Nickelback se pochlapili. Na "Feed The Machine" mají zase šťávu

19.06.2017 13:00 - Ondřej Hricko | foto: facebook interpreta

Nickelback se po třech letech vrací, aby si napravili reputaci s nepříliš zdařilou deskou "No Fixed Address" a narovnali ne zrovna pozitivní pověst jedné z nejhorších kapel současnosti. Lídr Chad Kroeger proto oznámil, že novinka by měla být tvrdší a agresivnější. Ale je na tom skutečně něco pravdy?
7/10

Nickelback - Feed The Machine

Skladby: Feed The Machine, Coin For The Ferryman, Song On Fire, Must Be Nice, After The Rain, For The River, Home, The Betrayal (Act III), Silent Majority, Everytime We’re Together, The Betrayal (Act I)
Vydáno: 16.06.2017
Celkový čas: 43:04
Vydavatel: Warner Music
Psát o tom, jak jsou kanadští Nickelback rozporuplnou skupinou, je zbytečným opakováním známých faktů. Pravdou je, že jejich poslední album z roku 2014 "No Fixed Address" byl čirý děs, na němž se Kroegerova parta hodlala zalíbit i těm nejpopovějším posluchačům. Bohužel přitom zapomněla, že neumí napsat pořádný popový hit a fanoušky zaskočila velmi nevýraznou a vlažnou nahrávkou. Na novince se proto znovu vrátili do rockovějších vod a pokračují tak v léty prověřeném zvuku mainstremového rocku. Pravda, s občasně přiostřenými kytarami.

Ovšem o nějaké přehnané agresivitě nemůže být řeč. Kroegerovo prohlášení, že novinka bude mít agresivní zvuk, brát úplně vážně nemusíme. Nickelback sice na nové kolekci občas slušně sáhnou do kytar, jako třeba v případě povedených písní "For The River" či "Feed The Machine", ale o nějakou zvukovou revoluci rozhodně nejde.

Dominantním prvkem jsou střednětempé písně vhodné na stadiony jako "Home" a "Silent Majority". Nechybí ani nutné balady, které dostanou do kolen nejednu slečnu. Naštěstí tentokrát nejde o nutné zlo, ale o docela emotivní a silné skladby "Song On Fire" a především "After The Rain".

Největší progresi ale skutečně zaznamenaly tvrdší momenty desky, kterých je oproti předchozím dvěma albům přece jen více. Zejména úvod v podobě dua "Feed The Machine" a "Coin For The Ferryman" je hodně solidním kytarovým nástupem s hutnou rytmikou. Nickelback tady po delší době připomínají, proč byli tak oceňovanou kapelou na přelomu milénia. Údernou a ostřejší peckou je i sekavá "Must Be Nice", která je jako stvořená pro koncertní pódia. Další povedený moment kanadské party.

Jako celek se novinka poslouchá velmi příjemně. Jednotlivé skladby mají nápad a žádná není vyloženě nevýrazná nebo zbytečná. Tvrdší kousky střídají ty pomalejší, které ovšem protentokrát nefungují jako přeslazený kýč, což je v jejich případě velmi příjemnou změnou. Navíc má devátá studiovka hutný zvuk, i když je tradičně snad až příliš přeprodukovaný a vyhlazený. Potěšující ovšem je, že po dlouhé době lze o Nickelback napsat skutečně něco pěkného. Novinka "Feed The Machine" si to rozhodně zaslouží. Tahle parta dlouho nezněla ve studiu lépe než nyní.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY