Skladby z jeho prvotiny jsou však pro českobudějovické publikum dobře známé. Láďa Latka je totiž hraje pro své fanoušky již několik let. Přenést je do studia se mu ale povedlo až nyní. Debut "Terapie láskou" není jen akustickou kolekcí s kytarou a hlasem jeho autora. Album zdobí hosté, kteří přispěli zvukem harmoniky, violoncella, bicích, elektrické kytary, baskytary či perkusí. Debut tak dostal bohatý zvuk, který podtrhává vesměs emotivněji laděné písně. Pro písničkáře to bylo určitě dobré rozhodnutí.

Styl, kterým Láďa skladby píše, v mnohém připomíná ten Klusův. Odmyslíme-li si jeho duchovněji mířené poslední dvě desky, pak je debut rodáka z Budějovic Klusově tvorbě velmi blízký. Není to však myšleno tak, že by Latka od Kluse kopíroval osvědčený formát, spíš je písničkář charakterově slavnějšímu kolegovi velmi podobný, a to jak vokálně, tak atmosférou písní.

Zajímavá je i skutečnost, že si texty Latka nepíše sám, nýbrž mu je píše žena. Nutno říct, že mají kolísavou kvalitu. Některé jsou poetické a zároveň bez obvyklého patosu. Zejména úvodní dvě písně debutu, navzdory svým jménům "Cajdák" a "Terapie láskou", nejsou kýčovité ani laciné. Ač to nejlepší zazní hned v úvodu, dobrých skladeb je na "Terapii láskou" více. Potěší úsměvná "Chotěmice" i ryze klusovská "Velké maličkosti".

Slabší chvilky přišly spolu s písní "Pohádková", které chybí více vtipu i písničkářské obratnosti se slovy. Trefa vedle je i jediný lehce politický protestsong "Rudá záře", který k Latkovi moc nesedí. Nadávat na fronty na banány po tolika letech je už trochu pasé, zejména v písničkářské branži.

Tím však výčet negativ končí. Zbytek kolekce nabízí nadprůměrný materiál, který se ani po vícero posleších nezprotiví. Album táhne především příjemný písničkářův vokál, což je v tomto žánru zásadní. Navíc je i technicky zdatný a za zády má slušný arzenál doprovodných instrumentů, které dodaly albu více příchutí. Nejpatrněji pak skvělá harmonika v "Chotěmicích", která zdařile dokreslila atmosféru venkovské skladby.

Ač Láďa Latka zatím na prolomení hranic regionu čeká, svým debutem dal jasný impuls, že je schopen konkurovat nejlepším mainstreamovým tuzemským písničkářům. Jeho rukopis není nikterak složitý, přesto má své osobité kouzlo, díky čemuž je cesta k jeho hudbě snadná. Pro fanoušky Tomáše Kluse, které jeho poslední tvorba spíše zklamala, může být "Terapie láskou" zajímavou alternativou.