Bekovku do čela a pivo do ruky aneb Dropkick Murphys v Praze

02.02.2018 08:49 - Jiří V. Matýsek | foto: Vojta Florian /musicserver.cz

Folk-punkeři Dropkick Murphys se po letech vrátili do Prahy. Přivítala je po strop našlapaná Malá sportovní hala na pražském Výstavišti. Nové songy, staré hity, coververze The Clash i Johnnyho Cashe - to vše zaznělo na nadupaném koncertě. Irská punková hospoda je klišé, ale i tak nějak by se ten večer dal popsat.

Live: Dropkick Murphys

místo: Malá sportovní hala, Praha
datum: 1. února 2018
support: Glen Matlock
Fotogalerie

Dropkick Murphys, Incheba arena, Praha, 1.2.2017
© Vojta Florian /musicserver.cz
Bostonští patrioti se po letech vrátili do Prahy v pozici nekorunovaných králů svého žánru. Zatímco jejich souputníci Flogging Molly už roky nevydali nic, co by překonalo dvojici "Drunken Lullabies" a "Float", Dropkick Murphys maji za sebou desky hned tři. "Going Out In Style", "Signed and Sealed In Blood" a nejnovější "11 Short Stories of Pain and Glory" poněkud obrousily punkové hrany jejich starších nahrávek, zato jim bezpochyby přitáhly nové posluchače. Možná i to je důvod, kromě toho, že je to sakra dobrá muzika, proč na ně v Praze čekala vyprodaná Malá sportovní hala.

Předskokan Glen Matlock je legenda. Bohužel však pocit, že se díváme na originálního basáka Sex Pistols (však víme, Sida Viciouse dostal do kapely jeho vzhled, fakt, že neuměl hrát, byl v tu chvíli podružný), nahradil spíše smutek. Když už musí kdysi-pankáč stát sám s akustickou kytarou uprostřed jeviště, zlaté časy rocku jsou definitivně pryč. Dojmu nepomohly ani pistolovské fláky "Pretty Vacant" a "God Save The Queen", ani zvuk, který byl natolik potichu, že nedokázal přehlušit šum hovoru. U headlinerů se to naštěstí srovnalo, přece jen disponují o něco silnějším nástrojovým arzenálem.

Dropkick Murphys, Incheba arena, Praha, 1.2.2017
© Vojta Florian /musicserver.cz
Bostoňané jsou na vrcholu. A i když velkou část haly nejspíše přitáhla na koncert jejich mírně folkovější tvář, valili to do diváků pěkně zostra. Od úvodní "State of Messechuttses" až k přídavkové kombinaci "Shipping Out To Boston" + "Folsom Prison Blues" Johnnyho Cashe jeli celý koncert takřka bez přestávek. A to až tak, že se jedna skladba v podstatě prolínala do další.

Nové skladby (halekačky typu "Blood" nebo "First Class Looser") hladce zapadly mezi starší věci ("Johnny, I Hardly New Ya"). Piva létala vzduchem už od první skladby, ale v okamžiku, kdy zazněla mandolína v úvodu "Rose Tattoo", byla hala na lopatkách. To už létaly mikiny a přibyli plavci na rukách davu.

Hudba Dropkick Murphys má fantastickou schopnost spojovat. "You'll Never Walk Alone" a "Until The Next Time" opěvují přátelství, sounáležitost, schopnost najít sílu sám v sobě. On to byl ve čtvrtek svým způsobem motivační seminář. Je to klišé, ale Malá sportovní hala se otřásla v základech. Ale ne pod náporem skákajících diváků. Otřásla se pod tou dávkou pozitivní energie.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY