Soví strážci z Kvelertak zabouřili Futurem

15.11.2015 15:57 - Jan Trávníček | foto: Vojta Florian / musicserver.cz

Vezměte řezavé tóny Slashova oranžového Les Paula, doplňte je dalšími dvěma kytarami, basou a agresivními bicími, na hlavu si nasaďte vycpanou sovu a řvěte jako tur. Norsky. Máte? Tak takhle nějak zní Kvelertak. Hardcore punková formace z dalekého severu je prostě trochu jinde. Ve všem.

Live: Kvelertak

místo: Futurum Music Bar, Praha
datum: 11. listopadu 2015
support: The Atavists
Fotogalerie

Kvelertak, Futurum, Praha, 11.11.2015
© Vojta Florian / musicserver.cz
Ještě než se k nám ale po své poslední zastávce na Aerodrome festivalu znovu vrátila, patřilo pódium divochům z The Atavists. Do nenápadných borců z Hradce Králové byste to možné na první pohled neřekli, ale stoner-rocková sebranka do toho umí na pódiu pořádně hrábnout. Sotva rok působící čtyřčlenná formace okolo Adama Krofiana hrála s obrovskou energií a na hlavní hvězdy navnadila, jak asi nikdo nečekal. Od v dobrém slova smyslu amatérské kapely byste určitě nečekali, že si bude kytarové smyčky nahrávat do looperu, aby koncert během pauz mezi songy neztrácel na drajvu a nejen hudební stránka plná groovy melodií, ale i ohromující nasazení všech zúčastněných vyvolávalo oprávněný potlesk.

O od roku 2007 fungujících Kvelertak se na internetu dočtete, že hrají směs následujících žánrů: hardcore punk, black metal, rock 'n' roll, hard rock, heavy metal, crust punk. Ať už si z nich ale vyselektujete jakýkoliv styl, dvě poznávací znamení ji od ostatních HCčkových kapel odliší spolehlivě: sovy a norština. A je vlastně dost obdivuhodné, že v dnešním anglosaském hudebním světě se skupině s tak nekomerční hudbou povedlo prorazit a upsat se gigantovi Roadrunner Records, který ve světě vydává třeba Slipknot, Lynyrd Skynyrd nebo Alter Bridge.

Kvelertak, Futurum, Praha, 11.11.2015
© Vojta Florian / musicserver.cz
Vidět Kvelertak naživo, to je jako sledovat Thora, kterak buší kladivem do země. V první písni ještě frontman zpívá s majestátní sovou na hlavě, pak ale masku sundává a zbývá jen nekompromisní brutalita. Ve velmi pěkně zaplněném Futurum Music Baru se skupina vedená zarostlým, dlouhovlasým a polonahým Eriendem Hjelvikem nenechala k ničemu pobízet a střílela do publika jednu sypačku za druhou.

Hardcorové běsnění jelo od začátku na sto procent, ale že hnát to "na plný knedlík" celou hodinu a půl bude brzy příliš, se záhy ukázalo. Songy z dosavadních dvou alb "Kvelertak" a "Meir" se spolu s novinkami z na jaro připravovaného následníka nepravidelně prolínaly, zhruba od dvou třetin stopáže už ale neutuchající řev začal být monotónní. Netřeba brát to nutně jako zápor, bylo by ale jistě zajímavé sledovat, jak by mezi syrové pasáže zapadly i muzikantsky propracovanější kompozice. Takovým Cancer Bats určité naředění tvorby dodalo naživo na dynamice a dnes jsou jejich koncerty daleko lepší než před lety.

Ale dost filozofování. Fanoušci každopádně řádili, o tom žádná. Spousta z nich si z pódia zaskákala šipky do divoce pařícího kotle a párkrát se k nim přidala i samotná kapela, což se samozřejmě potkalo s nadšenou odezvou. Postupně se ale ti méně neurvalí posouvali dozadu a tak na skokany v prvních řadách čekala spousta bolestivých pádů. Kvelertak situaci v sále nijak zvlášť nekomentovali a soustředili se spíše na svůj výkon. Ten byl pochopitelně velmi dobrý a pokud bychom měli vybrat jeden vrchol, byl by to jistě ten se singlem "Bruane Brenn", který je díky výrazným melodickým finesám ideální vstupenkou pro toho, kdo se chce s norskými divočáky seznámit. A znát byste je měli. Už proto, že na jejich další koncertní štaci u nás nebudeme vzhledem k návštěvnosti určitě čekat moc dlouho.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY