Milow - Za masku se neschovávám

10.12.2016 17:18 - Karolína Stránská | foto: facebook interpreta

Před třemi lety dokázal belgický zpěvák Milow v Lucerna Music Baru, že v jednoduchosti kytar je síla. Na jaře letošního roku vydal novou, méně akustickou desku "Modern Heart", kterou představí 11. prosince v pražské Roxy. V rozhovoru nám prozradil, kde se vzal kostým ledního medvěda a na co se fanoušci můžou těšit.
Máte teď s kapelou den v Rakousku den volna. Jak si ho užíváš?

Celý den jsem lyžoval a prožil jsem děsně skvělý den. Jsme uprostřed náročného, ale báječného turné, které zakončíme v mé rodné Belgii.

Do Prahy přivážíš novou desku "Modern Heart", která na první pohled zaujme přebalem, na němž se objevuješ v kostýmu polárního medvěda. Je to tvé silové zvíře?

Kostým jsem oblékl v klipu "Howling At The Moon". Při zmínce o vytí na měsíc se asi většině nevybaví lední medvěd, ale vlk. Toho jsem si byl vědom, a právě proto jsem zvolil zvíře, které by asi nikdo nečekal. Moc se mi navíc líbí vintage vzhled onoho kostýmu. Medvěd však do písničky "Howling At The Moon" bizarně zapadá. Paradox ledního medvěda na poušti se letmo dotýká problému oteplování. V daném prostředí se navíc může cítit jako outsider. Nechci se skrývat za maskou, a proto ji v klipu i na obalu alba sundávám.

Oproti předchozím deskám, kde byla dominantní melancholie, se na "Modern Heart" vkrádá i dost hudebního, urban optimismu.

To je pravda. Nechtěl jsem být navždy melancholickým Milowem, jehož další album bude opět hodně intimní. Tkví to hlavně ve změně zvuku, deska není stoprocentně akustická, kytaru tam kombinuji s elektronikou. "Modern Heart" je pro mě navíc restartem, takovým opakem k "Silver Linings", a přináší s sebou energii, která skvěle funguje naživo s diváky, jak jsme se už stihli na turné přesvědčit.

Jedním ze singlů, které trochu skepticky pohlížejí na technologickou současnost a sociální sítě, je "Lonely One". Vede technologie k osamělosti?

Všechny sociální sítě dávají vzniknout myšlence, že navázání mezilidských vztahů je velice snadné, ale také extrémně povrchní. Sto facebookových přátel vám nezaručí, že se nebudete cítit osaměle, protože to často opravdoví přátele nejsou. Píseň "Lonely One" ale není, navzdory názvu, pouze pesimistická. Zpívá se tam, že ať jste udělali cokoliv, nikdy v tom nejste sami.

"Running Blind" zní místy hodně filmově a člověk si ji snadno představí na stříbrném plátně. Přicházejí ti nabídky na soundtracky?

Jednou už byla moje hudba použita v krátkém filmu studentů filmové vědy. Od té doby jsem byl ale hodně na cestách a zaneprázdněný a jiná nabídka zatím nepřišla. Je to samozřejmě můj sen. Nic nepůsobí majestátněji než silná scéna doprovozena ještě silnější hudbou a je to skvělý způsob, jak o sobě dát vědět jinou cestou.

Milow

Jonathan Ivo Gilles Vandenbroeck, vystupující pod pseudonymem Milow, je belgický zpěvák. Své debutové album "The Bigger Picture" vydal v roce 2006. Čtvrtý singl "You Don't Know" vyletěl na vrchol belgických hitparád. Komerční úspěch nicméně dorazil až s druhou deskou "Coming Of Age", která byla později přejmenována pouze na "Milow". Mezinárodní popularity dosáhl belgický hudebník coverem písně "Ayo Technology", k jejíž originální verzi si 50 Cent přizval Justina Timberlakea. Od typicky akustického zvuku "Silver Linings" se na jaře roku 2016 Milow odchýlil za pomoci producentů Mariuse de Vriese a Joea Chiccarelliho skrze album "Modern Heart".

Od vydání nového alba uplynulo vice než půl roku. Pracuješ už na nové hudbě?

Na nových věcech pracuji v podstatě od chvíle, kdy deska vyšla. Snažím se přizpůsobit době, v níž je značně dominantní streamování. Velké změny nastávají všude, takže také v hudebním světě. Rozhodně si na ale nestěžuji, posouvá mě to dál a mám v plánu vydávat singly častěji a dostupněji. V příštím roce se tak ode mě fanoušci dost určitě dočkají zbrusu nové hudby.

Na twitterovém profilu uvádíš, že pocházíš ze surreálního belgického království. Hodně času trávíš nahráváním v Los Angeles. Je Belgie v porovnání s Amerikou surreální?

Tenhle popisek jsem tam napsal, když se v Belgii odehrávaly politické nepokoje. Belgie je stát rozdělený nejen dvěma jazyky a v letošním roce se tam toho stihlo dost negativního udát. Teroristické útoky ohrozily i tamní letiště, na němž trávím hodně svého života.

Na tvém Twitteru se ale najde i prostor pro humor. Často tam vyzýváš fanoušky, aby ti zavolali či napsali na přiložené číslo. Není to riskantní?

No, není to můj jediný telefon, takže to riziko není. (smích) Určitě se ničeho nebojím. Někdy je ten telefon i týden v kuse vypnutý, ale pro mě je to skvělá příležitost, jak se ještě blíže propojit s fanoušky. V kontaktech mám i pár lidí právě z České republiky, a když vím, že u vás budu hrát, můžu jim napsat zprávu, ať určitě dorazí a vezmou s sebou kámoše. Pouto s fanoušky je pro mě klíčové. Rád se po koncertech zdržím, podepisuji jim plakáty a CD, ptám se, jak se jim show líbila.

Na co se čeští fanoušci můžou v pražské Roxy, kromě pozornosti z tvé strany, těšit?

Budu hrát samozřejmě staré, osvědčené věci, ale k nim teď přibyly písničky, které jsem minule ještě neměl. Na to se těším nejvíc. Přivezu s sebou senzačního předskokana v podobě Kelvina Jonese a hlavně celou svou kapelu. Minule jsem v Praze hrál ještě akustickou show, takže se těším, že to bude opět jedinečné.



DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY