Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Makrorecenze "Spirit" Depeche Mode

Makrorecenze "Spirit" Depeche Mode

Vydáno: 28.03.2017 13:30 v sekci Makrorecenze - Redakce

Depeche Mode jsou stále jednou z největších koncertních kapel a je jim jen ke cti, že pořád nahrávají nová alba a snaží se posunout dál, místo toho, aby jen přehrávali letité hity. Druhou věcí ovšem je, jaké jejich nové nahrávky jsou. U aktuální desky "Spirit" se k její kvalitě rozhodla vyjádřit pětice našich redaktorů.

SDÍLET:    
Depeche Mode - Spirit
O tom, že si Depeche Mode přívlastek legendární rozhodně zaslouží, nepochybuje asi nikdo. Už dlouhou dobu pouze trojice stále nahrává nová alba, která mezi fanoušky vzbuzují vášnivé reakce a debaty. Jejich aktuální novinka "Spirit" si na musicserveru vysloužila v hlavní recenzi pěkných sedm bodů z deseti, v makrorecenzi dostali i jednu devítku, ostatní redaktoři ale byli na body skoupější. Výsledné skóre se tak zastavilo na 64 %. Co si tedy o nahrávce myslí pětice našich redaktorů?


Tomáš Parkan - Že by začátek nových Depeche Mode pro nové fanoušky? (9/10)
Vztah ke kapele: Dosud v podstatě ambivalentní. Doteď se mi líbilo pouze několik písniček a album "Ultra".

Nebýt mojí manželky, velké fanynky kapely, asi nikdy bych je výrazně neposlouchal, patrně bych ani neviděl žádný jejich koncert a s velkou pravděpodobností by mě minula i jejich novinka "Spirit", což by byla ale obrovská škoda. Zatímco Pavel Parikrupa se v hlavní recenzi zaobíral především tématem alba, mě tenhle aspekt do velké míry minul. Naprosto mě totiž nadchl hudební základ desky. Nevím zcela jistě, jestli Gahan a spol. k tomuto novému soundu dospěli sami, nebo za to může producent James Ford, jehož práce mě zaujala už na "Wilder Mind" Mumford & Sons, ale to je koneckonců jedno, protože tím podstatným je ta neuvěřitelná síla, která z jednotlivých skladeb na posluchače doslova tryská. Jejich zvuk tepe, hněte, dýchá, uklidňuje, bouří, vibruje a je velmi organický a svým způsobem dokonalý. Písničky mají mnoho vrstev, které objevujete postupně. Uslyšíte v nich řadu inspirací v různých stylech, a to nejen rock a elektroniku, ale třeba i blues, vážnou hudbu nebo jazz. Některé skladby mi dokonce připomínají elektronickou verzi "Currency Of Man" Melody Gardot. Ač se to možná na první poslech nezdá, "Spirit" působí i velmi hitově a nedivil bych se, kdyby se některé ze skladeb dostaly do rádií. Hudebně je to totiž jejich nejlepší album za posledních několik let. Nechci predikovat, jak se k novince budou stavět stávající fanoušci, snad na ně nebude působit ve výsledku moc chytlavě a popově, ovšem "Spirit" má obrovský potenciál získat anglickému triu kupu nových příznivců.


Jiří V. Matýsek - Depeche Mode se ani po letech nedají splést (7/10)
Vztah ke kapele: Depeche Mode jsem viděl živě - špatné to nebylo. Poslouchával jsem je více, dneska už jen velmi okrajově.

Ač už nepatřím k zarytým fanouškům Depeche Mode, na novou desku jsem byl poměrně zvědavý. Singl "Where’s The Revolution" na první poslech příliš nenadchl, k celku s názvem "Spirit" jsem tak začal vzhlížet s jistými obavami. Ty se však podařilo celkem rychle rozptýlit. Deska zvukově navazuje na předchozí "Delta Machine" - a je to možná právě tento lehce zvýšený důraz na kytary, který mě k depešákům přivedl zpět. Za vrchol alba považuji hned úvodní skladbu "Going Backwards", kterou zdobí jednoduchý, hypnotický riff. Má atmosféru, dovede chytnout, temnota je přímo hmatatelná. V celku pak začal fungovat i zmíněný singl. Škoda, že to nevydrží po celou stopáž. Atmosféra se leckde rozpouští (jmenovitě "Eternal"), "Spirit" chybí nějaký vznět, který by naboural možná až příliš kompaktní - co do nálady a tempa - atmosféru. (Čest skoro-taneční výjimce "So Much Love".) Podstatné je však to, že Depeche Mode zůstávají, i přes obohacování zvuku a příklon k političtějším tématům, sví a od prvních tónů rozpoznatelní. A stále mají schopnost strčit do kapsy o generaci mladší interprety.


Dan Hájek - Žádná revoluce, vítězí temná atmosféra a duše (7/10)
Vztah ke kapele: Po "Delta Machine" jsem čekal spíše další průšvih, ale oni překvapili, ještě jsem na ně tedy nezanevřel.

Jediným zádrhelem "Spirit" se zdá fakt, že na něm asi nezaslechnete nic, co už byste v rozsáhlé diskografii Depeche Mode dříve neslyšeli. Vrátila se však hutná atmosféra a při některých skladbách zas proběhne ona husina ("Going Backwards", "Cover Me" nebo "Fail"), nenastává tak prázdná nicota zmíněné "Delta Machine". Nemalou měrou tomu pomohl James Ford, který zjevně důkladně nastudoval to, co na "Ultra" dokázal Tim Simenon - v tomto směru se asi jedná o zvukově nejvíce celistvé album za poslední roky (až na nepovedené výjimky, třeba se "Scum"). Martin Gore tu ze sebe stírá své depky ze současného dění a Dave Gahan je umí stále skvěle podat, ačkoliv již v převážné míře spoléhají na pomalejší tempa. James však i z tohoto vykřesal nemálo; "Spirit" by však slušel i recoilovský střih Alana Wildera. Naštěstí se však neopakuje zádrhel z minula a "Spirit" utahuje smyčku s každým poslechem více a více a po delší době vás bude bavit objevovat ty goreovské hrátky se synťáky. "Eternal" a "Fail" k Martinovi pasují skvěle - ta černočerná houšť má zas svou funkční symboliku a snad to do příště vydrží.


Ondřej Michal - Na obnovené přátelství s Davidem a spol. to nevypadá ani tentokrát (5/10)
Vztah ke kapele: Hrdinové mojí puberty.

Ahoj kluci, díky za novou desku. Naposledy jsem vás poslouchal v časech kolem "Ultra". Tehdy jsem začal mít pocit, že už nám to neklape jako v dobách "Violatoru" či "Songs Of Faith And Devotion" a že vám přestávám rozumět. Zkrátka mi došlo, že bude nejrozumnější dát si od sebe pauzu. Nakonec se trochu protáhla, připouštím. Když se mi pak od vás něco doneslo, velkou radost jsem z toho neměl. U "Spirit" jsem si ale řekl, že našemu vztahu dám šanci. Nevím, jak to máte v kapele teď hozené, ale víc než jako depešáci mi deska zní jako Davidova sólovka. A to přesto, že u dvou písní pustil k mikrofonu Martina. Album je pomalé, hluboké, plné smutku a beznaděje. Chápu, s ohledem na události ve světě se není co divit. Potíž je ale v tom, že na "Spirit" jste nedali nic, co bych od vás už někdy v minulosti neslyšel. U kapel vašeho formátu se tak nějak čeká, že s ničím novým už nepřijdou. Stejně tak je naivní doufat, že vytáhnete umaštěná esa, která fungovala v devadesátkách. Tohle je ale víceméně zbytečná deska. Sorry, ale ani tentokrát to na obnovené přátelství nevypadá. Tak snad příště.


Tomáš Navrátil - Temná realita vyrobená na přání (4/10)
Vztah ke kapele: Ten jejich největší hit "Enjoy the Silence" obsahuje hra Disney Fantasia pro Xbox One.

Vydání každé nové desky Depeche Mode jsem bral vždy za hudební událost hodnou pozornosti. A tak, jako každé čtyři roky, jsem zasedl i k poslechu jejich čtrnáctého alba "Spirit" a opět jiskra nepřeskočila. Je to temné, je to bojovné a je to ke konci už trochu nuda. Skladby jedna do druhé splývají tak, jako kdyby šlo o záměrně zhotovený dlouhý megamix. Když však zaměříte svoji veškerou pozornost i na slova, popadnou vás temné myšlenky. Vím, že lidstvo je nemyslící ovcí, která žije ve strachu, ale v ulitách jejich domova se cítí nedotknutelně. Je hezké, že nám to depešáci připomněli, ale to všechno fanoušci již dávno vědí. A my ignoranti kvalitní hudby milující rádiový pop nám to nutkání vyrazit do ulic a začít stavět barikády nijak nevštípilo. "Spirit" je určené výhradně těm věrným. Nové posluchače, u kterých by se mohla probudit bojovná nátura a obliba v černé oblečení, si nezískají. Věřím ale, že se o to Depeche Mode ani nesnažili. Ostatně každá skupina, zpěvák i zpěvačka, kteří mají minimálně dvě dekády kariéry za sebou, už skládají výhradně pro potěchu jejich nejvěrnějších.


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • jisté je že to jejich nejlepší deska za posled... (JK82, 28.03.2017 13:45) Reagovat

    jisté je že to jejich nejlepší deska za poslední 4 roky :-) ...CD mám nastudováno řádně a v celku jde vytknout jen pár věcí.Tak např. u "Scum" mě dost štvou vokály,které mi jakoby přespočítač nebo popelnici rvou uši.Pak mi vadí snad už jen "Eternal" jinak všechna čest pánové

  • Nejde mně to přes ucho, sorry jako.. (Pep@, 28.03.2017 15:58) Reagovat

    Na mě jejich hudba působí depresivně. Kdyby tohle album bylo na trhu v sychravém podzimu, tak to muže někdo použít i na sebevraždu skokem ze skály, nebo něčím se přefetovat. Celá jejich hudba na mně působí studeně až negativně. Album vydávají na začátku jara, ale bohužel slunce v něm nevidím.. spíše naopak.. tmu, mlhu, vítr

    • Re: Nejde mně to přes ucho, sorry jako.. (Recoil, 28.03.2017 19:35) Reagovat

      Pepo Vy jste opravdu znalec,pokud tak daleko nevidite-tak radeji poslouchejte Evropu 2 a sou Leose Marese.

      • Re: Nejde mně to přes ucho, sorry jako.. (Lucie, 15.05.2017 10:18) Reagovat

        To je řečeno velmi trefně - mně to taky nejde....
        Já teda za sebe musím říct, ža ač se považuju za skalního fanouška, tak už při Delta Machine jsem měla potíže přijít tomu hudebně na chuť. A teď teda musím říct, že už při poslechu vůůůbec necítím radost, potěšení, vzrušení z nových songů, nedokážu si broukat jedinou MELODII - protože tam prostě nejsou. A přitom depku - nefalšovanou depešáckou (např. si vybavuju své pubertální chvilky naprostéhp žalu při Little 15...) já fakt můžu. Bohužel tohle je depka z toho, že se to moc nedá poslouchat.

    • Re: Nejde mně to přes ucho, sorry jako.. (Spike, 31.03.2017 00:13) Reagovat

      Hudba Depeche Mode působící studeně, negativně - to vy berete jako negativum? To už můžeme vytýkat The Cure melancholii, U2 stadionový zvuk... Ne vážně. Zkuste si zběžně prolétnout diskografii DM a zamyslet se zda ta kapela už takový styl nemá takových... 30 let? Jinak určitá temnota a negace tam je, ale taková suicide deprese to fakt není - asi posloucháte něco trochu jiného a něco tak neveselého vás muselo šokovat. Šupem zpět k hitovému popíku, Pepo ;)

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Nové desky 41/2018 - od Toma Morella přes Erica Claptona po Martu Jandovou
Nové desky 41/2018 - od Toma Morella přes Erica Claptona po Martu Jandovou Aktuálním hudebním novinkám vévodí debutující Tom Morello s albem plným hostů, jemuž sekunduje vánoční Eric Clapton, debut Marty Jandové, po nemoci se navrátivší Elvis Costello, Angličanka Jess Glynne, australští Parcels a Dorota... čtěte zde
Vydáno: 16.10.2018 08:00 v sekci Novinky | Nové desky
5
Český mejdan s Impulsem, O2 arena, Praha, 13.10.2018
Naživo: Český mejdan s Impulsem přinesl zábavu decentní i pokleslou Už třetí rok si rádio Impuls přichystalo mejdan v O2 areně. Označuje ho jako výběr toho nejlepšího na naší hudební scéně. Berme to jako omluvu pro rozháranou dramaturgii, ta je však asi tím nejmenším problémem, který tato akce... čtěte zde
Vydáno: 15.10.2018 08:43 v sekci Naživo
6
Noah Cyrus - Good Cry 7/10
Recenze: Noah Cyrus se na "Good Cry" ubírá cestami smutku a melancholie Noah Cyrus svůj debutový singl "Make Me (Cry)" vydala už v roce 2016 a byl to hned zásah do černého. Od té doby sice sází jednu písničku za druhou, velké desky jsme se od ní však zatím nedočkali. Nyní nám to vynahrazuje alespoň... čtěte zde
Vydáno: 14.10.2018 12:30 v sekci Recenze
0
Zrodila se hvězda (film) 9/10
Recenze: "Zrodila se hvězda" s Lady Gaga a Bradleym Cooperem kromě filmové romance ukazuje i odvrácenou tvář hudebního průmyslu Přicházejí zlaté časy pro hudební filmy. Po dva roky starém oscarovém hitu "La La Land" a loňském trháku "Největší showman" vtrhl do kin další ambiciózní snímek, v němž se skoro stejně často zpívá, jako mluví. Příběh... čtěte zde
Vydáno: 13.10.2018 12:00 v sekci Recenze
14
Marta Jandová - Člověk je v mateřštině prostě nejlepší
Rozhovory: Marta Jandová - Člověk je v mateřštině prostě nejlepší Dlouho se na její sólový debut čekalo a ten správný čas přichází nyní. Marta Jandová na albu rozehrává všechny "Barvy" svého umu ať už po skladatelské nebo interpretační stránce. Jako osoba velmi milá, otevřená a povídavá... čtěte zde
Vydáno: 12.10.2018 09:30 v sekci Publicistika | Rozhovory
10
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Zaprášenosti: Depeche Mode - Songs Of Faith And Devotion (22.03.2018 11:00)
- Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2017 podle musicserveru (30-21) (02.02.2018 15:00)
- Naživo: Depeche Mode v Praze excelovali již pojedenácté (01.02.2018 08:31)
- Fotogalerie: Depeche Mode rozjařili po strop našlapanou O2 arenu (01.02.2018 06:36)
- Publicistika: Pět skladeb Depeche Mode s hlasem Martina Gorea (30.01.2018 13:00)
- Video: Depeche Mode připomínají čtyřicet let Bowieho "Heroes" (22.09.2017 18:11)
- Video: David Gahan je v klipu ke "Cover Me" osamělým kosmonautem (16.09.2017 08:44)
- Depeche Mode se už v lednu vrátí do Prahy (21.06.2017 08:18)
- Naživo: Depeche Mode v Praze zahnali déšť i chmury (25.05.2017 07:24)
- Fotogalerie: Depeche Mode v Edenu v obrazech (25.05.2017 06:11)

ALBUM TÝDNE 42/2018

Manon Meurt
MMXVIII

Každá doba potřebuje svoje básníky. Ty zasněné, zadumané osoby, které se citlivě noří do niter vlastních i cizích a dovedou dát tvar i v hloubce ukrytým emocím. Takoví jsou i rakovničtí Manon Meurt, kteří až nyní, po čtyřech letech od prvního EP, vydávají svůj regulérní debut "MMXVIII".

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 17.10.
Manon Meurt + The Ills (SK) (Altenburg 1964, Praha)
Pá 19.10.
Peter Bjorn and John (SWE) (Lucerna Music Bar, Praha)
Pá 19.10.
UpTONE: Solomon Grey (UK) (Cross Club, Praha)
So 20.10.
Definition House: Bioday + Cubik + Tibiza (Roxy, Praha)
Po 22.10.
Yellowjackets (USA) (Metro Music Club, Brno)
Čt 25.10.
The Black Queen (USA) (Chapeau Rouge, Praha)
Čt 25.10.
Jason Derulo + Marcus&Martinus (Tipsport Arena, Praha)
Po 29.10.
Stu Larsen (AUS) + Natsuki Kurai (JAP) (Vila Štvanice, Praha)
Út 30.10.
Dirty Loops (SWE) (Metro Music Club, Brno)
Čt 01.11.
[loveit] sound: Metric (CAN) (Roxy, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Beyoncé Lady Gaga Coldplay Sia The Cure Ewa Farna Adele Rihanna Kryštof Madonna AC/DC Britney Spears Pokáč Debbi Voxel Linkin Park Avril Lavigne Marilyn Manson Tomáš Klus Metallica
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2018 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver