Supraphon v reedici kultovní desky "Songy a balady" připomíná končící kariéru Marty Kubišové

11.10.2017 12:30 - Milan Menčík | foto: facebook interpreta

Letošní rok je posledním, kdy si posluchači mohou na koncertech vychutnat umění Marty Kubišové. Ženy, která se jedinečným způsobem zapsala do historie československé populární hudby, byla hvězdou první velikosti a poté na dvacet let naprosto umlčena. Ideální čas pro reedici kultovního debutu "Songy a balady".
10/10

Marta Kubišová - Songy a balady

Skladby: Hej, Jude (Hey, Jude), Proudy (Prove It), Dobrodružství s bohem Panem (Greensleeves), Tak dej se k nám a projdem svět, Modlitba pro Martu, Magdalena (Aleluya), Ring-o-ding, Mamá (When My Dollies Have Babies), Ne, Balada o kornetovi a dívce, Všechny bolesti utiší láska
Vydáno: 22.09.2017
Celkový čas: 40:56
Vydavatel: Supraphon
Druhá polovina šedesátých let byla v oblasti populární hudby ve světě jednou z nejzásadnějších. Paprsky tohoto dění pronikaly i přes temnou železnou oponu k nám, takže v tomto období vznikala kultovní divadla, nádherná díla a prostor dostaly spousty mladých umělců ať už v oblasti bigbítu či popu.

Jedním z nich byla i Marta Kubišová, která s kariérou začala v roce 1962. Ty opravdové zlaté časy jí nastaly až díky působení v divadle Rokoko od roku 1964. Tam se definitivně protrhla stavidla a Kubišová vydávala množství singlů, z nichž se staly hity, které se hrají dodnes ("Loudá se půlměsíc" či "Víc nechtěl by už ani D' Artagnan" jsou pouhou drobnou připomínkou zpěvaččiny tehdejší tvorby).

Doba však už byla taková, že úspěšné singly automaticky neznamenaly možnost natočit celou desku. Téhle příležitosti se zpěvačka s nezaměnitelným hlasem dočkala až v roce 1968, kdy měla na svém kontě desítky nazpívaných písní a singlů. V listopadu a prosinci pak pod producentským dohledem Bohuslava Ondráčka natočila kolekci, na kterou se ještě dlouho nezapomene.

Deska "Songy a balady" je napěchována hity od začátku do konce. Aby nedošlo k mýlce - slovo hit v dnešní době znamená třiapůlminutový rádiový kolovrátek. Tady se však jedná o skladby, které přežily generace, trvají dvě i pět minut a mají texty s neuvěřitelnou hloubkou. Souhlasím s dobovou recenzí Antonína Matznera, který v Melodii č. 8 z roku 1969 napsal, že "tohle LP se člověku nechce recenzovat, ale poslouchat".

Typ skladeb, jejich nálada, barva hlasu a magická krása interpretky do sebe tak neuvěřitelně zapadají, až se z toho tají dech. I kdyby nahrávku i zpěvačku nepotkal takový osud, jaký ji potkal, stala by se bestsellerem. První náklad byl okamžitě rozebrán, další reedice už se musela obejít bez "Modlitby pro Martu" a "Ne" a pak už byly "Songy a balady" uzamčené v trezoru na sto západů. Tam vydržely do začátku roku 1990 a až pak došlo k další reedici. Výmluvně o kultu desky hovoří i páté místo v anketě Československá deska desek v roce 2000.

Letošní reedice je vylepšena o nový remastering a rozšířený booklet, který obsahuje dobové materiály, ohlasy, ediční poznámku z roku 1996 a také vůbec poprvé kompletní seznam textů. Nechybí vůbec nic z toho, za co by se měl strhnout byť jen jeden bod v hodnocení.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY