Down je velice zajímavý projekt kolem Phila Anselma z Pantery. Že tento metalový guru má mnoho "vedlejšáků", je všeobecně známo. Byly popsány stohy stránek, na nichž se rozebíralo, která z jeho death metalových skupin se blýskne první. A z ničeho nic, Phil přikvačil s deskou "A Bustle In Your Hedgerow" souboru Down (tentokrát s přídomkem II). Od bezejmenného debutu z roku 1996 se trochu změnila sestava, přišel basák Rex Brown z Pantery. Jedním z důvodů, proč ho angažovali, byly prý vynikající barbecue steaky, které griloval na své zahradě v Texasu...

Jistě neuškodí si zrekapitulovat, z koho že se vlastně Down skládá - Phil Anselmo (Pantera, Superjoint Ritual), Rex Brown (Pantera), Peeper Keenan (Corrosion Of Conformity), Kirk Windstein (Crowbar) a Jimmy Bower (Superjoint Ritual, EYEHATEGOD). Jak vidno, sestava je to vpravdě hvězdná. Eponymního debutu se po celém světě prodalo téměř půl milionu, což skupina okomentovala slovy: "To je docela dobrý na partu magorů, kteří odehráli všehovšudy třináct koncertů a ani si nepamatují na barvu autobusu, ve kterém jezdili." Rok se sešel s rokem a přibývalo těch, kteří chtěli slyšet novou desku Down. Skupina jejich lobby nakonec podlehla a přišla s novinkou "A Bustle In Your Hedgerow".

Ti, kdo znají Panteru, z jejíchž řad pochází nejznámější člen Down, Phil Anselmo, budou možná překvapeni. Jestliže v domovské kapele Phil většinu času huláká a chroptí, v Down je jeho poloha výrazně civilnější a snad i klidnější. Ale neděste se, nejedná se o popovou skupinu, to v žádném případě. Down je taková pravověrná hardrocková partička. Tu trochu tvrdší, do metalu uhozená, tu zase pomalejší, mírnější. Asi nejcennější vlastností jejich hudby je energie. Down dokáží své písně protnout ohromným množstvím síly, takže si pak řeknete, že "tohle má fakt koule". A není k tomu zapotřebí zběsile rychlé rytmiky, ani jekotu, ani prvoplánových melodií. Stačí čistý muzikantský um a toho Down bezesporu mají na rozdávání - "There's Something On My Side" nebo "Learn From This Mistake"jsou toho zářným příkladem.

Nemělo by se ale pouze chválit, mělo by se také objektivně pátrat po chybkách. Asi největší je přeplněnost desky. Má totiž celkově patnáct skladeb a od takové desítky se posluchač začne lehce ztrácet. Spíš si měli hoši z Down nechat pár kousků na pozdější album nebo jako nevydané bonusy na koncerty (letos jedou s Ozzfestem). Takhle se jim "nadprodukcí" podařilo snížit jinak velice pozitivní dojem z desky.