Rozehřátí publika padlo na rumunské uskupení Golan, jež svým širokým žánrovým záběrem ukázali, že by jim slušel sólový koncert, ačkoliv možná v intimnějším, klubovém prostředí. Alex, Ernesto i Mihai se svým zvukem byli skvělým předkrmem evokujícím atmosféru indonéských ulic či hlubokou džungli skrze dechové nástroje, mezi kterými vynikala především příčná flétna. Publikum je uvítalo přinejmenším vřele a stihlo během technické půlhodiny vychladnout. Chlad, i přes temperamentní horkou povahu hudby, koneckonců provázel celý koncert, neboť prostory Tipsport Areny byly ke konečkům prstů nelítostné.

Parov Stelar Band nastoupil nejen v plné síle, ale také včas, což mnozí na koncertech zvládnou ocenit. Jejich repertoár pro sobotní večer sestával ze starších, všemi očekávaných tanečních pecek, ale také ze singlů z jejich posledního alba "The Demon Diaries". Roztančení diváci se tak rozdivočeli už při prvních samplech "Jimmy’s Gang", "All Night", "Catgroove" i boky švihajícího "Booty Swing".

Marc Osterer, muž v malé tělesné skořápce oplývající velkým dechem a ještě větším smyslem pro živá vystoupení, hecoval spolu s dvěma dechaři publikum k potlesku, poskoku a nejen díky němu udržela kapela po devadesát minut arénu na nohou. Zároveň zmínil, že v Praze to má skutečně nejradši. To určitě říkáš všem holkám, Marcu. Přidáme-li k tomu Cleo Panther v bílém obleku hodného chicagského kápa, není to skutečně špatný návod na strávení sobotního večera. Kombinace zmixovaných smyček, elektronických bicích a basové kytary dává vzniknout jedinečnému zvuku. Cleo ovládá pódium s grácií. Nejen její vizáž, ale především její hlas zapadají zcela hladce do electroswingové kompozice. Mizí do stínů, když je čas na dechové intermezzo jejich kolegů, a vynořuje se do záře reflektorů, aby opět převzala vedení. Saxofonista s trumpetisty jsou navíc pravděpodobně jedněmi z nejživějších hráčů, jejichž těla odpovídají na každý beat, který odehrají.

Jak už bylo zmíněno, mimo nejstreamovanějších záležitostí okořenili koncert i dosud nevydaným, novým materiálem. "Cuba Libre" nás na pár minut zavedlo do kubánského baru, kde se s vějířem u baru svůdně nakrucuje Cleo Panther a skleničky se tam třesou beaty rakouského dýdžeje. Ačkoliv reakce publika byly vesměs ohlušující v případě všech skladeb, nejvíce ceněné jsou právě staré hudební známosti, kde taneční povaha lehce převyšuje tu swingovou. Právě mezi novými chystanými skladbami ale nalezneme i ty, důkazem budiž "Cuba Libre", kde se swingová polovina prodírá potají kupředu, jako je tomu kupříkladu u "Clap Your Hands".

Kromě gradujících samplů, ze kterých se pokaždé zrodí odlišná nálada, panuje mezi členy kapely chemie, kterou jen těžko u některých kapel pohledáme. Chemie, která proudí nejen mezi jednotlivými členy, ale přenáší se nad hlavami diváků až do zadních řad a naplňuje celou halu. Ať se jedná o neustálý kontakt, rozpačitou, leč na pohled nabuzující choreografii dechařů, úderný pochod osmicentimetrových podpatků, na electroswingařích je vidět, že si to vskutku nadmíru užívají a divákům nezbývá, než se přidat.

Hudba zmíněného typu nicméně často čelí riziku, že se stane částí programu nudných večírků, kde hudba pouze tlumeně mrmlá v pozadí krabích tyčinek a šampaňského. Právě živá vystoupení jsou důkazem, že Parov má vždy eso v rukávu, a pokud se série stává mírně jednolitou, prudce hodí zpátečku a překvapí změnou nálady. Ta se po celý večer odrážela i na panelech promítajících tu havrany, tu rudou změť, na níž radikálně kontrastovaly siluety saxofonisty či trumpetisty a činily tak z koncertu nejen audio, ale také vizuální delikatesu.

Vždyť všechny ty písničky znějí stejně. Parov Stelar na koncertech nepřekvapují. Marcus Füreder káže ze své megalomanské DJ hory, jenž se tyčí vysoko nad zbývajícími členy bandu, a v tranzu udává tempo osvědčenému receptu na povedený koncert. Skrze stejné písničky však rakouská parta dokázala po devadesát minut udržet v pohybu boky mladých fanoušků, kteří si zlatou éru swingu nemají šanci pamatovat a přesto na ni jsou schopní zapařit, jako kdyby se neměli dočkat zítřka. To se u nás taky každému nepovede.