Recenze CD

Vysněná země Roberta Planta

11.10.2002 05:00, Pavel Parikrupa

Jeden z nejvýznamnějších rockových vokalistů historie, člen legendárních Led Zeppelin, Robert Plant, vydal po delší době nové sólové album "Dreamland". Pomáhala mu skupina výborných muzikantů a pomohl si také dobrým výběrem coververzí.

8/10

Robert Plant - Dreamland

Celkový čas: 54:34

Skladby: Funny In My Mind (I Believe I'm Fixin' To Die), Morning Dew, One More Cup Of Coffee, Last Time I Saw Her, Song To The Siren, Win My Train Fare Home (If I Ever Get Lucky), Darkness, Darkness, Red Dress, Hey Joe, Skip's Song, Dirt In A Hole

Vydavatel: Universal

Nerad používám slovo legenda, ale v případě Led Zeppelin jinak nelze. Všichni tři žijící členové bývalé kapely se po jejím rozpadu věnují sólové dráze a v devadesátých letech jsme se dočkali alespoň částečného reunionu hlasu a kytary Led Zeppelin, Roberta Planta a Jimmyho Page. Ti spolu absolvovali koncertní turné, jež se zastavilo i v Praze, ale zejména spolu natočili fantastickou desku "No Quarter" a další, už méně úspěšné studiové album "Walking Into Clarksdale". Nyní Plant natočil po dlouhé době svou sólovou kolekci s názvem "Dreamland" (posledním jeho samostatným počinem byla "Fate Of Nations" z roku 1993).
Robert Plant se obklopil pěticí výtečných muzikantů, jejichž hudební životopis je mnohdy překvapivý - Porl Thompson hrál s The Cure, Clive Deamer s Portishead, John Baggott s Portishead a Massive Attack. To ilustruje Plantovu otevřenost a nezatíženost, kterou včleňuje i do své hudby. Nejde ani tak o žánrovou pestrost, je to pořád rock a blues, ale spíše o využití prostoru ve skladbách. Na malém prostoru se dějí velké věci.
Plant nechává místo svým spoluhráčům k volnému rozletu, jak je patrné například v písni proslavené Hendrixem, "Hey Joe". Původní skladba zde tvoří jen kostru pro nabalené vyhrávky a improvizace celé kapely, jež natáhla píseň na sedm minut. Je to přístup typický pro coververze na albu, jichž je šest z celkových deseti nahrávek na desce. Českým posluchačům jistě zní povědomě zejména Dylanova "One More Cup Of Coffee", u nás interpretovaná Robertem Křesťanem. I zde, jako ostatně nejednou na "Dreamland", skladbu ozvláštňují kytarové orientální motivy, jichž Plant s oblibou užívá již dlouhá léta a které s Pagem dovedl k dokonalosti na již zmiňovaném albu "No Quarter".
Cosi arabského, tentokrát v podání smyčců, podbarvuje i nejkrásnější skladbu desky, "Song To The Siren". Přiznám se, že neznám originální Buckleyovu verzi, ale Plant píseň zpívá velmi zaníceně. Ve spojení se stejně procítěnou hudbou (ohromný pocitový efekt s minimem prostředků) tak dal vzniknout nádhernému středobodu celého alba. Takhle vábí sirény zbloudilé mořeplavce při hledání vysněné země?

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

CoKdyKde

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)

Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí