Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
musicserver.cz doporučuje hosting WEDOS.cz
The 1975 - I Like It When You Sleep, For You Are So Beautiful Yet So Unaware Of It

"I Like It When You Sleep..." The 1975 je elegantně vztyčeným prostředníkem současné pop kultuře

Vydáno: 21.03.2016 08:16 v sekci Recenze - Ondřej Selner

Je nová deska "I Like It When You Sleep, For You Are So Beautiful Yet So Unaware Of It" The 1975 propadák, nebo přelomové album? Opravdu kvalitní a autentická hudba, nebo nechutná póza mladých sebevědomých hejsků? I to vyplyne z textu následující recenze.

SDÍLET:    
8/10

The 1975 - I Like It When You Sleep, For You Are So Beautiful Yet So Unaware Of It

Vydáno: 26.2.2016
Celkový čas: 73:55

Skladby: The 1975, Love Me, Ugh!, A Change Of Heart, She's American, If I Believe You, Please Be Naked, Lostmyhead, The Ballad Of Me And My Brain, Somebody Else, Loving Someone, I Like It When You Sleep, For You Are So Beautiful Yet So Unaware Of It, The Sound, This Must Be My Dream, Paris, Nana, She Lays Down

Vydavatel: Universal

Britská skupina The 1975 pochází z anglického městečka Wimslow. Odsud se dokázala vypracovat na jednu z nejviditelnějších kapel současnosti. Její nejnovější, teprve druhá nahrávka s názvem "I Like It When You Sleep, For You Are So Beautiful Yet So Unaware Of It" totiž dokázala nejen alespoň na chvilku narušit zkostnatělý světový žebříček nejprodávanějších alb (včetně toho v ČR), ale také rozdělit názory fanoušků a hudebních kritiků. Jak na straně odborníků, tak na straně příznivců jsou totiž reakce nadšené, ale i ty velmi vlažné. Například magazíny Rolling Stones či Pitchfork udělily jen lehce nadprůměrná hodnocení.

Jak už tomu obvykle bývá, pravda se nachází někde mezi, byť s jednoznačným příklonem k jedné ze stran. V neprospěch desky mluví její zbytečně roztažená délka, která s celkem sedmnácti skladbami přesahuje délku sedmdesáti tří minut. V případě, že by album bylo po celou dobu stopáže napěchováno stejně vyváženými písněmi, nebyl by to problém. To ale bohužel v případě "I Like It When You..." neplatí, neboť obsahuje více než deset minut instrumentální vaty. A ta ke škodě ruší poměrně vysoce posazenou dynamiku a ambice desky na jejím počátku.

Neadekvátnost a zbytečnost těchto instrumentálních skladeb je ale víceméně jediným výrazným nedostatkem. Zbytek totiž nádherně osciluje kolem několika styčných a na kvalitě desky přidávajících bodů - těmi jsou hudební zdatnost celého kvartetu, neobvyklost, překvapivá hloubka textů a neúcta k jakékoliv autoritě, s níž souvisí snaha tvořit bez ohledu na stanovená pravidla či žánrové škatulky. Právě díky ní si The 1975 kolem sebe budují dokonale fungující auru nihilistických novoromantiků, neuznávajících hudební kritiky ani obecná očekávání.

Poslední zmiňované se jim ostatně povedlo už vydáním singlu "The Sound", v jehož videoklipu citovali kritiky, s jejichž verdikty se více než s grácií a lehkostí vyrovnávali. Neúcta a vztyčený prostředník směrem ke kritice a současnému škatulkování se ale táhne celým albem. The 1975 tu tak v první řadě reagují na výtky týkající se jejich hudební nevyzrálosti, plytkého rukopisu a instrumentální neschopnosti, když na "Love Me" či "UGH" Matt Healy geniálně trhaně frázuje a přechází z nízkých do vysokých poloh během mžiku. Adam Hann zase sekunduje výbornými chytlavými a zdánlivě funky riffy, zatímco Ross MacDonald a George Daniel všemi směry rozházené aranže drží pohromadě. Výsledek je nesmírně bohatý a komplexní, přesto ve všech ohledech skvěle fungující. To platí nejen o dvou uvedených příkladech, ale o většině songů.

Na první poslech zní The 1975 jako popband. Uzří-li potenciální posluchač navíc fotku, která se skví v hlavičce této recenze, bude více než s to muzikanty označit za klasický kýčovitý boyband, toužící po ječících fanoušcích, rozuměj fanynkách. Byť každý umělec touží po slávě a uznání, neboť ty jsou s uměním bytostně spjaty, The 1975 v tomhle ani náhodou nejsou prvoplánoví tak, jak tomu bývá v případě zmiňovaných, marketingově vykonstruovaných bandů. Ano, po stránce hudební do popředí vystupuje vysoko posazený, a nutno podotknout, že mnohdy až kýčovitě a (zdánlivě) mainstreamově působící, Healyho hlas, jejich škatulkování mezi popové kapely však nemůže být dále od pravdy. Stačí se do písní zaposlouchat a několikavrstvé, propracované a především fungující kompozice začnou náhle vyvstávat jedna po druhé.

To samé platí i o obsahové stránce "I Like It When You...", tedy po stránce lyrické. Znovu se tu v souvislosti s ní odvolám k prvnímu dojmu ze skupiny, který vždy hraje a bude hrát roli. Abych to ale nevztahoval na nezúčastněné, kteří se mnou dost možná nebudou souhlasit, vztáhnu to sám na sebe. Má očekávání témat na desce byla následující: zhrzená láska, sláva, směšně působící agresivní a přisprostlá kritika současné doby. Všechno tu je, jen ne v oné popově prvoplánové podobě. Healy tu tak třeba ironizuje křičící náctileté fanynky fotící si na koncertech selfie, které je pro něj nechutným sebezbožňováním, nebo směšnost dnešních karikaturních celebrit. Tematizuje svou závislost na drogách, kulturní rozdíly, reflektované v lásce k americké dívce, víru v Boha či postnatální depresi své matky. To je koláž svým podáním hodně vzdálená od témat Justina Biebera, Adele, Rihanny, Nicki Minaj a jiných loutek současné populární hudby. V momentě, kdy se tato témata a řemeslná hudební zdatnost snoubí v písních, které na první poslech evokují popové aranže, jenže ve výsledku jimi nejsou, jedná se v podstatě o dokonalou, v jistých ohledech i sebeironickou společenskou satiru. A to je právě onen třetí bod, který jsem zmiňoval na počátku recenze.

The 1975 nenahráli desku, kterou by si přáli kritici a ti, co kapelu po eponymním debutu zaškatulkovali mezi kytarový indie rock, ani desku, díky níž by bez debat zapadli žánrově. Na první pohled možná, na ten druhý, ten pod povrchem, ten důležitější, ale jde o album hravé, hudebně zdařilé a zábavnou formou podněcující k něčemu úplně jinému. Totiž k zamyšlení se, pozorování světa kolem sebe, vnímavému poslechu a k jakémusi procitnutí z moderní letargie a slepého přijímání všeho kolem nás.

Hloubka sdělení The 1975 je pod obalem, pod nějž už často nejenom dnešní posluchač, ale člověk obecně v jakékoliv činnosti nejde. Když Healy o nahrávce prohlašoval, že je emoční investicí, upřímnou a autentickou deskou, kterou současný svět potřebuje, dost možná nebyl daleko od pravdy. The 1975 se tu totiž snaží vzpírat nejen žánrům, ale i konvencím a každodennímu automatizovanému stereotypu. To je na druhé album více než slušný výkon.

WEDOS.cz - Nejlevnější registrátor domén v ČR, neomezený webhosting, virtuální a dedikované servery

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Nic moc (Luis, 21.03.2016 13:49) Reagovat

    Možná jsem dal desce jenom málo času, ale jejich debut mi přišel daleko zajímavější než toto.

    • Re: Nic moc (Anonym, 21.03.2016 14:02) Reagovat

      taky tak. Zní mi to jako megalomanská nuda.

  • Je tak (Panda Bear, 21.03.2016 19:36) Reagovat

    Taková velký humbuk se za poslední měsíce netočil snad u žádné skupiny i očekávání bylo velké a zdá se mi, že to vážně není žádná sláva ... 7/10 s odřenýma ušima ... asi na pořádnou desku se musí čekat až na Radiohead či Vampire Weekend (a možno překvapí i The Shins - chtělo by to další Chutes Too Narrow)

    • Re: Je tak (Kruppe, 21.03.2016 20:55) Reagovat

      na poradnou desku staci cekat opravdu uz jen chvili,v dubnu prijde pj hravey a TLSP ;)

      • Re: Je tak (Panda Bear, 21.03.2016 21:54) Reagovat

        Tak PJ Harvey je jasná aneb ta vyloženě slabší album nemá a snad i Alex a Miles se předvedou ... jinak letos je to vážně našlapaný - jsem zvědavý jestli se do první linie vrátí The Strokes, MGMT .. pak tu máme ještě snad "jistoty" typu M83, The Xx, The Horrors či Grizzly Bear ... i starší garda se vrátí a to jest Violent Femmes, The Jesus And Mary Chain, Pearl Jam, Red Hot Chili Peppers, Nine Inch Nails, Beck, Blink-182 a hlavně Guns N' Roses ... ale letos se nejvíc těším na návrat The Wrens!! u nás i ve světě téměř neznámá skupina, ale tak zatraceně dobrá _ hlavně jejich album The Meadowlands!! - velice doporučuji !!

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
AFI - AFI (The Blood Album) 6/10
Recenze: AFI se snaží zavděčit všem, "The Blood Album" však nevyniká AFI se po téměř čtyřech letech vrací s novým materiálem, s novou image a také s jedním jubileem. Jejich nová deska je totiž již desátým studiovým počinem, který kapela během své více než pětadvacetileté kariéry natočila. Jak... čtěte zde
Vydáno: 22.01.2017 10:00 v sekci Recenze
1
Dvacet nejlepších domácích desek roku 2016 podle musicserveru (20-16)
Publicistika: Dvacet nejlepších domácích desek roku 2016 podle musicserveru (20-16) Někdo říká, že dobré hudby je málo, my říkáme, že dobré hudby je hodně. A skvělé taky. Z desek, které v Česku a na Slovensku vyšly v minulém roce, hlasovalo 23 redaktorů musicserveru pro celkem 75 alb, z nichž vzešlo dvacet... čtěte zde
Vydáno: 20.01.2017 09:30 v sekci Publicistika
11
Pohled do amerických žebříčků Billboard - 17. ledna 2017
Ed Sheeran v Americe předvedl nevídaný kousek se dvěma novými singly Debutovat na prvním místě, to se přihodí málokdy. "Shape Of You" Eda Sheerana je teprve 27. takovým singlem. Jako první interpret v historii však při takovém startu přidal ještě další novinku v Top 10, "Castle On The Hill" totiž... čtěte zde
Vydáno: 20.01.2017 01:20 v sekci Novinky | Americké hitparády
7
Kensington - Control 8/10
Recenze: Kensington na "Control" pokračují ve skládání stadionových indierockových hymen Nizozemské kvarteto Kensington se v posledních letech stalo z účastníků showcaseových festivalů vyhledávanou koncertní atrakcí a kterákoliv jejich show sklízela extrémně nadšené ovace v médiích i od fanoušků. Mezitím se jim... čtěte zde
Vydáno: 19.01.2017 13:00 v sekci Recenze
1
Back to the 2000: Crazy Town, Rock Café, Praha, 17.1.2017
Naživo: Houby retro párty, nu-metaloví Crazy Town ještě pořád umí rozparádit klub! Jejich ikonický hit "Butterfly" už prakticky zlidověl, od roku 2000, kdy v listopadu poprvé vyšel, už byl přehrán tolikrát, že bychom Crazy Town mohli málem považovat za one hit wonder. Oni ale stále fungují, tvoří nový materiál a... čtěte zde
Vydáno: 18.01.2017 21:21 v sekci Naživo
3
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- The 1975 přesouvají pražský koncert na červen (19.01.2017 15:50)
- Soundtrack k "Padesáti odstínům temnoty" nabídne opět plejádu hudebních hvězd (12.01.2017 15:24)
- Nejprodávanějším albem v USA byl mixtape inspirovaný muzikálem Hamilton (14.12.2016 23:23)
- Nominacím na Grammy vévodí Beyoncé, Drake, Rihanna a Kanye West (07.12.2016 09:01)
- Rihanna připravila na prosinec speciální box (22.11.2016 11:43)
- Naživo: Justin Bieber v Praze: show dobrá, s muzikou to bylo horší (13.11.2016 01:39)
- Fotogalerie: Justin Bieber poprvé v Česku v obrazech (13.11.2016 01:23)
- Green Day v USA porazili novinky Norah Jones i OneRepublic (18.10.2016 08:45)
- Nominace na MTV Awards ovládli Beyoncé a Justin Bieber (28.09.2016 21:31)
- Jason Aldean je po roce prvním country vítězem Billboardu, v singlech se dařilo Justinovi Bieberovi (20.09.2016 23:23)

ALBUM TÝDNE 03/2017

Dropkick Murphys
11 Short Stories Of Pain And Glory

Bostonští králové celtic punku Dropkick Murphys mají po čtyřech letech novou desku. Jak už název "11 Short Stories Of Pain And Glory" napovídá, přináší jedenáct skladeb přesně v tom duchu, jaký bychom od kapely čekali - energických, chytlavých, svižných, punkových i folkových zároveň. Stačí to?

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Čt 02.02.
Rae Sremmurd (USA) (Lucerna - Velký sál, Praha)
Ne 05.02.
Lucky Chops (USA) (Roxy, Praha)
Po 06.02.
GRiZ (USA) (Futurum Music Bar, Praha)
St 08.02.
Alex Clare (UK) (Roxy, Praha)
So 11.02.
Apocalyptica (FIN) (Forum Karlín, Praha)
St 15.02.
Tycho (USA) (MeetFactory, Praha)
So 18.02.
Kensington (NL) (Lucerna Music Bar, Praha)
So 18.02.
Alvaro Soler (ESP) (Forum Karlín, Praha)
So 25.02.
Thievery Corporation (USA) (Roxy, Praha)
Út 28.02.
Matoma (NO) (Roxy, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Ewa Farna Sia Coldplay Beyoncé Madonna Lady Gaga Rihanna Adele Kryštof The Cure AC/DC Aneta Langerová Taylor Swift Lucie Bílá Ben Cristovao Lana Del Rey Metallica Britney Spears Bára Hosnedlová Tomáš Klus
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2017 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Mobilní verze | ISSN 1804-5529
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
DOPORUČUJEME: Kupte si nejprodávanější hosting v ČR se slevou 50% (slevový kód: MUSICSERVER)
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver