Nováčci Phoibos představují singlem "Ismael" domácímu publiku působivý djent

28.02.2017 11:38 - Matěj Kostruh | foto: Phoibos Facebook

Začínající opavská instrumentální kapela Phoibos vypustila v neděli 26. února skrze svůj facebookový profil debutový singl "Ismael". Již na první poslech je jasné, že skladba má potenciál skupinu prakticky okamžitě katapultovat do centra české progmetalové scény. "Ismael" velmi působivě ztělesňuje všechny charakteristiky moderního metalu, respektive djentu, jako nyní již svébytného a samostatného hudebního žánru.

Djent patří v České republice stále mezi vyloženě okrajové žánry a tuzemská komunita fanoušků této pokrokové hudby, stejně jako celá příslušná hudební scéna, je u nás prakticky zanedbatelná. Situaci se nyní snaží změnit trojice nekonformně smýšlejících talentů ze slezské Opavy. Čistě instrumentální těleso Phoibos ve složení Lukáš Kurka (kytara), Vojtěch Vaida (baskytara) a Patrik Žižlavský (bicí) se velkých nápadů a ambiciózních počinů v této oblasti očividně nebojí. Jejich debut "Ismael" představuje silnou a vyzrálou kompozici vzdávající hold jak celému žánru, tak i nejvýraznějším světovým ikonám, které za vznikem metalové moderny vůbec stojí.

Skupina se totiž nahrávkou velmi autenticky přibližuje svým největším vzorům - americké instrumentální senzaci Animals As Leaders. Inspirace je zde více než zřejmá: Těžké kytarové groovy, houpavé polyrytmické postupy, stejně jako ambientní elektronické prvky v pozadí činí ze singlu ukázkový progresivní počin srovnatelný se světovým standardem tohoto ražení. Středně rychlá skladba nabízí množství momentů, které jen tak neomrzí, stávají se rychle návykovými a počin opakovaným poslechem jen baví. Stojí také za to zmínit, že i přes výraznou komplexnost se nahrávka vyhýbá jakékoliv přeplácanosti či samoúčelnému exhibicionismu, a kompozice tedy vyznívá vskutku velmi vyzrále.

Přesto poslech singlu vyvolává pocit, že Phoibos zkrátka jen kopírují to, co zde djent a jeho inovátoři přinesli v minulosti už mnohokrát. "Ismael" tak bohužel nenabízí téměř nic autentického, což je zároveň zřejmě i největší negativum počinu. Tomu navíc přispívá i absence zpěvu, jenž by mohl být teoreticky nějakým rozpoznávacím a originálním prvkem skupiny. Takto je hudba de facto nerozeznatelná od téměř všeho ostatního, co v rámci daného stylu vzniká, když následuje, s odstupem času, již překonaná žánrová klišé. Je to plus, nebo mínus? Uvidíme, co nám talentovaní mladíci naservírují příště. Phoibos se však prvním singlem uvedli do hry více než impozantně.



DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY