David Duchovny si od natáčení zřejmě poslední série "Akt X" odskočil nahrát své druhé album "Every Third Thought", kterým velmi volně navazuje na dva roky starého předchůdce "Hell Or Highwater". Autorsky se Duchovny nikam moc neposunul, novinka je snad o něco rockovější než slušná prvotina. To je ale ve výsledku spíš na škodu, protože žánrová barevnost debutu působila pestřejším dojmem a z pohledu posluchače určitě atraktivnějším. Novinka je skladatelsky hodně usedlá, byť světlé momenty skrývá. Baví zejména úvodní "Half Life" i zasněná "Someone Else’s Girl".

Nahrávku nejvíce sráží Duchovnyho zpěv nezpěv, kdy velmi úzce profilovaným vokálem posluchače pomalu a jistě uspává. Minimum hudebního i vokálního vzruchu způsobuje po polovině stopáže silnou letargii. Přežít bez lehkého klimbání druhou půlku desky je již úkolem pro silné a odvážně jedince se silnou schopností koncentrace. Duchovny si naštěstí přizval schopné hudebníky, kteří se leccos snaží napravit, ale pakliže je v popředí nepříliš zdatný zpěvák, je všechno marné. Album tak vyznívá jako kolekce písní, kterou bude hrát svým nejbližším na klidné přímořské párty, než jako počin hodný širší pozornosti. Duchovny je dobrý herec, jako spisovatel rovněž obstál a na debutu se zdál býti i zajímavým autorem. Druhou deskou ale potvrdil, že nepěvecké schopnosti a průměrný skladatelský talent jsou pro amerického herce charakterističtější, než asi doufal.