"Beat (Al)Boom 1968 - 1970" je solidním výletem do historie tuzemského bigbítu

12.02.2018 19:15 - Milan Menčík | foto: facebook interpreta

Kompilace "Beat (Al)Boom 1968 - 1970" je ve své podstatě třetím pokračováním předešlých disků "Beat Line" a "Big Beat Line", které byly posluchačsky i komerčně hodně vděčné. Nový koncept nabízí místo prostého výběru nejúspěšnějších singlů malinko jiný náhled na nejzásadnější domácí rockové desky. Jak dopadl?
7/10

Různí - Beat (Al)Boom 1968 - 1970

Skladby: CD1: Dědečkův duch, Línej skaut, Dám zejtra zas flám, Bad Bad Bird, I Feel So Lonely, I Must Hope, Perníková chaloupka, Hrnečku, vař!, Free Advice, The Final End (Definitivní konec), Blázni z Detroitu, Podomní prodavač srdcí, Dej si hlavu do mých dlaní, Zvonky, zvoňte, Poď so mnou, Keď odchádza kapela, Got My Mojo Working, Around And Around, I Believe To My Soul, Leží nade mnou kámen, On na mne zapomíná, Za vodou, za horou, Pták Rosomák, Z bílé černou, Kamenožrout zelený CD2: Stroj na nic, Rainy Day, Deserted Alley, Blues řetězů (A Change), Černej pán (I've Got Dreams To Remember), Quasimodův sen, Víc než nic, Esther, Sedm prázdných dnů, Abraka dabraka, Pieseň pre nikoho, Stromy, Svatojánská pouť, Dál než slunce vstává (Midnight Special), Dnes večer nejsem k mání, Kočičí král Felix, Píseň o starci, snu a dešti, Začíná máj (The Wreck Of The Antoinette), Devět a půl klobouku, Útěk z hladomorny, Mlejn (Spinning Wheel), Návštěva u tety Markéty, vypití šálku čaje
Vydáno: 19.01.2018
Celkový čas: 78:10 + 75:56
Vydavatel: Supraphon
V perexu zmiňované dvojalbové kompilace ("Beat Line" a "Big Beat Line") nabízejí především singlový souhrn a výcuc toho nejlepšího, co domácí čerstvě zrozená bigbítová scéna vytvořila. Bylo toho opravdu spoustu. Letošní "Beat (Al)Boom" si dalo podstatně složitější úkol: nahlédnout pod pokličku hned sedmnácti dlouhohrajících desek z období let 1968 - 1970.

Tak jako mnohokrát předtím u jiných titulů lze na kompilaci pohlížet ze dvou úhlů pohledu. Ten první nabízí možnost v dnešní zrychlené době dost zkratkovitě, ale přece jenom alespoň nějak nahlédnout na zásadní desky, které v té době právě v bigbítu měly mnohdy zcela jiný úkol než singly. Ty mají říci vše za tři a půl minuty, na rockových deskách konce šedesátých let však dostaly význam slova jako koncepce, psychedelie, virtuozita. Klad je tedy především v tom, že nabízené ukázky z jednotlivých desek mohou neznalé nalákat k poslechu či koupi celých jednotlivých alb.

Záporem a druhým úhlem pohledu je právě fakt, že se jedná o výcuc. Častokrát jsem si během poslechu připadal, jako bych sotva otevřel dveře do místnosti, ale ještě než bych si ji stihl prohlédnout či se v ní dokonce uvelebit, byl bych nemilosrdně vykázán do další. Je dobře, že editor kompilace leckdy záměrně nedbal na úspěšnost jednotlivých skladeb a u olympické "Želvy" totálně odstřelil provařené songy, jako je titul nebo "Snad jsem to zavinil já", a dal přednost jiným písním kultovní desky.

Alba zde představená jsou velmi různorodá. Hudba Marthy a Teny Elefteriadu (na titulním snímku) či sourozenců Ulrychových (zde pod hlavičkou Atlantisu) si již tehdy hodně tykala se zpěvností a křehkostí folklóru, Michal Prokop se s Framus Five zaobíral především černou muzikou, Petr Novák byl hodně expresivní, jmenovec Pavel neměl daleko k popu. Je to takový mišmaš, který udrží fanouška v pozoru až k úplnému konci dvojalba, které má v podstatě maximální stopáž a trvá dohromady dvě a půl hodiny. A díky Blue Effectu a Jazz Q Praha dokonce dost předjímá i věci příští a dění v rocku sedmdesátých let.

Naprosto zaslouženě nechybí ani spojení dvou géniů slovenského bigbítu, Mariána Vargy a Pavola Hammela, jejichž Prúdy dostaly prostor hned dvojnásobný, a to díky legendárním deskám "Zvonky, zvoňte" a eponymnímu následovníkovi. Chuťovkami pro fajnšmekry pak může být Josef Laufer a The Majesties, začínající Marie Rottrová s Flamingem či dnes už pozapomenutá Fortuna, která byla inspirována tehdy velmi slavnými Mamas And Papas.

Tehdejším zásadním problémem bylo, že čas, kdy se desky objevily na pultech, často vůbec neodpovídal době, kdy písně na ně vznikly. Důvodem byla obsazená nahrávací studia, ale i nedostatek materiálu pro výrobu desek či jejich obalů. Stručné představení všech obsažených alb a celkově solidní dokumentace však dovršuje dobrý dojem z poslechu. Hudba té doby byla plná nápadů, invence, chuti, elánu a není se čemu divit, že spousta osobností z té doby působí na scéně dodnes.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY