shop.musicserver.cz
Čtyřicet nejlepších zahraničních alb roku 2014 (30-21)

Čtyřicet nejlepších zahraničních alb roku 2014 (30-21)

Vydáno: 15.01.2015 08:00 v sekci Publicistika - Redakce | foto: facebook interpreta

Rok se s rokem sešel a musicserver je tu opět s přehledem nejlepších alb, která se loni donesla k našim uším. Čtyřicítka vybraných zahraničních desek je i letos různorodá a doufáme, že si z naší nabídky svého favorita vybere každý. Pokračujeme s pořadovými čísly třicet až dvacet jedna.

Osmnáct hlasujících redaktorů musicserveru navrhlo celkem sto dvacet tři zahraničních alb a konečný žebříček čtyřiceti nejlepších nabízí řadu zajímavých výsledků. Pokud se do něj váš favorit za rok 2014 nevešel, budeme rádi, když se o něj podělíte v komentářích.

40-31 | 30-21 | 20-11 | 10-1

30. místo: Lily Allen - Sheezus


Lily Allen - Sheezus
"Lily je stále Lily. Zůstal jí ostrý jazýček, schopnost odlehčeně zpívat přes veselé popové podklady i o tématech, která zase tak radostná být nemusejí, i osobitost. 'Sheezus' je deskou vyzrálé zpěvačky, která ví, že život není procházka růžovým sadem, přesto se na něj stále dokáže dívat s nadhledem sobě vlastním."

-- Josef Martínek

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

Lily Allen měla vždycky prořízlou pusu. Tuto skutečnost překvapivě nezměnilo ani těhotenství, kterým si před vydáním desky prošla. Jen mrkněte na klip k pilotnímu singlu "Hard Out Here". Britka si opět nebere žádné servítky a zkritizuje celý hudební průmysl plný twerkování a nahotin. A to se teprve rozjíždí - chce se stát hudební bohyní a v cestě jí nebude stát ani Katy Perry, ani Lorde. I přesto je Lily uvnitř křehká bytost. Ono být celebritou není lehká věc - žádný čas na přátele, všichni vás všude znají. A právě tuto stinnou stránku slávy popisuje vynikající píseň "Miserable Without Your Love", již bohužel nalezneme pouze na deluxe edici. Tu mimochodem velmi doporučujeme, nabídne vám totiž druhý disk se čtyřmi skladbami k dobru. "Sheezus" po hudební stránce možná nepřináší nic nového, je to ale kvalitní album s výbornými texty a několika hitovkami navíc. (David Böhm)


29. místo: Dum Dum Girls - Too True


Dum Dum Girls - Too True
"Jeden poslech na tuhle krásu jednoduše nestačí. 'Too True' ukazuje Dum Dum Girls jako v současnosti mnohem relevantnější kapelu, než jakou byla na začátku své kariéry, která si uvědomuje, že pro to, aby přežila, je nutný vývoj. Je to malý krok pro hudbu, obrovský skok pro Dum Dum Girls!"

-- Jakub Malar

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

Až do loňského roku procházely Dum Dum Girls indie světem bez většího než průměrného povšimnutí. Děvčatům to sice hrálo (a slušelo) pěkně, ale jejich snílkovský indie popík zněl zkrátka až moc jako jakákoliv jiná příbuzná lo-fi banda. Vůdčí žena projektu Dee Dee je ale chytrá holka a pochopila, že potřetí by to chtělo nasadit konečně silnějších zbraní. Ostatní muzikantky nechala za dveřmi a v nahrávacím studiu si tentokrát dala sólo seanci. Výsledkem je vzrušující goth-popová nahrávka. The Cure, Siouxsie And The Banshees, ale třeba také prokletý básník Rimbaud - i taková byla jména, jež svou múzou vdechla na autorku písní. A na zvuku to je skutečně poznat. Ze skladeb odtékají kapky krvavé romance, dekadentní atmosféra posluchače přenáší až někam do zamlžených a absintem čpících francouzských uliček devatenáctého století a sexy kytarové vábení a hlasový projev půvabné Dee Dee dodává "Too True" punc jedné z nejstylovějších nahrávek, které loni vyšly. (Simona Knotková)


28. místo: Slipknot - .5: The Gray Chapter


Slipknot - .5: The Gray Chapter
"Hateři si už jistě brousí jazyky a přemýšlí, jakými výroky novou produkci shodí a znemožní s odkazem na komerci, primitivnost a prvoplánovost. Přitom tak obdivuhodné zkombinování brutálního metalu a rock-metalové melodičnosti nikde jinde na této muzikantské úrovni nenajdeme. '.5: The Gray Chapter' je dost možná nejlepší metalovou deskou roku."

-- Ondřej Hricko

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

Trvalo dlouhé čtyři roky, než se po smrti basáka Paula Graye a následném vyhazovu bubeníka Joeyho Jordinsona dali metaloví velikáni ve studiu opět dohromady. Nezaměnitelný frontman Corey Taylor mezitím povznesl bokovku Stone Sour do první ligy a jen se španělkou objížděl festivaly, kde máničkám přezpívával U2 nebo úvodní znělku animáku "Spangebob v kalhotách". Teď je však zpátky i se svou smečkou a jejich společný návrat už nemohl být velkolepější. Kvality ".5: The Gray Chapter" dalece převyšují i nejodvážnější tužby nejvěrnějších a sedmička muzikantů je na ní naprosto nekompromisní. Slipknot jsou agresivní. Násilní. Divocí. Nechutní. Odpudiví. A přesto se jich nelze nabažit. Mezi vším tím hnusem a rytmickým zvěstováním apokalypsy je totiž ukryto tolik melodických nápadů, dynamických zvratů a chytlavých pokřiků, že tu zběsilou a návykovou nálož nelze jen tak ignorovat. V kotli na Rock am Ringu bude letos v červnu hodně horko. (Jan Trávníček)


27. místo: You+Me - rose ave.


You+Me - rose ave.
"You+Me se celkově nesnaží o žádné novoty. Nahráli desku plnou obyčejných zpovědí, doprovázených jednoduchými hudebními základy, bez povinnosti natočit hit pro rádia a trhat hitparády. Právě uvolněnost, s jakou novinka vznikala, z ní čiší."

-- Josef Martínek

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

Vždycky když si nějaká hvězda odskočí do jiného žánru, než ve kterém se běžně pohybuje, vznikne rozruch. Loni tenhle rozruch vyvolaly hlavně dvě ženy - Lady Gaga a Pink. První natočila desku jazzových duetů s Tony Bennettem, druhá folkovou sbírku s Dallasem Greenem. Obě alba toho dost spojuje a obě i dost rozděluje, přičemž ten největší rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že "Cheek To Cheek" nás v redakci zanudila natolik, že se do našeho výročního žebříčku ani nedostala. "rose ave." je neskutečně čistá a upřímná nahrávka, jejíž čistotu a upřímnost podtrhuje už třeba to, že je vydaná pod zcela novou hlavičkou společného projektu, v rámci nějž ještě navíc ta známější polovička vystupuje pod svým občanským jménem. Deset písniček chytne okamžitě za ta místa, za která chytit má, aniž by se přitom tlačilo do rádií (kdo spočítá takty v "Break The Cycle", vyhrává zlatého bludišťáka). Spouští tak lavinu emocí, které by od divošky, co na koncertech běžně zpívá pověšená hlavou dolů, čekal málokdo. (David Věžník)


26. místo: Nicki Minaj - The Pinkprint


Nicki Minaj - The Pinkprint
"Deska se netají tím, že se chce líbit. Většině položek propadnete během chvilky. Pop je chytře kombinován s hip hopem v každém songu, ne jako v případě 'Pink Friday: Roman Reloaded', kde tomu bylo jedině tak (hiphopově), nebo onak (klubově)."

-- David Böhm

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

V prosinci nedošlo pouze k překvapujícím výpadkům dopravy v důsledku nečekané námrazy, ale také k vydání nového alba Nicki Minaj. Ne že by se jednalo o nejočekávanější počin roku, deska spíš překvapila na americkou rapperku vyzrálým a dospělým zvukem a celkovým konceptem. Sladkou růžovou posluchač najde pouze na přebalu nahrávky, jednotlivé skladby jsou naopak zahaleny do temného hávu, v němž zpěvačka (ano, zpěvačka) poodhaluje střípky ze své pochmurné minulosti, milostných zklamání a bolestivých rozchodů. Vulgarismy nahradily trefně mířené citlivé metafory, rozjuchané tancovačky typu "Whip It" či "Starships" šly do pozadí, naopak do popředí se derou rány vrážející intimní zpovědi jako "All Things Go", "Bed Of Lies" či fenomenální finále v podobě balady "Grand Piano". Nebyla by to však Nicki, kdyby si neodpustila trochu drzosti, tentokrát však svůj prořízlý jazyk namazala medem natolik, že při poslechu nemusíte kulit očima (i když "Anaconda" celý dojem z alba lehce shazuje dolů). Snad jediná škoda je ta, že "The Pinkprint" přišel až na konci roku, kdy už se tolika lidem nestačil vrýt pod kůži. (Vojtěch Drobík)


25. místo: Foxes - Glorious


Foxes - Glorious
"Tahle lištička natočila sakra slušný debut. Je důkazem toho, že pop může znít jinak, alternativně, ale přesto si zachovat rádiový potenciál."

-- Martin Kocián

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

Rok 2014 byl skutečně rokem povedených debutů. Na své si přišli především milovníci popu ve všech jeho podobách, jelikož mladá krev nelítostně válcovala velká jména žánru. Mezi nováčky, kteří úspěšně otiskli svou vizi o moderním mainstreamu do povědomí fanoušků, patří i mladičká Foxes. Na své prvotině "Glorious" skvěle míchá taneční pop, elektroniku, živé nástroje a sbory a při tom všem si vypomáhá především momentálně populárním vrstvením vokálů, silnými melodiemi a také vlastní osobitostí. Ať už totiž zrovna zpívá o tom, jak se nešťastně zamilovala, nebo jak zmatená a zároveň plná energie si přijde v dnešní době, uvěříte jí vše do posledního slova. Mladistvý elán čiší z každého tracku povedené kolekce, kterou zdobí i několik neuspávajících balad, jež jsou v dnešní době velmi vzácným artiklem. Že sympatická Britka není jen dokonale vystajlovanou studiovou princeznou, ale dokáže své písničky utáhnout i naživo, dokázala českým fanouškům během svého předskokanského vystoupení na koncertu Pharrella Williamse. V budoucnu se tak jistě máme ještě na co těšit. (Lukáš Boček)


24. místo: Ella Henderson - Chapter One


Ella Henderson - Chapter One
"'Chapter One' je deska energická, ale i plouživá, se současným popovým zvukem, přesto poctivá ve svém přístupu, kdy se nesnaží zapojit prvky indie nebo elektroniky, aby nikdo nemohl říct, že to je jenom normální pop. Je to jenom normální pop."

-- Josef Martínek

profil interpreta | recenze| album na Deezeru

Už v pouhých šestnácti letech Ella Henderson okouzlila celou Británii jako účastnice pěvecké soutěže X Factor, kde patřila k favoritům. Podpory se dočkala od takových hvězd, jako jsou Adele, Lily Allen nebo Cher. Bohužel do finále se již přes James Arthura nedostala. Paradoxně to bylo vlastně to nejlepší, co jí mohlo potkat, jelikož právě nečekaný odchod ze soutěže jí dal více publicity a uznání. Pod svá křídla si ji vzal samotný Simon Cowell, s jehož vydavatelstvím podepsala smlouvu. Ella se rozhodla s deskou nespěchat a dobře udělala. Během dvouleté přípravy stačila nejen dospět, ale vyzrát i hudebně.

Na debutové album "Chapter One", jež vyšlo v říjnu minulého roku, už dlouho dopředu lákal pilotní singl "Ghost", který se stal okamžitě celosvětovým hitem. Ella, autorka většiny zařazených písní, si v tomto případě na pomoc přizvala toho nejpovolanějšího - hitmakera Ryana Teddera, který svou misi splnil na jedničku. Celá nahrávka staví nejen na silných melodiích, ale především na obrovském talentu, který v sobě Ella má, a jejím hlase, jenž bourá pomyslné skály. Směle může konkurovat jejím slavnější kolegyním. Ať už zmíněné Adele nebo Emeli Sandé se nejvíce přibližuje v kouzelných baladách "Yours", "Hard Work" nebo "Lay Down". Ve skladbě "Give Your Heart Away" může naopak připomenout rebelku Pink. Za opravdový poklad lze považovat skladby "Mirror Man", podtrhnutou silným kytarovým riffem ve stylu funky, nebo energií nabitou "The First Time". "Chapter One" je nejen vynikajícím debutem mladé interpretky, je to především sbírka drahokamů, která by měla být oceňována. (Martin Kocián)


23. místo: Ty Segall - Manipulator


Ty Segall - Manipulator
"Jeho talent napsat jednoduchou a zároveň kvalitní skladbu se jeví jako neuvěřitelný."

-- Ondřej Hricko

profil interpreta | recenze

Navzdory hudebníkovým sedmadvaceti rokům je deska "Manipulator" už sedmým Segallovým albem. Kalifornský interpret se od svých dvaceti zatím pevně drží svého standardu - sólovku vydává v každém roce. A zdá se, že to jeho tvůrčí schopnosti neomezuje, naopak povzbuzuje k lepším výkonům. Čím to, že se k uším mainstreamového posluchače dostala blíže až jeho sedmá deska? Nutno konstatovat, že Ty Segall šel všeobecnému vkusu dost naproti. Na nejnovějším albu, délkou spíše dvojalbu, často cituje britské psychedelické a glamrockové velikány, kombinuje jejich vliv s americkým garage rockem a vše zabalí do (na jeho poměry) radio-friendly podoby. Navíc přiznal, že na "Manipulator" pracoval zatím nejdéle ze svých řadovek, a sice kolem čtrnácti měsíců. Téměř hodinovou stopáž tento hudebník vyplnil neokoukanými skladbami, slabých míst je na desce málo a za to mu patří náš obdiv. (Martin Spurný)


22. místo: Swans - To Be Kind


Swans - To Be Kind
"Kapela si s posluchačem pohrává od samého začátku, důvtipně k tomu ve většině případů využívá monotónních zvukových linek a velmi intenzivní atmosféry. Úchvatné na tom je, že i přes výraznou monotónnost ani jedna ze skladeb nezačne nudit, naopak při opakovaném poslechu v každé objevíte něco nového."

-- Jaroslav Hrách

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

Kdo by ještě před pár lety čekal, že Swans dorostou do kristových let a budou vydávat stále lepší nahrávky. Hraní si s hlukem, stavění mohutných syrových zdí v kontrastu výjimečných ženských hlasů. To jsou Swans dneška, doby kdy je všechno uspěchané, zkracované a rychlé. Ne ale v případě těchto newyorských postpunkerů. "To Be Kind" je rozsáhlé dílo v délce celovečerního filmu. Stodvacetiminutová nahrávka, na níž má nejdelší skladba více než třicet čtyři minut. Inspirace von Trierovou "Melanchlií", ale i haitskou historií osmnáctého století. Už podobně rozsáhlý celek, album "The Seer", předznamenával velkou sílu stávajících Swans. Před dvěma lety jsme ho považovali za absolutní vrchol jejich tvorby. Ale ta forma psát geniální a rozsáhlé kompozice, fantasticky je gradovat, a navíc vše stmelit do celku, u nějž se nemůžete nudit, se tady ještě rozvinula. Smekám a neumím si představit ještě silnější nahrávku. (Honza Průša)


21. místo: Ariel Pink - pom pom


Ariel Pink - pom pom
"Ariel Pink umí svou tvorbu krásně transformovat z jednoho žánru do druhého, střílet vtipné a sarkastické texty a i přes dlouhou stopáž nesklouznout do monotónnosti. Rozhodně se jedná o jednu ze zásadních desek minulého roku. "

-- Jaroslav Hrách

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

Bez kapely The Haunted Graffiti, jako svébytná umělecká jednotka, se nám Ariel Pink poprvé představil na konci loňského roku. Jeho "pom pom" se prezentuje přebalem namočeným do barvy cukrové vaty. Navzdory asociacím z podobně vypadajícího coveru je materiál pod ním ale všechno, jen ne stylově nekonfliktní a producentsky uhlazený. Otevírá dvířka do bohatě vybaveného hudebního vetešnictví, v němž toho Ariel ze všech možných žánrových koutů napříč mnoha dekádami shromáždil opravdu hodně. Kousky svého sběratelského snažení hází před udiveného posluchače v libovolném pořadí a v diskutabilní zvukové kvalitě a je mu ukradené jeho kritické posouzení. Pokud se nezaleknete prvotního dojmu z lacině vzhlížejícího blešáku a vstoupíte dál, během více jak hodinové exkurze zjistíte, že někdy záleží jenom na úhlu pohledu a namísto kočičího zlata můžete na "pom pom" vidět brilianty, jež oslní pozornost nejednoho hudebního labužníka. (Simona Knotková)


40-31 | 30-21 | 20-11 | 10-1

NÁZORY
  • Pitomá Minaj před Pink? To je snad aprílový č... (Adam, 15.01.2015 10:27) Reagovat

    Pitomá Minaj před Pink? To je snad aprílový článek. I Shakira má lepší album na přifouknutá zadnice. Pink si zasloužila aspoň 17. místo.

    • Re: Pitomá Minaj před Pink? To je snad aprílový č... (Adam, 15.01.2015 10:28) Reagovat

      Oprava: lepší album než

    • Re: Pitomá Minaj před Pink? To je snad aprílový č... (Anonym, 15.01.2015 11:45) Reagovat

      Tak to vidíš ty. Já kupříkladu ani nevím, že nějaká Pink loni vyšla, tak to musela být "zásadní deska". Takže asi tak :)

      • Re: Pitomá Minaj před Pink? To je snad aprílový č... (franky, 15.01.2015 16:01) Reagovat

        Pink nevydala sólový album, ale spolu s Dallasom Greenom vytvorili folkové duo You+Me a vydali album rose.ave, album sa veľmi slušne predával v Kanade /No.1/, USA aj Austrálii... získal zlatú platňu za predaj v Austrálii aj v Kanade

  • :)) (jarecek, 15.01.2015 12:41) Reagovat

    ono je na tom snad nejzabavnejsi premejslet, jak kdo hlasoval a davat si tak nejak veci do souvislosti. vtipnym voditkem je uz jen to parovani textu autora recenze s novym chvalozpevem. a krasne se na tom vsem vykresluje, jakej ma kdo zaber a co komu v tom jeho zivote staci :) nechci malovat certa na zed, ale myslim, ze shakiru uz letos nic neprekona :D :D

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Norah Jones - Visions 7/10
Recenze: Norah Jones své noční Vize ponořila do soulu a blues Čtyři roky utekly a americká hudebnice Norah Jones je tu zpátky s novou porcí autorských písní. Její předchozí album "Pick Me Up Off the Floor" bylo odklonem k tradičnějšímu pojetí jazzu, gospelu i klasického popu. Letošní... čtěte zde
Vydáno: 19.03.2024 09:00 v sekci Recenze
Niall Horan, Tommy Lefroy, Sportovní hala Fortuna, Praha, 17.3.2024
Naživo: Niall Horan si v Praze ječící dav dívek omotal kolem prstu Niall Horan se během jednoho roku již podruhé představil v České republice. Už loni patřilo jeho vystoupení na festivalu Colours Of Ostrava mezi ta povedená a své hudební nadání spojené s pokorou a úžasnou bezprostředností v Praze... čtěte zde
Vydáno: 18.03.2024 19:30 v sekci Naživo
Róisín Murphy, Forum Karlín, Praha, 17.3.2024
Naživo: Róisín Murphy odehrála ve Foru Karlín vynikající koncert Róisín Murphy zamířila opět do Prahy, tentokrát do Fora Karlín. Irská zpěvačka, známá svým unikátním vokálním projevem a vizuálním stylem, přenesla přítomné do světa tanečních rytmů a elektronických experimentů. Dostalo... čtěte zde
Vydáno: 18.03.2024 10:00 v sekci Naživo
Ariana Grande - Eternal Sunshine 8/10
Recenze: Ariana Grande se na albu “Eternal Sunshine” otevřeně vyrovnává s rozvodem a následným smířením Rok 2024 bude bezpochyby opět patřit drobounké krásce Arianě Grande. Na podzim ji čeká premiéra filmové verze slavného muzikálu "The Wicked", kde si rovnou střihne hlavní roli. A taky je v období, kdy je čerstvě po rozvodu, takže tu... čtěte zde
Vydáno: 18.03.2024 00:00 v sekci Recenze
Jason Derulo - Nu King 3/10
Recenze: Na desce "Nu King" Jasona Derula kvantita výrazně vyhrává nad kvalitou Kdyby Jason Derulo počkal ještě rok, uběhlo by deset let od vydání jeho posledního studiového alba. Uplynulou dekádu nás zásobil nepřeberným množstvím různých singlů, na které navázal deskou "Nu King". Zjevným cílem bylo toto... čtěte zde
Vydáno: 17.03.2024 16:30 v sekci Recenze
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Upřímná Lily Allen: "Děti mi zničily kariéru" (14.03.2024 18:56)
- Recenze: Ty Segall se na albu "Three Bells" věnuje i vážnějším tématům, bere je ale s nadhledem (29.01.2024 00:00)
- Čekání trvalo patnáct desek, teď Ty Segall konečně vystoupí v Praze (14.12.2023 10:54)
- Nové desky 49/2023 - od Nicki Minaj přes Tate McRae po No Name (13.12.2023 16:00)
- Video: Ty Segall v klipu "My Room" usilovně hraje na všechny nástroje. Publikum na něj ale hází banány (10.11.2023 13:14)
- Fotogalerie: Swans (alespoň) v obrazech (03.11.2023 09:52)
- Video: Slipknot představili drsné video ke skladbě "Hive Mind". A je to pořádný art (23.10.2023 08:13)
- Legendární Swans v Praze představí 1. listopadu novinku "The Beggar" (21.10.2023 11:14)
- Switch Disco a Ella Henderson kralují rádiím, nejhranější domácí skladbu natočili O5 a Radeček (14.09.2023 16:45)
- Novým králem albového žebříčku je Stein27, rádiím vládnou Switch Disco a Ella Henderson (07.09.2023 19:00)

ALBUM TÝDNE 12/2024

Ariana Grande
Eternal Sunshine

Rok 2024 bude bezpochyby opět patřit drobounké krásce Arianě Grande. Na podzim ji čeká premiéra filmové verze slavného muzikálu "The Wicked", kde si rovnou střihne hlavní roli. A taky je v období, kdy je čerstvě po rozvodu, takže tu máme opět jedno terapeutické porozchodové cvičení s názvem "Eternal Sunshine".

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 19.03.
Katapult (CZ) (Forum Karlín, Praha)
Pá 22.03.
Ewa Farna (CZ) (O2 arena, Praha)
Ne 24.03.
Jason Derulo (US) (O2 arena, Praha)
Ne 24.03.
Mother Mother (CAN) (Forum Karlín, Praha)
Ne 24.03.
Giant Rooks (DE) (Roxy, Praha)
Po 25.03.
Only The Poets (UK) (MeetFactory, Praha)
Čt 28.03.
Tom Odell (UK) (Forum Karlín, Praha)
Pá 29.03.
Judas Priest (UK) / Saxon (UK) / Uriah Heep (UK) (O2 arena, Praha)
Út 09.04.
The Academic (IRL) (Futurum Music Bar, Praha)
Út 16.04.
Dave Matthews Band (US) (O2 Universum, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Justin Bieber Prince The Prodigy Vladimír Mišík Karel Gott Queen AC/DC Adele Sophie Ellis-Bextor Kabát Taylor Swift U2 Lucie Vondráčková Madonna Dua Lipa Rush Bono Mirai Kryštof Billie Eilish
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2023 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe
Zavřít reklamu