Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Jaromír Švejdík (Priessnitz) - Nemám rád řachandu, mám rád skrytou sílu

Jaromír Švejdík (Priessnitz) - Nemám rád řachandu, mám rád skrytou sílu

Vydáno: 02.11.2016 15:45 v sekci Rozhovory - Alena Bílková

Priessnitz vydali svou oficiálně poslední desku, která bourá nejrůznější žebříčky, a lístky na plánované turné mizí po kilech. Ideální čas na sklenku s Jaromírem a rozhovor o "Beztíže", Sudetech, čtení, psaní, kreslení, mrzácích, vzteku i individualizaci.

SDÍLET:    
Ke konci roku 2014 jsme se setkali na rozhovoru a vy jste tenkrát mluvil o chystané desce "Beztíže", u které jste avizoval, že bude vaše poslední…

No vidíte, to už to tvrdíme tak dlouho…

… a že vám sluší vydávat desky, když je sychr. Je tedy vydání "Beztíže" na podzim tohoto roku plánem?

To spíš tak vyšlo náhodou. Možná to mělo vyjít už minulej rok.

priessnitz
Podle vašich tehdejších slov byl plán vydání opravdu loni na jaře nebo na podzim.

Tenkrát jsme ještě neměli tolik materiálu, vídáme se s kapelou málo. A za druhý jsme čekali na producenta, domlouvali jsme se s Dušanem Neuwerthem, který měl svý práce dost. Vidíte, ani mi nepřišlo, že ten proces trval tak dlouho, mysleli jsme si, že nám tvorba půjde rychleji.

Tenkrát jste měli hotové dvě třetiny alba.

A pak jsme se nemohli hnout.

Je to tím, že bydlíte každý někde jinde?

Je, já a bubeník pobýváme v Praze, basák a tumpetista v Jeseníku, ale ústřední postava Peter Kružík v Beskydech na samotě. Scházeli jsme se akorát při našich příležitostných koncertech, které jsme pojili se zkouškou, abychom si zopakovali repertoár, a při tý příležitosti jsme pomaličku dělali nové věci. Žádný soustředění a tak… Já jsem navíc poslední dva roky pracoval na komiksu o Zátopkovi.

Priessnitz

Priessnitz je jesenická rocková skupina, jejíž ústřední autorskou dvojicí je zpěvák, skladatel a textař Jaromír Švejdík a kytarista Petr Kružík. Sedmého října letošního roku vyšla deska "Beztíže", avizovaná jako poslední dílo kapely. Jaromír Švejdík je také známý výtvarník, v budoucnu se plánuje věnovat právě výtvarnu a sólovým hudebním projektům. Spolu s Jaroslavem Rudišem je autorem komiksu "Alois Nebel" a spolupracoval i na stejnojmenném filmu, k němuž složil i známou píseň "Půlnoční", již nazpíval Václav Neckář. Je také autorem storyboardů k filmům "Jedna ruka netleská", "Samotáři", "Děti Duny" nebo "Grandhotel". Je autorem komiksu "Bomber".

A kreslení je oblast, na kterou se teď chcete specializovat.

Ale jo. Kreslení komiksů je daleko míň extrovertní práce a já jsem spíš introvert. Radši jsem svým pánem, týmový věci jsou vždycky složitý, zvlášť když nebydlíme v jednom městě.

A kvůli inspiraci na aktuální desku jste vyrazil do Jeseníku?

Já bývám v Jeseníku skoro třetinu roku, v poslední době i víc, kvůli koupi domu a opravám. Ale ten koncept vznikl takhle právě proto, že "Beztíže" je rozlučková deska. Proto jsem se v textech chtěl vrátit zpátky k našim začátkům, uzavřít kruh. Když jsme začínali, tak jsme hodně mysleli na Jeseníky a na to, odkud jsme. Téma téhle desky je hledání identitiy a souznění s tím krajem - Sudet. Objevování krajiny, země, místní nálady skrze hudbu. Priessnitz jsou kapela, která nemá kořeny a musela si je najít. Nejsme ani z Mississippi ani z Jižních Čech nebo Moravy, kde je zachovaná tradiční hudba. Vycházeli jsme z nuly. Ale vlastně ne docela, protože jsme všichni z kapely v Jeseníku poslouchali Radio 3, polský rádio, kde se dobře hrálo. Představovali už tenkrát nový The Cure dřív než tady. A my nikdy nechtěli znít jako česká kapela.

V čem se vlastně dnešní Sudety liší od zbytku republiky?

Je tam cítit opuštěnost, prázdnota. Člověk tam pořád může objevovat starý příběhy. Ale dodnes jsou tam lidi specifický. Některý vykořeněný, některý nově zakořeněný. Místňáci se snaží objevovat místní hrdiny z historie - původní herce, spisovatele, siláky, mýty. A to je zajímavá práce. Ono se dnes ze Sudet stalo módní téma. Zpívají o nich Bratři Orffové, Houpací koně.

I Kittchen, samé temnější věci.

I v literatuře se to téma objevuje, my o tom udělali komiks. Každej druhej seriál v televizi je ze Sudet. Já to chápu, protože je tam pořád co objevovat.

Co vlastně čte člověk, který píše tak signifikantní texty jako vy?

Já hodně četl v mládí, od patnácti do pětadvaceti jsem přečetl snad všechno rozumný, co tu za socialismu vyšlo. Pak jsem se zaměřoval i na lokální literaturu, třeba Zapadlí vlastenci 1932 od Josefa Kocourka. Dneska poslouchám hodně audioknihy, to můžu i při kreslení. Když už máte obrazy vymyšlený, je samotná kresba řemeslo. Aktuální deska je vlastně takový povídkový román. Je hudebně i textově různorodá, od dětství až po různé úseky životů různých lidí. Výsledky mého pozorování.

Do jaké míry je tedy deska autobiografická?

Některý věci jsou, ale většinou je to zkušenost s krajinou a lidmi ze Sudet. Lidi jsou tam svébytní a co postavička, to literární postava.

Takže ty první lásky na albu nejsou vaše.

Nene, moje jsou tajný. Ale může tam být cítit vliv knih jako je třeba "Kdo chytá v žitě". Jak člověk stárne, tak mu téma puberty a formování přijde jako jedno ze zásadních životních období.

Oproti těmhle vzpomínkám je v písničce "Mrzáci" slyšet krize několikaletého vztahu…

Někteří lidi dopadnou tak, že si pak nemají co říct, což já tedy nejsem. Ani "Kdo seje vítr" není o mně, ačkoliv mám ženu a psa a barák po Němcích. Je to o vzteku místních chlapů, co si tam žijí takovým tím tvrdým životem a občas je to popadne. Vlastně je to příběh chlapa, který se naštve, a my se nacházíme před vyhrocením, kdy nevíme, jak to dopadne. Já se takhle dočetl příběh o masovým vrahu ze 68. Kousek od žulovýho lomu v Jeseníku spáchal sebevraždu po mordu, kdy zabil asi osm lidí ze svý rodiny. To se stalo ještě před Hepnarovou, takže nějakou dobu platil za největšího masovýho vraha. Pak přijely ruský tanky, tak se na tenhle příběh trochu zapomnělo. Ta písnička je o jeho vzteku, ne o mým.

Tenhle vztek je teď ve společnosti taky a rozhodně ne jen v Sudetech.

Jo, ja napřed píšu hudbu a pak do ní dosazuju texty a tahle písnička se původně jmenovala "Eritrejci v zahradách". V tý době začali Eritrejci postupovat, tak se začal strach a vztek objevovat. Vztek chlapů, co nevědí, co se sebou.

Čím se v Sudetech chlapi živí?

Dřív jezdili tzv. montáže. Chlapi odjedou na čtrnáct dní pryč něco stavět a jsou od rodiny, pak na týden přijedou domů. Dnes se situace normalizuje, mladí odjíždí študovat.

A vrací se?

Napůl. Vrací a přicházejí tam lidi, kteří tam jdou za konkrétním cílem žít tvrdý život na samotě. Takových sveřepých rodin je teď docela dost.

Umíte si představit, že jednou vydáte album o Praze, o městském životě?

Jó. On Umakart je o tom, jak to mám v Praze. Priessnitz je hudba mojí duše a srdce a Umakart je hudba mozku.

Sám jste mi jednou řekl: "Priessnitz, to můj vnitřní svět, Umakart, to design." Taky jsme se před dvěma lety bavili o volbě pilotního singlu z aktuálního alba. Báli jste se nasadit píseň "Mrzáci", která za mě byla jasný favorit, a nakonec takhle píseň vévodí hitparádám. Co vás přimělo změnit názor?

Nakonec jste asi měla pravdu, volba nebyla na nás, na kapele, ale vybírala to firma a lidi kolem. Ostatní adepti na singly jsou příliš dlouhé. Já se bál toho názvu. "Mrzáci".

Tématika je to od vás očekávatelná a melodie je chytlavá. Jaká je vaše nejoblíbenější skladba na albu?

Moje srdcovka je trochu sobecky "Daleko". Moje tempo, minimal. Nemám rád řachandu, mám rád skrytou sílu.

priessnitz 1
Hudebně se moc neměníte, ale textově jste se oproti dřívějšímu škrábání až na kost zmírnili. Čím to?

Noo, tenkrát. Já se k textům dostal jako bubeník. Nikdy jsem si nemyslel, že budu psát texty, ale nikdo jinej je psát nechtěl. Učil jsem se jak na to, když jsme se jmenovali Chlapi z práce, tak to byly fakt punkový texty jako: "Jede, jede buldozer, žere, žere zem." Ale transformace do gotický, temný jesenický kytarovky přinesla hledání příběhů ve vlhkých barácích. Momentálně se snažím dostat k civilizmu. Taková lidová píseň umí na třech verších odvyprávět příběh. Dřívější písně byly spíš o pocitech, dojmech, atmosféře. Dnes jdu po příběhu. Podobným směrem jdeme i s Umakartem a jestli někdy budu dělat třeba sólovku. "Daleko" je příklad mýho klasickýho songu.

Nezníte tedy, že plánujete skončit s muzikou.

To ne, jen už nechci dělat bordel s rockovou kapelou, rád bych se zklidnil. Cítím se spíš jako songwriter, možná folkař. Baví mě psát písničky a dělat si je sám. I mě napadají lepší texty, když je píseň jen moje, psát pro kapelu je někdy bolestivej proces.

Co deska ve stylu Kollera s předělávkami vašich písní od jiných umělců? To by mohlo být fajn.

Já si trochu myslím, že kapely už končí. Jako končí cédéčka, tak končí velký kapely. Kapela je přežitek. Dnes fungujou producenti, spolupráce s producentem nebo projekty, jako je ten Kollerův. Nebo sólisti. Nejsem sráč, kterej opouští potápějící se loď, to ne. Ale velká jména jsou dnes už všechno starší party. Jsou tu i zásadnější novější jména jako třeba Vampire Weekend nebo Arcade Fire, pár jich je, ale ty už jsou dnes vlastně taky starý.

Na tenhle problém narážíme třeba na tuzemských festivalech. Pokud se tým snaží dostat do line-upu svěží světová jména, Češi je neznají.

Možná proto jsou zajímavější ty projekty. Třeba Jamese Blakea sleduju už dlouho. Vystupuje jako sólista, ale přijede s kapelou. Nebo Tame Impala je sice kapela, ale taky stojí na jednom člověku, co ve studiu nahrává sám, jen na koncerty bere spoluhráče. To jsou dneska jiný světy než ty o čtyřech klucích, co se potkali na ulici a dali se dohromady. Svět se atomizoval a hudba už se dělá jinak.

Bon Iver teď taky jako sólista a projekt v jednom vydal super desku.

No! Nechci nic předjímat, ale hrozně si rozumím právě s Dušanem Neuwerthem. Producenti jsou dnes snad nejdůležitější lidi v muzice, a lidi, co rozumí zvuku obecně.

priessnitz obal
V případě "Beztíže" nejde nezmínit, že jsou vaše obaly ručně dělané, což dává exkluzivitě fyzického nosiče úplně jiný rozměr.

Ano, co obal, to originál. Každý jsme nakreslili pomocí šablon a udělátek, které vedly naši ruku a na desky udělaly nějaké symboly. Koncept vymyslel Petr Babák. Inspiraci asi vzal u dětské hry Inspiro. Nevím, jestli to byl jeho záměr, ale vlastně to odkazuje na dětství stejně jako naše deska. Každý jsme to pojali po svým, anarchisti obal počmárali, někdo dělal poctivě kolečka a trojúhelníčky a mandaly.

Kolik to dělá kusů?

Já myslím, že 2 500 CDček. Vinyly možná budou až příští rok. Celé je to proces a ruční práce. Ani hudebně nejsou na desce použity počítače. Deska by měla znít stejně autenticky, jako zníme z pódia.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • normal (Francis, 04.11.2016 10:02) Reagovat

    Díky ze normální rozhovor s normálním hudebníkem...Tady je svět ještě v pořádku!! Škoda, že se rozhodli skončit, za mě to je absolutně TOP česká kapela posledního dvacetiletí, poslouchám je už od gymplu a mám všechna jejich CD. Koncert z Račího údolí na Artu taky neměl chybu. Nacht und Nebel!!

  • veborny rozhóvor (deňa, 04.11.2016 19:29) Reagovat

    strášně sme se s chalanámi nachlamálji

    • Re: veborny rozhóvor (webák, 16.11.2016 15:42) Reagovat

      Fuckt skvělí češtin!!

  • Kecy kecy a póza Jarousi (Kecy, 16.04.2017 10:09) Reagovat

    A síť. ..

    • Re: Kecy kecy a póza Jarousi (Rene Frydrych, 11.12.2017 17:54) Reagovat

      Tak zkus zit v jeseníku a uvidis ze je to doopravdy

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Avicii pravděpodobně spáchal sebevraždu. Naznačuje to prohlášení jeho rodiny
Avicii pravděpodobně spáchal sebevraždu. Naznačuje to prohlášení jeho rodiny V pátek 27. dubna to bude už týden, co byla světu oznámena šokující zpráva o úmrtí Aviciiho. Osmadvacetiletý švédský DJ zemřel za nevyjasněných okolností v ománském Maskatu. Rodina se zprvu odmítala k události blíže... čtěte zde
Vydáno: 26.04.2018 19:40 v sekci Novinky
9
Pohled do českých hitparád - 16. týden 2018
Luis Fonsi už zase řádí v éteru. Po úspěchu "Despacito" dobyl hitparádu s Demi Lovato Léto na obzoru, takže je třeba vyrobit v rádiu nové "Despacito". Luis Fonsi jeden takový hitový kousek přichystal i pro tuto sezónu. Jmenuje se "Échame la culpa", a aby si úspěch pojistil, přizval si Demi Lovato. To v albovém... čtěte zde
Vydáno: 26.04.2018 08:30 v sekci Novinky | České hitparády
2
Zrní, Střecha Paláce Lucerna, Praha, 24.4.2018
Naživo: Zrní zajiskřilo a dotklo se pražského nebe Někdo ten večer vsadil na nablýskanou show Leoše Mareše plnou pozlátek v největší hale v republice, jiní volili srdcem a vyrazili na Zrní. A rozhodně neprohloupili. Z "Černé hodinky a půl" se nakonec stala dvouhodinovka. Zrní se... čtěte zde
Vydáno: 25.04.2018 11:27 v sekci Naživo
3
Leoš Mareš, O2 arena, Praha, 24.4.2018
Naživo: Leoš Mareš v O2 areně předvedl parádní show Z takzvaně "jediného koncertu v životě", který se nikdy neměl opakovat, se po úspěchu ve Foru Karlín stala nadvakrát zaplněná O2 arena. A i když se tomu těžko věří, stejně jako je těžké pochopit, že jsou lidé, kteří jdou... čtěte zde
Vydáno: 25.04.2018 00:34 v sekci Naživo
75
Nils Frahm, Velký sál Lucerny, Praha, 23.4.2018
Naživo: Nils Frahm odehrál komorní koncert v nekomorním prostředí Doslova větší zvuk alba "All Melody" Nilse Frahma zřejmě pro živé provedení vyžaduje větší prostor než dosud oblíbený Palác Akropolis. Universalismus jeho hudby rovněž láká konstantně rostoucí publikum. Ve výsledku však bylo... čtěte zde
Vydáno: 24.04.2018 16:54 v sekci Naživo
4
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2017 podle musicserveru (30-21) (02.02.2018 15:00)
- Arcade Fire odehrají v České republice své premiérové vystoupení (11.12.2017 15:15)
- Recenze: Vpusťte Zvíře jménem Podzim dovnitř (11.12.2017 00:00)
- USA vévodí deska kanadských Arcade Fire, zatímco portorikánské "Despacito" ukradlo domácí rekord (11.08.2017 00:20)
- Nové desky 30/2017 (31.07.2017 06:37)
- Indie rockeři British Sea Power se po čtyřech letech vrátí do Prahy a představí novou desku (21.04.2017 14:52)
- Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2016 podle musicserveru (20-11) (01.02.2017 11:00)
- Za hudbou do Barcelony: Na Primavera Sound vystoupí Frank Ocean či Arcade Fire (26.01.2017 12:39)
- Bon Iver ruší evropskou část turné k desce "22, A Milion" (06.01.2017 12:34)
- Světové kritiky letos nejvíc oslovily desky Beyoncé, Davida Bowieho či Franka Oceana (30.12.2016 17:45)

ALBUM TÝDNE 17/2018

Lisa Stansfield
Deeper

Lisa Stansfield přichází po přiměřené pauze v rozsahu čtyř let s další deskou. Osmá řadovka dostala název "Deeper" a manchesterská rodačka na ní zúročuje nabyté zkušenosti, rekapituluje a odkazuje na dřívější tvorbu. "Deeper" je typicky stansfieldovská nahrávka s extra přidanou hodnotou.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Pá 27.04.
Roger Waters (UK) (O2 Arena, Praha)
Pá 27.04.
Ghostemane (USA) (Mono Fono, Praha)
So 28.04.
Roger Waters (UK) (O2 Arena, Praha)
St 02.05.
God Is An Astronaut (IE) (MeetFactory, Praha)
Čt 03.05.
Scott Bradlee's Postmodern Jukebox (USA) (Lucerna - Velký sál, Praha)
Pá 04.05.
Tender (UK) (Mono Fono, Praha)
Po 07.05.
Shame (UK) (Café V lese, Praha)
Pá 11.05.
G-Eazy (USA) (Forum Karlín, Praha)
So 12.05.
Sohn (AT) (Palác Akropolis, Praha)
Po 14.05.
Ciaran Lavery (IRL) (Cross Club, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Pavel Callta 30 Seconds To Mars Richard Krajčo Marilyn Manson Coldplay Sia Kelly Family Beyoncé Kryštof Metallica Leoš Mareš Avicii Adele Ed Sheeran Lady Gaga Amy Winehouse Ewa Farna Rihanna The Cure Madonna
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2018 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver