Andy Black na své první sólovce "The Shadows Side" dospěl

12.06.2016 21:05 - Karolína Volšická | foto: https://scontent-frt3-1.xx.fbcdn.net/v/t1.0-9/13000090_585055624987574_3536970574262463070_n.jpg?oh=cc6f114cff4b5952d239c447479cf4bb&oe=57C87EB9

Veškerý šrumec kolem americké formace Black Veil Brides na chvíli utichl. Poklidné období bylo ale jen předzvěstí sólového projektu frontmana Andy Biersacka, jemuž se v tomto roce opravdu daří. Není to totiž tak dlouho, co se oženil se svou hudební kolegyní Juliet Simms a vydal své první sólové album "The Shadows Side".
9/10

Andy Black - The Shadows Side

Skladby: Homecoming King, We Don't Have To Dance,Ribcage, Stay Alive (feat. Matt Skiba), Love Was Made To Break, Beautiful Pain, Put The Gun Down, Drown Me Out, Paint It Black, Break Your Halo, Louder Than Your Love, Broken Pieces, The Void
Vydáno: 6.5.2016
Celkový čas: 49:00
Vydavatel: Lava Records
Svou hudební kariéru odstartoval jako lídr glam rockových Black Veil Brides, které založil už v roce 2006 v prosluněném Los Angeles. Celé čtyři roky trvalo, než vydali svůj první materiál, poté však začala jejich popularita slibně stoupat. Oblibu si získali především u mladých děvčat holdujících metalu a emo subkultuře. Nedalo se však čekat, že Andyho bude tento styl bavit po zbytek života a jednou nezatouží vyzkoušet něco úplně nového. Black Veil Brides se po několika úspěšných albech stáhli do ústraní, a Andy Biersack tak začal pracovat na své sólové kariéře. Zvolil si pseudonym Andy Black a svou první desku "The Shadow Side" vydal letos začátkem dubna. Celé produkce se ujal John Fieldmannem, bývalý producent právě Black Veil Brides.

Na celé Biersackově prvotině se od prvních tónů nedá nevšimnout inspirace goth hudbou, ale i popem, elektronikou či celkově taneční hudbou. Je tedy dost možné, že si celá nahrávka najde široké spektrum posluchačů, protože se v ní prolíná hned několik v současnosti populárních stylů. Rozhodně sice bude spíše pro recipienty mladší věkové kategorie, to ale vůbec ničemu nevadí, protože dobré album se nehodnotí podle toho, jak moc hudebně propracované je, čímž ale zase rozhodně nemá být řečeno, že propracované není. Dobrá hudba je to, co vzbuzuje a vyvolává emoce, a to, co vyvolává chuť si vybranou věc pouštět znovu a znovu dokola - a právě to vás při "The Shadow Side" napadne u velkého počtu skladeb. Faktem je i to, že při poslechu (hlavně těch klidnějších písní) budete mít kolikrát pocit, že posloucháte tvorbu Ville Vala a jeho HIM. Určitá hlasová podoba je rozpoznatelná hned na několika místech.

První píseň rozhodně není tím nejlepším z Biersackovy sólové tvorby, ale nedá se říct, že "Homecoming King" celý playlist krásně zlehka posluchače nepřipravuje na to, co přijde. Asi největším tahákem je hned druhá skladba "We Don’t Have To Dance", která rozhýbe a rozezpívá snad i mrtvého. Není tak divu, že pro ni byl natočený videoklip. Je to jednoduše řečeno hit, jenž chytne okamžitě. Hned poté následuje "Ribcage" začínající hned zkraje temnými tóny, ale s refrénem se opět vše strhne do párty stylu plného elektroniky. I u ní dostanete chuť hodit všechno za hlavu, jen poslouchat a poskakovat do rytmu hudby. Na "Stay Alive" si Andy přizval hosta, tím není nikdo jiný než Matt Skiba aktuálně hrající s Blink-182.

Vyjmenovat to nejlepší z celého alba je složité, protože se něco bombastického najde snad na každé skladbě. U spousty písní si člověk říká, že tohle už někde slyšel, ale stejně se neskutečně baví díky celkové energičnosti a propracovaným vokálům. Ty jsou zde opravdu silné, dodávají na dokonalosti a utváří parádní hudební celek, byť s několika malinkatými mezerami. Do paměti se dokonale vryje i "Louder Than Your Love", "Drown Me Out" nebo poklidná "Beautiful Pain" za doprovodu klavíru.

"The Shadows Side" je výborným startem do sólové kariéry Andyho Blacka, pomyslnou laťku díky ní nastavil opravdu vysoko. Fanoušci, kteří byli zvyklí na úderné kytary jeho bývalé kapely, budou sice zklamaní, ale díky této takřka dokonalé hudební proměně si zase najde spousty nových. Dříve černě zmalovaný Andy Bierseck, nyní odlíčený a ostříhaný Andy Black, jemuž odhození staré vizáže a hudebního stylu opravdu sluší, opravdu dospěl. A to ve všech směrech.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY