Dvaadvacet let, sexy bohém, zastydlý puberťák, výjimečný zpěvák a hudebník, pochybný textař. To všechno se dá říci o Davidovi Krausovi. V současné době je debutujícím interpretem u Sony Music / Bonton a téměř samozřejmě rozvířil svou skandální milostnou písní "Zuzana" vody českého showbyznysu.

Když vznikal tento rozhovor, občas jsem se sama nachytávala, jak tomuhle mediálně zajímavému rebelovi slavných rodičů držím palce. Pár lidí, aniž by věděli o mém připravovaném článku, se večer u piva pohoršovalo nad "novým" Krausem. Co že to vlastně zpívá na tom Impulsu, to je prý prostě hrůza, snad to nemyslí vážně. A mně se namanula samozřejmá otázka: "Proč to teda nepřepnete?" Aha, hrají tam přece hezky česky. Nemám nic proti Impulsu, ani proti jakémukoliv jinému rádiu, hrají si co chtějí a lidi je prostě poslouchají. Svobodně. Je tu plno falešných Brožových, Machálkových, Marešů, ale protože berou svou muziku "vážně", nikdo je moc nepranýřuje a všichni tleskají. Texty jsou naivní a jednoduché. Jenže David Kraus už to prostě přehnal a to jen kvůli tomu, že mu vydavatelství vydalo jeho písničky bez obalu a chce vydělat na nějaké té mediální bombě. David je pro mě senzace, ale z důvodu, že ukázal, čeho všeho je showbyznys schopný.

A jaké má názory na dění okolo sebe on sám? Pojďte si počíst, určitě se pobavíte, ale i tak trochu posmutníte, protože jeho výjimečný hlas a konfliktní osobnost je na české hvězdné obloze špatná konstalace.

Zahřívací otázka - vyšla ti deska, co od ní teď očekáváš?

Já od ní neočekávám nic.

To jsi jen tak vydal desku...?

Já od toho nic neočekávám, ty písničky jsem dělal pro konkrétní holky a teď to vydavatelství vydalo. Nedělal jsem ty písničky s úmyslem, aby se to prodávalo. Když se to bude prodávat, tak to bude příjemný, ale nic víc. Ani nepočítám s tím, že bych se tím živil.

Počkej, ty jsi přece studoval konzervatoř a zpěv a říkáš, že vlastně neplánuješ se tomu nějak věnovat?

Konzervatoř jsem studoval, ale nedostudoval. Studoval jsem ji tak, že mi řekli, že jsem na ní nerealizovatelnej. Nejdřív jsem měl jedničky ze zpěvu, pak jsem měl pětky. Všude teď o mně píšou, že jsem vystudoval herectví... úplně zcestný! Já mám sice oba rodiče herce, ale já zastávám názor, že ono to zpívání, když člověk zpívá sám věc, kterou udělal, má s herectvím hrozně moc společného. Já se nepokládám ani za zpěváka, ani za skladatele nebo tak něco, já si tím kompenzuju třeba i své problémy a mám ty písničky jako deník. Někdo si píše básničky, já si skládám písničky. To, že to teď vyšlo, je hezký...

Není to trochu záležitost toho, že máš právě ty "slavné" rodiče?

Ale určitě. Samozřejmě se mě lidi furt ptají na rodiče, čemuž rozumím. Myslím si, že kdybych se jmenoval Franta Lacko, byl támhle z Moravy a skládal sebelepší písničky, že by mi to vůbec nevydali. Jsem mediálně zajímavej díky mým rodičům, to je mi naprosto jasný.

A co pro tebe bude znamenat, když se deska chytne?

No, když se to chytne, tak je to dobrý, ale já se teď starám o kapelu a těším se na to, až to budeme hrát živě a desku beru spíš jako podporu. Koncerty jsou prostě pro mě mnohem lepší.

Takže plánuješ nějaké turné?

Jo, turné bude na podzim, teď budou festivaly. Já mám hodně velkou kapelu, je nás v ní asi dvanáct.

Na desce je slyšet hodně nástrojů, koncerty budou asi v takovém počtu dost náročné?

Náročný jsou už teď zkoušky. Třeba dechová sekce. Já tam mám hodně mnohohlasy, takže mám dva Romy, kteří mi zpívají vokály. Je nás prostě dvanáct - dva bubeníci, dechy, kytara, basa, klávesy, dva vokály, já. Na křtu chci mít smyčcový kvartet.

To mi trochu připomíná složení z Laury, kde jsi zpíval, ovlivnila tě?

Je to možný. Je tady hodně muzikantů z Laury, třeba celá dechová sekce. Já jsem z kapely vlastně záhy odešel, protože já chci dělat něco jinýho, ale díky ní jsem třeba vystoupil v Lucerně, to bylo docela dobrý. Ale já nejsem interpret, který čeká na to, až mu někdo něco složí, já jsem měl vlastní tvorbu a nescházel jsem se úplně s Karlem Šúchou v názorech na hudbu.

Deska je textově na můj ženský vkus dost "drsná".

Já si myslím, že není vůbec drsná - je upřímná. Myslim si, že každej chlap si několikrát za tejden řekne: "To je husa hloupá, proč takhle pěkná holka je tak debilní..." Tam není žádné sprosté slovo!

Ale to jsem neměla na mysli, ty texty jsou dost odhalené.

Já jsem prostě skládal upřímný písničky holkám, který třeba opravdu takový byly a není to nějaká kalkulace. S tím jsem přišel na vydavatelství, pustil jsem jim tři písničky a řekl jsem, že tahle udělám zbytek nebo neudělám nic. To víš, taky mi řekli, proč je tam "holka je tak hloupá... nešlo by tam něco jiného, místo toho hloupá?" - a já jim řekl, že nešlo! No, nešlo :).

Ty písničky na desce věnuješ svým milenkám a láskám, jsou tam jejich konkrétní jména, co ty holky na to, vědí to?

Ty to slyšely ještě dávno před tím, než to vyšlo.

A reakce? Bylo to v pohodě?

Úplně v pohodě. Já jsem si tím vyřešil určité problémy. Někdo nosí milostná psaní, já jsem chodil s kazetama.

Co se týká pilotního singlu "Zuzana", jak to bylo u něj?

Úplně ten samej systém jako všechno ostatní, mně se Zuzana (Norisová - pozn. red.) prostě líbila. Viděl jsem ji, byl jsem z ní hotovej, obrovský neúspěch, že jo :) .... zadaná na doživotí. Tak jsem si to vykompenzoval touhle písní. To, že se dneska hraje, je docela srandovní, ale fakt to tak je. Ta písnička nebyla složená s tím, aby byl nějaký humbuk.

Ale ten humbuk nastal.

Vůbec to fakt kvůli tomu nevzniklo. To je pro ni, jak řekl zvukař, milostná výpověď, ale konkrétní, proto jsou z toho všichni tak zděšení. Protože já tam zpívám o konkrétní holce a sám se k sobě jako ke konkrétnímu člověku přiznávám.

Spousta umělců se se svými osobními prožitky tají a halí je do jinotajů.

Tady zpívají všichni furt o nějakých babách - "...čekám na tebe v dešti..." - úplně rozromantičtělí, ale já nevím, na koho čekají, mě by to zajímalo. Když je ten člověk známej, tak proč ne? Já se prostě přiznávám k sobě. Já si myslím, že to je úplně normální, akorát jsem to neobaloval do nějakých pololží, já to nemám rád.

Muzika zní dost recesivně, byl to účel, chtěl jsi tím něco naznačit, nebo ji bereš sám vážně?

Já mám potřebu, když napíšu milostnou píseň, trochu shodit i sám sebe. Nevím, asi jsem tak vychovanej. Ale třeba konkrétně u "Zuzany", tu jsem udělal v duchu retra naschvál, dal jsem tam ty dechy a udělal jsem to, aby to mělo takovej rebelskej zvuk.

Máš k téhle muzice nějaký vztah?

Mám ji moc rád. Já mám doma tyhle 50. léta a ty písničky - Olmerovou a další. To se mi strašně líbí. Je to určitým způsobem takové najivní a čistý, není to vykalkulovaný nebo alespoň v té době nebylo. Dneska, když se to srovná s Helenou Vondáčkovou, tak už je to horší.

Jak na tebe působí současná česká scéna?

Tohle je možná ode mě tak trochu atak na současnou scénu, protože já mám rád hodně stylů a právě některé jsou parodie. Třeba první písnička "Proč" je můj názor na Modern Talking a ukňučené boybandy, já ty zšenštilý ukňučence prostě nesnáším. Pak tady jsou interpreti typu Karel Gott, Helenka Vondáčková - to je skupina lidí, kteří mě prostě vůbec nezajímají.

Já jsem měla na mysli tu novější vlnu...

Mě třeba bavěj Tata Bojs. Líbí se mi, že je to taková "art kapela". Dřív měly kapely nějakého svýho umělce a s tím byla spojená nějaká show a design kapely, a to se mi hrozně líbí na Tata Bojs. Mají neústupnej názor ve všem, má to nějakou myšlenku, filozofii, zpívají česky. To je kapela, která se mi moc líbí a hrozně jim přeju, že se teď hrajou v rádiích. Pak jsou tady kapely třeba jako Gulo čar - to je cikánská kapela, ta je pro mě možná ještě úžasnější.

Tobě se moc líbí romská muzika?

Hrozně, já mám v kapele dva Romy. Mně se líbí náboj, jakej oni mají.

A co říkáš nové desce Buty?

Buty jo, ale nějak mě to už nebaví. Mně se líbí jejich první deska, ta písnička "ta ra, ta tra... přišel vítr, odnes střechu..." Tohle mi už přijde takový..., nebere mě to, kluky asi taky ne. Neříkám, že to je špatný, je to super nápad, ale nezasáhlo mě to. Mně se líbí cikánský kapely, které nejsou vlastně vůbec v distribuci. Zpívají cikánsky, nekradou tu muziku, jako třeba Monkey Bussines, že jo a je to hrozně dobrý. Ale nikdo jim to tady nevydá, protože vzhledem k rasovým nepokojům by se to asi moc neprodávalo. Je to strašný, ale bohužel je to tak. Já možná taky budu mít problémy.

Mně se zdá, že budeš taková konfliktnější osobnost.

Hodně konfliktní. Nebo já nevím, proč se se mnou lidi pořád hádají?

Ty jsi měl hrát v muzikálu "Starci na chmelu", taky konflikt?

Tam to skončilo sporem s panem Vondráčkem. Já jsem do toho nastoupil trošku protekčně, producenti byli kamarádi Ivany Chýlkové a dostali mé CD, které vyšlo před tím v časopisech (mimochodem 160 tisíc desek s demo nahrávkama, což bylo úplně šílený). Na základě tohodle CD jsem dostal jednu z hlavních rolí, hlavního záporáka, "Honzu s kšandama". Ale jak jsem měl na konzervatoři pětky, a přitom hlavní roli, vokály mi zpívaly jedničkáři, to nedělalo dobrotu. Já jsem do toho šel, že to bude retro muzika, moc jsem se na to těšil, akorát to aranžoval pan Vondráček, který to udělal trošku do středního proudu, aby na to mohli vozit vesničany. Já jsem se dost styděl to zpívat, když jsem uslyšel "Život je kolotoč" v techno aranži, tak jsem řekl, že to dělat nebudu a že je čurák, můžu to klidně takhle říct. Řekl jsem mu to před Luckou (Vondráčkovou - pozn. red.), které jsem si před tím docela vážil, ale ona tam zpívá falešně jak prase, já jsem řekl, že to teda radši ne. To víš, všichni mi říkali: "Neblbni, budeš mít peníze, hrozně peněz." Člověk má pak opravdu klid, když hraje v muzikálu, já jsem si ale říkal, že než tohle, to budu raději o hladu a odešel jsem v podstatě čtrnáct dnů před premiérou. Pravda ale je, že mi třeba nešly některý věci. Já jsem tam přišel, všichni už uměli choreografii a mně vůbec nepomohli. Tam byli lidi z konzervatoře a já jsem se s nimi dostal do křížku v tom, že mě tam fakt nechali, ať se to nějak naučím, vůbec mi nepomohli. Setkal jsem se tam s tímhle hnojem.

Muzikál tě tedy už neláká?

Vůbec, v žádném případě hraní v muzikálu. Ale chtěl bych udělat muzikál "Pepka námořníka" a chtěl bych Jirku Korna do hlavní role.

Tvůj vlastní projekt?

Přesně tak. Chtěl bych tam i Ivanu Chýlkovou.

"Duet" na albu s ní je velice podařený, jak vznikl?

Já jsem si řekl, že udělám takovou bulvární ťafku pro ty bulvární šmejdy, abych jim trochu zamotal hlavu - Kraus-Chýlková, mladej Kraus-Chýlková, bylo to trošku úmyslně. Ale já si myslím, že Ivana je dobrá zpěvačka a potřeboval jsem na to takovou šílenou samici s odmítavým hlasem. Tak jsem si ji na to vzal, natočila to, hrozně se jí to líbilo a chtěla, abych jí udělal ještě nějaké další věci, ale já spíš jsem na ty duety, ženský texty mi moc nejdou, prostě nejsou v mé kompetenci.

Nechceš zpívat, studovat, hrát, co tedy vlastně chceš do budoucna dělat?

Teď budu dělat v reklamní agentuře, láká mě scénická hudba, hudba do divadla, to jsou věci, které mě zajímají. I když zase v reklamkách vedoucí přijde a řekne: "Hele, mě by se líbilo tadadaaa, zkus to tam." Ale je to zase dobrý na to, že se člověk rychle naučí a je placenej za svou kreativitu a nesedí tam jen u počítače.

Ještě se vrátím k těm slečnám. Prožíváš teď nějaké bouřlivé období, nebo to je postpubertální záležitost?

Já jsem naprostej bohémista, ne bohém, a tohleto buřlivé období prožívám furt. Nejbouřlivější je, když mě nějaká žena odmítne, to jsou pak eposy, to kňučim, tluču do klavíru, dokonce jsem se musel odstěhovat za Prahu, protože nájemníci mě už nezdravili.

Máš nějaký zážitek, který nějak významně ovlivnil tvůj život?

Všechny holky, co jsou na desce, ovlivnily můj život.

Třeba holka z Moravy?

To bylo úplně pekelný. Dostal jsem kopačky a úplně jsem se z toho zhroutil. Písnička je z období, kdy jsem ji sváděl, svedl jsem jí, ale pak jsem ji záhy ztratil. Já mám totiž trochu pud vlastnit, jsem trochu egoista a jsou s tím problémy. A některé holky jsou pak vyděšený, když se ta písnička pak najednou hraje. A pak ti rodiče, já jsem si říkal - Zuzka s Jurajem dobrý, ale co Bernáthovi a Norisovi, když se sejdou - "Co s tím Krausem, pane Bernáthe, uděláme?" - babička Bernáthová a tak.

Mimochodem tvá babička podává na desce dobrý výkon.

Jo, babička tam rapuje a bude i naživo 22. května v Paláci Akropolis. Jí se ta písnička líbila a je to má nejoblíbenější písnička, možná kvůli babičce. Já si takhle ukládám své rodinné členy do písní.

Takže je to tvá formule 1 z desky?

Pro mě jo, ona není ani moc veselá.

Mně teď už nezbývá než poděkovat za rozhovor a přát ti, abys přece jen byl "realizovatelný".

Díky.