Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Pojištění.cz - nejširší nabídka online pojištění v ČR!
Radůza - Jsem stále plná elánu, ale utrpení druhých vnímám mnohem intenzivněji

Radůza - Jsem stále plná elánu, ale utrpení druhých vnímám mnohem intenzivněji

Vydáno: 24.05.2015 15:00 v sekci Rozhovory - Markéta Bínová

Radůza vydala nové album, které tentokrát doprovází i povídková kniha, a už střádá další písně a nápady. Připravuje hudbu k filmu, píše pro divadlo, stará se o dvě děti a cítí se plná sil. Její pohled na svět se ale o něco změnil. Jaké myšlenky přináší nové dílo a co ji čeká dál, se dozvíte v našem rozhovoru.

SDÍLET:    
Spolu s novým CD "Marathon - příběh běžce" vydáváte také knihu povídek. Ta je dostupná v tištěné formě i jako audionahrávka, že?

Ano, ta namluvená část se nachází na samotném CD jako sedmnáctá nahrávka, nicméně je tam zhruba polovina příběhů. Protože mluvené slovo mělo původně asi tři hodiny, musela jsem vybírat. Z toho se teprve udělal sestřih na hodinu a půl.

Musela jste vybírat, čili se nabízí otázka - jaké povídky z šestnácti napsaných máte nejraději?

Určitě mám ráda tu o bleše ("Blecha"), "Doktor Krysa", "Anito, má lásko", "Grétku", "Janu z Arcu"... Víceméně bych mohla jmenovat všechny, každá je jiná.

Radůza
© LKA
Kdy jste začala toto album a knihu plánovat a jak vás napadlo zrovna válečné téma?

Asi už deset let jsem chtěla udělat nějaký počin, kde bych spojila prózu s písněmi, pořád jsem ale nevěděla, jak do toho, a potom mě požádal Josef Urban, spisovatel a scénárista, který napsal třeba "Habermannův mlýn", abych jim napsala hudbu k filmu "Tenkrát v ráji". Josef Urban napsal i knihu, kterou jsem, mimochodem, 5. května křtila, a na základě jedné scény v té knize jsem napsala písničku "Grétka". Byla to taková scéna na nádraží s loučením a já jsem mu ji poslala, jemu se to líbilo a pobídl mě, abych napsala třeba písničku o bitvě u Verdunu. Vznikly nakonec tři skladby, a když jsem je měla hotové, řekla jsem si, že by téma nového alba mohlo být válečné. Napadlo mě to propojit s nějakými povídkami a chtěla jsem, aby příběh vyprávěla duše, která se převtěluje z jednoho těla do druhého. Až teprve pak se ukázalo, že letos je sedmdesáté výročí konce druhé světová války a že by bylo pěkné to vydat právě osmého května, takže jsem dělala všechno pro to, aby se to stihlo.

Radůza

Radůza
© Martin Homola
Dvaačtyřicetiletá zpěvačka, multiinstrumentalistka a autorka hudby i textů začínala s převážně bluesově zabarveným repertoárem na ulici, kde ji v roce 1993 objevila Zuzana Navarová. Od té doby má za sebou osm alb (debutovala v roce 2001 deskou "Andělé z nebes"), složila i hudbu ke dvěma filmům a na třetím právě pracuje. Hrála i s orchestrem, absolvovala turné po Francii, předskakovala zahraničním hvězdám jako Suzanne Vega a Mike Oldfield, vydala několik knih, založila vlastní label s názvem Radůza records, obdržela několik ocenění a spolupracuje s mnoha dalšími českými i zahraničními hudebníky. Radůza vychází částečně z šansonu a inspiruje se folklórem a městskými odrhovačkami, které v jejím syrovém podání nabízejí nečekané hudební i textařské obraty.

Kdy jste tedy hudbu a povídky dokončovala?

Poslední povídky jsem dopisovala v půlce března a na konci měsíce jsme šli do studia. Písničky byly všechny hotové dříve. Když dodělávám album, většinou už mám nápady na další desku.

Jak je to tedy celé propojené, vznikala nejdříve hudba a pak až povídka?

Různě. Vznikla třeba povídka, dlouho jsem k ní neměla píseň, někdy naopak. Nejdříve jsem si vytyčila téma a pak první a poslední bod, nějaké kotevní body mezi, dramaturgicky jsem si řekla, kde bude rychlá, kde pomalá a pak už jsem psala, jak to zrovna šlo, jen jsem se držela osy.

Mezi jednotlivými povídkami je vždy intermezzo, které děj posouvá nebo je takovým pointovým předělem mezi příběhy, je to tak?

Jak již bylo naznačeno, vypravěčem příběhů je duše, která se převtěluje z jednoho těla do druhého. Vypráví vždy příběh toho určitého života, kdy je převtělená, neustále prožívá to samé a pokaždé z toho vychází s jinými zkušenostmi. A v těch intermezzech je sama sebou.

Radůza
© Supraphon
Pro toto hudebně-literární dílo jste si vytvořila vlastní žánr, říkáte mu chansonetto, čili spojení šansonu a romanetta. Romanetto je i trochu fantasy, sci-fi, je i ve vašem vyprávění něco takového?

Trochu sci-fi tam je, například povídka "Blecha", kterou sama blecha skutečně vypráví. Je to jedna z těch posledních povídek, která pojednává o německých zajatcích v Rusku, na Sibiři.

Celé to dílo je hodně široké, týká se historie sahající od bitvy u Marathonu ve starověkých Athénách až po Sudety. To jistě vyžadovalo znalosti, každopádně spíše než o historických faktech jsou příběhy více o osudech konkrétních lidí, že?

Ano, to je pravda, je to více o lidech samotných, ale hodně jsem musela vyhledávat a zjišťovat nejrůznější historické souvislosti. Šlo kolikrát o detaily, zda měli za třicetileté války střelné zbraně, kdy byl v Rusku hladomor a lidé stavěli památník a kdy jej dostavěli.

V povídce o Anitě plula posádka někam do Brazílie, byla tato plavba skutečná? Co vše má z toho příběhu reálný podklad?

Ony postavy skutečně žily, ten příběh se udál, jediný Francesco, chlapec a pak stařec, který příběh vypráví, je vymyšlená postava. Jinak Anita Garibaldi opravdu kdysi žila, skonala na statku v Mandriole v Itálii jako velmi mladá, kde ji skutečně pohřbili mělko, jelikož prchali před pronásledovateli, a nějaký pes její tělo vyhrabal. To vše se reálně odehrálo.

Radůza
© Alena Hrbková
Jak dlouho se literatuře a psaní vůbec věnujete? Hodně lidí vás zná spíše jako písničkářku a hudebnici.

První knížečku jsem napsala, když mě oslovilo nakladatelství Brio, to jsem napsala pohádky. Asi to není to nejzdařilejší z mé literární tvorby, ale ony pohádky jsou poměrně oblíbené a hodně si je lidé kupují. A také to byla nejdříve knížka, pak jsem to načetla a napsala jsem k tomu písničky. To už byla taková předzvěst toho, co vydávám teď. Jen to tenkrát vyšlo odděleně, nejdříve kniha, pak CD.

To bylo nějak poté, co jste se stala maminkou?

Přesně tak, mé děti tu knížku mají rády. Klukovi je osm, takže kniha se vydávala před osmi lety. Pak jsem napsala asi před čtyřmi lety knížku "Čáp není kondor" a to je vyloženě povídková kniha pro dospělé. Mimo to jsem napsala ještě veršovaný scénář s pohádkovým motivem a písněmi ke hře pro kladenské divadlo Lampion.

Co se týče jazykové stránky, na CD "Marathon - příběh běžce" (naše recenze) je vícero jazyků. Které všechny tam jsou a jaký máte vztah k těmto jazykům, mluvíte jimi?

Ano, většinou se s nimi dokážu domluvit. V některých jazycích je tam třeba jen jedna věta, jako u španělštiny, nebo v němčině jsou tam dokonce jen dvě slova, ale jsou to jazyky, kterými se domluvím. Samozřejmě texty prošly korekturami. Na albu naleznete italštinu, ruštinu, polštinu, francouzštinu, angličtinu a již zmíněnou španělštinu a němčinu, samozřejmě tu jen okrajově. Jazyk je tam takovým nástrojem, který dokresluje náladu a dané místo.

Vy máte vztah především k francouzštině, pokud se nemýlím?

Francouzsky jsem se učila ve škole, takže tam ty základy jsou takové nejbytelnější, ostatní jazyky jsem se učila v průběhu života nejrůznějším způsobem.

Kam byste novou desku zařadila z hlediska žánrů?

Jedna píseň trochu připomíná country, někde je to blíže středověké hudbě, ale nejvíce se stejně inspiruji folklorem, ke kterému mám stále blízko, a slovanskou melodikou.

Kdo vám na desce hostoval?

Tentokrát jsem oslovila více hostů. Na angličtinu jsem si pozvala Justina Lavashe, to je vynikající anglický písničkář žijící v Praze. S italskou částí písně "La finestra" pomohl Kamil Jindřich, můj spolužák z konzervatoře, operní pěvec a jinak tedy potomek Jindřicha Jindřicha, sběratele chodských lidových písní. Je i vedoucí domažlické dudácké muziky a kulturního střediska v Domažlicích. Pak Monika Žáková, moje kamarádka a herečka, si se mnou zazpívala "Šípkovou růži", celá Domažlická dudácká se mnou zpívala dudáckou písničku a Ivanka Pokorná nahrála harfu k "Jeannine".

Kde jste vůbec hledala inspiraci k těm tématům a jednotlivým písním?

Impuls byla nějaká směsice toho, co navrhl Josef Urban a co napadlo mě. A jak bylo téma, už to nebylo tak složité.

Téma války je smutné, nové písničky jsou většinou mollové...

Já mám ale všechny písničky mollové. Musím říct, že za tu celou dobu, ze všech sedmi nebo osmi desek, co jsem napsala, jsou pouze čtyři písně v dur.

A vnímáte svou tvorbu tak, že je o něco pesimističtější než dříve? Například "Při mně stůj" vnímám náladou úplně jinak než třeba "Gaiu".

Člověk se mění, bylo by divné, kdybych byla ve stejném bodě, jako když mi bylo dvacet. "Při mně stůj" vyšlo v roce 2003 a teď máme rok 2015, což je dvanáct let rozdíl. Dvanáct let usilovného perného života.

Radůza - Gaia
V čem jste se tedy změnila?

Myslím, že se mi nezměnil ani charakter, ani hodnoty, ale člověka změní jeho zkušenosti. O dost více jsem začala vnímat utrpení druhých než jako mladý člověk, který je plný energie a jede, nekouká napravo a nalevo. Vnímám zkrátka svět kolem sebe jinak, než když jsem byla mladá, a věkem samozřejmě ubývají i síly, přičemž je mi čtyřicet dva a stále jsem na vrcholu svých sil, ale je to jiné.

V intermezzech v knížce se objevují nejrůznější motivy. Mocní ovlivňují lid, rodiče nemají na své děti čas, protože jsou v robotě... Některé ty hodnoty ve vaší nové knize jsou stále aktuální, jako bývaly asi kdysi.

Ono je to tak myšlené, manipulace masou je stále aktuální. Samozřejmě horší to bylo, když byl člověk nevolníkem.

Zajímavá myšlenka byla, že dát lidem svobodu je pro mocné mnohem efektivnější, protože lidé pak pracují daleko usilovněji.

Dáme jim svobodu a pak jim vezmeme peníze prostřednictvím daní, různých poplatků, a použijeme je pro sebe. Lidi o to víc budou dělat, protože budou mít pocit, že pracují pro sebe.

Psala jste také o vzdělání jako o nástroji moci. Děti budeme očkovat svými myšlenkami a rodiče zaměstnáme tak, aby neměli čas si s dětmi o tom, co probírají ve škole, povídat.

Sama kolikrát koukám, s čím přichází děti ze školy, co mi říkají, a to u nás je to dobré, protože o tom spolu diskutujeme. Myslím, že hodně záleží na rodině a je důležité, aby si rodina ten čas udělala. A v poslední době se mi hodně nelíbí, že stát přejímá roli, kterou by měla zastávat rodina. Stát se začíná chovat, jak kdyby všichni rodiče svým dětem chtěli ubližovat a chtěli je týrat, takže kontrola státu je už taková, a slyším to teď ze všech stran, že rodiče si jdou do školky pro dítě a hrozí se dopředu toho, že děti k nim přiběhnou a dají tatínkovi pusu. Oni se bojí, že je někdo udá, že tatínek to dítě zneužívá. Že o víkendu dítě brzy vstane a vleze si k rodičům do postele, to už vůbec nikde nikdo neříká. Dokonce si myslím, že by stát neměl ani třeba nařizovat, aby děti jezdily v sedačkách, že to má být na rodině, když nemá o dítě strach. Mám pocit, že je těch nařízeních čím dál tím víc, stále nová, přičemž stará neubývají.

Dotkla jste se i otázky blahobytu. Říkáte, že není možné, aby všichni žili v hojnosti, proto se najde vždy hrstka těch, kteří to celé řídí. Když přeformuluji slovo blahobyt na štěstí, není to tak, že každý může být spokojený?

To ano, ale ve chvíli, kdy člověk zápasí o život, o svůj nebo život svých dětí, kdy bojuje o základní zdroje, to štěstí asi v té své duši moc mít nebude. A připadá mi, že zdroje se začínají hromadit v rukou čím dál tím užší skupiny lidí, a tudíž čím dál tím větší skupina lidí k nim přístup nemá.

A nebylo tomu tak vždy, když se podíváme zpět do historie?

Myslím, že vždy byla nějaká skupina, která byla hodně majetná - král, šlechta atd. Ale bylo jich více a nyní se tato skupina zužuje. Když to vezmu do extrému, nakonec tam bude jeden člověk, který bude rozhodovat o tom, zda budeme my mít přístup k vodě, nebo nebudeme.

Co vás tedy v životě ovlivnilo, že píšete právě o takových tématech?

Asi starost o své děti. To, že ony tu budou žít ještě dál. Já myslím, že nastane brzy chvíle, kdy vypukne boj o ten nejdůležitější zdroj, a tím je, jak se domnívám, voda.

A co může být podle vás prevence války a větších sporů? Hodně se teď v poslední době mluví o možnosti další celosvětové války.

Je zajímavé, že to nikdo nechce, a přesto je tu někdo, kdo to celé rozdmýchává. Nevím, co by to mohlo řešit.

Je zajímavé, co zmiňujete v textech: že člověk by měl pracovat především sám na sobě, na svém charakteru, hodnotách.

Přesně tak, protože když někdo shora nakáže, že teď budeme všichni komunisti a budeme se dělit a budeme na sebe hodní, samozřejmě to nefunguje. To samé je, když by někdo lidem nakazoval, aby všichni byli křesťané nebo muslimové.

Možná to i člověk lépe ustojí a dokáže se bránit psychickému nátlaku, když je sám se sebou ve smíru.

Jenže pokud přijde nějaký skutečný teror, pak si myslím, že to semele každého.

V epilogu vysvětlujete své chápání dobrých a špatných rysů člověka na příkladu, kdy je třeba oddělovat zrna od plev, jinak zrní jako celek nebude kvalitní.

Na jiném místě zase píšu, že není možné projít tímto světem tak, že nikomu neublížíme, ale je dobré na sobě pracovat. Neměl by člověk mučit jiné bytosti, ubližovat jim schválně. Třeba když někdo zabije zvíře, pak jej nesní a jen si někde pověsí nějakou trofej, to mi připadá zbytečné. Toho, co člověk skutečně potřebuje, je ve své podstatě vlastně málo, a kdyby člověk měl opravdu jen to, co potřebuje, měli bychom to všichni. Ale není asi přirozené toho dosáhnout, protože nátura člověka je hromadit.

Když se vrátíme k samotné hudbě, k novému albu a k předchozímu "Gaia", jak byste je srovnala? A co chystá Radůza dál?

Na předchozím albu byl nějaký příběh spíše naznačen, tady jsem to již více dotáhla, i tím, že je to spojené s knihou. Myslím, že se vše posunulo i hudebně. Na rozdíl od "Gaiy" některé písně z nového alba hrajeme i naživo, další budeme zařazovat. Já bych z toho chtěla udělat nějaké multimediální představení, ráda bych, aby se to povedlo, něco na způsob Laterny magiky. Pracuji už i na další desce. Je přede mnou hudba k filmu "Tenkrát v ráji", na to se moc těším, protože naposledy jsem psala hudbu pro orchestr v pětadvaceti letech, takže po dlouhé době budu mít k tomu zase příležitost. To mě čeká na podzim. Jinak teď budou nějaké dovolené s rodinou.

Před časem jsem vás viděla vystupovat na Dobříši, kde jste mě mile překvapila doprovodnou kapelou. Stále vás má asi mnoho lidí zafixovanou jako solitérku s harmonikou, že?

V tomto složení už hrajeme čtyři roky, předtím jsem měla ještě asi rok jinou kapelu. Mě hodně baví s chlapci hrát, jsou pro mě i inspirací a je s nimi sranda. S tímto složením jsem spokojená a nemůžu si to vynachválit.

WEDOS.cz - Nejlevnější registrátor domén v ČR, neomezený webhosting, virtuální a dedikované servery

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • tato žena je čím dál divnější a kulatějš (p, 24.05.2015 19:47) Reagovat

    tato žena je čím dál divnější a kulatější.

    • Re: tato žena je čím dál divnější a kulatějš (blixa, 25.05.2015 01:24) Reagovat

      Tato žena je čím dál normálnější a ano, kulatější :D

    • Re: tato žena je čím dál divnější a kulatějš (Anonym, 11.10.2015 01:28) Reagovat

      Tato obdivuhodná žena měla a má zdravotní problémy. To je divné Vám, asi Vás nic (zatím) nepostihlo...

  • Cenzura (Cenzura, 24.05.2015 22:18) Reagovat

    Cenzura

  • Raduzu velmi obdivuji pro její odvahu dělat si v... (David, 17.11.2015 17:25) Reagovat

    Raduzu velmi obdivuji pro její odvahu dělat si věci po svém,
    texty i melodie jejích písní jsou originální a chytlavé,
    kéž bychom měli víc takových hudebníků v naší české kotlině...

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Kesha - Rainbow 8/10
Recenze: Kesha odhodila image párty holky a kompletně dospěla Kesha byla od počátku své kariéry symbolem nespoutaného mládí. Jako typická popová hvězdička servírovala hity, které byly přesně šity pro rádia a kluby. Za tím vším je tlustá čára, nová deska je jiná a Keshu popisuje jako... čtěte zde
Vydáno: 22.08.2017 08:00 v sekci Recenze
18
Nové desky 33/2017
Nové desky 33/2017 Půlka srpna vám v hudebních novinkách nabídne návrat elektronických UNKLE po sedmi letech, duo Chase & Status s kupou hostů, artpopové Everything Everything, industriální KMFDM, pagan-metalové Eluveitie v obměněné sestavě, zástupce... čtěte zde
Vydáno: 21.08.2017 06:00 v sekci Novinky | Nové desky
0
Robbie Williams, Erasure, Letiště Letňany, Praha, 19.8.2017
Naživo: Robbie Williams v Praze odehrál koncert par excellence Už dávno neskládá jen hity. Naopak je dnes spíše rád, když ještě nějaký ten singl do rádií na pár týdnů protlačí. Přesto mu však stále svět (mínus USA, jak vždy rád podotkne) léta leží u nohou a koncerty má tak efektní... čtěte zde
Vydáno: 20.08.2017 01:48 v sekci Naživo
47
Sziget, 6.den, Obúdai Island, Budapešť, Maďarsko, 14.8.2017
Naživo: Major Lazer a Two Door Cinema Club na Szigetu přilákali davy, zazářil ale hlavně George Ezra Šestý den Szigetu se ve srovnání s těmi ostatními mohl zdát jako nepatrně slabší, takové tvrzení je však dvojsečné. Co se totiž v Budapešti může zdát jako horší program, by v českých podmínkách mnohdy znamenalo třídenní... čtěte zde
Vydáno: 19.08.2017 17:47 v sekci Naživo
0
Stone Sour - Hydrograd 9/10
Recenze: Stone Sour mají na "Hydrograd" stále zabijácký instinkt Pro kohokoliv, kdo se jen trochu orientuje na rockové a metalové scéně, nemůže být jméno Coreyho Taylora úplně neznámé. Zpěvák a skladatel stojící za metalovými superhvězdami Slipknot a neméně úspěšnými Stone Sour právě... čtěte zde
Vydáno: 19.08.2017 13:00 v sekci Recenze
3
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Recenze: Mike Oldfield se na "Return to Ommadawn" zdařile vrátil do známých vod (10.03.2017 08:36)
- LP opět ovládá rádiový éter, v prodejích prvenství obhájila kompilace "Big Beatline 1965-1968" (10.02.2017 19:26)
- Nové desky 3/2017 (23.01.2017 10:17)
- Mike Oldfield vydá za pár dní nové album (11.01.2017 12:47)
- Nové desky pro 41. týden (17.10.2016 13:32)
- Radůza se podílí na soundtracku k filmu "Tenkrát v ráji" (23.06.2016 08:23)
- Rozhovory: Justin Lavash - CD je mrtvý formát (11.05.2016 08:15)
- Suzanne Vega vystoupí letos dvakrát v České republice (12.04.2016 12:11)
- Publicistika: Deset nejlepších CZ/SK alb za rok 2015 podle musicserveru (28.03.2016 10:00)
- Recenze: Výběr "Nej folkové balady" je chutným dortem s výtečnými rozinkami (19.09.2015 19:30)

ALBUM TÝDNE 34/2017

Kesha
Rainbow

Kesha byla od počátku své kariéry symbolem nespoutaného mládí. Jako typická popová hvězdička servírovala hity, které byly přesně šity pro rádia a kluby. Za tím vším je tlustá čára, nová deska je jiná a Keshu popisuje jako dospělou ženu, která ví, co chce. Máme tu upřímné doznání toho, kým doopravdy je.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)


Chaty

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 23.08.
Nicolas Jaar (USA) (Roxy, Praha)
Pá 25.08.
Moravskéhrady.cz (Bouzov, Bouzov)
Pá 01.09.
Českéhrady.cz (Bezděz, Bezděz)
St 06.09.
Mike + The Mechanics (UK) (Lucerna - Velký sál, Praha)
St 20.09.
DJ Shadow (USA) (Roxy, Praha)
Út 26.09.
Timber Timbre (CAN) (Roxy/NoD, Praha)
St 04.10.
R5 (USA) (Roxy, Praha)
Čt 05.10.
Stu Larsen (AU) (Royal, Praha)
Pá 13.10.
BE25 Warm Up: Andhim (DE) (Roxy, Praha)
So 14.10.
Tora (AU) (Chapeau Rouge, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Beyoncé Adele Coldplay Lady Gaga Sia Rihanna Ewa Farna The Cure AC/DC Madonna Kryštof Linkin Park Lucie Bílá David Bowie Lana Del Rey Ed Sheeran Taylor Swift Imagine Dragons Ben Cristovao Metallica
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2017 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Mobilní verze | ISSN 1804-5529
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
DOPORUČUJEME: Kupte si nejprodávanější hosting v ČR se slevou 50% (slevový kód: MUSICSERVER)
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver