[:SITD:] přednáší zprávu o stavu dnešního světa, a není to nic veselého

15.07.2017 17:03 - Ondřej Michal | foto: idieyoudie.com

Na šestém studiovém albu [:SITD:] pokračují v tom, co jim jde nejlépe, tedy v moderním EBM s důrazem na taneční rytmus a chytlavé motivy. Zároveň reflektují události ve světě a stav dnešní společnosti. Netřeba zdůrazňovat, že německé trio optimismem zrovna nehýří.
7/10

[:SITD:] - Trauma: Ritual

Skladby: Puls: Schlag, Cicatrix, Genesis, Brother Death, Companion, Post-Factual Age, Mundlos, Walls Have Eyes, Elegie, Zenit
Vydáno: 24.03. 2017
Celkový čas: 56:54
Vydavatel: Scanner
Na tři roky starém videu členové [:SITD:] kopou hrob a z hlíny vytahují dětské hračky. Jednalo se o titulní singl "Dunkelziffer" ke stejnojmenné desce. V klipu "Genesis" z letošního alba "Trauma: Ritual" prochází zpěvák ruinami rozpadlého domu a deklamuje text o smrti a umírání. Tihle němečtí dark tranceři optimismem nikdy zrovna neoplývali a ani v novém albu se v tomto ohledu mnoho nezměnilo.

I když se parta kolem Carstena Jaceka vždy hlásila k EBM více než ke klasikům, jako jsou Front Line Assembly či Skinny Puppy, měla blíž k mladším formacím VNV Nation nebo Solitary Experiment.

Ostatně Dennis Schober z druhých jmenovaných hostuje na úvodním songu "Puls:Schlag". Orientace na taneční beaty a inspirace v tvrdém trancu ovšem [:SITD:] nebrání vystupovat po boku ikon starodávné elektroniky Der Prager Handgriff, jak jsme se ostatně mohli před časem přesvědčit v pražském Rock Café.

Na "Trauma: Ritual" muzikanti nabízí přesně to, co od nich fanoušci očekávají - energii, temnotu, silný důraz na taneční rytmus a chytlavé melodie. Zábavně kombinují skoro prvoplánové motivy se syrovými, skoro až industriálními zvuky. Pro příznivce klasiky může být toho tance místy až moc. Na obhajobu kapely je třeba říct, že hlavně díky Jacekovu vokálu si stále zachovává osobitost.

Z alba je znát rozčarování z dnešního světa, kde se čím dál víc dere do popředí fanatismus, netolerance a nenávist. Místo aby se zdi mezi lidmi bořily, staví se nové, vyšší a delší. Tak lze i chápat skladbu "Walls Have Eyes", patrně jeden z nejsilnějších momentů celé desky. V "Post-Factual Age" nám pán Bílého domu poodhalí své názory na válku.

[:SITD:] nikdy nebyli politickou kapelou. Jsou ale příkladem toho, jak se události, jakou byly například prezidentské volby ve Spojených státech, promítají do umělecké tvorby. Nejen muzikanti, ale umělci obecně mají potřebu se vyjádřit k problémům dneška. Pohled na to, kam se lidstvo ubírá, je vskutku neutěšený, na kopání hrobů to ale naštěstí zatím nevypadá. Ostatně bude-li pod vlivem dění ve světě vznikat zajímavá hudba, můžeme to brát jako štěstí v neštěstí.



DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY