Danny Worsnop se pustil na své debutové sólovce "The Long Road Home" do country

20.03.2017 13:30 - Ondřej Hricko | foto: facebook interpreta

Staronový lídr hvězdné metalové formace Asking Alexandria Danny Worsnop se podobně jeho někteří jeho kolegové nakazil láskou ke country a rozhodl se to přetavit do sólového počinu. Ten dostal název "The Long Road Home" a pro původní metalové fandy bude poslech drsnější než očistec.
7/10

Danny Worsnop - The Long Road Home

Skladby: Prozac, Mexico, I Feel Like Shit, Anyone But Me, High, I Got Bones, Quite A While, Don't Overdrink It, I'll Hold On, Midnight Woman, Same Old Ending, The Man
Vydáno: 24.02.2017
Celkový čas: 45:44
Vydavatel: Earache Records
Britští metalisté Asking Alexandria vsadili po odchodu zpěváka Dannyho Worsnopa na špatného koně. Sotva se ukrajinský zpěvák Denis Shaforostov rozehřál a nahrál s kapelou první povedenou desku, za ne zcela jasných důvodů kapelu opustil a vrátil se do rodné země. Aby z toho členové Asking Alexandria vybruslili s hlavou vztyčenou a z kapely se nestal trenažér pro začínající zpěváky, překecali zpět svého původního lídra, který je tak od minulého roku znovu členem populární formace. Mezitím ovšem stihl založit hardrockovou partu We Are Harlot, která vydala dva roky starý, velmi povedený eponymní debut a jejíž osud je momentálně nejistý. Nyní však přichází i s dlouho ohlašovanou sólovkou, kde se nevěnuje ani metalu ani rocku, ale tradičnímu americkému country.

Worsnopovo country snažení jistě nebude cílovým počinem jeho dosavadních fanoušků. Zpěvák novinku "The Long Road Home" nahrál hlavně pro sebe s tím, že chtěl vyjádřit svou lásku k tomuto žánru. Album je skutečně velmi tradiční, byť v některých momentech přece jen prosvitnou rockovější prvky ("Anyone But Me", "I Got Bones"). Danny Worsnop ale pojal svůj počin především jako oslavu žánru a vykopal tradiční témata drsných rebelů ("The Man"), chlastu ("Don't Overdrink It") a krásných žen ("Midnight Woman") v lehce omlazeném country hávu.

Pětačtyřicet minut dlouhá stopáž je ovšem určena pouze těm, kterým se nedělají po zaslechnutí banja osypky. Worsnop vedle svižnějších a poměrně zábavných pecek vsadil i na slušnou řádku balad, které jsou po přežvýkání hůře stravitelné a k rebelskému Worsnopovi prostě příliš nesedí, viz nijaké "I'll Hold On" a "Same Old Ending". Ani překvapivý akustický otevírák "Prozac" mnoho radosti nepřinese, byť ze zmíněných balad jde o nejzajímavější kus. Ostatně po úvodní skladbě se měla původně jmenovat i celá deska "The Prozac Session".

Novinka vlastně vůbec není špatná. Má mnoho dobrých momentů, ať už je to úsměvná "I Feel Like Shit", vyloženě koncertní "Don't Overdrink It" či rockovější "Midnight Woman". Worsnop na ní ukazuje jak talentovaný a všestranný hudebník je. Metalcore pro něj byl svazující a oba ventily - hardrockový i country - jen dokázaly, jaký poklad Asking Alexandria v lídrovi mají. Alespoň po skladatelské, vokální a charismatické stránce. A pokud už má zpěvák za sebou i všechny alkoholové a drogové eskapády, pak je jeho návrat do domovské skupiny příslibem další skvělé hudby. Ještě doufat, aby nezanevřel na neméně zajímavé We Are Harlot. A pokud by se po čase vrátil k další country sólovce, jistě mu to odpustíme.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY