Hvězdná jazzová klavíristka Norah Jones druhému dni ostravských barev dominovala, nebyla ale sama, na koho se vyplatilo přijít. Velmi dobře se dařilo všem interpretům na Drive stagei a nečekanou bombou se stal koncert senegalského rappera, který si říká Faada Freddy.
Live: Colours Of Ostrava - Den druhý
místo: Dolní oblast Vítkovice, Ostrava
datum: 20. července 2017
vystoupili: Norah Jones, LP, Faada Freddy, Zrní, Aneta Langerová, Midi Lidi a další
Fotogalerie 1
Fotogalerie 2
© Jan Kuča A tak jsme se v pátek ráno probudili do dne, kdy
Chester Bennington už není mezi živými… Zdrcující zpráva se objevila jen pár chvil před začátkem koncertu
Norah Jones, když tedy držitelka devíti cen Grammy netradičně odstartovala nádhernou baladou "Nightingale", jež před lety zazněla v krásném seriálu "Everwood", znělo to jako symbolické rozloučení. Obecně se během čtvrtečního večera v Ostravě ještě na vystupujících smutek nestihl projevit, mnozí umělci to dost možná zjistili až zpětně (k dohledání je například smutný vzkaz zpěváka
Imagine Dragons) a ne pro všechny to samozřejmě bude tak zásadní informace, dá se ale očekávat, že po zbytek festivalu nějaké ty kondolence vůči zpěvákovi
Linkin Park z pódií Colours Of Ostrava zazní.
Druhý den festivalu nicméně odstartovali domácí hvězdy
Poletíme?,
Aneta Langerová nebo například kladenské
Zrní, které si kromě standardního koncertu vystřihlo ještě jedno na busking stagi a další ještě na scéně diskuzního Meltingpotu.
Zrní a Midi Lidi ušima Davida Krále
Zrní se na Colours cítí jako doma. Před dvěma lety jim zde se symfonickým orchestrem v zádech dokonce patřila hlavní stage v hlavním čase. Letos si kladenská pětka vystačila sama se sebou na druhé největší stagei, a opět to bylo vynikající. Vlastně jeden host se na pódiu přece jen na chvíli objevil. "Jabloně" si s kapelou k nadšení davu vystřihl indický zpěvák Loten Namling, který svým naléhavým "halekáním" přinesl do písně zase nový rozměr.
Tempo koncertu se neustále stupňovalo, až došlo na trojici nejnadupanějších koncertních songů, kterými se Zrní pyšní. A sice "Kdo tu budí medvěda," "Jiskřící raketu TOTO" a samozřejmě "Rychtu." A jestli není posledně jmenována skladba naživo nejvíc kulervoucí česká písnička, tak opravdu nevím. Bájo.
© Jan Kuča Nejlepší česká párty kapela znovu potvrdila svou pověst a na Kofola stagei rozjela mejdan plný super muziky i jedinečných tanečních kreací Petra Marka. Setlist
Midi Lidi postavili především na písních ze skvělého loňského alba "Give Masterpiece a Chance!," takže vedle hitovky "Lux" nechyběl ani epický "Duch" nebo pohodová "Pojď ven."
Skupina se tentokrát vykašlala na své největší hity "Na co nesmíš zapomenout" i "Rád vařím," ale rozjetí fanoušci jim to s klidem odpustili. Důkazem velké spokojenosti budiž nekonečné vytleskávaní přídavku, které však kvůli nekompromisnímu časovému harmonogramu bohužel nebylo vyslyšeno.
© Jan Kuča Velkým lákadlem byl koncert
LP, jejíž
dvě vyprodaná vystoupení v Roxy z letošního března ukázala, že hit "Lost On You" u českého publika nebývale zarezonoval. Na Colours Of Ostrava ji tedy před začátkem show přišlo přivítat snad ještě početnější publikum než jaké si pak později vystávalo dobré místa na Norah Jones. Laura Pergolizzi, jak zní její vlastní jméno, podobně jako v Praze prostřídala akustickou kytaru s ukulele, tamburínou a foukací harmonikou, hlavně ale naplno prodávala svůj jedinečný, řezavý vokál, z jehož kvalit často až zamrazilo.
Na druhou stranu ale trošku zamrzel očekávaný fakt, kdy si projevilo, že ve srovnání se sólovým koncertem v Praze, kde ti nejvěrnější zpívali každou řádku textu, bylo tentokrát publikum pochopitelně plné i jen náhodných kolemjdoucích, kteří přišli jen tu jednu známou písničku, aby ji pak mohli natočenou na telefon ukazovat kolegům v práci. Těžko proto říct, kolik procent publika vůbec postřehlo, že dřívější autorka hitů pro
Rihannu,
Backstreet Boys a řadu dalších zařadila mezi taháky "Into The Wild", "You Want It All" nebo "Up Against Me" také ještě horkou novinku "When We're High" s trendy zvukem ve stylu
Lost Frequencies, která tak v Ostravě zazněla v české premiéře.
Tak či onak byly ale ohlasy na její koncert opět maximálně pozitivní a LP z moravskoslezské metropole odjížděla nejen s další sadou dárků od fanoušků, ale také s vědomím, že bude-li se chtít brzy zase vrátit, bude tady mít i nadále dostatek příznivců.
Michael Kiwanuka očima Tomáše Parkana
© Tomáš Parkan / musicserver.cz Michael Kiwanuka to měl na ostravské scéně poněkud těžší, než ostatní hlavní hvězdy festivalu. Vztah příchozích snad nejlépe vystihuje vyslechnutý rozhovor těsně po LP, kdy jeden z návštěvníků prohlásil:
"Tak, a teď až do Nory není vůbec nic". Je vidět, že ani když vyhrajete BBC Sound Of..., nemáte na růžích ustláno. Britský muzikant se svojí doprovodnou kapelou vše navíc odstartoval poměrně dlouhým jazzovým intrem "Cold Little Heart", které odradilo další část publika. Ti, kteří ale vydrželi, si posléze vychutnali delikatesní hudební nášup.
Postupně je provedl po různých žánrech od blues, přes soul až po jazz rock, skvěle proložené oním motownským pelem. Jejich kombinacemi dokazoval, proč je v očích britské kritiky tak vysoko ceněný. Naživo sice působil Kiwanuka poměrně uzavřeně, což ale vykompenzoval například výborným groove v "Black Man In A White World". Hlavním osou jeho vystoupení byly písničky z druhého alba "Love & Hate", z nichž vedle již zmíněného prvního singlu vynikla především blues rocková "The Final Frame". Někde v této chvíli se ovšem začala světem šířit zpráva, že zemřel Chester Bennington z Linkin Park. Závěrečná "Love & Hate" a její takřka gospelové pobrukování ta najednou dostaly zcela jiný rozměr a emocionální hloubku. Michael Kiwanuka i přes to, že netáhl tolik, jako jiné velké hvězdy, zanechal i díky tomuto na Colours hluboký dojem.
© Tomáš Parkan / musicserver.cz Drive stage je jistota. Po v České republice už zdomácnělém Irovi Travisi O'Neillovi a jeho Cardinal Sins převzal otěže
King Creosote a po něm electro swing ve stylu
Parov Stelar, tentokrát ale v podání francouzské kapely
Ginkgoa s americkou zpěvačkou Nicolle Rochelle v čele. Spolehlivě roztancované boky a párty, která by zasloužila zopakování i na samostatném koncertě. Závěr programu na jedné z nejoblíbenějších a dramaturgicky nejlépe zvládnuté scéně patřil
Blazin' Fiddles, což je kytarista, klávesista a čtveřice houslistů, kteří pocházejí ze Skotska a podle toho i hrají. Těhotenství netěhotenství. Instrumentální žně, kankán a do široka rozevřené úsměvy na všechny strany.
O koncertě Norah Jones jsme vám přinesli
samostatnou reportáž, nemělo by ale zapadnout ještě jedno jméno.
Faada Freddy. Jméno senegalského zpěváka a rappera původně pocházejícího původně z dua Daara J se po strhujícím vystoupení na Arcellor Mital stagei bude googlit o sto šest, takovou smršť letos zatím nikdo další nepředvedl. Faada Freddy podobně jako třeba
Pentatonix vystupuje a cappella, tedy jen on a jeho vokální skupina, v tomto případě doplněná ještě i o pěvecký sbor z Ostravy. A dohromady i bez nástrojů předvedli tak neuvěřitelnou show, že z toho padaly brady. Gospel, elektronika, soul, rap, ale třeba i cover "Pump It" od The
Black Eyed Peas, to všechno byly okamžiky, kdy zůstal rozum stát a do žebříčku prozatím nejlepších koncertů letošních Colours začalo jedno jméno promlouvat s každou další skladbou víc a víc. Tento pán by si zasloužil hlavní scénu a pořádné promo, přesně kvůli takovým interpretům se na festival vyplatí jezdit.
UNKLE ušima Davida Krále
© Jan Kuča Z Midi Lidí se diváci urychleně přesídlili před hlavní pódium, kde už frčeli britští
UNKLE. Zatímco loni přijel šéf James Lavell pouze s DJ setem, letos si přivezl celou kapelu. Průkopnici trip-hopu předvedli kvalitní show na vlně melancholie, která se velice příjemně poslouchala, stejně tak jako sledovala.
Ačkoliv již bylo znát, že se areál pomalu vylidňuje, divácká účast byla na UNKLE stále slušná. Nejpůsobivější moment pak přišel při dojemné "Heaven," která dokonale sedla ke smutku ze zpráv o smrti Chestera Benningtona, které se již areálem šířily jako lavina.
Pak už se ale návštěvníci mohli pomalu začít těšit na třetí den, kdy se o jejich pozornost měli prát
Midnight Oil,
Benjamin Clementine,
Walking On Cars a další.