Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Feine Sahne Fischfilet - Sturm & Dreck

Pravnuci soudruha Honeckera, praví levičáci, kindrpankáči a hrdí vítači Feine Sahne Fischfilet. Na "Sturm & Dreck" jsou opravdu třída. Dělnická

Vydáno: 06.02.2018 19:40 v sekci Recenze - Lukáš Benda

Velejemnými slzičkami potu z rotujícího poga ovoněné, chladnoucím popílkem rozptýlených revolučních buněk zauzené, lahodně krémové rybí filetky. Okázale buřičský počin rostockých rošťáků Feine Sahne Fischfilet chytá toho času bronz na piedestalu německého žebříčku prodeje nosičů, protože pank is not mrtev!

SDÍLET:    
7/10

Feine Sahne Fischfilet - Sturm & Dreck

Vydáno: 12.01.2018
Celkový čas: 37:34

Skladby: Zurück in unserer Stadt, Alles auf Rausch, Angst frisst Seele auf, Schlaflos in Marseille, Zuhause. Alles anders, Dreck der Zeit, Ich mag kein Alkohol, Suruç, Wo niemals Ebbe ist, Wir haben immer noch uns, Niemand wie ihr

Vydavatel: Audiolith

Kdyby byla neklidná tvorba Feine Sahne Fischfilet použita Toltékem Duškem při předělech mezi jednotlivými spiritualistickými dohodami jeho známé ezoterické inscenace, nejeden kreativec by v honbě za čtenářsky nejvděčnějším sexy sloganem modifikoval ústřední motto tuzemské mutace Antifašistické akce - rozumějte: "Vesmír nemůže za vaše posraný životy."

Ne. Ani poslechem radikálního šumu "Sturm & Dreck" hvězdokupami univerza nezatřesete. Ne. Na svém trapně bezcenném osudu donquijotsky se vzpouzející, do posledního uštědřeného úderu srdnatě ze všech sil bojující, leč měřítkem vesmírné šachovnice naprosto bezvýznamné figurky nezměníte nic. Ne. Nic nezměníte na znění i vyznění přidělené nejzbytečnější role toho vůbec nejvedlejšího z vedlejších antihrdinů, jedince lehounce nahraditelného, pevně ukotveného na dně sevřené dlaně zotročeného otrokáře, představujícího dnešní společnost. Ale nic není černobílé. Na téhle pozoruhodné pankové divnoplanetě je totiž vše tak nějak červeno-černé. Tak nějak jiné.

Uvolněte se, děkuji. Od úvodního oťukávání nechte "Sturm & Dreck" volně působit na první signální. Neřízené výboje živelné energie ji záhy roztočí do vrtule, až se turbulentně splaší i dosud leklé čakry a vy neodkladně zatoužíte navštívit nejbližší festivalový vál, do jehož propagačních promoplakátků jsou jako převaděči energické spojitosti i mezilidské pospolitosti, ve zlatém řezu, velikostně patřičně významným fontem vepsáni rebelové s příčinou Feine Sahne Fischfilet.

Harmonizující, nerušivá, téměř meditační kulisa, jako zklidňující prvek obzvláště vhodná do liduplných gastroprostor franšíz typu McCafé či Starbucks. Přesně taková nová deska není. Ale až si příště do Mekáče zase přinesete Marxův "Kapitál", abyste v něm mohli hodiny ledabyle listovat, zkuste "Šturm & Drek" přece jen pustit té za pokladnou stojící, na kolejné si vydělávající studentce libovolného humanitního oboru libovolné vysoké školy. Samozřejmě, teprve až bude mít nosnice nositelka trockistických ideálů pracujícího lidu po šichtě. Buď vás její thorsteinarový přítel sundá působivou ranou pěstí, mířenou do huby, trefenou na zuby, no anebo si ráno po probuzení prohlédnete stejnokroj lokálních bohyní brigádnic, docela zblízka, obrácen navíc celičký naruby.

Pro příjemně nepříjemný, bláznivě roztěkaný, raušem rozcuchaný, cirkusově rozjuchaný, za pohrdavého přehlížení vrchních vydavatelských velkokorporátů v tichosti vzniknuvší, hlasitý, nadevše nezávislý počin nalezneme nespočet různorodých využití. Zůstaneme-li u dalšího z terčů útoků RAF, zástupců establishmentem řízené vládnoucí mediokracie, tak dramakombo úderných rytmů a hřmícího řevu rozhodně ocení tvůrčí štáby všech lehce bulvárních zpravodajských relací. Nabízí se jim totiž ideální podkres každé správné jasně-že-nezabarvené reportáže ze série soubojů dobra se zlem, z nichž vzejdou vždy jen samí poražení a jediným vítězem zpravidla stává se strach. Prašť jako uhoď, zda jde o střet kopanou zfanatizovaných zlovýtržníků s neomylnými pomáhajícími a chránícími policejními složkami nebo kryptoboj samozvaných strážců hranic čisté Evropy a křesťanské morálky se zástupy neziskovkami a Sorosem dotovaných rasových zrádců, připravujících ručníkářskou invazi skrze jistě-již-brzičko-dorazivší vlnobití ilegálních migrantů. Suum cuique.

Každému, co jeho jest. Namiřte proto k nebesům křečovitě sevřenou pěst a vzdejte hold všem mučednickým obětem revolučních snah o lepší svět. A pak si objednejte číze a hrany. Při pietní modlitbě namísto "Amen" s totožnou kadencí nahodile vykřikujte "No pasarán". Zůstaňte ale obezřetní, ať se nad plastovým IKEA tácem s plastovým KFC jídlem nerozdovádíte přespříliš, jinak si potřísníte své nově koupené, drobnými, šikovnými, východoasijskými, svobodnými, dětskými prstíky s nehynoucí láskou vyhotovené konfekční fair-trade H&M tričko s ksichtem Che Guevary. Dbejte zvláštní opatrnosti, ať ve sladidlovém BIO roztoku bezedného, recyklovatelného, lehkokolového XXXXL kelímku, nedojde k utonutí toho nejcennějšího, čím vás Vesmír obdaroval - ze sadu iJabloní čerstvě očesaného, nejnovějšího, novogeneračního, nakousnutého iPlodu.

Everest hitparád oblíbenosti, rozumějte četnosti rádiových rotací, se v německy mluvících zemích - nutno podotknout, nezřídka - podaří udolat vyslankyním a vyslancům okrajových žánrů. Jak jsme si za poslední dekádu díky fenomenálním úspěchům Petera Foxe, Jana Delaye, Marterii, Caspera či K.I.Z. příjemně přivykli, jedná se nejčastěji o interesantní, inspirativní osobnosti z hiphopového ranku. Síla slova vládne všemu a všem. Ovšem aby nejvyšší příčky hitparád i žebříčku prodejnosti atakovalo tak nestravitelné a k ideálu standardního vkusu na hony vzdálené sousto jako syrový, nízkonákladový DIY pank, to tu ještě nebylo. A nyní něco pro zasmání: Řečí čísel je pank v dnešním Německu takřka středoproudou záležitostí. Kupříkladu Ed Sheeran byl v jednom z lednových vydání celoněmeckého výkazu prodaných nosičů až šestý, zatímco Feine Sahne Fischfilet uhájili s nahrávkou "Sturm & Dreck" medailovou pozici - okupovali třetí plac.

Představte si fantaskní vizi tuzemské všeobecné kulturní gramotnosti, že by i u nás bylo napříč populací masově úspěšné, nikoliv nutně pankové, jen jednoduše jakékoliv alternativní, osobité, jiné než uměle načančané, nehybnými vlnami rádio-popu zpěněné album. (Zde, ve stínu závorek, nabízím prostor pro kolektivní ublinknutí.) A když píšu rádio-pop, mám na mysli dinosauří dno, dino-dno, tedy pro naše končiny signifikantní soc-pop. A když píšu soc-pop, mám na mysli pěticípou hvězdu plus osmistrannou rudou značku s bílým lemem a výstražným nápisem Stop.

Berlínský střípek z mozaiky vlastní minulosti & nepochopitelné chacharské intermezzo

Feine Sahne Fischfilet jsem poprvé zaregistroval vlastně docela stylově - ohlušujícím způsobem z vykuchaného, ochraptělého reproduktoru za zaplivaným barem východoberlínského komunitního hausprojektu TWH. Ze zjizvených, cigaretovým kouřem stařených stěn kultovního kreuzberského squattu odkapával mazlavý pot na nepříjemně lepkavou, kdysi-asi-parketovou, nyní v chcankách plovoucí vintage-retro-podlahu, tehdy, zkraje prázdnin, za vlhkého tropického podvečera roku dvanáct, kdy se Die Mannschaft chystal v semifinále fotbalového Eura, všem předpokladům navzdory, vybouchnout a vypadnout se slaboučkou Itálií, tedy tehdy, těsně před vydáním třetí, pro budoucí směřování Feine Sahne Fischfilet a zájem publika i médií zcela zásadní a zlomové - dovolím si skromně soukromě tvrdit, též vůbec nejlepší a dnešní optikou, snad i díky selektivně zidealizovanému magickému kouzlu tehdejších časů, naprosto nepřekonatelné, nedostižné - desky "Scheitern und Verstehen".

Feine Sahne Fischfilet
Co se komparace jednotlivých alb týče, německá hudební kritika moji nostalgickou nótu příliš nesdílí, ba ji svorně rozporuje, když se v recenzích na nejnovější přírůstek do diskografie FSF s nevídanou jednotou tvrdí, kterak teprve s aktuální, v pořadí pátou studiovou nahrávkou "Sturm & Dreck" kindrpankáči dospěli, a Feine Sahne Fischfilet se tak ocitají na prahu svého zlatého věku. Ve virtuálním i reálném prostoru toho času kulminující hype pak tomuto převládajícímu názoru dává pomyslný štempl věrohodnosti.

Název šestihlavé formace (v doslovném překladu do češtiny zní: Jemné, lahodně krémové rybí filetky) zdál se za letního pološera ještě o úroveň víc pank, to když mi na lahvičku vychlazené Astry Arschkalt, jíž jsem ve vyzkratovaném záseku až s freudovským, fetišistickým zalíbením hladil po hrdle, má tehdejší přítelkyně Pauline - jež již jinak až do svítání mlčky truchlila, oplakávajíc nezdar místních fotbalových polobohů, Bastiho a Mesuta především - nepozorovaně nalepila vzkaz: "Wie wäre es mit Senf?" ("Jaké by to asi bylo s hořčicí?") V kombinaci se zmíněnými rybími filetkami se mi ono imaginární meníčko vrylo hluboko do paměti jako vjem z jakéhosi surreálného, cirkusového dada-vesmíru. Freakshow mající grády. A to jsem tehdy ještě netušil, že právě FSF mají na svém kontě onu neméně bizarní, lokálně jakdybyslavnou, oslavnou píseň o Ostravě.

"Procestoval jsem celý svět sem a tam a tam a sem, hej kámo, od Barcelony až po Debrecín, když se mě však zeptáš, kde bylo úplně nejkrásněji, kde cítím se jako doma, bez zaváhání ti odpovím, že v Ostravě. Jo, doma jsem jedině v Ostravě." Mno, tomuhle panku příliš nerozumím dodnes. Jak se může sebranka ex-DDR volnomyšlenkářů z okolí severoněmeckého Rostocku zamilovat právě do Ovy, mi i nadále uniká. (Drazí Ostravaci, zde si můžete odložit vaše tři vykřičníky. Díky!!!)

Feine Sahne Fischfilet
Tak či onak, už dlouhá léta, vlastně od zmíněného léta dvanáct, jen tak z čiré radosti ze smutného bytí, poslouchám tyhle antifácké levoty a sluníčkové vítače, byť s jejich vyhraněnými, radikálními, sociálně politickými názory čas od času, občas, často nesouhlasím, ovšem rozhodujícím faktorem pro mě bývá teprve ta jejich upřímná, čistá angažovanost, obohacena navíc integrovaným, plně automatizovaným, vysoce nakažlivým entusiasmem, což ve výsledku dokáže rozehrát fascinující podívanou, nu, a také rozehřát i toho za maskou lhostejnosti hibernujícího kapesního revolucionáře ve mně. A vězte, každý v sobě máme obdobné, sic spící, ale s neutichající naivitou utopisticky snící, po zlodružství hladové, hravé a jistojistě již brzy po čase zase znovuprobuzené dítě. Kdykoliv FSF slyším, jako kdyby se na mžik okamžiku k životu probralo cosi, co ve mně už dávno chcíplo. Anebo chcípnout mělo. ¡Viva la revolución!

A propos, pointu výše zmíněného ostravského divnopříběhu očekáváte marně. Paradoxně jeví se tahle exotická láska více sexy Rostočanům než Chacharům, zatímco na Bazalech ve Vítkovicích nemá o ódě na Ostravu nikdo ni šajn, v kotli třetiligové Hansy Rostock se popěvek z této písně plně etabloval mezi stálé chorály. Pro fotbalové kajnšmetke fajnšmekry jen doplním, že přibližně před pěti lety navštívili na základě songu FSF zápasy Baníku i ultras-skupinky z Rostocku s žel nevyužitou nabídkou vzájemné fanouškovské družby. Výsadkáři z GieKSy jim naopak na cestu zpět nabančili.

Přestože jsou věrnými slezskými patrioty, nebyli Feine Sahne Fischfilet nikdy oficiálně pozváni na místní Colours. Ve Vítkovicích přesto v době konání populárního festivalu vystoupili, před čtyřletím si jedné letní noci vytvořili vlastní improvizovanou stage, když v industriálních kulisách ilegálně zahráli několik svých písní. I vzhledem ke stadionovému zvuku aktuální nahrávky by si Feine Sahne Fischfilet oficiální pozvání na ostravský festival zasloužili. Vzhledem ke kombinaci vrozené skromnosti a prazvláštně osvojené slabosti pro hlavní město Moravskoslezského kaje by místo honoráře pravděpodobně vzali za vděk i basou Ostravaru Radegastu a podepsaným dresem Milana Baroše.

Stačilo deset let - a pět vydaných desek Feine Sahne Fischfilet -, aby se karty na německé kytarové scéně rozdaly docela odlišným způsobem, než jak i ti nejbláhovější prognostici očekávali. Die Toten Hosen působí jako své vlastní senilní karikatury, jež nejnovějšími nahrávkami nenávratně započaly zapáchat hnilobou a rozkládající se tkání. Vyjma oddaného fanklubu, co každoročně rituálně na Silvestra zapomíná přetočit kalendář (asi since 1993), nemohou dávno vyčichlí Die Ärzte reálně zajímat snad už nikoho příčetného. Jejich odhodlání nahradit ostrý punkrock otupělým kvazi-jazzem, a vyluzovat tak neladící, nefungující, nic s ničím nepředávající paskvil, to je vskutku na metál. Ano, nesmrtelnými, respektovanými legendami s obdivuhodnými kariérami zůstávají obě zmíněné party, jenže ani sebevíc uctivých uznání jim nezaručuje statut nedotknutelnosti a věčné dokonalosti, na což se někdy poněkud strojeně, cíleně zapomíná.

To FSF jsou jedineční nenapodobitelnou opravdovostí, slovy jen velmi obtížně popsatelnou živelností, a vůbec, tou svou charakteristickou neuvěřitelnou uvěřitelností. Zdobí je přesně to, co zoufale chybí hudebně obdobně kvalitnímu a co do popularity naprosto rovnocennému Kraftklubu. Při hledání dalšího vhodného partnera pro hudební porovnání se potenciální adepti nabízí paradoxně více na polské než na domácí, německé straně. Bude přece jen pravdy trochu na akademickém, geopolitickém šprochu, že Meklenbursko - Přední Pomořansko, odkud členové grupy pochází, má pro poněkud svéráznou, neněmeckou mentalitu blíže k Polákům (a Lužickým Srbům), zkrátka ke Slovanům než k ostatním Němcům. Tu skáčkovými rytmy připomínají chameleoni Feine Sahne Fischfilet legendární Podwórkowi Chuligany, v pomalejších polohách krasosmutněním rozjiskřenou ambient atmosférou Akurat, jindy zase kritickým (pře)myšlením a nazlobeností se socio-politickým přesahem Kłaptoczův Buldog.

Přestože německá novinářská obec chvalozpěvy na album "Sturm & Dreck" rozhodně nešetří, na poměrně prestižních adresách dokonce padaly i vůbec nejvyšší známky, sám jsem při bodovém ohodnocení toliko úspěšné novinky dlouho váhal. Vždyť nový materiál nemá na hymny "Komplett im Arsch" nebo "Geschichten aus Jarmen" ani náhodou. Všechno nové mi i po šestnáctém poslechu zní stejně. Sic stejně dobře, ale stejně. Anebo? Jedná se jen o zkreslené nostalgické vnímání? Upřímně, s jistotou jsem si odpovědět až do uzávěrky recenze nedokázal. Feine Sahne Fischfilet ocením sedmičkou. Pokud ovšem máte to štěstí a nejste zatíženi minulostí, tedy nutností srovnávat své oblíbené staré srdcovky z tehdy s těmi ještě toliko pod kůži nevlezlými, ale jistě-že-vůbec-ne-zlými novými vypalovačkami, položte si před sebe na sebe do tvaru osmičky své sevřené pěsti a přidejte v hodnocení desky namísto mnou udělené sedmy bonusbod k dobru.


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • chachachacha (mask, 06.02.2018 21:39) Reagovat

    NIKDY jsem se při čtení čehokoliv na MS takhle nepobavil! God Save Benda

  • Pank is not mrtvej voe (Luďan Homolka, 06.02.2018 23:33) Reagovat

    Ty fileti by se asi líbili Fanànkovi... :-)

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Makrorecenze "Man Of The Woods" Justina Timberlakea
Makrorecenze: Makrorecenze "Man Of The Woods" Justina Timberlakea Hned sedm redaktorů musicserveru se rozhodlo vyjádřit k nové desce Justina Timberlakea "Man Of The Woods". A jakkoli naprostá většina z nich sdílí upřímný obdiv k tomuto zpěvákovi, herci, skladateli, tanečníkovi... nové album se... čtěte zde
Vydáno: 16.02.2018 10:30 v sekci Recenze | Makrorecenze
20
Albert Černý (Lake Malawi) - Už nejsem rozjuchaný týpek, co skáče po pódiu
Rozhovory: Albert Černý (Lake Malawi) - Už nejsem rozjuchaný týpek, co skáče po pódiu Vnímání listopadové debutové desky Lake Malawi "Surrounded By Light" podle zpěváka Alberta Černého záleží jen na úhlu pohledu. Ve svém posledním rozhovoru pro tento rok zavzpomínal i na konec Charlie Straight. "Měl jsem pocit, jako... čtěte zde
Vydáno: 15.02.2018 09:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
2
Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2017 podle musicserveru (10-1)
Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2017 podle musicserveru (10-1) Někdo říká, že dobré hudby je málo, my říkáme, že dobré hudby je hodně. A skvělé taky. Z desek, které v zahraničí vyšly v minulém roce, hlasovalo 22 redaktorů musicserveru pro celkem 237 alb, z nichž vzešlo čtyřicet... čtěte zde
Vydáno: 14.02.2018 10:30 v sekci Publicistika
21
Pohled do českých hitparád - 6. týden 2018
Muž z lesa Justin Timberlake pokácel českou hitparádu Na novou desku Justina Timberlakea čekali fanoušci pět let, takže není divu, že si pro ni hned v první týden po vydání běželi do obchodů. Zpěvákovi tak vůbec poprvé zajistili první příčku české albové hitparády. V singlech... čtěte zde
Vydáno: 13.02.2018 09:30 v sekci Novinky | České hitparády
0
Dvacet nejlepších domácích desek roku 2017 podle musicserveru (5-1)
Publicistika: Dvacet nejlepších domácích desek roku 2017 podle musicserveru (5-1) Někdo říká, že dobré hudby je málo, my říkáme, že dobré hudby je hodně. A skvělé taky. Z desek, které v Česku a na Slovensku vyšly v minulém roce, hlasovalo 22 redaktorů musicserveru pro celkem 81 alb, z nichž vzešlo dvacet... čtěte zde
Vydáno: 12.02.2018 15:00 v sekci Publicistika
31
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Naživo: Lollapalooza do Berlína zavítala již potřetí, opět s hvězdami, ale i problémy (21.09.2017 13:38)
- Naživo: Major Lazer a Two Door Cinema Club na Szigetu přilákali davy, zazářil ale hlavně George Ezra (19.08.2017 17:47)
- Naživo: Lower Than Atlantis do toho v závěru Rock For People skočili po hlavě (10.07.2017 23:14)
- Fotogalerie: Poslední den festivalu Rock for People v obrazech (07.07.2017 18:20)
- Fotogalerie: Kraftklub rozdávali ve vyprodaném Lucerna Music Baru lekce němčiny (14.02.2016 23:21)
- Němečtí Kraftklub se vrací do Prahy (30.11.2015 21:37)
- Naživo: Metallica, Haim, Seether a Crazy Town byli sladkou tečkou za Rock am Ringem (29.06.2014 13:33)
- Naživo: Linkin Park, Fall Out Boy, Kaiser Chiefs a bizarnosti. Třetí den Rock am Ringu stál opět za to (23.06.2014 12:49)
- Publicistika: Třicet nejžhavějších jmen letošního léta (18.07.2013 13:00)
- Publicistika: Top 10 (prozatím) malých kapel, kterým vládnou ženy (01.07.2013 08:00)

ALBUM TÝDNE 07/2018

Justin Timberlake
Man Of The Woods

Justin Timberlake se opět po letech strávených ve filmové branži vrátil k hudbě a během několika týdnů od úvodních spekulací vydal svou pátou studiovku "Man Of The Woods". Na ní se opět posunul jak dále, tak také zpátky. Co to vlastně znamená, si přečtěte v recenzi.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 21.02.
The Charlatans (UK) (MeetFactory, Praha)
Po 26.02.
Fever Ray (SWE) (Forum Karlín, Praha)
Út 27.02.
Toto (USA) (Forum Karlín, Praha)
St 28.02.
Son Lux (USA) (MeetFactory, Praha)
Pá 02.03.
Rag'n'Bone Man (UK) (Forum Karlín, Praha)
So 03.03.
Jessie Ware (UK) (Divadlo Archa, Praha)
Ne 04.03.
Alvvays (CAN) + Spinning Coin (UK) (Rock Café, Praha)
St 07.03.
Too Many Zooz (USA) (Roxy, Praha)
Pá 09.03.
Carpenter Brut (FR) (Palác Akropolis, Praha)
So 10.03.
Parov Stelar (A) (Tipsport Arena, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Katy Perry The Neptunes Chris Stapleton Avatarium Amy Winehouse Gun Dreams Thurston Moore The 1975 Zdenka Predná Ewa Farna Lady Gaga Victoria Beckham John Mayall Turbonegro Awolnation CHVRCHES Ava Luna Portico Quartet Peter Frampton Kryštof
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2018 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Mobilní verze | ISSN 1804-5529
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver