Slaves na druhém albu "Take Control" slibně kráčejí ve vyšlapaných šlépějích

04.10.2016 15:45 - Ondřej Selner | foto: facebook interpreta

Debut britských punkáčů Slaves byl senzací minulého roku, na musicserveru si deska bez mála vysloužila absolutní hodnocení. Po roce se otroci vracejí s následovníkem nazvaným "Take Control". Je i novinka stále tak dravá, agresivní a zábavná?
7/10

Slaves - Take Control

Skladby: Spit It Out, Hypnotized, Consume Or Be Consumed, Take Control, Mr Industry, Rich Man, Play Dead, Lies, Fuck The Hi-Hat, Gary, People That You Meet, Steer Clear, Cold Hard Floor, STD's PhD's, Angelica, Same Again
Vydáno: 30.09.2016
Celkový čas: 42:22
Vydavatel: Universal
Jestliže je jméno anglického dua Slaves spojováno s některými kultovními hudebními skupinami, pak jimi nejsou nikdo menší než Sex Pistols či The Clash. Jejich dravý a nadšeně přijatý debut "Are You Satisfied" (u nás hodnocení 9/10) vyšel minulý rok a reakce fanoušků daly jasně tušit, že spokojených jsou spousty. Po roce se Laurie Vincent a Isaac Holman vracejí s jeho nástupcem. Bere "Take Control" pod kontrolu slibný rozjezd a získanou slávu, anebo je deska důkazem bubliny kolem Slaves, která stejně tak rychle jako vznikla, zase splaskne?

Odpověď na tuhle otázku netřeba protahovat. Slaves se na pokračování rozhodli nijak výrazně neexperimentovat. Naprostou většinu celé více než čtyřicetiminutové stopáže tak zaujímají písně, které jako by vypadly z "Are You Satisfied". Jsou totiž také přímočarým a hlavně skvěle ukřičeným, špinavým britským punkem, který svou jednoduchostí baví.

Slaves si zkrátka ani na aktuální desce ze současné přeumělkované produkce nic nedělají - bohatě si na ní vystačí s kytarou, bicími a zpěvem. "Take Control" je tak ze tří čtvrtin víceméně rozšířeným "Are You Satisfied". To ale rozhodně není na škodu, neboť poloha a image we-don't-give-a-fuck rebelů otrokům sedí skvěle. Navíc vzhledem k faktu, že jde teprve o druhou desku, která navíc vznikla pouhý rok po debutu, nešlo snad ani nějaké velké změny očekávat.

A byť změn doopravdy moc není, "Take Control" i přesto obsahuje několik kusů, jež se od lineárnosti většiny songů Slaves odchylují a dost možná naznačují, jakým směrem by se vyzrálejší duo za několik let mohlo vydat. Řeč je teď o dvou konkrétních písních, a to sice "Lies" a "Steer Clear", které se na úsečce s krajními body Sex Pistols - The Clash inspirují tím nejlepším druhých jmenovaných.

Stále velmi jednoduché, ale intimnější melodie, správně afektovaný zpěv Isaaca Holmana a jemná syntetika je totiž symbiotickou syntézou některých jednotlivostí "London Calling" ("Train in Vain") a řízných Slaves z debutu. V jistých polohách evokují třeba i Damona Albarna z Blur (zvláště "Steer Clear"). Ačkoliv inspirace je tu zjevná, duo nikdy nesklouzává k čisté nápodobě či snad vykrádání, ba naopak, udržuje si svůj specifický rukopis a formuje ho do originálních skladeb na podkladu známých kontextů.

"Take Control" rozhodně není splaskávající bublinou, je však albem dvou možných recepcí. Lze ho vnímat jednak jako příliš unáhlené, neboť je spíše než posunem dál nafouknutou verzí "Are You Satisfied", jednak jako album skupiny, která konzistentně a poctivě kráčí ve svých šlépějích a jen lehounce se posouvá kupředu a pomalu prozkoumává alternativy. Ať tak či onak, novinka je opět deska agresivní, příjemně a autenticky kritická ("Lies, nothing but lies..."), punkově uřvaná, zábavná a plná sice nepřekvapivých, ale úderných melodií, které si na nic nehrají. Stejně jako duo samotné. A to je na obou to nejcennější.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY