Country ("Song and Dance Man"), jazz ("Djangology"), blues ("You Don' Want To Get You One Of Those"), Irskem střižený folk ("Borderline"). I trocha toho rocku by se našla. To všechno stačil Emannuel do třiašedesáti minut své nové desky naskládat. Všemu však dává jednotící rámec jeho hráčské umění.

Někdy je v podstatě střídmým doprovodem pro zpěváka - jako u již zmíněné "Borderline", kterou natočil s Amandou Shires -, jindy se doslova předhání se svými kytarovými souputníky, třeba s J.D. Simem a Charliem Cushmanem ve svižné "Wheelin' and Dealin'". V té se přirozeně proplétají akustiky s elektrickými kytarami a banjem a skladba má parametry oněch kytarových duelů, kdy je úkolem trumfnout toho druhého ještě větší krkolomností (spíš by se možná hodil novotvar prstolomností). Ani jedna položka v tracklistu ale v tomto ohledu nezavání vyloženou samoúčelností.

Tommy Emmanuel - a stejně tak dlouhá řada hostí, mj. Mark Knopfler, Ricky Skaggs, Frank Vignola nebo Jorma Kaukonen - si je svých schopností velmi dobře vědom. Střídmost, nikoliv počet tónů za sekundu dělá mistra. Ano, těch tónů je zde místy skutečně dost ("Keepin' It Reel"), ale nepůsobí jako prázdná exhibice. Deska "Accomplice One" doslova září uvolněnou atmosférou lehkonohého muzikantství. Tomu dopomáhají i občasné úryvky vtípků a smíchu ze studia. I přes to, že se album nahrávalo v různých studiích po celém světě, podařilo se zachovat mu jednotnou zvukovou náladu, která krásně podtrhuje stylové a zvukové nuance jednotlivých kytaristů. Ti nesplývají, každý z nich je rozpoznatelný originál.

Emmanuel poměrně unikátním způsobem balancuje na hraně jazzu a country. Tu více, tu méně prosakují styly výše uvedené. Výsledkem je velmi příjemná deska, která bohatou účastí hostů přidává do celku dostatek barevnosti, aby nezačala být ubíjející. Což je bohužel věc, k níž občas kytaroví virtuosové tendují. Tady je vše v pořádku, byť lehké zkrácení (například "Purple Haze" nebo "Watson Blues", obě z druhé poloviny alba) by od věci nejspíše nebylo. Kus muziky je to totiž velmi solidní a na zvolený přístup k věci přece jen poměrně zvukově omezený.