Čechomor na Hudečkově festivalu ukázal, jak má znít folkrock v barokním podání

23.08.2016 09:31 - Milan Menčík | foto: facebook interpreta

Již devátý Mezinárodní festival Václava Hudečka byl v Moravských Budějovicích zakončen tradičně výletem k jiným hudebním žánrům. Letošním posledním vystupujícím byl Čechomor. Kapela, která i díky svému folkrockovému repertoáru zní naživo ještě lépe jak ve studiu.

Live: Čechomor

místo: Nádvoří zámku, Moravské Budějovice
datum: 21. srpna 2016

V programu bylo napsáno, že si s Čechomorem zahraje i sám houslový virtuos, a tohle bylo splněno hned v samotném začátku programu. Společně s Karlem Holasem představili jednu ze skladeb francouzského barokního skladatele Jeana-Maria Leclaira z osmnáctého století. "Vy tu čekáte určitě nějaké písničky Čechomoru jako 'Hruška' nebo tak, ale dneska budeme hrát jenom barokní muziku. Koukněte, co tu máme not," naoko postrašil Hudeček diváky a skutečně, not bylo tolik, že si s nimi vítr dost neurvale pohrával.

V průběhu druhé skladby (tou byla právě "Hruška" pouze v instrumentálním provedení dvou houslí) noty oběma představitelům dokonce spadly, proto museli začít celé číslo znovu. František Černý s kytarou předznamenal začátek klasického koncertního setu, ale nejprve ještě zazněla první skladba z nejslavnějšího alba "Proměny" "Mezi horami".

Poté už nastoupili i zbylí členové formace a začali hrnout písně ze všech desek Čechomoru. Potěšila verze "Andulky" z alba "Místečko". Namísto Ivana Táslera se pěveckého partu ve slovenštině ujal Karel Holas a rozdíl nebyl nijak výrazně rozpoznatelný. "Na Vsetíně páni" je už studiově hodně temná skladba, naživo zní téměř hororově. "Kněždubská věž" byla prakticky plnokrevným bigbítem, ale samozřejmě nechyběla ani křehkost. "Slunéčko" či "Vyšly ryby" pomohly vyvážit zvuk koncertu, který byl výborný.

Letos Čechomor hrál i na Vysočina Festu a rozdíl byl hlavně v obecenstvu. Publikum v Moravských Budějovicích vyprodalo Nádvoří zámku do posledního místečka, ale bylo přikováno k lavičkám. Navíc z velké části přišlo spíš poslouchat než se bavit, proto bylo zhruba do poloviny koncertu chladné. Ke konci už bylo vše, jak má být, a finiš byl téměř euforický. "Gorale" i "Do kostela zvonili" si už lidé vyzpěvovali a po předchozím strhujícím bubenickém sólu Lukáše Pavlíka i do rytmu vytleskávali.

Nemohl chybět ani přídavek "Větříček" a dávná "Nepudem domů". Pak přišlo poděkování Václava Hudečka a velký závěrečný ohňostroj. Už dnes se můžeme těšit, s čím přijdou pořadatelé festivalu za rok, kdy se bude slavit desáté výročí.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY