mají fanoušci víc možností toho více vidět. Třeba Londýn je plný koncertů, lidi mají více na výběr, jsou rezervovanější a více soudí. Samotný koncert ale ovlivňuje celá řada faktorů. Každý z nás má v tu chvíli svou náladu, určitě to znáte sami. A stejně tak to mají i fanoušci, návštěvníci těch koncertů.

Milky Chance

Milky Chance vznikli v roce 2012 jako folkové duo tvořené Clemensem Rehbeinem a Philippem Dauschmmem. Rok nato už je znal celý svět, a to díky velkému hitu "Stolen Dance". Ten se v roce 2013 objevil i na debutovém albu "Sadnecessary", po jehož vydání následovalo velké turné, které neminulo ani Českou republiku. Kapela se u nás poprvé objevila v rámci Overtone Festivalu v pražských Riegrových sadech. V březnu minulého roku pak na svou prvotinu Milky Chance navázali albem "Blossom". Ještě předtím do svých řad přibrali kytaristu Antonia Gregera, díky čemuž se rozšířili na regulérní trio. Na živých vystoupeních je od roku 2016 doprovází i bubeník Sebastian Schmidt.

Myslíte, že máte v publiku víc fanynek než fanoušků?

Na tohle se dá dívat z několika úhlů: Jednou se mi zdá, že přišlo více žen, třeba proto, že v prvních šesti řadách vidíte hlavně ženské a muži jsou někde vzadu. Statistiky na Facebooku a jiných médiích ale říkají, že je to zhruba půl na půl, někdy šedesát ku čtyřiceti.

Videoklip k písni "Doing Good" jste natáčeli právě v USA v San Franciscu. Proč jste si vybrali právě toto město?

Bylo to hlavně z důvodu plánování. Věděli jsme, že chceme natočit video a že budeme na šňůře. Věděli jsme, že právě v San Franciscu budeme mít nějakou chvilku volna. Už před tím jsme tam byli a město se nám moc líbilo. I proto jsme se rozhodli, že právě tam klip vznikne. Celé prostředí k tématu skladby parádně sedlo, takže za nás super.

Přišla během koncertní šňůry nějaká inspirace ke složení nových písní? Vznikl nějaký nový materiál?

Ano, jasně. Na našem druhém albu je několik skladeb, které jsem napsal během turné. Většina z nich vzniká v noci, kdy mám na to nejvíc klidu. Většinou je to po koncertě, kdy všichni sedíme v autobuse a vnímáme cestu a doznívají v nás dojmy z celé show. Je jedna nebo dvě hodiny ráno a mě začínají napadat různé melodie.

Poznali jste během tour nějaké zajímavé kapely nebo interprety, které byste našim čtenářům mohli doporučit?

Určitě! Hlavně během koncertování na festivalech jsme měli možnost setkat se se spoustou umělců, které máme všichni rádi a obdivujeme je. Napadají mě třeba Red Hot Chili Peppers, Gorillaz. Je jich hodně, spousta světoznámých umělců. Na festivalech toho využíváme, a když je ten den prostor, podíváme se na co nejvíc vystoupení.

Album "Blossom" je už venku téměř rok. Jak ho zpětně hodnotíte? Jste s výsledkem spokojeni i s odstupem?

Jsem s ním moc spokojený. Samozřejmě mě napadají další věci, které bych teď udělal jinak. Myslím ale, že takhle to má každý. Ale celkově jsem za výsledek rád. Nahrávání jsme si užili, zlepšili jsme svůj zvuk a byli jsme schopni toho ze sebe vydat víc než kdy předtím. Myslím, že jsme vše zkombinovali velice dobře.

V době prvního alba jste hráli pouze ve dvou. V roce 2015 jste ale mezi sebe přivedli Antonia Gregera. Chtěli jste svůj zvuk obohatit?

On u nás jako kytarista nezačínal. Začal hrát na harmoniku. Jsme kamarádi ze střední, a tak nás napadlo, že by naši hudbu mohl pěkně obohatit. Hlavně naživo na koncertech. Začalo to u dvou skladeb a pak se to rozrostlo. Umí hrát na celou řadu nástrojů. Řekli jsme si, že je škoda ho s sebou tahat na turné, aby si pak v noci zahrál jen ve dvou písničkách. Co se týče práce ve studiu, ve většině případů u nás slyšíš dvě kytary. Krok to byl docela logický, a když jsme navíc přibrali i bubeníka, stal se z nás pěkný kvartet. Stává se z nás kapela se zálibou v živých koncertech a to je přesně ten směr, kterým chceme jít. Jsme ovlivnění elektronikou a chceme ji dělat, ale hand-made.

Plánujete natrvalo přibrat i bubeníka?

Teď fungujeme naživo jako kvartet. Když produkujeme hudbu, jsme to jen my dva. Vycházíme spolu skvěle a společně můžeme pracovat velice dobře. Pokud by nás ale bylo příliš moc, mohla by to být komplikace.

V roce 2013 vám vyšel singl "Stolen Dance", který se stal velkým hitem v mnoha zemích včetně České republiky. Jaký to byl tehdy pocit, že vaší píseň hrají rádia po celém světě? V čem myslíte, že tkví úspěch toho songu a vůbec vaší tvorby?

Ono to nebylo jen tehdy, to se děje pořád. Pořád narážíme na lidi a na chvíle, které nám připomínají, že by to mohla být nejvýznamnější skladba naší kariéry. Ty ohlasy nám chodí ze všech možných stran: od přátel cestujících po celém světě - Indii, Singapuru a všude možně. Posílají nám videa z různých podniků včetně kaváren a ta skladba je na pozadí slyšet. Je to zvláštní, že je všude. Někdy nám to přijde, jako bychom vytvořili monstrum. Současně nám ten song ale přináší spoustu možností. Nyní se snažíme poukázat na těch dalších pětadvacet písní, které máme taky (smích). Někdy je to trošku smutné, ale nebýt tady té jedné, nedosáhli bychom svého.

Osobně považuji za vrchol alba "Blossom" skladbu "Cocoon". O čem je její text?

Tato píseň vznikla zničehonic a je v podstatě o tom, že pokud vás něco dokáže pěkně vystresovat a otřást vámi, vracíte se do míst, kde se můžete cítit bezpečně. Současně se uzavíráte před okolním světem jakoby do kokonu, nasloucháte jen sami sobě a vnímáte jen své emoce. Skoro jako reset vaší mysli nebo útěk. Cítit se v bezpečí a zjistit sám v sobě, co dělat dál.

Hudba Milky Chance zní skutečně pohodově. Vlastně si ani neumím představit, že by mezi vámi proběhla nějaká hádka. Odráží hudba kapely přátelskou atmosféru v ní?

Ano, určitě. Celá atmosféra je pohodová, někdy o něčem diskutujeme, ale nikdy se nehádáme. Nikdy na sebe nekřičíme nebo tak něco. Nikdy nevzniká zbytečná tenze a dáváme si dostatek prostoru. Už na sobě poznáme, kdy to potřebujeme. Vycházíme spolu prostě skvěle a jsme v pohodě. Ventilujeme se v hudbě, tam směřujeme veškerý adrenalin.

Když skládáte hudbu, vznikne první melodie, nebo slova?

Nejprve máme hudbu. Vznikne melodie, na kterou se soustředíme a kterou se snažíme různě vyšperkovat. Začnou se nabalovat další nástroje - harmonie, akordy, kytarové party, piano a všechno to spojíme dohromady. A je to právě melodie, která mě inspiruje k tvorbě textů. Opačně to funguje spíš výjimečně, i když třeba včera jsem začal psát texty, aniž bych měl hudbu.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Colours Of Ostrava, 4. den, Dolní oblast Vítkovice, Ostrava, 21.7.2018
Naživo: Závěr Colours of Ostrava ve znamení trojice Ziggy Marley, Grace Jones a Seasick Steve Tak, a sedmnáctý ročník Colours of Ostrava je definitivně za námi. Během čtyř dní jsme měli možnost na 22 scénách vidět přes 350 interpretů, ať už se jednalo o koncerty, divadelní představení či různé diskuze. V poslední... čtěte zde
Vydáno: 23.07.2018 00:29 v sekci Naživo
0
Colours Of Ostrava, 3. den, Dolní oblast Vítkovice, Ostrava, 20.7.2018
Naživo: Třetí den Colours ovládly Marie Rottrová, Lenny, Joss Stone a Jessie J Na Colours se letos opakovala situace z loňska, kdy měly na jeden den nadvládu ženy. Tehdy návštěvníky festivalu uhranuly LP, Norah Jones a Aneta Langerová. Letos vsadili pořadatelé na Joss Stone, Jessie J, Marii Rottrovou a Lenny.... čtěte zde
Vydáno: 21.07.2018 14:15 v sekci Naživo
8
Colours Of Ostrava, 2. den, Dolní oblast Vítkovice, Ostrava, 19.7.2018
Naživo: Kensington v Ostravě překonali další metu, Aurora očarovala i napodruhé Také druhý den měl festival Colours Of Ostrava co nabídnout. Kromě výše uvedených přilákali tisíce návštěvníků také islanďané Kaleo, roztančený projekt Mura Masa nebo soulový zpěvák Jacob Banks. A spousta zajímavých věcí... čtěte zde
Vydáno: 20.07.2018 14:09 v sekci Naživo
5
Colours Of Ostrava, 1. den, Dolní oblast Vítkovice, Ostrava, 18.7.2018
Naživo: Pharrell s N.E.R.D. Ostravu "Happy" neudělal, Beth Ditto však ano V den, kdy uběhlo deset let od premiéry "Temného rytíře" v kinech, se Heath Ledger nejspíše probudil z mrtvých a coby Joker s nadsázkou řečeno připravil ostravský festival o první oběť. Mimo to ale vystoupili i Future Islands, George... čtěte zde
Vydáno: 19.07.2018 14:29 v sekci Naživo
1
Nové desky 27-28/2018 - od Florence And The Machine přes The Vamps po druhý díl "Mamma Mia!"
Nové desky 27-28/2018 - od Florence And The Machine přes The Vamps po druhý díl "Mamma Mia!" V Nových deskách tentokrát shrneme novinky posledních dvou týdnů, a tak se konečně dočkáte čtvrté desky Florence And The Machine, debutu Tom Grennan, soundtracku k druhému dílu "Mamma Mia!" či denní části posledního alba The Vamps.... čtěte zde
Vydáno: 19.07.2018 06:57 v sekci Novinky | Nové desky
1
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Nové desky 26/2018 - od Gorillaz přes Bullet For My Valentine po Floexe s Tomem Hodgem (04.07.2018 07:26)
- Naživo: Bombastickému line-upu Aerodromu podrážely nohy organizační přešlapy (03.07.2018 20:41)
- Fotogalerie: Popový druhý den Aerodrome festivalu v obrazech (03.07.2018 16:49)
- Recenze: Gorillaz ukazují na "The Now Now" zamyšlenou polohu Damona Albarna (02.07.2018 00:01)
- Naživo: Druhý den Rock im Parku patřil šokujícím výkonům Thirty Seconds To Mars a Marilyna Mansona (16.06.2018 14:24)
- Naživo: Foo Fighters na Rock im Parku excelovali, Gorillaz lákali na novou desku (09.06.2018 11:16)
- Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2017 podle musicserveru (20-11) (08.02.2018 18:30)
- Naživo: Gorillaz v Praze byli excelentním zážitkem pro hudební fajnšmekry (15.11.2017 06:27)
- Fotogalerie: Gorillaz poprvé v Praze v obrazech (15.11.2017 00:40)
- Gorillaz oznamují předskokana na pražském koncertu a představují nový singl a videoklip (08.11.2017 18:48)

ALBUM TÝDNE 30/2018

Buddy Guy
The Blues Is Alive And Well

Ze žijících bluesmanů je Buddy Guy asi tím nejhvězdnějším, lze-li to v rámci tohoto starého žánru vůbec takto nazvat. Ani ve svých jednaosmdesáti letech ale nelení a neužívá si muzikantského důchodu, naopak dál tvoří i koncertuje. S nikdy nemizejícím úsměvem na tváři letos vydal album "The Blues Is Alive And Well".

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

So 28.07.
AIR Festival (Festivalpark, Hradec Králové)
Út 31.07.
Robert Plant & The Sensational Space Shifters (UK) (Tipsport Aréna, Pardubice)
St 08.08.
Sziget (Budapešť, Budapešť)
Pá 10.08.
Dance Divas (Výstaviště Holešovice, Praha)
Ne 12.08.
Goo Goo Dolls (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Ne 12.08.
alt-J (UK) (Sono Centrum, Brno)
Po 13.08.
Grizzly Bear (USA) (Roxy, Praha)
Čt 23.08.
Hop Hop Kemp (Festivalpark, Hradec Králové)
Čt 23.08.
Hip Hop Kemp (Festivalpark, Hradec Králové)
Út 04.09.
Flogging Molly (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Puding pani Elvisovej Ewa Farna Linkin Park The Cure Beyoncé Adele Rihanna Kryštof Lady Gaga AC/DC Coldplay Sia Madonna Avicii Metallica Richard Krajčo Ronnie Wood Pavel Callta Ed Sheeran Lucie Bílá
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2018 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver