Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Soutěž o auto, zájezdy, notebooky - www.POJISTENI.cz
Vladimír Mišík je i v sedmdesáti stále aktivní legendou

Vladimír Mišík je i v sedmdesáti stále aktivní legendou

Vydáno: 09.03.2017 08:15 v sekci Publicistika - Milan Menčík

Vladimír Mišík je osobnost v tuzemském rocku zcela ojedinělá. 8. března oslavil tento výjimečný zpěvák sedmdesáté narozeniny, a jelikož jeho život je všechno jen ne nudný, stojí za to se za ním alespoň v krátkosti poohlédnout. Však už jeho naprostý začátek stojí za to.

SDÍLET:    
Vladimír Mišík se narodil 8. března 1947 a svého tatínka nikdy nepoznal. Až když mu bylo pět let, začal se zajímat o to, proč tomu tak je. Maminka totiž v době, kdy končila druhá světová válka, dělala zdravotní sestru u Červeného kříže v Německu, překonala demarkační čáru a potkala jednoho amerického vojáka, do kterého se bláznivě zamilovala. Z tohoto vztahu se narodil Vladimír Mišík. Později však pracovala ve snack baru na americké ambasádě, byla pod obrovským tlakem STB a obávala se, aby se její syn někde nechlubil tím, že jeho otec je Američan. Proto mu o něm nic neřekla.

Již z těchto řádků je patrné, že vztah jim dlouho nevydržel. Co víc, v průběhu natáčení aktuálního dokumentu "Nechte zpívat Mišíka!" se Vladimír dozvěděl, jaký byl otcův pozdější osud. Sám se domníval, že padl za války v Koreji. Realita však byla taková, že žil normální život v Americe, dělal pilota společnosti Pan American a měl šest synů a tři dcery. Zemřel až v roce 2007.

Malý Vladimír vyrůstal v rozděleném bytě 3+1 společně s maminkou a dvěma úplně cizími rodinami. Nebyl příliš chytrý a ani s šikovností si příliš netykal. Hodně ho táhl sport a míčoví kouzelníci Harlem Globetrotters. Chtěl být jako oni a v basketbalu se mu i dařilo, jenže známky ve škole byly tak špatné, že maminka u trenéra zařídila, aby ho nestavěl do základní pětky. Efekt to mělo takový, že přestoupil z basketbalu na fotbal do Dukly Praha.

Vladimír Mišík 1
© Jaroslav Prokop
Během cest na tréninky potkával v parku kluky, kteří s kytarami hráli Elvise a kolem nich bylo hodně holek. I tento fakt pomohl k tomu, že Mišík postupem času sport opouštěl a stále více se věnoval muzice. Začal v kapele Komety, kde se seznámil i s Radimem Hladíkem. Právě oni dva spolu přestoupili do Fontány, která se později jmenovala The Matadors. Odtud však Mišík dostal padáka a další jeho štací byl Orchestr Karla Duby. Ten ale s bigbítem neměl mnoho společného, navíc to byl spíše estrádní spolek různých umělců. Mišík však byl rád, že měl alespoň nějaký příjem, horší však bylo, že během koncertu vystupoval s pouhými dvěma písničkami a během zbytku vystoupení se opíjel v backstage.

Mišík si zahrál také s Petrem Novákem a George And Beathovens. Společné měsíční turné po Finsku dokonce Mišík absolvoval jako sólový kytarista formace, protože se Novákovi po srpnu 1968 rozpadla kapela a neměl s kým by dopředu sjednané turné odehrál. Zvláštností je, že právě zde zazněl poprvé ve známé aranži dnes už legendární "Sluneční hrob". Šedesátá léta byla obdobím vzniku enormního množství kapel. Jen v Praze jich vznikly stovky, nebylo však divu, když vydržely třeba jen několik měsíců a zase se rozpadly. To byl případ i New Force, kterým nechyběla silná dechové sekce, zpíval Milan Drobný a na bubny hrál Vlado Čech. Odehrál se však pouze jeden koncert a přišla okupace.

Vladimír Mišík & ETC - Vladimír Mišík (jubilejní edice)
S Blue Effectem natočil Mišík album "Meditace", dva singly a EP a od Radima Hladíka dostal vyhazov. Příliš dlouho se však na něj nezlobil, možná i proto, že našel své místo ve Flamengu, kde zanechal významnou stopu. Může za to samozřejmě i jedna z nejkultovějších desek českého rocku "Kuře v hodinkách" s texty Josefa Kainara. S ním Mišík navázal spolupráci hned na eponymním sólovém debutu, který sice nahrál už v době, kdy společně s Etc... odehráli první koncerty, sám jej však považuje za sólovou desku, kterou navíc Supraphon vydal v aktuální reedici na CD i LP. Básník Josef Kainar ho pak ať už přímo či nepřímo provází díky hitům typu "Stříhali dohola malého chlapečka" až do dnešních dní.

Vladimír Mišík očima Jiřího V. Matýska

Jiří V. Matýsek
Je to pár dnů, co jsem měl možnost zúčastnit se koncertu Vladimíra Mišíka v Olomouci. Ten večer hrál a zpíval jako o život, vtipkoval, vyprávěl, zpíval na svých skoro sedmdesát roků velmi mladistvě. A publikum mu viselo na rtech. Mišík je v domácím kontextu nadčasovou stálicí, která oslovuje posluchače napříč generacemi. Každý muzikant má své vrcholy i slabší chvilky - a to druhé se nevyhnulo ani Mišíkovi - přesto ty jeho slabší chvilky jsou o několik tříd jinde než slabší chvilky jiných interpretů.

Mišík má čich na skvělé texty, ať už své nebo cizí. Dovede je prezentovat jednoduše, uvěřitelně, právě s oním důrazem na slovo. Proto ta často vyloženě geniální spojení s českými básníky. Nemám však z Mišíka dojem, že by byl nějakým poměry tepajícím písničkářem. Písničky Vladimíra Mišíka jsou především bigbít, který si dovede hrát i s muzikou, učinit ji barevnou, promyšlenou a po čertech zábavnou. Jeho desky je radost poslouchat, neméně úžasnými zážitky jsou i jeho živá vystoupení.

Sám jsem ho viděl dvakrát, ve dvou různých podobách, akusticky s ČDG i v kapelním obsazení s Etc… Obě příležitosti jsou hluboce vyryty v paměti. Snad jich bude ještě alespoň pár. Vladimír Mišík je skromná legenda, bez které by domácí muzika vypadala asi trochu jinak. Vše nejlepší k těm sedmdesátinám, pane Mišíku! A díky!

Důraz na texty začal Mišík dávat poté, co jej zasáhla éra folku a sdružení Šafrán. Vystoupení Vladimíra Merty, Jaroslava Hutky, Vlasty Třešňáka či Dáši Voňkové v sobě měly obrovskou textařskou sílu a hloubku, takže Mišík začal dbát na to, co vlastně svým fanouškům přináší prostřednictvím písní. Tvorbu Josefa Kainara poznal díky taktéž legendárnímu albu Michala Prokopa "Město eR". Zajímavostí je fakt, že sám Kainar byl přesvědčený a agilní komunista, jehož životní filosofie však nebyla tolik vzdálená odpůrci režimu Mišíkovi. Naopak, často nacházeli sami k sobě pochopení, a proto mohly vznikat tak nádherné věci, jakou je například "Obelisk".

"Stříhali dohola malého chlapečka" zase mohli vzít za svou hymnu lidé s dlouhými vlasy, které komunistický režim zvláště v sedmdesátých letech neměl vůbec rád. Právě oni byli často terčem zkoumání, zda jsou někde v zaměstnání (dnešní mladí možná netuší, že za totality byla povinnost pracovat, a pokud se někdo práci vyhýbal, byl pronásledován), bývali označováni za spodinu společnosti, v televizi se dlouhé vlasy musely u mužů sponkovat a takzvané máničky byly terčem častých perzekucí. Asi nejlépe je ilustruje píseň "Pal vocuď, hajzle" z repertoáru Jasné Páky.

Vladimír Mišík 2
© Jaroslav Prokop
Mišík se režimu nebál a opakovaně zkoušel dráždit hada bosou nohou. Nepodepsal Antichartu, čelil různým obskurním stížnostem typu, že jeho hudba ponouká mladé lidi k souložení na veřejnosti. Díky tomu, že rocková hudba u nás v sedmdesátých letech neměla na růžích ustláno, muzikanti a zpěváci utíkali hrát a zpívat do různých popových těles, aby se měli alespoň čím živit a samozřejmostí byly časté přehrávky a rekvalifikační zkoušky.

Klec nad Mišíkem spadla na podzim roku 1982, záminkou byl koncert v pražské Lucerně. Kapela tam totiž nehrála předem schválený program. Ten však nedodržovala nikdy. Mišík dostal ještě druhou šanci, když kývne na spolupráci s STB, o ni však neměl zájem. Proto nehrál až do roku 1984. Dostalo se k němu, že záměrem je vymazat ho lidem úplně z paměti. To ho šokovalo a hodně deprimovalo, štěstí však pro něj bylo, že těsně před zákazem mu přišly peníze za prodané desky. Dvacet tisíc z dnešního pohledu mnoho neznamená, tehdy to však byly velmi slušné peníze, za které se dalo nějakou dobu vyžít a Mišík jich hojně využíval i při svých častých návštěvách hospod, na které měl díky zákazu podstatně víc času.

Po sametové revoluci byl na dva roky zvolen jako poslanec do České národní rady, po skončení mandátu už však s politikou nekoketoval a v roce 2013 dokonce odmítl převzít z rukou prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání. Zbytek devadesátých let se naplno věnoval muzice, v novém století mu však časté překážky staví jeho chatrné zdraví. Kvůli odvápnění kostí nemohl nějaký čas téměř vůbec chodit a nyní kromě cukrovky je jeho velkým nepřítelem i vleklé astma. Kvůli němu sám přiznává, že je závislý na kortikoidech, které mají značné vedlejší účinky. Svůj boj však otec jednoho z oblíbenců současných mladých posluchačů (a hlavně posluchaček) popu Adama Mišíka v žádném případě nevzdává, což je vidět i z aktuálního dokumentu "Nechte zpívat Mišíka!", o kterém si povídal v rozhovoru s kolegyní Hanou Bukáčkovou.

WEDOS.cz - Nejlevnější registrátor domén v ČR, neomezený webhosting, virtuální a dedikované servery

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Pokáč - Vlasy 7/10
Recenze: Na hlavě je sice nemá, ale na debutu nabízí Pokáč zábavné "Vlasy" Konečně i u Pokáče nazrál čas, aby vydal plnohodnotné album. S vlasy na vlastní hlavě si lámat hlavu skutečně nemusí, takže se mohl věnovat těm fiktivním, které dodaly název desce i jejímu otvíráku. A již nyní se dá s klidem... čtěte zde
Vydáno: 23.06.2017 08:00 v sekci Recenze
0
Kryštof - Na náš první koncert přišlo jen šest lidí
Rozhovory: Kryštof - Na náš první koncert přišlo jen šest lidí Jedna z nejdiskutovanějších a nejpopulárnějších kapel současnosti vydává svoje best of "25" tématicky k pětadvacetiletému výročí na hudební scéně a připravuje se na zářijové koncerty na Strahově. O novinkách i vzpomínkách... čtěte zde
Vydáno: 22.06.2017 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
1
Pohled do amerických žebříčků Billboard - 20. června 2017
Americký start Katy Perry s "Witness" je největším od loňské Lady Gaga Pátá deska Katy Perry "Witness" v USA odstartovala s 180 tisíci jednotkami, nejlepším číslem mezi ženami od "Joanne" Lady Gaga. Zpěvačka tak získala své třetí zlato, porazila mimo jiné novinky SZA a Lady Antebellum. V singlech... čtěte zde
Vydáno: 22.06.2017 01:11 v sekci Novinky | Americké hitparády
5
Thom Artway - Kdybych neodešel do Prahy, nejspíš zpívám v dechovce jako brácha
Rozhovory: Thom Artway - Kdybych neodešel do Prahy, nejspíš zpívám v dechovce jako brácha Thom Artway je držitelem dvou cen Anděl za rok 2016. Splnil se mu sen, ale stále zůstává nohama na zemi. I když o sobě prohlašuje, že je lenivý a nemá dostatečnou vůli, začínal buskingem a chtěl by se prosadit v zahraničí. Co... čtěte zde
Vydáno: 21.06.2017 09:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
1
Michal Hrůza - Sám se sebou 7/10
Recenze: Michal Hrůza může být "Sám se sebou" spokojený Jeden z předních tuzemských hitmakerů Michal Hrůza musel kvůli mediálně známé kauze svou hudební kariéru na nějaký čas přerušit. Nyní se vrací s pátým sólovým albem "Sám se sebou" plným silných melodií. Nechybí ani skladby... čtěte zde
Vydáno: 20.06.2017 09:00 v sekci Recenze
10
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Recenze: Reedice připomíná legendární albový debut Vladimíra Mišíka (08.04.2017 17:00)
- Festival Krásný ztráty Live hlásí druhý ročník (28.03.2017 12:48)
- Rozhovory: Vladimír Mišík - Jak nejde o život, nejde o nic (08.03.2017 08:10)
- Recenze: Kompilace "Big Beat Line" představuje kořeny českého rocku (05.03.2017 15:10)
- Ed Sheeran si podmanil česká rádia, v prodejích si zlato odnáší Vladimír Mišík & ETC (28.02.2017 23:45)
- Fanoušci mohou přispět na vznik dokumentu "Nechte zpívat Mišíka" (04.01.2017 08:36)
- Fotogalerie: Michal Prokop vzpomínal před zaplněným Forem Karlín, došlo i na "Město Er" (22.12.2016 10:39)
- Recenze: Reedice "Města ER" Framusu 5 se povedla (17.12.2016 19:00)
- Zemřel kytarista Radim Hladík (04.12.2016 16:39)
- Michal Prokop zahraje na vánočním koncertě znovu "Město Er" (08.10.2016 12:51)

ALBUM TÝDNE 25/2017

SikTh
The Future In Whose Eyes

Šestice z Watfordu Sikth není zrovna pilným výrobcem nové hudby, kvantitu ovšem nahrazuje kvalitou. Jejich dosavadní dvě desky patří k těm nejzajímavějším počinům současného progresivního metalu a zejména předchůdce novinky "Death Of A Dead Day" lze označit za přelomové album metalového sub-žánru.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)


Chaty

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Pá 23.06.
Slavnosti pivovaru Ostravar (Pivovar Ostravar, Ostrava)
Po 26.06.
The 1975 (UK) (Forum Karlín, Praha)
Po 26.06.
Placebo (UK) (Pavilon G1 (BVV), Brno)
Út 27.06.
Foo Fighters (USA) (O2 Arena, Praha)
Čt 29.06.
The Dead Daisies (AUS/USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Pá 30.06.
Hradecký slunovrat (Zámek Hradec nad Moravicí, Hradec nad Moravicí)
Út 04.07.
Guns N' Roses (USA) (Letiště Letňany, Praha)
Út 04.07.
Rock For People (Festival park, Hradec Králové)
Pá 14.07.
Českéhrady.cz (Točník, Točník)
St 19.07.
ZZ Top (USA) (Home Monitoring Arena, Plzeň)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Coldplay Lady Gaga Sia Rihanna Madonna Beyoncé Kryštof Ewa Farna The Cure Adele AC/DC Katy Perry Lana Del Rey Ed Sheeran Aneta Langerová Britney Spears Metallica Ben Cristovao Taylor Swift Lucie Bílá
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2017 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Mobilní verze | ISSN 1804-5529
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
DOPORUČUJEME: Kupte si nejprodávanější hosting v ČR se slevou 50% (slevový kód: MUSICSERVER)
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver