Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Rozhovory

Žáha - Žádná masturbace před videem, ale opravdový sex!

03.05.2002 05:00, Hynek Just

Jistě není náhodou, že první deska skupiny Žáha "Soul Machine" se na MusicServeru stala před časem Albem týdne. Pokud jste na našem serveru četli i několik reportů z živých vystoupení této funk-blues-soulové formace, jistě uvítáte i aktuální rozhovor, který vám o kapele poskytne spoustu nových informací.

Když jsme dělali pro MusicServer rozhovor se dvěma členy kapely Žáha před necelými dvěma roky, těžko mohl kdokoli z nás tušit, že se bude zanedlouho opakovat a že hlavním tématem bude čerstvě vydaná deska "Soul Machine" (recenzi najdete tady) u Sony Music / Bonton a příjemně narůstající popularita skupiny. Tentokrát jsme se sešli s jinými dvěma členy, Mirkem Linhartem ("M.L.", kytara) a Jáchymem Baškem ("J.B.", baskytara) v reklamním studiu druhého ze jmenovaných.

Když jsme se před rokem a půl bavili s Markem Hlavicou a Petrem Jurkovičem o Žáze, padla spousta nesmělých plánů na stavění nového repertoáru, přibírání dechařů a eventuelní studiový záznam... Z vnějšího pohledu se zdá, že vám vše vyšlo přesně, jak jste očekávali, je tomu tak?

J.B.: Tenkrát vlastně plány s natáčením desky nebyly vůbec...
M.L.: ... to spíš překotný vývoj situace předbíhal těm plánům, my jsme se v podstatě jen přizpůsobovali situaci. Chtěli jsme udělat nové věci, Marek měl spoustu nápadů v hlavě, dohodli jsme se, že by to v zásadě šlo realizovat ve stávající sestavě. Tak jsme se dohodli, že pojedeme na soustředění mimo Prahu, kde vypneme telefony, budeme intenzivně pracovat a cestou na to soustředění nám shodou náhod volal Karel Knechtl (což byl ohromný příznivec muziky a výrazná osobnost hudebního byznysu u nás, bohužel se nedožil vydání desky), že nás viděl "Na kloboučku", líbili jsme se mu a jestli bysme neměli zájem u Sony Music natočit desku.Tak jsme řekli výborně, zrovna jedeme na soustředění a to byl základ naší spolupráce.

A kdyby se tak nestalo, neměli byste ambice nově nacvičený materiál vydat?

M.L.: Myslím, že tenkrát už věděl Marek naprosto jistě, že nechce absolvovat obcházení firem s natočeným demáčem. Měl už zkušenost, ke které se dobral při happeningu, který tenkrát dělal pro časopis Reflex - že přezpíval několik skladeb od Lucie těsně před vydáním jejich nové desky (viz. náš minulý rozhovor na MusicServeru - pozn. red.). Takže si to martyrium obcházení vydavatelství s demáčem už jednou prošel z legrace a věděl, že by tohle jako člen mladé začínající talentované kapely zažít nechtěl.

Jaký byl princip nahrávání ve studiu? Snažili jste se nahrát maximum naživo, nebo jste spíš míchali jednotlivé stopy?

M.L.: Pro pocit z hudby je určitě lepší, když hrajou všichni najednou, to ale většinou není v možnostech studia. Takže jsme sice hráli všichni najednou včetně zpěvu Marka, ale jako berná mince se vzala rytmika s jednou kytarou, ostatní nástroje měly jen pomocnou funkci. Zpětně se dohrávaly dechy a některá sóla.

Hodně jste ve studiu bojovali, nebo vám práce šla od ruky?

J.B.: Shrnutě by se dalo říct, že "Soul Machine" je výsledkem toho, že se sešla parta lidí, včetně výtečného zvukaře Tomáše Jakla a Milana Cimfeho od masteringu, kterou ta deska v tu chvíli bavila, a to bylo strašně důležité. Sám jsem něco podobného ještě nezažil, ten pocit, že to v tu chvíli cítí všichni stejně a funguje to, že se nemusí nic řikat.

Na album "Soul Machine" se vám podařilo zařadit naprosto unikátní verzi skladby "Don't Stop", její akustická verze musela být přinejmenším pro všechny vaše koncertní fanoušky velmi příjemným šokem. Je nějaký důvod pro to, že tam zazněla právě tak, jak zazněla?

M.L.: Historie té skladby je trochu komplikovanější. Na začátku bylo přání Karla Knechtla, abysme natočili "Don't Stop". Byla by to jediná převzatá věc na albu, tak jsme jí chtěli dát alespoň český text. Karel si tedy vyžádal od Christine Perfect z Fleetwood Mac povolení (byla v té době výjimečně střízlivá, dokonce i slíbila, že by přijela a s Markem to nazpívala, pak už takhle nemluvila...). Ve studiu se nám nicméně tu písničku nahrát nedařilo, s tím českým textem jsme si nevěděli rady, tak jsme se rozhodli, že ji tam nezařadíme. A akustická verze "Don't Stop", kterou jsme původně chtěli zařadit jen jako bonus (tu verzi si vydupal Marek), tedy obsadila její místo na definitivní podobě desky.

Dočkáme se někdy té akustické verze v koncertní podobě? Na křtu desky jste ji alespoň nezařadili.

J.B.: Už jsme ji párkrát hráli, záleží na atmosféře, která je v klubu. Občas pojímáme celkem neortodoxně koncerty v Blues sklepu v Liliové, tam mimo jiné naposled zazněla i akustická verze "Don't Stop". Takže se netradičním verzím nebráníme.

Na desce se přesto objevila jedna skladba s českým textem - "Dneska", která se od ostatních poměrně liší. Proč jste tam dali právě jednu píseň v češtině?

M.L.: To je píseň, která jako česká vznikla, Marek ji zpívá přirozeně a sedne mu, takže přestože od ní existuje i anglická podoba, zdálo se nám vhodné ji tam nechat v původní verzi. Máme pak ještě jednu věc v češtině, tu Marek pojmenoval "Na kolenou" a na tu snad také jednou dojde, jen musí ještě přijít nápad, jak ji udělat.

Jaká jsou vaše oblíbená místa na desce?

J.B.: Strašně se mi líbí skladba "Hold It On", hlavně dík bicím v prvním taktu, které se neskutečně podařily.
M.L.: Já mám "Hold It On" taky hodně rád, přiznám se, že se mi hodně líbí Jáchymovy věci. Asi to zní samolibě, ale mně se ta deska pořád líbí, i po těch šíleně dlouhých hodinách strávených ve studiích jsem schopný si ji doma pustit několikrát dokola - a to se u moc věcí, na kterých jsem dělal, nestává.

Z materiálu, který jste nacvičili, jste ještě ve studiu dělali nějakou selekci, nebo jste nahráli vše, co jste si připravili?

J.B.: Ve studiu už žádná selekce neprobíhala. My jsme si už asi čtvrt roku předtím, než jsme tam šli, sepsali každý list patnácti skladeb, které by se měly nahrát, z toho se vytvořila interní hitparáda a vybrali jsme přesně patnáct věcí, které nahrajeme.

Jaký je zhruba poměr skladeb celého repertoáru Žáhy a těch, které se nahrály?

J.B.: Na koncertech jich hráváme asi pětadvacet, z toho čtyři jsou převzaté, takže zbývá pět, šest pecek, které jsme nenahráli. Ale neustále se nám v hlavách tvoří nové nápady a motivy, takže je pravděpodobné, že brzy zase vyrazíme na nějaké soustředění.
M.L.: Je pravda, že "usnutí na vavřínech" nám určitě nehrozí. Před půl rokem jsem říkal klukům, aby pomalu začli myslet na novou desku a oni se mi smáli, teď máme po křtu, už jsme se toho nabažili a cítíme potřebu dělat dál.

Máte tedy už teď představu o tom, jak byste chtěli pokračovat? Jsou v plánu další desky?

M.L.: Hodně záleží na tom, jakou bude mít "Soul Machine" obchodní odezvu, jestli to pro firmu nebude ztrátové a bude to pro ni mít nějaký význam. Na tom závisí, jestli nám nabídnou smlouvu na další. Určitě ale bez ohledu na to budeme dělat nové věci a budeme chtít hrát.
J.B.: Princip Žáhy vlastně zůstává pořád stejný. To, že děláme písničky, které nás baví a že je hrajeme pro lidi, se nemění, program pořád máme. Teď jsme byli navíc akorát poctěni možností vydání desky. I kdyby nová deska nebyla, tak se bude hrát dál.

Vydavatelství vám během nahrávání nějak zasahovalo do představ o konečném výsledku?

J.B.: Oni věděli, co se bude dít a museli tomu důvěřovat. Byli srozuměni, tušili, jak to bude vypadat a nechali nám úplně volnou ruku.
M.L.: Měli i radost z toho, že je to živočišné, že to není nasazené na naprogramovaném základu, vymysleli i umístění Žáhy jako kapely, která je živočišná, opravdová, neumělá - že to není masturbace před videem, ale opravdový sex. Sice u toho všichni smrděj, ale v tu chvíli je to ono.

Vy sami cítíte nějakou potenciální konkurenci "Soul Machine" na našem domácím trhu? Myslíte, že se s něčím stylově kryje?

M.L.: Já si myslím, že ne nijak moc. Přirovnávají nás k Monkey Business, což je první z funkových kapel, které jsou vidět. Roman Holý má podobná východiska jako my, párkrát jsme na sebe narazili a vím, že on po něčem takovém vždycky toužil. On to ale postavil na práci se samplama, my to stavíme na živém hraní. Hudebně je to taky více do tanečna, hip-hopu, Marek je oproti tomu mnohem soulovější a bluesovější. Ve svém projevu i ve svých nápadech. Ale rozhodně tu nemůže být řeč o žádné rivalitě, s Romanem jsme kamarádi.

Máte představu o tom, kolik by se u nás mohlo desky prodat?

J.B.: Standardně takových padesát tisíc, to by bylo ideální. Všichni máme už starší auta, takže by to chtělo trošku prodeje... (smích)
M.L.: My asi nemůžeme udělat víc, než co se snažíme dělat.

Máte nějaká místa, na která byste nešli podpořit propagaci desky?

M.L.: Tohle se vymezilo už při prvních rozhovorech s firmou. Do smlouvy se většinou už zapracovávají body ohledně propagace. A tam už od začátku Marek Hlavica, k naší nesmírné radosti, zdůraznil, že se odmítá účastnít estrádních hudebních pořadů - částečně to odůvodňoval svým povoláním (tiskový mluvčí Philipa Morrise - pozn. red.). Takže se zúžil okruh na několik málo pořadů (slovy asi čtyři), kde se člověk prezentuje svojí hudbou a živě. Je důležité, aby to zůstalo u hudby a ne u snahy stát se bavičem.
J.B.: Na druhou stranu, takhle se nikdy ty zkostnatělý estrádní hvězdy nevytlačí.
M.L.: U nás bylo od začátku jasně dané, že Žáha bude o hudbě, nebude to o bavičích.

Jak velký význam dáváte internetu? Díval jsem se na vaše webové stránky a tam stále visí pozvánka na silvestrovský koncert.

J.B.: To je obrovský průser, který musíme řešit.
M.L.: Musíme sjednodit stránky, které budeme mít přes Bonton se stránkama, které slíbili, že pro nás budou dělat Joe's Garage.

MusicServer.cz znáte?

J.B.: Já jsem se k němu dostal, když jsem zjistil, že je tam na nás nějaká recenze. Jinak si myslím, že je těžké ho najít, protože na to nikde není reklama, intuitivně by mě nenapadlo napsat do vyhledávače www.musicserver.cz.

Děkuji za rozhovor!

Související články

Žáha - Kiss The Rhythm! (Recenze CD)
Žáha byla nucena přestěhovat web (Novinky)
James Brown, Žáha, Gulo Čar, T-Mobile Aréna, Praha, 4.9.2004 (Naživo)
Před Jamesem Brownem zahrají Žáha a Gulo čar (Tiskové zprávy)
Žáha, křest desky, Lucerna Music Bar, Praha, 21.3.2002 (Naživo)
Žáha - Soul Machine (Recenze CD)
Žáha - Soul Machine Night, Lucerna Music Bar, Praha, 10.10.2001 (Naživo)
Pojďte ve středu 10. října na Soul Machine Night s kapelou Žáha (Novinky)
S kapelou Žáha nejen o Lucii, MusicServeru a budoucnosti internetu (Rozhovory)
Horká bluesová noc (Naživo)

Názory

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »