Staříci Scorpions mají pořád energie na rozdávání. Dokázali to v Pardubicích

09.05.2015 14:03 - Milan Menčík | foto: facebook interpreta

Jestliže je na mladých kapelách často vidět únava, mnohé legendy stále dokola potvrzují, že snad nestárnou. Skoro se chce až věřit, že Rolling Stones budou hrát ještě nejmíň dalších sto let a němečtí veteráni Scorpions jim v tom budou zdatně šlapat na paty. Pardubický večer toho byl zářným příkladem.

Live: Scorpions

místo: Tipsport arena, Pardubice
datum: 8. května 2015
setlist: Going Out With A Bang, Make It Real, Is There Anybody There?, The Zoo, Coast To Coast, Top Of The Bill / Steamrock Fever / Speedy's Coming / Catch Your Train (70's medley), We Built This House, Delicate Dance (Matthias electric solo), Always Somewhere / Eye Of The Storm / Send Me An Angel (acoustic medley), Wind Of Change, Raised On Rock, Dynamite, In The Line Of Fire, Kottak Attack (drum solo), Crazy World, Rock 'n' Roll Band, Blackout Přídavek: Still Loving You, Big City Nights, Rock You Like A Hurricane

Už v nedávné recenzi devatenácté studiovky Scorpions "Return To Forever" jsem zmiňoval, že rockoví dinosauři chtěli už před několika lety ukončit kariéru, nazout papuče, zapálit dýmku, sednout si do houpacího křesla a spokojeně užívat důchodu. Znovu se však potvrdilo, že muzika (a rocková obzvlášť) je v tomto ohledu nevyzpytatelná.

Scorpions 2
© facebook.com/Scorpions
Album "Return To Forever" obsahovalo písně napsané původně v osmdesátých letech. Přesto se kapele poměrně povedlo a Meine a spol. v sobě vyštrachali další zásoby sil na světové turné, které navíc spojili s oslavou padesáti let na scéně. Šňůru odstartovali před týdnem v Číně (viz vlevo foto z Velké čínské zdi) a pro českou zastávku si tentokrát vybrali Pardubice. Udělali dobře. V Praze vystupovali před pěti lety a naše hlavní město žije v současnosti hlavně hokejem. Navíc množství kulturních akcí (včetně těch s největšími světovými hvězdami) je v naší metropoli natolik enormní, že tamní kulturychtivé obyvatelstvo musí být jednoduše přesyceno.

Pardubice nikoliv. Tipsport arena se zaplnila jedenácti a půl tisíci diváky až po okraj a po tradiční čekací čtvrthodince celý program doslova odpálil otvírák aktuální desky "Going Out Of The Bang". Na skladbě setlistu bylo patrné, že si s ním kapela opravdu pohrála. Velký důraz v něm kladla na sedmdesátá léta. Tempo tak zpočátku nebylo zcela závratné, spíš valivé a důrazné, což se nejvíc projevilo u písně "Is There Anybody Out There" a instrumentálky "Coast The Coast".

Program byl vůbec hodně protkán instrumentálními vložkami, které zpočátku mohly až trošku uspávat, nakonec však začaly bavit. Především největší showman z party, bubeník James Kottak. Ten strhával publikum svým výkonem už od začátku a bylo by zajímavé vidět, jak vypadalo okolí jeho bicí soupravy krátce po koncertě. Kolik se kolem ní asi válelo vysvlečených propocených triček, poházených paliček a rozlitého piva?

Ostatní však moc nezaostávali. Matthias Jabs si zařádil v "Delicate Dance", Rudolf Schenker si znovu nechal ke kytaře připevnit výfuk, který byl k závěru stále více
Scorpions
© facebook.com/Scorpions
třeba. Ale ještě před závěrečnou gradací jsme slyšeli hned dvě medley. První průřez repertoárem uctil sedmdesátá léta, byl tvořen z méně známých písní, druhý pak byl akustický. Romantické, křehké a klasické hity v něm doplnil bonbonek z letošní fošny "Eye Of The Storm". Jednalo se o první vrchol večera. Druhým bylo již zmíněné Kottakovo sólo, a hlavně blížící se závěr, kdy se stále více zrychlovalo a přitvrzovalo.

Úžasná byla v tomto směru pecka "Dynamite", heavy metal jako vyšitý, podaný s takovou energií a nábojem, jako by pánům po šedesátce bylo o třicet míň. Jistě, třeba Klaus Meine už nelétá po pódiu jako ztřeštěný, nevyzpívá veškeré vysoké party jako dřív, ale kapela kolem mu velmi pomáhala svými sbory i všudypřítomnou energií.

Publikum je za to stále více oceňovalo. Na začátku, při méně známých písních, to vypadalo trochu na fiasko, lidé v předních řadách místo tleskání drželi v rukou mobily a natáčeli si videa (kdy už diváci pochopí, že nemá smysl si na úkor vlastních požitků točit nekvalitní záznamy?), postupem času se však chytli a vytvořili pořádný rockový kotel. V průběhu největšího hitu "Wind Of Change" si Klaus Meine vypůjčil velkou českou vlajku, čímž si fanoušky definitivně získal na svou stranu.

Česky se nesnažil mluvit jen frontman. Jeho "Pardubičeee" byly v porovnání s již zmiňovaným Kottakem chabé. Ten si několikrát stoupl na bicí (pravda, jednou zavrávoral tak, že málem spadl ze svého vyvýšeného podstavce dolů), rozdával úsměvy, filigránská gesta a provokace na všechny strany.

Nálada byla výborná, kapela šlapala jako zamlada, a celkový dojem z vystoupení tak nemůže být jiný než pozitivní. Scorpions snad nestárnou.



DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY