shop.musicserver.cz
Čtyřicet nejlepších zahraničních alb roku 2014 (10-1)

Čtyřicet nejlepších zahraničních alb roku 2014 (10-1)

Vydáno: 30.01.2015 08:00 v sekci Publicistika - Redakce | foto: facebook interpreta

Rok se s rokem sešel a musicserver je tu opět s přehledem nejlepších alb, která se loni donesla k našim uším. Čtyřicítka vybraných zahraničních desek je i letos různorodá a doufáme, že si z naší nabídky svého favorita vybere každý. Jdeme do finále s pořadovými čísly deset až jedna.

Osmnáct hlasujících redaktorů musicserveru navrhlo celkem sto dvacet tři zahraničních alb a konečný žebříček čtyřiceti nejlepších nabízí řadu zajímavých výsledků. Pokud se do něj váš favorit za rok 2014 nevešel, budeme rádi, když se o něj podělíte v komentářích.

40-31 | 30-21 | 20-11 | 10-1

10. místo: Lykke Li - I Never Learn


Lykke Li - I Never Learn
"Hned titulní prolog je kupříkladu nádhernou hrou s obnaženými nástroji a křehkými emocemi hudebnice. Když se za půlí přidávají ještě smyčcové nástroje, jímavý smutek dává v rozporu se svou negativní podstatou posluchačům ochutnat plnými hrstmi instrumentálního krásna."

-- Simona Knotková

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

Třetí deska uzavřela pro severskou zpěvačku Lykke Li dosavadní trilogii nahrávek, ač nekončí zrovna na veselé notě. Ani ne třicátnice si totiž dle nálady a hlavně textů poslední kolekce prošla nepěkným rozchodem a "I Never Learn" je jednoznačným vyzpíváním z něj. Víc než u jejích minulých dvou alb tak platí, že zážitek posluchače je vyšší tehdy, když se s ní dokáže naladit na stejnou vlnu. Pokud pro vás byl život vždy veselý a sluníčkový, svou první lásku jste potkali ve školce a už nikdy jste se nepodívali na nikoho jiného, možná pro vás může "I Never Learn" obsahovat jen nepochopitelné skučení. Pokud jste ale někdy ve vztazích dostali (ne fyzicky, ale psychicky) po hubě, může vás deska nádherně doprovázet při osamělém krasosmutnění. Vždyť mnohdy se ta největší krása skrývá ve smutku. U tohoto alba to platí dvakrát podtrženo. (Honza Balušek)


9. místo: Jack White - Lazaretto


Jack White - Lazaretto
"Z mnoha písní 'Lazaretta' na nás vykukuje něco dráždivě podivného a ne úplně normálního. Ale ta vyšinutost je hrozně přitažlivá."

-- Pavel Parikrupa

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

Ukončení činnosti The White Stripes způsobilo na hudební scéně hluboký smutek. Ten však naštěstí netrval dlouho, protože Jack White v rámci svých projektů a nyní hlavně díky své sólové tvorbě přesvědčil, že je jako rockový umělec prozatím nevyčerpatelný. Na svém druhém počinu "Lazaretto" to dokazuje s nadhledem sobě vlastním a skladby z něj jsou jako třaskavá bonboniéra plná rockových, bluesových i všelijakých dalších experimentálních chutí. Ale není to jen rozmanitost, zdárně zabalená do tajemného namodralého monolitu, White písním dokázal vdechnout nepopsatelnou atmosféru a život, tak jak to uměly snad jen před několika dekádami staré hudební legendy. A i díky "Lazarettu", které skrývá takové skvosty jako "Would You Fight For My Love?" či "Temporary Ground", k nim jednou nepochybně zamíří i on. (Ondřej Hricko)


8. místo: Taylor Swift - 1989


Taylor Swift - 1989
"Mezi fanoušky se, vzhledem k definitivní rozlučce s country, jistě dočká různorodého přijetí, ale odřízneme-li od zpěvačky její minulost a podíváme se na ni čistě popovýma očima, dostaneme precizně vypilovanou nahrávku plnou silných jednotlivostí, která se i přesto nerozpadá na kusy."

-- Josef Martínek

profil interpreta | recenze

Taylor Swift byla vždy miláčkem Ameriky a nic na tom nezměnilo ani její páté řadové album "1989", s nímž ze sebe definitivně strhla nálepku country zpěvačka. Už na předchozí desce "Red" nás na proměnu svým způsobem připravovala, ale až na novince se jí úspěšně podařilo dotáhnout ji do konce. Pro Taylor to byl velký risk, který se však vyplatil. Mohla přijít o miliony fanoušků, opak se však stal pravdou. Ve skutečnosti pro svou další kariéru nemohla udělat lepší tah. Každá položka desky je hymnou svého druhu, každý track by mohl s lehkostí vyšplhat na vrchol hitparád. Ať je to singl "Blank Space", "All You Had To Do Was Stay" nebo třeba "Bad Blood". "1989" je album nejen elegantní, ale také nejvíce zvukově soudržné, které kdy Taylor natočila. (Martin Kocián)


7. místo: Azealia Banks - Broke With Expensive Taste


Azealia Banks - Broke With Expensive Taste
"'Broke With Expensive Taste' není obyčejná hiphopová deska s hrstkou dokonalých hitových návnad do rádia. Azealia se rozhodla experimentovat, popustit uzdy své umělecké tvořivosti a co nejdále se vzdálit lehce poživatelnému zvuku. Byla dva roky za pitomce a lhářku, ale natočila prvotinu, na kterou se rozhodně vyplatilo čekat."

-- Simona Knotková

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

Azealia Banks se svým debutem "Broke With Expensive Taste" překonala sebe samu hned v několika ohledech. Vzhledem ke své výbušné, často nesnášenlivé a přinejmenším bohémské povaze je téměř malým zázrakem, že se jí podařilo dostat svou hudbu někam dál než mailem ke svým spolupracovníkům. A že to byl porod! Problémy s vydavatelstvím, názory veřejnosti, hádky s kolegy z branže... Málokdo věřil, že tahle prořízlá držka ustojí nezastavitelný kolotoč hejtu ještě před tím, než posluchačům vůbec ukáže, co v ní vězí. A to by byla obrovská škoda. Pestré a v mnoha ohledech novátorské debutové album nabízí tak podmanivou směsici žánrů, že se stává jen těžko zařaditelným - jeho základ leží v rapu, postupech hip hopu obecně, ale to je jen jakési pomyslné jádro, na které se ve zdánlivě nahodilém duchu nabalují vlivy elektronické klubové hudby, tanečního popu, latino rytmů, devadesátkového r'n'b nebo pozapomenutého UK garage, který se Azealii podařilo vzkřísit například v neuvěřitelně hypnotické "Desperado". V podstatě žádná z položek tracklistu nezapadá do současných standardů - cíl byl už od počátku vytyčen mnohem výš a nahrávka je jednou z těch, které své ambice bez křeče dotahují až do konce. Americké interpretce se tak už s první deskou podařilo to, o co se jiní snaží celou svou kariéru - nalézt svůj vlastní, osobitý styl, který poznáte po pár úvodních beatech. Ego stranou, tohle je zkrátka žrádlo pro všechny posluchače, kterým jsou mantinely zajetých žánrů příliš těsné. (Lukáš Boček)


6. místo: FKA twigs - LP1


FKA Twigs - LP1
"'LP1' je na první poslech strašně náročné a těžce stravitelné album. Hudba postrádá spád a je celkem táhlá, chybí zde výrazné chytlavé melodie a silné refrény. Napodruhé vám to však začne docházet. Nic takového tam ani být nemá. FKA twigs si své posluchače vybírá, zůstanou pouze ti, kteří se její hudbě naprosto oddají a pečlivě poslouchají každé slovo."

-- Jaroslav Hrách

profil interpretky | recenze | album na Deezeru

Je divná asi ve všech ohledech. A svět potřebuje divné lidi. Lidi jako FKA twigs. Mate vzhledem, který si zakládá na kontrastu mezi jejími křehkými rysy a extravagantním líčením a účesy. Mate zvukem, který si zakládá na kontrastu mezi hlavovými tóny jejího sopránu a temnou elektronickou stěnou, ze které jen zdánlivě občas vykoukne nějaká ta melodie. Ve skutečnosti je "LP1" melodií plné, jen vyžadují zkušeného a trpělivého posluchače. Nevykouknou hned, dávají si na čas. Zabalené ve změti zvuků a ruchů na první poslech chaotické jsou připravené obnažit se zcela všem, kdo si to zaslouží. A zasloužit by si to měl každý. Futuristický pop, to je to slovo, které použil v recenzi Jaroslav Hrách a které tu nahrávku vystihuje asi úplně nejvíc. Takhle divně a přitom fascinujícně a dechberoucně nezněla už pěkně dlouho žádná deska, která se dostala do povědomí komerčně smýšlejícího publika. (David Věžník)


5. místo: St. Vincent - St. Vincent


St. Vincent - St. Vincent
"St. Vincent je jednou z nejoriginálnějších a nejzajímavějších interpretek posledních let a i přes drobné výtky to nová deska potvrdila."

-- Ondřej Hricko

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

Annie Clark už měla lelkování v hudebním pozadí plné kecky. Do konceptu desky "St. Vincent" se rozhodla vložit vše: nejlepší písně ze svého šuplíku, radikální změnu image, propracovanou koncertní choreografii, změnila i svou životní filozofii. A svou hráčskou techniku vypracovala do bodu, kdy ji s čistým svědomím lze označit za kytarovou bohyni - a nic na tom nemění ani hutná vrstva těch nejbizarnějších efektů z budoucnosti. Šikovné prsty toho ovšem samy o sobě zase tak mnoho nesvedou, pokud nemáte v hlavě nápady. A nespoutanou touhu po umělecké svobodě. Obojího má Clark požehnaně a na desce nezná zábran: vybuchuje, pláče, ničí struny. Je plná lásky, zášti i apatie. "Rattlesnake", "Prince Johnny", "Digital Witness", "Psychopath", "Huey Newton"... všechny tyto písně a dalších šest si vysloužily nominaci na Grammy za nejlepší alternativní album. Právem. První v žebříčcích Guardian, Telegraph či NME. U nás na musicserveru bere St. Vincent pěkné páté místo. (Marta Šindlauerová)


4. místo: Ed Sheeran - X


Ed Sheeran - X
"Sheeran se díky 'X' posunul ještě více kupředu. Na jednom disku dokázal propojit tradiční písničkářství s moderním zvukem, aniž by z toho ve výsledku vznikl neposlouchatelný paskvil."

-- Vojtěch Drobík

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

Po úspěchu debutu "+" se v loňském roce charismatický zrzek rozhodl fanoušky potěšit druhým albem, jež symbolicky opět dostalo název podle matematického znaménka, tentokrát "X". Na nové nahrávce i nadále klade důraz na všudypřítomnost jeho věrné kamarádky kytary, znovu se můžeme oddávat jeho specifickému zpěvu a pouličnímu vyprávění, které se mísí s rapem a rýmy, ale zároveň se rozhodl experimentovat. Přizval si nejlepšího producenta posledních let Pharrella Williamse, díky němuž Ed Sheeran na "X" zahrnul také trochu hip hopu a r'n'b, čímž se od prvotiny, která byla spíše ve stylu folku a soulu, dost posunul. Ed je i nadále autorem většiny písní, které doprovází silné a oproti mnohým kolegům srozumitelné texty. Vyniká tak textově, pěvecky i muzikantsky. Mezi největší hitovky druhé řadovky patří jednoznačně pilotní "Sing", balada "Thinking Out Loud" nebo "Photograph". Třešničkou na dortu jsou milionové prodeje alba i singlů z něj, ale i převzatá ocenění. Až se chce napsat, že Ed je takovou Adele v džínách. (Martin Kocián)


3. místo: Lana Del Rey - Ultraviolence


Lana Del Rey - Ultraviolence
"Je to sice pořád hodně po - pomalé a ponuré - ale můžeme pozorovat jednu zásadní změnu. Kytara tentokrát neslouží jen jako podkreslovací prvek. Je zasazena na takřka stejnou úroveň jako vokály. Najdete tu mnoho výtečných kytarových riffů i kvílejících sól."

-- Marta Šindlauerová

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

"Ultraviolence" Lany Del Rey je ukázkovou druhou (nepočítáme-li eponymní prvotinu) deskou. Nežije ve stínu vyhajpovaného předchůdce a nesnaží se o jeho (ultra)násilnou imitaci pro uspokojení konzervativních posluchačů. Vlastně ho v mnohém překonává a předvádí, jak má vypadat zvládnutý hudební vývoj. Zatímco "Born To Die" trpělo na častou monotónnost a do krajních mezí hnaný patos, na dvojce se interpretka stylově našla. Svět plný popraskaných vinylů a upravených amerických předměstí, ve kterých načesané paničky oddaně čekají s večeří na manžely, Lana vyměnila za svět začouzených newyorských barů, v nichž s ústy vonícími po whisky a s využitím slovníku plného popkulturních referencí a půvabných výrazů zpívá sladká vyznání i trpké balady. Zvuk navlékla do kožené bundy a rozmáchlé smyčce vyměnila za potemnělé kytarové struny. Škoda že pro třetí studiový počin se zpěvačka plánuje vrátit k velkolepým kompozicím a rádiu líbivějším písničkám. Ušpiněný bluesový minimalismus s psychedelickými odstíny jí sluší daleko víc a "Ultraviolence" katapultoval až k nejlepším nahrávkám roku 2014. (Simona Knotková)


2. místo: Tove Lo - Queen Of The Clouds


Tove Lo - Queen Of The Clouds
"Švédská zpěvačka natočila na první dobrou logicky promyšlené album s příměsí osobních zkušeností složených z vášně, touhy, chtíče, bezhlavého zamilování, ale také nasrání, zklamání, smutku a agónie, které vás budou zásobovat potřebnými hudebními electro/popovými živinami minimálně do příštího roku."

-- Vojtěch Drobík

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

Tove Lo se stala v pro-popové části redakce skoro největší oblíbenkyní. "Habits (Stay High)" působil jako přitažlivý mainstreamový hit, debutová deska "Queen Of The Clouds" však překonala všechna očekávání. Bezprecedentní instantní líbivost byla pro všechny překvapením - vyrobit z fleku, hned na debutu, tak čistý perfektní pop je úctyhodný počin, nesrovnatelný s nikým z našeho žebříčku. Songwriting Švédky je úžasně přímočarý, všechny skladby vyloženě jdou po rádiích, fungují od první doby, prvního řádku textu, prvního refrénu. Hooky jsou krystalicky popové, komerční, ale přitom nepodlézavé. V hlase a textech Tove Lo je jakási upřímnost, která jiným zpěvačkám chybí. Nepokouší se o vokální piruety a budování složitých příběhů, královna oblak vám prostě a jednoduše zazpívá o svých životních zkušenostech. Přitažlivosti Tovina projevu spojené s líbivostí produkce od dua The Struts se dá těžko odolat. A vůbec není nutné vypichovat jednu skladbu, z hodinové deluxe verze desky si můžete vybrat jakoukoliv. Třeba se trefíte do smyslného electropopu, hravé popěvkové písně, powerpopové melancholie nebo EDM balady. Ale můžeme garantovat, že pokud se vám od prvního beatu a slova bude líbit, právě jste našli své album roku. (Petr Doupal)


1. místo: Sia - 1000 Forms Of Fear


Sia - 1000 Forms Of Fear
"Sia umí. Ví, jak napsat melodii, ví, jak vystavět song, ví, komu zavolat na pomoc s produkcí, ví, jak se udržet na hraně mezi patetickými baladami a dechberoucími skladbami, ví, jak na pop, ví, jak na všecko. Její hlas pak zůstává tím vrcholem, který korunuje dílo i v kusech, které byste, nebýt právě toho vokálu, nazvali obyčejnými písničkami. '1000 Forms Of Fear' je hodně silná deska."

-- David Věžník

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

"Stejně se ale asi těším, až bude mít zas nějakou depku. Sobecky," končil v létě 2010 kolega Věžník recenzi Siiny desky "We Are Born", ve které vyzdvihl, že "když má Sia dobrou náladu, netočí dobré desky". Paralelně s tím zrovna Sia Furler depku měla. Závislost na alkoholu a lécích ji táhla ke dnu. Uvažovala o sebevraždě. "Co tě nezabije, to tě posílí," říká se. Siu to posílilo. Vzpamatovala se, svými vokály pomohla Davidu Guettovi s dvojící singlů a napsala pár skvostů pro Rihannu ("Diamonds"), Christinu Aguileru ("You Lost Me"), Beyoncé ("Pretty Hurts") a jiné divy. A pak se rozhodla, že se sama stane divou. "Chandelier" byla bomba jako hrom sama o sobě, ale když k singlu vznikl geniální klip, v němž emoce bez patosu a přece dojemně tryskají skrz tanec Maddie Ziegler, sedli jsme si na zadek. Na desce "1000 Forms Of Fear" přiložila dalších jedenáct podobných atomovek a bylo vymalováno. Tolik emocí, strachu, bolesti, naléhavosti, napětí. Touhy. To vše nazpíváno s takovou vervou a existenciálním prožitkem, že argument "vždyť je to jenom popík" tím sfouknete jak svíčku. Proto je pro nás "1000 Forms Of Fear" deskou roku a Siin hlas, to je hlas roku. Proto rádi v komentářích strpíme ten řev, proč nevyhráli D'Angelo nebo Run The Jewels. A proto budeme netrpělivě čekat, až se tandem "Chandelier" a "Elastic Heart" rozroste o další vizuální veledílo. Je totiž dost možné, že tahle éra pořád teprve začíná a že blonďaté mikádo bude v budoucnu symbolem jedné z nejdůležitějších popových desek dekády. (Josef Martínek)


40-31 | 30-21 | 20-11 | 10-1

NÁZORY
  • že se na to nevybzunknu. (klapavkin, 30.01.2015 08:59) Reagovat

    Tou první trojkou jste mně doopravdy udělaly radost.
    Na její počest přestanu chodit na musicserver.


    • Re: (Drahoš, 30.01.2015 11:46) Reagovat

      Proč by měl návštěvník přestat chodit na hudební server kvůli jinému názoru na nějaký žebříček? Chodí se sem snad kvůli tomu, protože má všechny hudební novinky na jednom místě.

      • Re: (Krupe, 31.01.2015 13:22) Reagovat

        Vsechny urcite ne,rekneme v popu,zbytek silne pokulhava

        • Re: the truth truth (honza, 31.01.2015 16:06) Reagovat

          neřekl bych to lépe

      • Re: (Jan, 31.01.2015 13:50) Reagovat

        Protože je evidentní, že tento server nespravují žádní hudební znalci. Jednoduché. Ty žebříčky jsou spíš pro zasmání.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Pohled do českých hitparád 12. týden 2024
Dua Lipa a Benson Boone stále vládnou singlovým žebříčkům, The Rolling Stones jsou hranější než Mirai Pravidelný vítěz českého albového žebříčku Viktor Sheen se musel v aktuálním kole sklonit před svým žánrovým souputníkem, vedení totiž přebírá Grey256 s nahrávkou "Tentokrát". Rádiové hitparádě nadále neohroženě... čtěte zde
Vydáno: 29.03.2024 08:30 v sekci Novinky | České hitparády
We Are Domi - Love Every Part Of It 9/10
Video: We Are Domi doplnili skvělý elektropopový song "Love Every Part Of It" netradičním videoklipem Trojice We Are Domi, jež se mnohým vryla do paměti v roce 2022 svojí účastí v Eurovizi, přichází s povedenou písničkou "Love Every Part of It". V ní se snaží bořit stereotypy a noří se do tlaků společenských očekávání ve... čtěte zde
Vydáno: 28.03.2024 14:00 v sekci Audio / Video | Video
Nové desky 12/2024 - od Elbow přes Shakiru po Janu Kirschner
Nové desky 12/2024 - od Elbow přes Shakiru po Janu Kirschner Už týden před Velikonocemi přišla do obchodů velmi bohatá nadílka novinek v čele se Shakirou, Elbow, Gossip nebo Alestorm. K nim se přidali například Gary Clark Jr., Fletcher, Kenny Chesney, Empress Of, Pnau, The Veronicas a zejména... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 22:00 v sekci Novinky | Nové desky
The Jesus and Mary Chain - Glasgow Eyes 7/10
Recenze: The Jesus And Mary Chain oslavují deskou "Glasgow Eyes" 40 let na scéně Píše se rok 2024 a je tak trochu zázrak, že The Jesus And Mary Chain stále tvoří hudbu. Když se totiž v roce 1999 rozpadli, málokoho napadlo, že bratři Jim a William Reidovi budou ještě někdy spolupracovat. A přece se teď vracejí... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 16:15 v sekci Recenze
Justin Timberlake - Everything I Thought It Was 8/10
Recenze: Justin Timberlake se na "Everything I Thought It Was" trochu zacyklil. Ale to nevadí Justinu Timberlakovi lze vyčítat ledacos, ale určitě nelze tvrdit, že neexperimentuje. Naopak - snahu vykročit ze zajetých trendů a vyšlapávat nové cesty ukazuje celou svou dospělou kariéru. A daří se mu. Kromě toho, že se stal... čtěte zde
Vydáno: 27.03.2024 08:30 v sekci Recenze
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Video: Sia, Kylie a ikonická paruka. Spojení australských hvězd v "Dance Alone" se dočkalo klipu (18.03.2024 09:13)
- Koncert Taylor Swift na Disney+ trvá tři a půl hodiny a přináší pětačtyřicet písní (16.03.2024 09:32)
- Audio: Hořící St. Vincent láká singlem "Broken Man" na další studiovku (03.03.2024 11:12)
- Živák "The Eras Tour" Taylor Swift ulovilo Disney+, přinese i pět bonusových písní (13.02.2024 09:15)
- Audio: "Australská popová spolupráce snů" zní, jako by ji produkoval Ondřej Soukup. Sia a Kylie se s "Dance Alone" nevytáhly (09.02.2024 08:09)
- Taylor Swift vydá v dubnu novou desku, zazpívá na ní i Post Malone a Florence (06.02.2024 12:56)
- Grammy ovládly hvězdy popu. Hlavní ceny si rozdělily Taylor Swift, Miley Cyrus a Billie Eilish (05.02.2024 11:00)
- Lana Del Rey na letošek plánuje vydání alba "Lasso". A bude to country! (04.02.2024 10:27)
- Australská popová spolupráce snů? Sia a Kylie Minogue ohlásily společný singl "Dance Alone" (03.02.2024 17:29)
- Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2023 podle musicserveru (40-31) (23.01.2024 18:30)

ALBUM TÝDNE 13/2024

Moimir Papalescu & The Nihilists
Mystery Women In The Acid Pools

Jedna z mnoha tváří Moimira Papalescu, projekt Moimir Papalescu & The Nihilists, dlouhá léta spal. V roce 2006 odešel po albu "Lewis Neptune" na vrcholu. Trojici protagonistů zaválo tvůrčí pnutí různými směry, po sedmnácti letech se ale spojilo pro nové album "Mystery Woman In the Acid Pools". Povedlo se?

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Pá 29.03.
Judas Priest (UK) / Saxon (UK) / Uriah Heep (UK) (O2 arena, Praha)
Út 09.04.
The Academic (IRL) (Futurum Music Bar, Praha)
Út 16.04.
Dave Matthews Band (US) (O2 Universum, Praha)
Út 16.04.
Lil Tracy (US) / Brennan Savage (US) (Fuchs2, Praha)
St 17.04.
Foreign Beggars (UK) (Bike_Jesus, Praha)
Čt 18.04.
Slash feat. Myles Kennedy & The Conspirators (US) (Winning Group arena, Brno)
Ne 21.04.
Fletcher (SaSaZu, Praha)
Út 23.04.
Walter Trout (US) (Divadlo Archa, Praha)
St 08.05.
Tate McRae (US) (Forum Karlín, Praha)
So 11.05.
Rammstein (DE) (Letiště Letňany, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Prince Justin Bieber The Prodigy Vladimír Mišík AC/DC Queen Adele Rush Kabát Karel Gott U2 Bono Sia Taylor Swift Télépopmusik Paws Dua Lipa Madonna Lucie Vondráčková Mirai
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2023 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe
Zavřít reklamu