OSA versus nezávislí: Když koukáme na slupku, a ne na jádro

13.04.2014 08:00 - Josef Martínek | foto: facebook interpreta

Každá akce vyvolá reakci. I proto vzbudil před pár týdny představený dokument "Buď toho součástí! Podporuj muziku" nevoli nezávislých muzikantů, kteří natočili parodický spot "Nebuď toho součástí! Podporuj muziku". V něm vytrhují z kontextu citace zúčastněných interpretů a ironicky je označují za trpitele.
Uveďme si nejprve ve zkratce celou problematiku: na začátku března byl pod záštitou organizací OSA a IFPI představen zhruba dvacetiminutový hudební dokument "Buď toho součástí! Podporuj muziku". Jeho cílem je přiblížit žákům základní školy problematiku legálního stahování hudby, autorských práv a množství práce, která za výsledným dílem stojí.

Hlavními protagonisty celého projektu jsou Ewa Farna, Ben Cristovao a Paulie Garand, režie se ujal rapper Lipo. Ve snímku hudebníci s diváky sdílejí svůj běžný pracovní režim, hovoří o zázemí, které se tuzemským interpretům dostává, i o nákladech a následných výnosech spojených s tvůrčím procesem. S filmem v současnosti někteří účastnici objíždějí základní školy, kde ho promítají žákům a o problému s nimi diskutují formou besedy.

Jak už to tak ale bývá, mnozí diváci si více všímají pro celek nedůležitých malicherností než skutečné podstaty. Ewa Farna se tak dočkala výsměchu kvůli skutečnosti, že ve videu nazývá vydání desky spíše pozvánkou na koncert než výdělečným procesem a pak nasedá do taxíku. Ben to zase schytal, protože nechodí po koncertech spát před čtvrtou hodinou ranní. Jistě, všichni neslavní přece taxíkem zásadně nikdy nejezdí a z diskoték nebo alkoholových dýchánků se nad ránem běžně nevracejí, že?

"V reakci na alarmující dokument proto vznikl Fond ohrožených muzikantů, jehož cílem je podpořit umělce, kteří strádají jen proto, aby publikum dostalo, co očekává," uvádějí alternativní hudebníci v bezzubém protivideu, které místo konstruktivních argumentů spoléhá na nenávist veřejnosti vůči OSA a nejsnadněji vzbuditelnou lidskou reakci: závist. Udělat z interpretů mučedníky, kteří sice za svou práci nedostávají odpovídající ohodnocení, ale chodí spát v pět ráno, protože nemusejí vstávat do normální práce, je totiž snazší než vymyslet jediný důvod, proč by se školáci neměli zamyslet nad legální podporou svých oblíbenců.

Myšlenka dokumentu 'Buď toho součástí! Podporuj muziku'

Na celém projektu je velmi sympatické, že se nesnaží nikomu nic vnucovat. Hudebníci pouze poukazují na fakt, že za jejich písněmi stojí spousta práce a volný přístup k hudbě není samozřejmostí, jak se může v současnosti díky volnému šíření přes kanály jako YouTube zdát. Asi nikdo už si nevytváří iluzi, že všichni budou kupovat všechno. Právě školou povinní pak často na nákup desek nemají dost finančních prostředků a rozhodně není v jejich silách pořizovat si veškerý obsah svých přehrávačů legálně. "Kdyby dostávalo dítě tři desky za rok, tak alespoň ví, že to existuje, že desky se opravdu kupují," říká například Idea z hiphopového labelu Ty Nikdy. Jinými slovy: pokud nepřehazujete peníze lopatou, není důležité kupovat vše. Ale máte-li nějaké Top interprety, jejichž tvorbu si pouštíte téměř denně, není fér je podpořit?

"V současnosti je u nás OSA jediná, kdo to s muzikanty myslí dobře," zní ironicky mimo jiné z parodického klipu. Co si budeme povídat, právě OSA je organizací, která leží v žaludku mnohým. Tento článek však rozhodně nemá za úkol rozebírat, proč tomu tak je. Co však zaráží, je fakt, že některými diváky je celý projekt shazován právě jen kvůli podpisu Ochranného svazu autorského. Znovu se tak ukazuje, jak málo hledíme na pravé jádro a soudy si vytváříme podle obalu. OSA není politická strana ani náboženská sekta, jen organizace, která má spravovat zájmy hudebníků. Pro potřeby dokumentu o vnímání hodnoty hudby je úplně bezpředmětné, zda to dělá dobře, nebo špatně.

Dalším tématem se stal výběr interpretů, což se ukazuje v reakcích posluchačů. "Jestli tohle není vtip, tak asi budu zvracet. Farna a Cristovao by museli platit mně, abych ty jejich popové s*ačky poslouchal. Nemám problém podpořit kvalitní hudbu, ale z toho, že zrovna ti nejvíc mainstreamoví čur*ci brečí, že si nikdo nekupuje jejich hudební odpad, se mi dělá fakt zle," píše například jeden z přispěvatelů pod video na YouTube. Z nenásilného podání podnětu k zamyšlení, v němž nikdo nikomu nenařizuje: "Kup si, nebuď zloděj," se tak pro některé jedince stává další kolo odvěkého boje alternativy proti komerci a hledání absolutní pravdy o správnosti hudebního vkusu.

Škoda že si dotyční neuvědomují, že celý projekt vůbec není o tom, jestli v něm mluví idol teenagerů Ewa Farna, nebo nezávislá zpěvačka. Problémy spojené s autorskými právy jsou totiž stejné pro všechny interprety bez rozdílu žánrové příslušnosti. Jistě mohou alternativci natočit podobný dokument. Mohou do něj obsadit třeba Dana Bártu, Lenku Dusilovou a Bratry Orffy. Obsah bude sice velmi podobný, ale výsledek se bude všem líbit, protože to bude hezky nezávislé a nekomerční. Jen škoda že většina školáků u něj pak vinou stylově nevhodného výběru umělců usne a o problematice se nedozví nic.

Dokument 'Buď toho součástí! Podporuj muziku' je hloupej. A proto se mu všichni smějou.

Když se stal před lety Dan Bárta tváří kampaně "Kopírování zabíjí hudbu", leckdo jej za to kritizoval. Argumentoval Bártovým nepochopením formátu mp3, nepochopením doby, která se (ať už se nám to líbí, nebo ne) změnila. Pokrok nezastavíš. A nemusí být nutně k lepšímu. Čas ukázal, že kopírování hudbu nezabilo. Dan Bárta a nejen on vydává pořád alba. A skvělá alba. Zemřelo jen pár hudebních vydavatelství, která nedokázala reagovat na změny v technologiích a chování posluchačů. A dobře jim tak.

Čas od času přijdou noví strejdové a tety s podobně nedomyšlenou výzvou nebo kampaní. Jako teď Ewa Farna, Ben Cristovao a Paulie Garand. A v případě "Buď toho součástí! Podporuj muziku" je nutné dodat, že jde o fakt extrémně debilní a nepovedené video, kterým jeho režisér celé kampani vrazil ne jeden, ale celou sadu hřebíků do rakve.

O co ale vlastně jde. OSA se tváří jako velký milovník hudby, ochránce autorských práv. Mysleme si o tom, co chceme. Pohybujeme se v poměrně standardním (v rámci možností) kapitalismu (což není kritika stavu, jen konstatování). A tak toto občanské sdružení inkasuje nemalé prostředky, z nichž zase nemalou část rozpouští ve svých provozních nákladech. A právě z těchto peněz se financují různé aktivity a kampaně svazu. Mimo jiného. Pokud vás nezajímají čísla, tak další odstavec klidně přeskočte, ale jako ilustrace je to, myslím, docela názorné.

Podle výroční zprávy o činnosti a hospodaření OSA v roce 2012 (najdete ji tady) inkasovala ve zmíněném roce celkem 866 566 000 Kč bez DPH. Autorům pak na odměnách vyplatila 246 903 000 Kč, nakladatelům 249 259 000 Kč a do zahraničí šla částka 147 971 000 Kč. Celkem tedy na autorských odměnách vyplatila 649 072 000 Kč. Zbývají nám pak docela slušné náklady na provoz svazu. Rovných 153 407 000 Kč - tedy něco málo přes 17 % inkasované částky.

A pak jsou tu různé pochybnosti o správném přerozdělování vybraných prostředků, leckdo upozorňuje na neprůhledné finanční toky uvnitř organizace, leckdo kritizuje vůbec způsob výběru peněz. Ale to je na jiné téma. Vraťme se k videu.

Mediální obraz Ochranného svazu autorského není zrovna křišťálově čistý, a tak se jej snaží, po svém, vylepšit. Ale namísto činů, které by všechny pochybovače přesvědčily, že to svaz myslí s hudbou a muzikanty fakt dobře, je tady směšná a po všech směrech pokulhávající marketingová aktivita.

Oni za to možná ti umělci ani nemůžou. Možná se jen ve své naivitě nechali přesvědčit k vystoupení v dokumentu a třeba to i myslí upřímně. Vlastně ten dokument ani nemusel být takovým průserem. Kdyby jej ovšem režíroval někdo, kdo na to má. Jenže pan režisér udělal z Farne i Cristovaa hloupé figurky. Naivní idealisty, kteří si myslí, že to, že dělají hudbu, je velkým posláním. A sami se vlastně jen děsně trápí, omezují a trpí pro to, aby své dílo, své poselství předali dál. Vlastně to ani nedělají pro sebe. Vlastně je to celé obtěžuje. A my bychom měli být rádi, že tuto oběť pro nás podstupují.

A to je celé. Lipo svým křečovitým způsobem natočil video, které vlastně nikoho nezajímá (od 4.3. má asi 48 500 zhlédnutí), nikdo mu nevěří (a ani věřit nemůže) a nezbývá, než se celé této aktivitě smát. Natočil video, co se paroduje samo, a tak se nemůžeme divit, že přišla odpověď v podobě videa druhého. Na rozdíl od originálu skvěle natočeného se schopností skutečně někoho oslovit (od 6.4. cca 72 190 zhlédnutí) a na něco upozornit. S lehkostí a vtipem. Tak to má být.

(Honza Průša)



DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY