Recenze CD

Kvítek z bahna ulice

24.07.2002 05:00, Luboš Svoboda

Goo Goo Dolls svým novým albem "Gutterflower" dokazují, že si své nečekané zviditelnění před pár lety opravdu zasloužili. A i po čtyřech letech jsou schopni zaujmout rockery i posluchače populární hudby. Čím, to můžete zjistit v naší dnešní recenzi.

8/10

Goo Goo Dolls - Gutterflower

Celkový čas: 41:47

Skladby: Big Machine, Think About Me, Here Is Gone, Ya Never Know, What A Scene, Up Up Up, It's Over, Sympathy, What Do You Need?, Smash, Tucked Away, Truth Is A Whisper

Když se v roce 1995 stal ze singlu "Name" hit, zaskočilo to nejspíš i skupinu Goo Goo Dolls samotnou. Po deseti letech punk-rockového živoření (o začátcích, kdy pod názvem "The Sex Maggots" působili jako cover kapela, radši ani nemluvím) na sebe touto jedinou akustickou baladou na albu rockových vypalovaček ("A Boy Named Goo") strhli pozornost a nakreslili zlomový bod na křivce popularity. Další album ("Dizzy Up The Girl"), které nutně muselo zklamat skalní fanoušky, totiž pochopitelně přišlo s výrazným zklidněním a obnažilo tak silné melodie, do té doby zakryté hlučným doprovodem. Jeho úspěch byl nejen díky singlovým peckám "Iris" a "Slide" nevyhnutelný. Přítomnost "Iris" na dokonalém soundtracku k "City Of Angels" (Město andělů) a skoro šest milionů prodaných nových alb jasně potvrdily přijetí skupiny s otřesným jménem (goo = cinták (něco strašně sladkého), dolls = panenky) do první ligy. Nejspíš zděšeni z toho, že veřejnost je spojuje jen s jejich novým zvukem, vydali loni retrospektivní kompilaci "Ego, Opinion, Art & Commerce", kterou ukázali, že nebyli vždycky hodnými hochy. Takto, nezatíženi minulostí, mohli vytvořit další album pokračující ve směru zvoleném "Dizzy Up The Girl".
Vzniklo "Gutterflower". A nebudu to nijak tajit, rozhodně není šlápnutím vedle. Ve zpěvu I autorství se střídající kytarista Johnny Rzeznik a basista Robby Takac připravili úžasně spojitou kolekci pestrých skladeb. A předchozí trochu křečovitá formulace není nesmysl. Oba autoři spolu s bubeníkem Mike Malininem jsou totiž schopni po jemné akustické "Sympathy" s nečekanou a více než příjemnou mandolínou nakopnout zpátky rockový sound ostrým kytarovým riffem hned v následující "What Do You Need?". Přitom po doznění poslední skladby jsem měl pocit, že právě skončila první - třičtvrtěhodinová. A nebylo to tím, že bych nebyl schopen rozlišit jednotlivé písně nebo mi nějak výrazněji splývaly, jasně jsem si vybavoval většinu vyslechnutých melodií. A právě ona pro mě nesmírně důležitá melodičnost z Goo Goo Dolls dělá víc než obyčejnou rockovou kapelu a z "Gutterflower" víc než obyčejnou rockovou desku.
Poměrně zajímavé je autorství jednotlivých písní. Dominantnější Rzeznik obstarává spíše tu pomalejší, hitovější a viditelnější část, zatímco Takac zůstává duší rocker, což je patrné i v jeho hrubém hlasovém projevu. Prohodit si role jim ale nedělá nejmenší problémy a tak má Rzeznik na svědomí asi nejdrsnější závěrečnou "Truth Is A Whisper" a Takac zase v podstatě popovou "Smash".
Jedinou podstatnou vadu na kráse "Gutterflower" pro mne představuje určitá přímočarost a jednoduchost hudebních motivů. Fakt, že je deska výborná už na první poslech, je bohužel vyvážen tím, že na poslechy další už moc nového nenabízí. Málem to překlopilo mé nepříliš jisté rozhodnutí na sedmičku.
S potěšením tedy mohu sdělit, že Goo Goo Dolls jsou desku od desky lepší. Nový, málem hymnický singl "Here Is Gone" může směle soupeřit s libovolným předchozím. Fanoušky starých garážových Goo také snad potěším, že na tomto albu zas maličko přitvrdili. Už ve svém ranějším období dokázali silně oslovit i mě, přitom rock tohoto ražení nebyl a není úplně moje parketa a "Gutterflower" už je přístupná opravdu širokému posluchačstvu. Johnny v jednom rozhovoru sdělil, že miluje folkovou hudbu a hru na akustickou kytaru, takže mám o důvod víc věřit, že ve slibně rozjetém vlaku se udrží alespoň do další desky.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

CoKdyKde

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)

Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí