Polibek od Pusy jen napůl

22.05.2002 19:55 - Luboš Kreč | foto: facebook interpreta

Jsou hudební projekty, které se vpijí do posluchačského povědomí, aniž by vydaly více než jednu desku, a ta ani nemusela být nijak výjimečná. Že ne? A co taková Pusa a její bezejmenné album z roku 1996? Pojďme se na něj, když nyní znovu vyšlo ve Zlaté edici vydavatelství BMG, s odstupem několika let podívat.
5/10

Pusa - Pusa

Skladby: Balada o houbě a debilovi, Finská, Tak kdy už?, Muka, Řetězy, Tady tě holky umilujou, Moře jedu, Zlá žena, Crazy Core, Jenom když to cejtim, Duše, Hajzle!
Celkový čas: 42:15
Vydavatel: BMG
Když existenci nějaké skupiny, byť jen krátkou, zaštítí slavná osobnost, je o rozruch a mediální pozornost postaráno. Podobně tomu bylo s Pusou. Když vešlo ve známost, že David Koller chystá jakýsi boční projekt, novináři i fanoušci se v mžiku začali zajímat, s čím to lídr Lucie přijde. Ač nezklamal, ani nenadchl. Nicméně i tak byla Pusa vcelku úspěšná a minimálně Lenka Dusilová se skrze ni dostala do rockového popředí (ani vokály pro Lucii, ani Sluníčko takový dopad neměly). O tom, že deska se svého času docela slušně prodávala, svědčí postup vydavatelství BMG, které ji spolu s několika dalšími kousky zařadilo do tzv. Zlaté edice, tedy mezi alba, která přicházejí opět na trh, avšak jsou k dispozici za výrazně přijatelnější cenu.

Pusa nebyl pouze Koller a Dusilová, ale také Petr Novák a Martin Štěpánek (toho času basák Lucie). Tito tři pánové a jedna dáma byli plnohodnotnými členy, ale nikoli těmi jedinými, kteří se na desce podíleli. Svou troškou do mlýna přispěl také Oskar Petr nebo dnešní opičák Olda Krejčoves, který nahrál některé kytary a složil s Dusilovou skladbu "Tak kdy už?".

Ač byla Pusa ze současného pohledu souborem takřka hvězdným, výsledek zůstal poněkud za očekáváními. Pravda, kdejaká parta by podobnou desku napsala jen s vypětím sil, ale... Velkým příslibem mohlo být prolínání zpěvu Lenky Dusilové a Davida Kollera, především vzhledem k vokální originalitě obou muzikantů. Toho se však posluchači dočkali jen ve velice omezené míře a důkazem, že to byla a stále je škoda, budiž písně "Finská" a "Jenom když to cejtim", které jsou jednoznačně nejúdernějšími a dle mého názoru i nejlepšími písněmi desky. U většiny skladeb lze říci, že se jedná o nijak překvapující rock’n’roll, standardní muziku, jež je dobře známá z tvorby Lucie apod. Instrumentální výkony jsou sice na vysoké úrovni, i texty mají slušnou úroveň, ale celé je to nějaké nedodělané, jakoby si všichni zúčastnění řekli, že ať natočí cokoli, tak to bude mít úspěch. A tak vzali prvních dvanáct písní, které složili a šoupli je na desku.

Už v době uvedení na trh, to znamená v roce 1996, byly reakce na tuto desku nejednoznačné. Nikdo ji nevychválil do nebes, ale zároveň nebyla proklínána a odsuzována. Dnes je to stejné - Pusa byl zajímavý projekt, jenž přišel s deskou, která sice nebyla špatná, ale přesto v mnoha směrech zklamala.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY