Chuck Berry podvacáté je vlastně úplně stejný, pořád je však radost ho poslouchat

31.08.2017 15:10 - Jiří V. Matýsek | foto: facebook interpreta

Nejnovější album Chucka Berryho mělo být do jisté míry narozeninovým dárkem k životnímu jubileu velkého muzikanta, připomenutím ve stylu "Ještě jsem tady, ještě žiju". Nakonec se stalo Berryho testamentem, ohlédnutím za dlouhým životem pionýra rock'n'rollu, inovátora a nesporně inspirující osobnosti.
6/10

Chuck Berry - Chuck

Skladby: Wonderful Woman, Big Boys, You Go To My Head, 3/4 Time (Enchiladas), Darlin', Lady B. Good, She Still Loves You, Jamaica Moon, Dutchman, Eyes Of Men
Vydáno: 9.6.2017
Celkový čas: 34:00
Vydavatel: Dualtone Records
Deska "Chuck" je vlastně úplně stejná jako předcházející Berryho počiny. Jen po těch letech bez špetky překvapení. Jasným způsobem cílí na posluchačovu nostalgii: "Wow, Chuck Berry vydal po skoro čtyřiceti letech nové album - a je to přesně takové, jak bych čekal!" Riffy jsou na svém místě, klasická, mírně neurvalá kytarová hra (Berry hrabe do strun s báječně egomanickou schopností jakkoliv se neohlížet na kapelu), charakteristický zpěv i na rock'n'roll poměrně sdělné texty. Ale lze si vůbec na něco takového stěžovat? Asi těžko, Chuck Berry byl přece jen ve své podstatě stylotvorným interpretem, který na začátku své kariéry nastavil linii, které se s neochvějnou pevností držel.

Naštěstí, ne jen pravověrným rock'n'rollem - a bohužel i přiznanými variacemi na letité hity (viz "Lady B. Goode") - je naplněna lehce přes půl hodiny trvající stopáž Berryho finálního alba. Příjemně překvapí předposlední "Dutchman" se spíše mluveným než zpívaným textem recitovaným nad potemnělou kytarou nebo sebereflexivní posmutnělá "Darlin'". Jsou to právě tyto niternější skladby, které jinak bohužel celkem vykalkulovaný kus muziky pozvedají nad sebevykrádající self-revival.

Chuck Berry je ale koneckonců Chuck Berry a i po pětatřiceti letech albového mlčení je stále radost ho poslouchat. A obzvláště v moderním, hutném zvukovém podání, do kterého se podařilo desku zahalit. Album, i přes značné časové odstupy ve vzniku jednotlivých skladeb, působí celistvě, příjemně ubíhá kupředu, má drajv a potřebnou energii.

Je dobře, že "Chuck" vyšel? Myslím, že i přes očividné sebevykrádání ano. Je dobře, že o sobě Berry ještě jednou nechal slyšet a alespoň část jeho nevyčerpatelné energie a nadšení pro muziku se podařilo zaznamenat i na toto album. Těžko ovšem odhadovat, zda "Chuck" přetrvá zkoušku časem, zda se alespoň nějaká ze skladeb probojuje na Berryho výběry anebo rozšíří řady dnes už polozapomenutých alb ze sedmdesátých let.



DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY