Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
AC/DC - Rock Or Bust

Bez Malcolma a Phila. Kolos AC/DC však na "Rock Or Bust" jede v zavedených kolejích stále dál

Vydáno: 05.12.2014 08:00 v sekci Recenze - Ondřej Hricko

Čtyřakordoví ďáblové z Austrálie AC/DC jsou opět na nohou a před Vánoci nadělují svým příznivcům po dlouhých šesti letech nové studiové album "Rock Or Bust". Jak již fanoušci jistě ví, kapelu stíhaly v poslední době velké personální nesnáze. Jak se tyto skutečnosti odrazily na nahrávce, se dovíte v recenzi.

SDÍLET:    
7/10

AC/DC - Rock Or Bust

Vydáno: 1.12.2014
Celkový čas: 34:59

Skladby: Rock Or Bust, Play Ball, Rock The Blues Away, Miss Adventure, Dogs Of War, Got Some Rock & Roll Thunder, Hard Time, Baptism By Fire, Rock The House, Sweet Candy, Emission Control

Vydavatel: Sony Music

Je neuvěřitelné, že kapela z Austrálie, která svou hudbu založila na ryzí jednoduchosti a která prakticky nikdy neuhnula ze svého typického songwritingu, se na vrcholné scéně drží již čtyřicet let. Právě čtyři dekády dělí novinkovou desku "Rock Or Bust" od legendárního debutu "High Voltage", který v roce 1975 vyšel v jejich rodné domovině. Posunuli se AC/DC vlastně za tak dlouhou kariéru alespoň o kousek dál? Odpověď se nalézá na desce s černým přebalem s výrazným logem skupiny, která nyní po mnoha útrapách přichází konečně do rukou fanoušků.

Je všeobecně známo, že bratři Youngové, Angus a Malcolm, byli hlavními mozky AC/DC a stojí za většinou hitů legendární formace. Nyní, poprvé v historii, padla veškerá tvůrčí odpovědnost na bedra mladšího z obou bratrů Anguse (oba sourozenci jinak pocházejí z osmi dětí, z čehož mají pouze jednu sestru). Malcolm se pro fanoušky nečekaně od letošního roku hospitalizuje se zhoršující se demencí. Dle slov jeho blízké rodiny již prakticky nemá krátkodobou paměť a jeho návrat na pódia je za současného stavu zřejmě utopií. I tak zakládající člen skupiny alespoň z nemocnice posvětil vydání novinkové desky.

AC/DC
© loudwire.com
Aby toho nebylo málo, vydání "Rock Or Bust" poznamenaly i problémy bubeníka Phila Rudda, který byl nedávno obviněn z držení drog, a dokonce i na chvíli z plánování vraždy dvou lidí (druhé jmenované bylo pro nedostatek důkazů staženo). To, že má věčný bohém určité potíže, dokazuje fakt, že ani v jednom videoklipu k čerstvému materiálu nefiguruje (album však ještě nabubnoval). Jeho absence prý zaskočila i zbývající členy, neboť na avizované natáčení v Londýně prostě bez omluvy nedorazil. V klipech tak za tohoto potížistu alternoval neznámý Bob Richards, kterého doporučil Stevie Young. Pro pořádek ještě doplníme, že Stevie Young je synovec Anguse a Malcolma, jenž právě za druhého jmenovaného strýčka bude nyní zaskakovat. Nejedná se však o žádného nezkušeného mladíka - Stevie je totiž pouze o rok mladší než Angus, neboť je synem nejstaršího ze sourozenců Youngových. Prostě taková menší rodinná telenovela.

AC/DC
© snuff.co.nz
Je zřejmé, že vše výše uvedené na nahrávání desky vliv mělo. Skutečná fakta o přípravě "Rock Or Bust" se ovšem zřejmě dozvíme až za několik let, s odstupem, budou-li mediálně nepříliš komunikativní členové skupiny chtít. Nyní si však můžeme užít jejich hudbu bez dalších, možná nepříliš pozitivních faktů ze zákulisí a dost možná si vyslechnout jejich poslední studiové album.

Obě vypuštěné pecky "Play Ball" a titulní "Rock Or Bust" nenechaly nikoho na pochybách, že novinka opět žánrově opravdu nikam neodbočuje. Jednoduchý rytmus, výrazné kytarové riffy a ječák Briana Johnsona, který je stále v obdivuhodné hlasové formě. I videa k nim pořízená byla typickým produktem této hard-rockové legendy. Žádné překvapení se na úvod nekonalo a dle očekávání se nekoná ani po poslechu celé kolekce. O "Rock Or Bust" vlastně nelze nic moc nového a košatého říct. Recenze by se klidně mohla dle tradice smrsknout na suché konstatování, že jde o typické ejsíky.

Těžko říct, zda v tom má prsty ona avizovaná absence Malcolma coby významného skladatele AC/DC, ale přece jen se nakonec dá o novince ještě něco dalšího zmínit. Při srovnání s opravdu výbornou minulou nahrávkou "Black Ice" se nemůžu ubránit dojmu, že "Rock Or Bust" je spíš sbírkou B-singlů černého ledu. Jednotlivé písně na novince mají téměř vždy svého výraznějšího parťáka na minulém, komerčně veleúspěšném počinu. Srovnání "Dogs Of War" s "War Machine", "Hard Times" s "Black Ice" či "Rock The Blues Away" s "Anything Goes" se vyloženě nabízí a nejsou výjimkou. Na jejich obranu je ovšem nutné říct, že po tolika letech se neopakovat by byl prostě čirý zázrak. Pravdou ale je, že i když "Rock Or Bust" nabízí plno kvalitních a stále dobrých riffů, na jejich starších deskách, včetně té minulé, najdeme povětšinou lepší, výraznější a ikoničtější.

Svůj hit ale album má, a to v podobě vůbec první vypuštěné skladby "Play Ball". Zde se do atmosféry AC/DC budované čtyři dekády vnoříme nejsnáze, i přesto, že nad obsahem textu se můžeme jen pousmát. Půl špatného slova nelze říct ani o titulní písni, která desku otevírá a jejíž ústřední motiv si fanoušci nepochybně velmi rychle vtisknou do paměti. Ze zbylých písní asi nejvíce zaujme "Baptism By Fire" s opět výtečnou kytarou a příjemným retro feelingem.

Produkce se ujal Brendan O'Brien, který stál u mnohých milníků rockové historie a který měl na starosti i předchozí "Black Ice". O tom, že tento mistr odvedl výtečnou práci, snad nemusí být ani řeč. A o tom, že milovaní hard-rockeři natočili dobré album, také ne. Co na tom, že má chyby, že není perfektní, hlavně že je a že má stále šťávu. Vzhledem k současné situaci kolem kapely mám obavu, že dalšího řadového materiálu se také už nemusíme dočkat. Pánové nejsou nejmladší a problémů přibývá. AC/DC však zažili v minulosti už mnohé strasti, po kterých se znovuzrodili jako ten pověstný fénix. Jenže to je, jak říká klasik, již historie.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Co taky čekat, (Francis, 05.12.2014 09:47) Reagovat

    v tomto případě je v pořádku, že kolovrátek jede dál ve stejným rytmu, hlavně že to má pořád koule...A nepřijde mi to o nic horší než Black Ice. Free Phil Rudd!!

  • desítky let to samé (Robert, 07.12.2014 01:00) Reagovat

    Musím napsat svůj názor. AC/DC hrají destíky let tu samou písničku a desítky let nahrávají tu samou desku. Je to skutečně kolovrátek, možná má koule, ale pořád je to ten samý kolovrat. Neuvěřitelný, jak recenze chválí to samé pořád dokola. U jiné kapely která podruhé potřetí nahraje to samé se kritici mohou zbláznit výčitkami, ale u ACDC je to v pořádku. Podle mě ale NENÍ. Zvukově produkčně jistě výborné, ale k ničemu. Recyklování toho samého je nesmyslná a žádná šťáva to nenapraví. Opravdoví umělci se musí vyvíjet a zrát, reagovat na změnu času, růst a dozrávat a nově objevené promítnout do své tvorby. Mozart také nepsal pořád dokola Malou noční hudbu. Bethoven nepsal pořád dokola osudovou symfonii. Dvořák nepsal pořád dokola Slovanské tance. Protože by se neuživili, i když by to mělo šťávu a koule. AC/DC jsou břídilové bez fantazie a jejich "nové" alba jsou umělecky zcela bezcené nesmysly. Proto protestuju proti hodnocení 70%. Za mě pánové je to 20%, protože nejste žádní umělci, ale parta škovných byznysmenů, co se dokáže uživit po léta tím samým vzorcem. Svým způsobem je to obdivuhodné, ale ne z uměleckého hlediska, pouze z obchodního. Byly časy kdy jsem vás obdivoval, poslouchal a byl z vás nadšený. Ale už jsem zestárl. Čas mi dal něco pochopit a někam se posunout. Ale u vás se tak nestalo... To je můj názor.

    • Re: desítky let to samé (kukura, 07.12.2014 10:35) Reagovat

      Naprosto souhlasím. AC/DC je recyklace sebe sama již mnoho mnoho let. Nikam se neposunuli, nijak se nevyvíjejí. Dnes je to jen značka bez obsahu.

    • Re: desítky let to samé (Mr. AC/DC, 09.12.2014 13:12) Reagovat

      Hochu, hochu, Roberte, i přes to, že jsi zestárl a někam se posunul, tak přes to jsi muziku AC/DC vůbec nepochopil... Ba co víc, řekl bych, že nejen o AC/DC, ale o hudbě jako celku víš velice málo (i přes tvé rádoby znalecké názory). Bohudík, že alespoň něco v této stále více se měnící a stále více plytké době zůstavá stejné a dobré jako AC/DC!! Ano, album Back In Black nebo Highway To Hell to už není, ale jsou to pořád poctiví AC/DC a proto za mě těch 70% úplně odpovídá.

      • Re: desítky let to samé (Anonym, 10.12.2014 20:04) Reagovat

        Já bych zase řekl, že toho o hudbě moc nevíš ty. Ano, jsou dvě řady fanoušků. Ti, kteří následují své muzikanty, kteří se někam vyvíjejí (což s sebou nese i riziko, že se něco nepovede) a pak ti fanoušci, kteří žádají od své kapely pořád to samé (aby ke zklamání nedošlo). Já patřím k první skupině a miluju kapely, které se vyvíjejí a tak každá jejich deska může být velikým překvapením, ale také i zklamáním. Jako příklad uvedu Beatles - kam se ti rozesmátí mladíci posunuli za deset let své existence, to je úžasné. Podobně např. R.E.M., Blur, Pink Floyd, Miles Davis. Ale pak jsou kapely, které stojí zapikolovaní ve svém stylu a neriskují. Napadají mě hned třeba Amon Amarth nebo u nás Katapult. Ale AC/DC jsou tak zoufale pořád stejní, že je to k zblití. Nevyvíjí se v rámci hard rocku, pořád stejný rytmus, stejné aranže, stále stejná písnička, jen s mírně změněnou melodií. Já ti to neberu, poslouchej svou oblíbenou kapelu, kupuj jejich alba a choď na jejich koncerty, když se ti líbí. Ale umělecky je to opravdu mizérie a to by měl hudební kritik pravdivě říct. Když posloucháš nové CD, tak po třetí písničce to mám chuť vypnout, jak je to pořád zoufale stejné. Takoví KISS jsou také rockeři, ale v rámci žánru se vyvíjejí, makají na nových narhávkách, aby fanoušky pozitivně překvapili. AC/DC ale pouze nechtějí své skalní příznivce zklamat. A to je málo. Nepřesvědčil jsi mě, protože nemáš jak. Ale souhlasím s tím, že jsou to pořád poctviví AC/DC. Souhlasím, že to má šťávu a drive, na koncertě to musí být zážitek, pokud ti toto stačí. Já bych si koncert asi taky užil, ale jen kdyby mi někdo koupil lístek. Sám své peníze investuji do jiných kapel. To je můj názor, který ti nenutím. Zdraví tě Robert.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Robin Mood - Jsem rád za každou příležitost, kde se můžu otrkat
Rozhovory: Robin Mood - Jsem rád za každou příležitost, kde se můžu otrkat Za jménem Robin Mood se skrývá producent, kytarista Eddie Stoilow a nově také zpěvák Jakub Lenz. Jeho nový pseudonym odkazuje na Robina Hooda ne náhodou. Sám říká: "Tak jako Robin Hood šířil dobro sekyrou, já ho šířím muzikou a... čtěte zde
Vydáno: 18.10.2018 12:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
Kodaline, Lucerna, Praha, 16.10.2018
Naživo: Kodaline teplotu v tradičně vyhřáté Lucerně nezvedli Irské pop-rockery Kodaline máme v České republice rádi. Hit "All I Want" zněl z mnoha dětských pokojíčků už před pěti lety a od té doby se skupinu naučili znát jak návštěvníci letních festivalů, tak i rádioví dramaturgové,... čtěte zde
Vydáno: 17.10.2018 22:34 v sekci Naživo
1
Pohled do českých hitparád - 41. týden 2018
Twenty One Pilots triumfují s deskou "Trench", v rádiích díky Mirai a Lipovi boduje česká hudba Zatímco rádiím aktuálně kralují tuzemští interpreti, jako jsou Mirai a Lipo, v albovém žebříčku naopak září zahraniční hvězdy. Pomyslné zlato si mohou na krk pověsit Twenty One Pilots, kteří uspěli se žhavou novinkou... čtěte zde
Vydáno: 17.10.2018 15:30 v sekci Novinky | České hitparády
1
Jess Glynne - Always In Between 7/10
Recenze: Jess Glynne zpívá i na druhé desce "Always in Between" pořád tu samou písničku. Ale pěknou! Po obřím úspěchu debutové desky nesešla Jess Glynne z cesty a ani na albové dvojce neskrývá ambice vyhrávat ze všech rádií. Novinkou "Always In Between" si určitě pojistí svou pozici na evropském trhu, snad jen škoda, že při její... čtěte zde
Vydáno: 17.10.2018 08:10 v sekci Recenze
1
Nové desky 41/2018 - od Toma Morella přes Erica Claptona po Martu Jandovou
Nové desky 41/2018 - od Toma Morella přes Erica Claptona po Martu Jandovou Aktuálním hudebním novinkám vévodí debutující Tom Morello s albem plným hostů, jemuž sekunduje vánoční Eric Clapton, debut Marty Jandové, po nemoci se navrátivší Elvis Costello, Angličanka Jess Glynne, australští Parcels a Dorota... čtěte zde
Vydáno: 16.10.2018 08:00 v sekci Novinky | Nové desky
5
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Publicistika: Deset nejlepších momentů, kdy si Marilyn Manson půjčoval od jiných (14.11.2017 16:00)
- Publicistika: Sváteční písně pro vánoční (ne)pohodu (III.) (24.12.2016 09:20)
- AC/DC chystají knihu z turné Rock Or Bust (16.12.2016 08:54)
- Naživo: Pekelně výbušní AC/DC s Axlem v čele zdevastovali Letňany i očekávání fanoušků (23.05.2016 08:50)
- Fotogalerie: AC/DC v Praze zazářili i s Axlem (22.05.2016 23:31)
- Je to oficiální, koncerty s AC/DC odzpívá Axl Rose. I ten v Praze (17.04.2016 09:01)
- V roce 2016 se do Prahy vrátí i legendární AC/DC. Tentokrát zahrají pod širým nebem (15.12.2015 09:42)
- Bubeník AC/DC Phil Rudd stane v dubnu před soudem (10.02.2015 09:05)
- Taylor Swift si prodloužila vládnutí v USA, AC/DC brali bronz (11.12.2014 20:00)
- Nové desky pro 49. týden (30.11.2014 11:14)

ALBUM TÝDNE 42/2018

Manon Meurt
MMXVIII

Každá doba potřebuje svoje básníky. Ty zasněné, zadumané osoby, které se citlivě noří do niter vlastních i cizích a dovedou dát tvar i v hloubce ukrytým emocím. Takoví jsou i rakovničtí Manon Meurt, kteří až nyní, po čtyřech letech od prvního EP, vydávají svůj regulérní debut "MMXVIII".

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Pá 19.10.
Peter Bjorn and John (SWE) (Lucerna Music Bar, Praha)
Pá 19.10.
UpTONE: Solomon Grey (UK) (Cross Club, Praha)
So 20.10.
Definition House: Bioday + Cubik + Tibiza (Roxy, Praha)
Po 22.10.
Yellowjackets (USA) (Metro Music Club, Brno)
Čt 25.10.
The Black Queen (USA) (Chapeau Rouge, Praha)
Čt 25.10.
Jason Derulo + Marcus&Martinus (Tipsport Arena, Praha)
Po 29.10.
Stu Larsen (AUS) + Natsuki Kurai (JAP) (Vila Štvanice, Praha)
Út 30.10.
Dirty Loops (SWE) (Metro Music Club, Brno)
Čt 01.11.
[loveit] sound: Metric (CAN) (Roxy, Praha)
Pá 02.11.
Our Last Night + Hands Like Houses + Hawthorne Heights + Jule Vera (Lucerna Music Bar, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Beyoncé Lady Gaga Coldplay Sia Ewa Farna The Cure Kryštof Adele Rihanna Madonna AC/DC Debbi Pokáč Britney Spears Linkin Park Voxel Jananas Tomáš Klus Avril Lavigne Marilyn Manson
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2018 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver