shop.musicserver.cz
Linkin Park - One More Light

Pop od Linkin Park na "One More Light" je zoufale bezzubý

Vydáno: 24.05.2017 13:00 v sekci Recenze - Pavel Parikrupa | foto: facebook interpreta

Člověk nemusí být věštkyně Jolanda, aby si po poslechu prvních ukázek z nové desky Linkin Park "One More Light" mohl říct "vidím velký špatný". To, co naznačoval singl "Heavy" a pak i následující novinky, se stalo skutkem a my máme čest s bezpečně nejhorším albem v jejich diskografii.

3/10

Linkin Park - One More Light

Vydáno: 19.05.2017
Celkový čas: 35:19

Skladby: Nobody Can Save Me, Good Goodbye, Talking To Myself, Battle Symphony, Invisible, Heavy, Sorry For Now, Halfway Right, One More Light, Sharp Edges

Vydavatel: Warner Music

Některým hudebníkům se občas vyčítá stagnace, používání osvědčených šablon a nulový posun od něčeho, co je proslavilo. Pak se zase stane, že se umělec vzepře diktátu šoubyznysu, pustí se do experimentů a vždy se najde část fanoušků, kteří novoty nesnesou a pláčou za starými dobrými časy. Problémem nové desky Linkin Park ovšem není to, jak kapela vyměkla a hledá nové způsoby vyjádření, ale to, že nové písničky jsou prostě a jednoduše slabé.

Tento článek není nostalgickým vzpomínáním na "Hybrid Theory" a "Meteoru", které skupinu proslavily. Kapela pak na dalších albech ukázala, jak umí dělat pestrou hudbu, experimentovat a nebát se zabrousit ani do melodických pomalých písniček bez zběsilých kytar, rapu a elektroniky. To, že je Chester výborný zpěvák a nemusí pořád jen řvát, už dávno víme. Ale ono hudební a textové vyměknutí se na novince změnilo až na nechutné rozbřednutí ksichtu kdysi snadno rozpoznatelné kapely do nějaké mazlavé břečky.

"One More Light" zní jako 98 % soudobé rádiové produkce, uniformní pop zaměnitelný s The Chainsmokers nebo Justinem Bieberem, ostatně do tvorby nového materiálu se zapojili i některé osoby zodpovědné za stav dnešní pop music. Možná to souvisí s věkem a jistým klidnějším stavem v životech hudebníků, je to vlastně docela optimistická deska vhodná do komerčního rádia nebo do vestibulu, když jdete na jógu či pilates. Z dokonale uhlazených písniček-výrobků netrčí žádný osten: i když "mě nemůže nikdo zachránit" a všechno v životě je tak strašně "těžké", my ty "ostré hrany" vyhladíme a společně tu "bojovou symfonii" zvládneme a už nebudeš "neviditelný".

Začátek alba vlastně ani není tak hrozný, dokud jdou jakž-takž slyšet kytary, živé bicí ("Nobody Can Save Me") a rapuje se ("Good Goodbye"). Od té doby už je to jen horší - fanoušek čeká na něco, ale ono to nepřichází. Nastává půlhodinový sešup do prefabrikovaného bum-čvacht a legračních zvuků od Teletubbies (slyš tu věc, co přichází po refrénu "Sorry For Now") a jeden má sto chutí ten dávno koupený lístek na Aerodrome někomu prodat za půlku ceny. Stokrát se můžou Bennington s Shinodou dušovat, jak je jich nová hudba mnohovrstevnatá a jakou má hloubku, tohle se opravdu nepovedlo.

Pojďme si zatipovat: Linkin Park si budou za novou tvorbou stát a obhajovat ji. Uvidíme, jak budou zabírat nové písničky na koncertech, publikum je zřejmě zdvořile přijme a nebude pískat, ale stejného ohlasu jako starým hitům se jim nedostane. A za pár let, až děti odrostou, se kapela slavně takzvaně vrátí ke kořenům.

Druhý pohled Honzy Trávníčka - 7/10


Není pochyb o tom, že nová deska sbírá opět spoustu nenávistných reakcí. Jenže to není nic nového ani překvapivého. Schovejte nože a nabité zbraně jestli jste si je přinesli, chyba totiž bude ve vás. Vysvětlení je dvojí. Buď se stále sveřepě držíte "Hybrid Theory" (což je bezesporu nadčasová a geniální deska) jako toho jediného akceptovatelného zvuku, jaký Linkin Park můžou mít nebo máte problém s jinými hudebními žánry. Úspěšní umělci vám v obou případech s "One More Light" nabíhají na smeč, jakoby jen čekali na popravu, protože nechat se setřít rockerem, kterému jeho kapela vyměkla a začala hrát pop je přece tak strašně jednoduché!

Na křiky na Facebooku a narychlo spíchnuté recenze dva dny po úniku desky na internet je přece tak snadné navázat a přesvědčení sama sebe o nositeli té jediné pravdy, kterého skupina tak strašně zklamala je tak silné a opojné, že se málokomu bude chtít podívat dáll než na špičku svého vlastního nosu. Postavit všechny ty recenze jen na jednom hodnotícím faktoru - tedy měkčím zvuku - je přece v pořádku, že? Koho pak zajímají texty, vysvětlení kapely, koncept, nově použité nástroje a samply a vůbec všechno ostatní?

Ti všichni, kteří jsou dnes tak moc překvapení a zklamaní z nového zvuku jednoduše patří do jedné ze dvou skupin výše, protože očividně ignorují fakta a vývoj kapely za uplynulých sedmnáct let. Zapomněli snad na "Minutes To Midnight", u níž už se tehdy křiklouni vztekali, že to není co dřív? Zapomněli na boční projekt Fort Minor, kde Mike Shinoda už v roce 2004 ukázal, že skládat R'n'B, pop a hip hop podle aktuálních trendů mu nečiní absolutně žádný problém a že už tehdy do něj dokázal zakomponovat hlubší myšlenky (vzpomeňme třeba na "Kenji"). Ignorovali mash-upové album "Collision Course", na němž se podílel Jay-Z? Nezaznamenali spolupráci se Stevem Aokim na "A Light That Never Comes"? A co je vůbec nejdůležitější, zapomněli na poslední desku "The Hunting Party" z roku 2014? Vždyť tehdy pánové nahráli nejtvrdší album v celé své historii! Žádný hit, jen kytary, metalový řev a hosté z Helmet a System Of A Down! Co by ještě ti "praví" fanoušci "Hybrid Theory"mohli chtít více, že? Jenže ouha, tato nahrávka zapadla díky Chesterově zlomené noze a nemožnosti plnohodnotného turné prakticky hned se svým vydání a jak už to tak u Linkin Park bývá, bude třeba ještě pár let, než ji doceníme podobně, jako jsme to udělali se všemi předchozími počiny.

Zkusme se na to podívat ještě jinak. Kdo je dnes větší legenda? Chameleon David Bowie nebo stále se opakující Deep Purple? Za pár let to bude stejné. A myslíte, že se dlouhosáhlé litanie v hudebních časopisech budou snažit zachytit veškeré nečekané zákruty Linkin Park? Nebo budou tón po tónu rozebírat, která z desek po roce 2000 od Bon Jovi je lepší? A za dalších pár let - Hurts nebo Nickelback? Kanye West nebo 50 Cent? A tak dále.

Nejspíš už se ale třesete na argumenty, proč "One More Light" není špatné album. Ok, začít ale musíme s procesem vzniku. Nejspíš už víte, že Rick Rubin se na něm tentokrát nepodílel, nelze si ale nepřipomenout, jak se jim v minulosti smál: "Kluci, vy trávíte takovou spoustu času na všech těch aranžích a drobnostech kolem a zpěvy, tedy to nejdůležitější, máte vždycky tak rychle za sebou. To je neskutečné!"

Americká formace totiž dosud vždy přicházela nejdříve s hudbou a pak do ní skládala texty tak, aby se jim dobře zpívaly, což občas lyrická část písniček bohužel odnesla. Když děláš tvrdou hudbu, tak tě to pak automaticky nutí psát do ní i naštvané texty a tím se vlastně připravuješ o to, nahrát to, co v danou chvíli doopravdy cítíš, vysvětluje Mike Shinoda. A dodává, že dřív často vyhazovali dema i téměř hotové songy jen proto, že když je prezentoval všem členům skupiny, stávalo se, že mu je zamítli s tím, že se jim daný song nelíbil. Přitom ale to, co se jim nelíbilo nebyla nutně celá skladba, ale třeba jen její malá část, útržek v textu druhé sloky například. Tím ale přicházeli o strašně moc cenného materiálu.

Tentokrát proto, vůbec poprvé, celý proces obrátili. "Napsal jsem třeba písničku 'Invisible', která je o mých dětech a o tom, jak tvrdohlavé jsou. Jak se na mě dokážou naštvat, říkat mi, jak mě nenávidí a práskat dveřmi jen proto, že si neuvědomují, že to dělám pro jejich vlastní dobro. A najednou jsem měl hotový, smysluplný song, který stačilo obalit hudbou."

Podobně to probíhalo i s titulní skladbou, která nakonec desce dala jméno, což se také stalo poprvé. Je to o šokující ztrátě kamarádky naší skupiny, která pracovala pro vydavatelství. Nečekaně zemřela na rakovinu, zatímco my jsme si mysleli, že je jen nemocná. Měli jsme tehdy trochu jiný koncept na album, ale když se to stalo a přišel jsem do studia, bylo to to jediné, na co jsem dokázal myslet. Tak jsem napsal "One More Light" a když jsem to ukázal klukům, náš kytarista Brad Delson se rozplakal. I to bylo vůbec prvně, co se nám při tvorbě něco takového stalo.

Podobně silná témata ale rezonují i zbytkem nahrávky. V "Nobody Can Save Me" se Chester Bennington vyrovnává se svou drogovou minulostí, "Talking To Myself" věnoval zpěvák své ženě, "Sharp Edges" zase stojí na tom, že i když jako malí posloucháme rady svých rodičů, tak jim stejně nevěříme do doby, než se sami spálíme. A mohli bychom pokračovat.

Že ty písně mají svou váhu a jsou o něčem si člověk ale uvědomí, až když se doopravdy zaposlouchá a věnuje svůj čas i rozhovorům, kde skupina vysvětluje, proč všechno zní, tak jak to zní. A i když novinky mnozí kvůli zvuku přirovnávají k The Chainsmokers, Davidu Guettovi, Justinu Bieberovi a dalším, tak si schválně zkuste srovnat hloubku textů a jejich skladatelskou hodnotu například s neznámějšími hity těchto ryze popových hvězd. Na to přece posluchač nemusí být žádný vědec. Nikdo netvrdí, že "One More Light" je nejlepším albem posledních padesáti let, rozhodně je to ale deska, která má co nabídnout. A když jí věnujete čas a pozornost, zjistíte, že je vlastně úplně v pohodě a do filozofie Linkin Park zapadá úplně stejně dobře jako třeba elektronická "A Thousand Sounds", která si to při vydání také slízla a dnes je radost se k ní vracet.

Co dodat na závěr? Opustit od vlastních očekávání, zaběhnutých škatulek a předsudků je jedna z nejtěžších výzev vůbec. A zdaleka to neplatí jen u hudby. Dokážete-li ale otevřít svou mysl a skutečně naslouchat, objeví se před vámi svět plný krásných věcí. Možná mezi ně bude patřit i "One More Light", možná ne. Ale zcela určitě to prospěje vám i všem okolo.


NÁZORY
  • Kdyby nekomu zbyl lístek (Thomas, 24.05.2017 13:20) Reagovat

    Ahoj, vim, ze hodne z Vas určitě kupovalo listky na Aerodrome kvuli nim, ale toto vazne zklamalo, tak kdyby nekdo z Vas chtel prodat listek, tak mi prosim napiste na mail thomas123cz@email.cz, rad se domluvim

  • Tohle dávno nejsou Linkin Park. (Jan, 24.05.2017 13:23) Reagovat

    Tohle jsou Sinkin Park.
    Jak se může rock-metalová kapela zaplést se syntpopem a rapem??? nechápu.

    • Re: Tohle dávno nejsou Linkin Park. (ignorand, 28.05.2017 07:59) Reagovat

      no já nevím, já je poslouchal akorát v dobách Hybrid Theory a už tenkrát tam bylo rapu dost...

  • SEX! A teď když mám Tvojí pozornost... Nechceš jít na koncert? Nevíš co s lístkem? Já bych věděl, koupím ho od tebe (Radek, 24.05.2017 14:17) Reagovat

    Ahoj,
    Linkini tě zklamali? Chceš prodat svůj lupen? Já za něj budu milerád! Piš na radajza@seznam.cz

    Díky! :-)

  • 6/10 (R. , 24.05.2017 15:04) Reagovat

    tak s recenzí zásadně nesouhlasím. Je pravdou, že kytary na tomto albu zásadně upozadili, ale naštěstí to album není špatné, jen je jiné, než předchozí. Stále jsou to ale Linkin Park. Žádné strachy, příští album bude zase rockové, toto má být jakýsi experiment, který asi kapela potřebovala zkusit, aby nenatáčeli stále stejná alba. Za mě 60%.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Niall Horan, Tommy Lefroy, Sportovní hala Fortuna, Praha, 17.3.2024
Naživo: Niall Horan si v Praze ječící dav dívek omotal kolem prstu Niall Horan se během jednoho roku již podruhé představil v České republice. Už loni patřilo jeho vystoupení na festivalu Colours Of Ostrava mezi ta povedená a své hudební nadání spojené s pokorou a úžasnou bezprostředností v Praze... čtěte zde
Vydáno: 18.03.2024 19:30 v sekci Naživo
Róisín Murphy, Forum Karlín, Praha, 17.3.2024
Naživo: Róisín Murphy odehrála ve Foru Karlín vynikající koncert Róisín Murphy zamířila opět do Prahy, tentokrát do Fora Karlín. Irská zpěvačka, známá svým unikátním vokálním projevem a vizuálním stylem, přenesla přítomné do světa tanečních rytmů a elektronických experimentů. Dostalo... čtěte zde
Vydáno: 18.03.2024 10:00 v sekci Naživo
Ariana Grande - Eternal Sunshine 8/10
Recenze: Ariana Grande se na albu “Eternal Sunshine” otevřeně vyrovnává s rozvodem a následným smířením Rok 2024 bude bezpochyby opět patřit drobounké krásce Arianě Grande. Na podzim ji čeká premiéra filmové verze slavného muzikálu "The Wicked", kde si rovnou střihne hlavní roli. A taky je v období, kdy je čerstvě po rozvodu, takže tu... čtěte zde
Vydáno: 18.03.2024 00:00 v sekci Recenze
Jason Derulo - Nu King 3/10
Recenze: Na desce "Nu King" Jasona Derula kvantita výrazně vyhrává nad kvalitou Kdyby Jason Derulo počkal ještě rok, uběhlo by deset let od vydání jeho posledního studiového alba. Uplynulou dekádu nás zásobil nepřeberným množstvím různých singlů, na které navázal deskou "Nu King". Zjevným cílem bylo toto... čtěte zde
Vydáno: 17.03.2024 16:30 v sekci Recenze
Mirai ft. Majk Spirit - čas rány zahojí 3/10
Video: Mirai a Majk Spirit v novince "čas rány zahojí" nemají daleko k hudebnímu odpadu Pět singlů během čtyř měsíců. Takhle se Mirai chystají na vydání nového alba. Zatímco počet zveřejněných písní a doprovodných videoklipů je působivý, hudebně novinky drhnou. A ta úplně nejčerstvější nazvaná "čas rány... čtěte zde
Vydáno: 17.03.2024 10:00 v sekci Audio / Video | Video
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Fanoušci Linkin Park se mohou těšit na další nevydanou skladbu "Friendly Fire" (22.02.2024 20:41)
- Bývalý basák Linkin Park poslal kapelu k soudu (19.11.2023 13:59)
- České žebříčky mají stále stejné vítěze. V albech si po pražském koncertu polepšili Måneskin (24.05.2023 08:11)
- Miley Cyrus i po čtvrtroce vládne rádiím, na záda jí dýchají Linkin Park (05.05.2023 17:00)
- Metallica odstartovala v české albové hitparádě na stupních vítězů, v první desítce boduje i Katapult (27.04.2023 15:30)
- Nové desky 14/2023 - od Ellie Goulding přes Mudhoney po Powerwolf (12.04.2023 08:00)
- Justin Bieber zrušil turné včetně koncertu v Praze (01.03.2023 21:14)
- Video: Linkin Park s archivní novinkou "Lost" fanouškům splnili sen (16.02.2023 11:16)
- Linkin Park oznámili vydání dosud nezveřejněného songu "Lost" (07.02.2023 14:07)
- Top 10: Opálený zadek, necenzurovaná cenzurovaná bradavka a McSrajdoviny: 10 nejčtenějších článků roku 2022 (01.01.2023 21:10)

ALBUM TÝDNE 12/2024

Ariana Grande
Eternal Sunshine

Rok 2024 bude bezpochyby opět patřit drobounké krásce Arianě Grande. Na podzim ji čeká premiéra filmové verze slavného muzikálu "The Wicked", kde si rovnou střihne hlavní roli. A taky je v období, kdy je čerstvě po rozvodu, takže tu máme opět jedno terapeutické porozchodové cvičení s názvem "Eternal Sunshine".

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 19.03.
Katapult (CZ) (Forum Karlín, Praha)
Pá 22.03.
Ewa Farna (CZ) (O2 arena, Praha)
Ne 24.03.
Jason Derulo (US) (O2 arena, Praha)
Ne 24.03.
Mother Mother (CAN) (Forum Karlín, Praha)
Ne 24.03.
Giant Rooks (DE) (Roxy, Praha)
Po 25.03.
Only The Poets (UK) (MeetFactory, Praha)
Čt 28.03.
Tom Odell (UK) (Forum Karlín, Praha)
Pá 29.03.
Judas Priest (UK) / Saxon (UK) / Uriah Heep (UK) (O2 arena, Praha)
Út 09.04.
The Academic (IRL) (Futurum Music Bar, Praha)
Út 16.04.
Dave Matthews Band (US) (O2 Universum, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Justin Bieber Prince The Prodigy Vladimír Mišík Karel Gott Queen AC/DC Adele Sophie Ellis-Bextor Taylor Swift Kabát Lucie Vondráčková U2 Madonna Dua Lipa Rush Bono Kryštof Mirai Billie Eilish
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2023 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe
Zavřít reklamu