Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Pojištění.cz - nejširší nabídka online pojištění v ČR!
Rock im Park, Zeppelinfield, Norimberk, Německo, 7.6.2015

Závěr Rock im Park: Punkový maraton od Slaves přes Yellowcard až po Enter Shikari, strhující The Prodigy a noc na policejní stanici

Vydáno: 07.08.2015 09:57 v sekci Naživo - Jan Trávníček

Dočkali jste se. Třetí a poslední část reportáže z Rock im Parku byla sice téměř dokončená už před měsícem, ale následný odchod notebooku do věčných lovišť a nutnost zakoupení nového zapříčinily, že vám zakončení seriálu přinášíme až nyní. Ale žádný strach, pořekadlo "To nejlepší nakonec" bude naplněno.

SDÍLET:    

Live: Rise Against, Marilyn Manson, MS MR, Fritz Kalkbrenner, Asking Alexandria, A Day To Remember, Jamie T, Mighty Oaks, Die Toten Hosen a mnoho dalších

místo: Zeppelinfield, Norimberk, Německo
datum: 5. - 7. června 2015
setlist Slaves: White Knuckle Ride, Despair And Traffic, Sockets, Cheer Up London, Feed The Mantaray, The Hunter, Hey

setlist Mallory Know: QOD II, Beggars, Getaway, Dying To Survive, Ghost In The Mirror, Shout At The Moon, Death Rattle, Lighthouse

setlist Zebrahead: Rescue Me, Hell Yeah!, Call Your Friends, Postcards From Hell, Hello Tomorrow, Drink Drink My Germans, Falling Apart, Mike Dexter Is A God, Mike Dexter Is a Role Model, Mike Dexter Is an Asshole, Sirens, Anthem

setlist Royal Republic My Way, All Because Of You, Make Love Not War (If You Have To Make War - Make Sure to Make Time To Make Love In Between), I Must Be Out Of My Mind, Everybody Wants To Be An Astronaut, Good To Be Bad, The Royal, President's Daughter, Addictive, When I See You Dance With Another, Underwear, Tommy-Gun, Full Steam Spacemachine

setlist Lower Than Atlantis: Criminal, Love Someone Else, Emily, Ain't No Friend, English Kids In America, Deadliest Catch, Words Don't Come So Easily, Another Sad Song, Beech Like The Tree, Here We Go

setlist Interpol: Say Hello To The Angels, Anywhere, Narc, Evil, Take You On A Cruise, Everything Is Wrong, The New, Stella Was A Diver And She Was Always Down, Not Even Jail, All The Rage Back Home

setlist We Are Harlot: Denial, Easier To Leave, Dirty Little Thing, Someday, Never Turn Back, The One, Dancing On Nails, Tie Your Mother Down (Queen cover), One More Night

setlist Yellowcard: Lights And Sounds, Way Away, With You Around, Light Up The Sky, Crash The Gates, Make Me So, Only One, Ocean Avenue

setlist Slash feat. Myles Kennedy & The Conspirators: You're A Lie, Nightrain, Back From Cali, Wicked Stone, You Could Be Mine, The Dissident, World On Fire, Anastasia, Sweet Child O' Mine, Slither, Paradise City

setlist Blues Pills: High Class Woman, Ain't No Change, Astralplane, Bliss, Elements And Things (Tony Joe White cover), Black Smoke, Little Sun, Devil Man

setlist L7: Andres, Deathwish, Everglade, Monster, Fuel My Fire, One More Thing, Shove, Freak Magnet, Shitlist, American Society (Eddie & The Subtitles cover), Pretend We're Dead, Fast And Frightening

setlist Three Days Grace: I Am Machine, Just Like You, Pain, Break, Home, The Good Life, I Hate Everything About You, Animal I Have Become, Painkiller, Never Too Late, Riot

setlist The Prodigy: Breathe, Nasty, Omen, Wild Frontier, Firestarter, Roadblox, Rok-Weiler, The Day Is My Enemy, Weather Experience, Voodoo People, Get Your Fight On, Run With The Wolves, Invaders Must Die, Wall Of Death, Medicine, Smack My Bitch Up, Their Law, Take Me To The Hospital

setlist Enter Shikari: The Appeal & The Mindsweep I, Destabilise, Radiate, Sorry, You're Not A Winner, The Last Garrison (with "Garrinaughts" transition intro), Juggernauts, Myopia, Torn Apart, The Paddington Frisk, Mothership (Motherstep 2.0 intro), There's A Price On Your Head, Slipshod, Anaesthetist, Dear Future Historians..., Gandhi Mate, Gandhi (with "Can You Feel The Love Tonight" breakdown)

Areál zhora, Rock im Park, Zeppelinfield, Norimberk, Německo, 7.6.2015
© Günter & Felix Pfannmüller
Po spíše probdělé noci způsobené silnou bouřkou a následnou hromadnou evakuací, o níž jste si mohli přečíst v reportáži z druhého dne, se do brzkého vstávání chtělo málokomu, kemp byl tak po ránu až nezvykle klidný. Většina lidí se vzpamatovávala z dramatické noci, nabírala síly a stála si frontu buď na zásuvky nebo na sprchu. I sluncem vyhřátý festivalový areál byl kolem oběda ještě nezvykle prázdný, pár stovek fanoušků se ale do Alternaareny přece jen vypravilo. Hráli tam totiž Slaves, aktuálně asi nejžhavější punková a lo-fi senzace z Británie, která ten den měla už jen několik hodin do vydání svého debutu "Are You Satisfied?", který jsme na musicserveru nedávno zvolili albem týdne.

Slaves vznikli před dvěma lety v Kentu a tvoří je Laurie Vincent (kytara, zpěv) a Issac Holman (bicí, zpěv). Prvního byste si díky montérkám spletli se zbloudilým dělníkem ze stavby, druhý zase vypadal jako vysportovaný fotbalista Manchesteru United. Dohromady ale s kytarou, basou, dvěma bubny a sadou činelů dokázali udělat pořádný kravál, který i přes melodičnost jejich skladeb zůstával v jádru hodně syrový a neskutečně divoký. Středobodem jejich vystoupení se stal na base postavený singl "Cheer Up London", který je, jak se pánové podělili, o zachmuřených lidech v londýnském metru a snaze je trošku povzbudit. Celý koncert trval pouhých dvaadvacet minut a po nich Laurie Vincent rozkopal bicí, hodil si bubeníka přes rameno a odběhl z pódia. Ať žije punk!

Zebrahead, Rock im Park, Zeppelinfield, Norimberk, Německo, 7.6.2015
© Günter & Felix Pfannmüller
Mallory Knox u nás zatím mnoho lidí nezná a patříte-li mezi ně, pak vězte, že se jedná o další z řady mladých pop-punkových těles, které hraje trochu tvrdší hudbu než třeba takoví Simple Plan, na svých dvou deskách však bojuje se snadnou zaměnitelností. Nejinak je tomu bohužel i naživo a tak prostor dostali na Zeppelinfield stagei vystupující konkurenti Zebrahead.

Ti se po vzoru Blink-182 nebo NOFX pustili do dlouhého vykecávání prokládaném pubertálními vtípky, na rukou tričky mávajícího a circle pity tvořícího obecenstva se projeli v nafukovacím člunu a dokonce si na pódium pozvali i Santu. A aby té recese nebylo málo, nechali po závěrečné děkovačce na plné pecky pustit refrén "I Will Always Love You" od Whitney Houston. Tohle bychom rádi viděli znovu.

Royal Republic, Rock im Park, Zeppelinfield, Norimberk, Německo, 7.6.2015
© Günter & Felix Pfannmüller
Zatímco doposud jsme se bavili o interpretech, kteří jsou pro české fanoušky hodně vzácní, úderný punkový rock 'n' roll pod značkou Royal Republic asi představovat nemusíme. Je u nás totiž pečený vařený. Že se na živé provedení "Tommy Gun" či "Everybody Wants To Be An Astronaut" skvěle tancuje, tak asi nejlépe víte vy sami, my tak jen dodáme, že štiplavá novinka "When I See You Dance With Another" z připravovaného alba není o nic méně chytlavější.

Lower Than Atlantis mají na svém kontě už čtyři řadovky, teprve ta poslední, eponymní, ale vyšla u majoru, takže se o ní od loňského října v pop-punkových kruzích hodně mluví a mnozí ji dokonce označují za vůbec nejlepší žánrovku uplynulého roku. Faktem je, že zpěvných hitů ve stylu nejlepších věcí od Jimmy Eat World je na ní požehnaně a jak našláplá "Here We Go", tak třeba návyková "Words Don't Come So Easily" patřily naživo k těm úplně největším vrcholům festivalu. Na kapele pod vedením Mikea Duce je skvělé, že se neopakují a každá jejich píseň má vlastní tvář a náladu. Od něžnějších písniček pro holky tak pro ně není problém hrábnout do strun a přijít s něčím, co má koule. Lower Than Atlantis si určitě zapamatujte a pište si o ně promotérům, co to jen půjde. Už brzy nás totiž údajně čeká další deska a spolu s ní logicky i nové turné.

Uspávači hadů z Interpol zklamali už na Grapeu 2011 a ani Rock im Park jim zrovna z ruky nezobal. Můžeme to samozřejmě svádět na to, že zasněnému post-punku to na velkých pódiích a za plného světla nesluší, Paul Banks ale zpíval falešně, bez zájmu a prost jakýchkoliv emocí a tak nebylo divu, že se i kotel před nimi povážlivě vyprazdňoval. Čtvrtá deska "El Pintor" navíc není žádný zázrak, ale i když prostor dostaly zejména starší věci, na nějaké velké ovace to ani přes slušný výkon kytaristy Daniela Kesslera určitě nebylo.

Interpol, Rock im Park, Zeppelinfield, Norimberk, Německo, 7.6.2015
© Günter & Felix Pfannmüller
Newyorský revival post-punku se tak s velkým ohlasem nesetkal, zato revival osmdesátkového a devadesátkového hard-rocku si v Alternaareně získal nejednoho příznivce. We Are Harlot jsou novou kapelou Dannyho Warsnopa, bývalého zpěváka hardcorových Asking Alexandria a bylo k nevíře, jak moc mu tento projekt sednul. Ne že by to snad výborný debut nenaznačil už dříve, ale teprve živé podání, kde se Warsnop mohl soustředit na všechny ty retro pózy jako je mávání stojanem mikrofonu ovázaném šátky a ohromující ječáky ve stylu Stevena TyleraAerosmith dalo znát, jak moc to všechno dohromady funguje. Resumé je jasné, z vedlejšího projektu se stala plnohodnotná skupina, kterou je třeba brát vážně a nezbývá než doufat, že neskončí jen u jediné desky.

Yellowcard loni přišli o svého bubeníka a jelikož Longineu W. Parsons III patří k řemeslně nejzručnějším muzikantům nejen v pop-punku, nešlo si mírného kvalitativního sešupu s nováčkem Tuckerem Rolem (dříve Thursday) nevšimnout. I přesto ale Ryan Key a jeho parta předvedli zaplněné aréně špičkové vystoupení, kde nechyběly hity jako "Lights And Sounds", "Only One" nebo "Ocean Avenue", ale ani dnes už tradiční salto v podání věčně dobře naladěného houslisty Seana Mackina. Ukázky "Make Me So" a "Crash The Gates" z nevyvážené novinky "Lift A Sail" sice výbornou atmosféru trochu narušily, nehledě na ně ale Yellowcard opět odehráli strhující koncert plný letní atmosféry slunečné Kalifornie, jenž znovu nalil energii do žil. Formace jako oni prostě dělají svět lepším místem.

Slash, Rock im Park, Zeppelinfield, Norimberk, Německo, 7.6.2015
© Günter & Felix Pfannmüller
Následoval sprint na závěrečný chorál rockové klasiky "Paradise City" v podání tradičně výborného Slashe, Mylese Kennedyho a The Conspirators a pak už si svá fidlátka v Alternaareně rozbalili Blues Pills. Na psychedelickém blues-rocku původem ze Švédska bylo znát, že vznikl hlavně proto, aby si zdejší kytarový hrdina Dorian Sorriaux měl kde prostor rozestřít svá nekončící kytarová sóla a trochu upozaděná zpěvačka Elin Larsson je tam spíš jen jako jakási vábnička na fanoušky. I přes neskrývané muzikantské onanie se ale jednalo o poměrně příjemný šamanský rituál, kde jste rádi za možnost odškrtnout si je ze seznamu dosud neviděných kapel, podruhé už byste si ale asi srovnávali pro a proti.

O pár minut později to na stejné scéně rozbalily pozapomenuté grungeové legendy L7. A i když bylo hlediště plné nadšených pamětníků, tak jako někomu, kdo tehdejší slávu Spice Girls naruby ještě nemohl plně vnímat, jsem se stejně jako kdysi u Jelloa Biafry z Dead Kennedys nebo Public Image Ltd. nemohl zbavit pocitu, že zhruba od pětatřicítky nahoru už bývá punková rebelie těžko uvěřitelná.

Three Days Grace, Rock im Park, Zeppelinfield, Norimberk, Německo, 7.6.2015
© Günter & Felix Pfannmüller
Pokud ale někdo Alternaarenu skutečně zaplnil až po střechu, pak to byli Three Days Grace. Až na jeden z posledních koncertů tak zdejší sekuriťáci konečně otevřeli i druhé patro a tak kanadská skupina známá svými post-grungeovými melodickými finesami ve stylu Seether, Staind nebo Nickelback mohla hrát pro přibližně deset tisíc nadšených fanoušků.

Nový zpěvák Matt Walst, který do kapely přešel z My Darkest Days se sice snažil co to šlo, ale rozpačité dojmy z novinky "Human" se na koncertě potvrdily. Adamu Gontierovi benjamínek a střízlík Walst nesahá pěvecky ani po kotníky a čím více se pokoušel hrát si na tvrďáka, tím víc to bylo znát.

The Prodigy vlk, Rock im Park, Zeppelinfield, Norimberk, Německo, 7.6.2015
© Günter & Felix Pfannmüller
To The Prodigy si na nic hrát nemusí, stačí říct jejich jméno a všichni vědí, co si pod ním mají představit. Šest let po špičkové "Invaders Must Die" se kapela probrala k životu s novou studiovkou a i když se pisatel řadí k těm, pro které byl poslech "The Day Is My Enemy" příležitostí k ukázání prstem na zklamání roku, živý koncert vztah ke kapele opět otočil do plusových hodnot.

Nedá se říct, že by se s novou deskou nějak zásadně změnily pravidla - pořád je to hlavně o omamné světelné show, stroboskopech vyblikávajích mozek z hlavy a rytmech, které roztančí i toho největšího mrzouta. A i když do toho Maxim Reality pořád hulákal ty svoje: "Where are my Prodigy people? Where are my warriors?", energie z toho sálající byla na úplně jiném levelu než třeba na obou ročnících Rock for People, kde raveové legendy vystupovaly.

The Prodigy 2, Rock im Park, Zeppelinfield, Norimberk, Německo, 7.6.2015
© Günter & Felix Pfannmüller
Nový materiál formaci neskutečně nakopnul a teprve živé a pořádně našlapané provedení "Nasty", "Roadblox" nebo titulní skladby ukázalo, že čerstvý počin nabízí mnohem víc než jen vydařenou hitovku "Wild Frontier", která při poslechu alba jednoznačně ční nad ostatními. A když se třeba během "Get Your Fight On" necháte v už tak divokém kotli nosit na rukou spolu s dalšími desítkami crowdsurferů, do očí vám blikají řady barevných světel a navykový beat prostupuje celým vaším tělem, úroveň štěstí dosáhne maxima.

Jen pár minut po závěrečném davovém výskoku z dřepu během "Smack My Bitch Up" ale zase zaúřadovala ochranka u vstupu do arény a z koncertu maskovaných Hollywood Undead nebylo nic.

The Prodigy 3, Rock im Park, Zeppelinfield, Norimberk, Německo, 7.6.2015
© Günter & Felix Pfannmüller
Na Enter Shikari už jsme se ale naštěstí dostali. A ještě že tak, protože přijít o jeden z nejnezapomenutelnějších zážitků festivalu by pořádně zamrzelo. V rozhovorech k lednovému koncertu v Praze se autoři povedené "The Mindsweep" nechali slyšet, že "zatím jen tak trénují formu a teprve v létě nám na fesťácích ukážou, co všechno je u nich nového". Nelhali.

Velkolepá scéna z trojúhelníkovitých ostrých světel a fascinujících stroboskopů jejich živelné vystoupení podtrhla tak, že jste se z toho museli ještě nějakou dobu vzpamatovávat. Rou Reynolds běhal ze strany na stranu a až po střechu zaplněnou a vyhřátou arénu si dirigoval jako největší šéf. Vynikající drum 'n' bassová pasáž v "The Last Garrison" tak ani zdaleka nebyla jediným z vrcholů jejich koncertu. Ve zběsilém tempu a nečekaných dubstepových dropech sebou Reynolds házel jak smyslů zbavený, v "Torn Apart" hrál vzorně na trubku jako prvňáček, v "There's A Price On Your Head" zase vylezl na ochozy a hlavou dolů zpíval refrén fanouškům přímo do obličeje. A aby toho nebylo málo, tak v dojemném lovesongu "Dear Future Historians..." skákal z piána, kterým o chvíli dříve svým emotivním výkonem dohnal nejednoho mužského k slzám, aby na závěr celého večera rozmlátil klávesy i bicí a tím celý koncert ukončil. K neuvěření.

TOP 20 Rock im Parku 2015


Na závěr by se slušelo přidat i nějakou formu best of. Protože tak rozdílná vystoupení, která často nemají společný ani hudební žánr nelze dost dobře stavět proti sobě, berte tento výčet jen jako zajímavost a čistě individuální Top 20, do které logicky zasáhl i počet navštívených koncertů daného interpreta v minulých letech, rozdílná délka zhlédnutí jednotlivých setů nebo čistě jen osobní sympatie. Nuže:

20. Blues Pills
19. Netsky
18. We Are Harlot
17. Slaves
16. A Day To Remember
15. Frank Turner And Sleeping Souls
14. Royal Republic
13. Zebrahead
12. Kadavar
11. Slash feat. Myles Kennedy & The Conspirators
10. Eagles Of Death Metal
9. Papa Roach
8. Lower Than Atlantis
7. Rise Against
6. Mighty Oaks
5. Slipknot
4. The Prodigy

3. Enter Shikari
2. Yellowcard
1. Foo Fighters

Colloseum, Rock im Park, Zeppelinfield, Norimberk, Německo, 7.6.2015
© Günter & Felix Pfannmüller
Konec dobrý, všechno dobré, chtělo by se říct. Jenže teprve vítězoslavný závěrečný pochod ke stanu ukázal, že pořekadlo "Nechval dne před večerem" má svou váhu. Autorův stan byl stejně jako desítky dalších otevřený... a vykradený. Diskuze s trojicí asi dvacetiletých Němců přespávajících opodál ukázala, že zatímco většina návštěvníků poskakovala na The Prodigy a Enter Shikari, prostor ke stanování napadla parta několika desítek zdejších bezdomovců skládajících se převážně z Bulharů, Rumunů a Arabů a všechno hodnotné si bez milosti odnesla.

Vybíravým zločincům se ale nelíbilo jen tak něco a tak poté, co všechny věci z napadených stanů vytáhli, je v průběhu útěku začali třídit a pro ně nepotřebné věci nechali válet ve vysoké trávě a vzrostlých kopřivách a křacích mezi stromy. Pár svršků se tak sice poměrně rychle zase našlo, jen pisateli však chyběla celá krosna, jídlo, klíče, gumáky, kabely, nabíječky a hlavně lístek na autobus domů. Mno, hlavně že se securiťáci tak zodpovědně starali o vchody k pódiím, že ano...

Fanynky, Rock im Park, Zeppelinfield, Norimberk, Německo, 7.6.2015
© Günter & Felix Pfannmüller
Další rozhovory s okradenými vynesly na světlo informaci, že některé ze zločinců se už podařilo pochytat a spolu s nimi i nějaké ty ukradené věci. Následovala tedy návštěva policejní stanice, telefonát na policejní ředitelství a následný pokyn přejít si několikakilometrový areál až ke stadionu, kde se člověk kolem třetí ráno může údajně dožadovat svých věcí. Sekuriťáci a policajti však nejsou tatáž skupina lidí a tak se po dvacetiminutovém dohadování u vrátnice zdejší šéf slavnostně rozhodl udělit výjimku a vpustit autora těchto řádků zpět do centra festivalu. Ovšem s tou podmínkou, že s ním půjde zdejší sekuriťák junior, který neumí ani slovo anglicky, za to jej však na místo určené dovede. Vyšlo to až napotřetí.

Následovalo další dlouhé vysvětlování situace a stoprocentní ujišťovaní zdejší dvojice policistů, že tato stanice určitě není tou pravou, protože oni o ničem neví. Na poslední chvíli ze zadní místnosti vyšel komisař původem z Frýdku-Místku, který věděl, o co se jedná a mohl se začít sepisovat protokol. Z ukradených věcí se našlo jen pár kabelů a naštěstí i zpáteční jízdenka domů, ale i když se zloději našli a dokonce sepisovali vlastní hlášení ve stejné místnosti (byli jimi asi padesátiletý, stokilový a huhlající Arab a jeho třináctiletý syn, kterého táta zaučoval do řemesla), zbytek zmizelých předmětů už na stanici nebylo.

Loučení, Rock im Park, Zeppelinfield, Norimberk, Německo, 7.6.2015
© Günter & Felix Pfannmüller
S rázným "Jdu si pro zbraň" jsme tak s komisařem a jeho pomocníkem nakonec nasedli do zamřížovaného policejního Volkswagenu Transporter a vydali se na místo činu. Čekáte-li právě na dramatické prohledávání zdejšího lesa se zbraní v ruce jako z filmů a šťastný happyend s nalezenými věcmi, čekáte zbytečně. Komisař i jeho pomocník zaparkovali u stanu, vylezli z auta, důležitě si prohlédli, kde vlastně stojí a s významným promnutím brady zamrmlali něco ve stylu "Hmm, tak tady se to odehrálo." Pak zase nasedli do auta a zmizeli.

Asi si domyslíte, že namísto spánku jsme s ostatními okradenými pročesávali zdejší přírodu až do rána. Zbytečně. Alespoň se nám ale podařilo některé z dalších desítek lupu chtivých pobudů z areálu rázně vypoklonkovat. Divili byste se, kolik takových se v časných ranních hodinách ještě objevilo. A všichni do jednoho se vymlouvali, jak jsou nevinní a že jdou jen sbírat plechovky od piva. (V Německu se totiž recyklují i plechovky a ve sběru vám za jednu dají 15 centů.) To víte, že jo. Zbývající věci se silou vůle podařilo nacpat do igelitek a zanechaných obalů na stany a v nákupním košíku jsme se deštěm promáčení dobelhali až k nádraží, odkud jsme se domů dopravili už celkem bez problémů.

Z avizované akce roku se tak nakonec akce roku stala, jen to všechno proběhlo úplně jinak, než bylo v plánu. Vedle vynikajích hudebních zážitků, které v našich končinách nemají konkurenci (viz box) si tak z Německa odvážíme i bezprostřední rvačku při koncertu Slipknot, zoufale neorganizovanou evakuaci a noc strávenou na policejní stanici. Jestli jste dočetli až sem, tak je vám asi jasné, že pokud to jen trochu půjde, vyměníme příští rok chaoticky pořádaný Rock im Park za vzornou a Německo reprezentující akci Rock am Ring. Ať už se ale v Norimberku během těch pár dní odehrávalo cokoliv, slova z "The Last Garrison" od Enter Shikari to vystihla přesně:

"No doubt
This is a tragedy for all
(But it ain't over yet)
Head's up and thank fuck you're still alive!"


WEDOS.cz - Nejlevnější registrátor domén v ČR, neomezený webhosting, virtuální a dedikované servery

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • ok (abc, 07.08.2015 15:10) Reagovat

    Po delsi dobe velice fajn clanek-jen tak dal

  • Tak to je pech... :-/ (Ferda, 10.08.2015 20:19) Reagovat

    Zdravim Honzo,

    ten finalni zazitek se stanem je fakt p**ser, to me mrzi, ze jste mel takhle spatnou zkusenost. Uvidime, jak to bude s festaky pristi rok, protoze Lieberbergove odesli do LiveNation...
    Do top 20 bych zaradil Lamb of God, Toten Hosen a Mallory Knox a naopak vypustil Royal Republic se Zebrahead a PapaRoach, kteri imho hrali pod sve moznosti, ale to jsou detaily. Tesim se na dalsi kvalitni reporty!

    P.S. Bude recenze na novou Frankovu desku? Povedena!

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Nové desky 49-52/2017 - od Eminema přes Walkera Hayese po Hvězdné války
Nové desky 49-52/2017 - od Eminema přes Walkera Hayese po Hvězdné války Na konec roku už zbylo velmi málo hudebních novinek, a tak vám je servírujeme pěkně pohromadě. Tu nejzářivější má na svědomí Eminem a jeho kupa hostů, Barbra Streisand se blýskne živákem, Elbow rekapitulují, představíme... čtěte zde
Vydáno: 18.12.2017 07:07 v sekci Novinky | Nové desky
0
Scorpions - Born To Touch Your Feelings 7/10
Recenze: Kompilace balad od Scorpions "Born To Touch Your Feelings" je vyvážená a nečekaně svěží Scorpions jsou sice kapela, která už dávno měla mít po funuse, ale po oznámení konečného turné se zapnuly její záložní motory a jedou na plné obrátky. Nová deska jim nevychází, výběrovka balad "Born To Touch Your Feelings" je ale... čtěte zde
Vydáno: 17.12.2017 12:21 v sekci Recenze
0
Yello - Live In Berlin 7/10
Recenze: Yello živě? Na stará kolena ano! Švýcarská dvojice Yello byla spíše studiovou záležitostí a jejich živá vystoupení by se dala snadno spočítat. Až loňský rok přinesl nečekaný zvrat - sérii koncertů v Berlíně. Ta byla tak výjimečná, že se i zaznamenala.... čtěte zde
Vydáno: 14.12.2017 10:17 v sekci Recenze
2
Petr Bende Band, Cimbálová muzika Gromba, Fórum Třebíč, 12.12.2017
Naživo: Petr Bende naladil svým koncertem Třebíč na vánoční strunu Petr Bende jezdí svá vánoční turné už prakticky dvě desítky let. Letos udělal drobnou změnu, Cimbálovou muziku Grajcar nahradilo podobné seskupení Gromba, tradiční zastávku v třebíčském Fóru však nevynechal. Jak koncert... čtěte zde
Vydáno: 13.12.2017 08:46 v sekci Naživo
0
Celeste Buckingham - Už jsem jiný člověk
Rozhovory: Celeste Buckingham - Už jsem jiný člověk Celeste Buckingham má za sebou rok duetů, vydala nové album "Bare", kde se otevřela, a zahrála si ve filmu "Bajkeři", kde si vystřihla jednu z hlavních rolí. Chystá se zaujmout japonský trh a v rozhovoru nám třeba také prozradila své... čtěte zde
Vydáno: 12.12.2017 12:20 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Na Rock For People 2018 se vrátí The Prodigy (14.12.2017 12:59)
- Naživo: Enter Shikari v Arše opět prokázali, že jsou jednou z nejlepších živých kapel současnosti (10.12.2017 08:52)
- Fotogalerie: Royal Republic v obrazech (06.12.2017 08:38)
- Naživo: Royal Republic přivezli Praze solidní mikulášskou nadílku (06.12.2017 08:26)
- Audio: L7 nemají rády Trumpa. Věnovaly mu "Dispatch From Mar-a-Lago", první song po osmnácti letech (19.10.2017 09:48)
- Nové desky 38/2017 - od Anety Langerové přes The Killers po Těžkýho Pokondra (25.09.2017 07:41)
- Koncert švédských Royal Republic se pro velký zájem přesouvá do Velkého sálu Lucerna (11.09.2017 16:42)
- Nové desky 33/2017 (21.08.2017 06:00)
- Naživo: Patnáctiletá časová kapsle Interpol (11.08.2017 11:08)
- Fotogalerie: Interpol přehráli v Lucerně nadšeným fanouškům celý debut (10.08.2017 10:48)

ALBUM TÝDNE 51/2017

Cavalera Conspiracy
Psychosis

Bratři Cavalerovi se po třech letech vrací s dalším naštvaným studiovým zářezem "Psychosis". Neúnavná brazilská mašina se na něm s novým producentem stylově vrátila do raných dob Sepultury, aby vykřičela všechnu dvou zlobu ze současného stavu prohnilé společnosti.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 16.01.
Wolf Alice (UK) (Roxy, Praha)
St 31.01.
Depeche Mode (UK) (O2 Arena, Praha)
St 31.01.
Steve Aoki (USA) (SaSaZu, Praha)
Ne 04.02.
alt-J (UK) (Forum Karlín, Praha)
Čt 08.02.
Iron & Wine (USA) (DIvadlo Hybernia, Praha)
Ne 11.02.
The Chainsmokers (USA) (Tipsport Arena, Praha)
Pá 16.02.
Hollywood Undead (USA) (Forum Karlín, Praha)
So 17.02.
Milky Chance (DE) (Roxy, Praha)
So 17.02.
The Hunna (UK) + Coasts (UK) (Rock Café, Praha)
Út 27.02.
Toto (USA) (Forum Karlín, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Rihanna Sia Coldplay Lady Gaga Ewa Farna Beyoncé Madonna Kryštof The Cure AC/DC Adele U2 Linkin Park Katy Perry Metallica Taylor Swift Ed Sheeran Lucie Bílá David Bowie Ben Cristovao
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2017 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Mobilní verze | ISSN 1804-5529
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
DOPORUČUJEME: Kupte si nejprodávanější hosting v ČR se slevou 50% (slevový kód: MUSICSERVER)
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver