Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Čtyřicet nejlepších zahraničních alb roku 2013 (20-11)

Čtyřicet nejlepších zahraničních alb roku 2013 (20-11)

Vydáno: 14.02.2014 10:15 v sekci Publicistika - Redakce

Přinesl rok 2013 přemíru kvalitních desek, nebo naopak třel po hudební stránce bídu s nouzí? Redaktoři musicserveru vybrali svých čtyřicet nejoblíbenějších zahraničních nahrávek, s jejichž poslechem rozhodně nešlápnete vedle. Pokračujeme s pořadovými čísly 20 až 11.

SDÍLET:    
Žádný žebříček nemůže obsahovat vše, co by si jednotliví redaktoři přáli. A co teprve čtenáři! Než začnete dštít síru nad tím, že je nějaká deska v žebříčku moc vysoko / nízko / není v ní vůbec, vezměte na vědomí, že se jedná jen o zprůměrovaný přehled vkusu redakce musicserveru. Redaktoři celkem navrhli 108 různých zahraničních desek, do nejlepší čtyřicítky se jich ale mohlo probojovat jen... čtyřicet.

Best Of 2013

40 - 31 | 30 - 21 | 20 - 11 | 10 - 4 | 3 - 1 + výsledky čtenářské ankety


20. místo: Hurts - Exile


Hurts - Exile
"'Exile' ukazuje Thea a Adama v novém světle. Pánové v sobě koncentrují větší sebevědomí a jejich nový sound si přímo říká o vyprodané areny."

-- Lukáš Boček

profil interpreta | recenze | album na Spotify

Debutová deska britské dvojice Hurts zasáhla všechny milovníky temné romantiky přímo do srdce. Následující i v Česku vyprodané, emocemi a živelnou atmosférou překypující koncerty fanoušky jen utvrdily, že vsadili na správného koně. Dva nezaměstnaní mladíci se velmi rychle alespoň v Evropě stali velkými hvězdami (domácí Británie je bere spíše za alternativní band) a albová dvojka měla potvrdit, že desítkový debut nebyl náhoda. Jak se dalo čekat, "Exile" už bezchybná nahrávka není, ale kapela se s tlakem vyrovnala velmi dobře. Příklon k více kytarovému zvuku a stadiónovému pojetí skládání nejlépe opět vyznívá na koncertech, kde ti dva uhlazení muzikanti občas s doprovodnou kapelou vyluzují až zvukové běsnění. Nejvíce jim to ale stejně sluší v intimní baladické poloze jako v singlu "Somebody To Die For". (Honza Balušek)


19. místo: Kanye West - Yeezus


Kanye West - Yeezus
"Kanye neztratil na grandiozitě: wow efekt se stejně jako při monumentálních instrumentálkách může dostavit i u dřeňovitého electra plného zkreslených syrových zvuků."

-- Petr Doupal

profil interpreta | recenze | album na Spotify

"Yeezus" je mistrovským dílem! Opravdu! Kanye West sice přestává být kvůli svým mimohudebním excesům brán vážně, ale dejte tyto úplně stranou a musíte uznat, že progresivnější figurku v současném hip hopu byste těžko pohledali. Jeho poslední dílo je vůbec tím nejextrémnějším v jeho kariéře. Hudební inspirací mu tentokrát byl osmdesátkový darkwave, částečně jamajský dancehall a nejednoho (nejen českého) posluchače šokoval samplováním maďarské Omegy. Ale v centru všeho stejně stojí hlavně sám Kanye, který vás vezme na prohlídku temnými zákoutími svého mozku. Běsnění nad rasovou politikou jeho země ("New Slaves"), dožadování se zatracených croissantů ("I Am a God"), hádání se s bohem, který si o něm myslí, že je sračka, případně parodie na soulovou hudbu sedmdesátých let v "Bound 2" - možná nejodvážnější písni, kterou kdy napsal - to všechno jsou jen střípky dávající dohromady užasnou mozaiku nápadů jednoho podivného hiphopového génia. (Jakub Malar)


18. místo: Elton John - The Diving Board


Elton John - The Diving Board
"Víte, ono není takový problém překvapit někoho svým debutem nebo druhým albem, ale zkuste to tím jednatřicátým. Eltonu Johnovi se to povedlo naprosto famózně a 'The Diving Board' se tímto řadí mezi nejlepší nahrávky v celé jeho kariéře."

-- Tomáš Parkan

profil interpreta | recenze | album na Spotify

Při poslechu balady "Home Again" musí člověk uznat, že Elton John se na desce "The Diving Board" překoval, zahodil své disco-popové extravagantní ego a představil se jako vyspělý, renomovaný umělec, který má i v pokročilém věku hudebně co říct. Album není jen dalším nutným zářezem stárnoucí legendy, která si chce ještě zavzpomínat na staré dobré časy, ale skutečným hodnotným uměním, jež v sobě skrývá minimálně desítku výborných skladeb. Nevztahuje se to jen na fenomenální "Home Again", ale i na písně "The Ballad Of Blind Tom", "Oscar Wilde Gets Out" s překrásným textem či "Can't Stay Alone Tonight". Tahle komornější a intimnější poloha Siru Eltonu Johnovi prostě sedla a svým dosahem neuvízne pouze v roce 2013, ale i do dalších let a má potenciál se dostat do zlatého fondu mistrova obsáhlého repertoáru. (Ondřej Hricko)


17. místo: Janelle Monáe - The Electric Lady


Janelle Monáe - The Electric Lady
"Janelle Monáe stvořila neokázale velkou nahrávku s unikátním zvukem a neomylným citem pro originální melodie - zůstává tak jedním z nejnadějnějších příslibů do budoucna, od kterého se dají čekat jen samé velké věci."

-- Lukáš Boček

profil interpreta | recenze | album na Spotify

Janelle Monáe, soulový android z americké Atlanty, si do svého fantastického vesmíru přizvala Prince, Miguela, Solange a Erykah Badu a společně přinesli další dávku neposedného sci-fi r'n'b zabývajícího se rasou, společenskou třídou, sexualitou a smyslem naší duše vůbec. Monaé je možná příliš divná na to, aby se stala opravdovou superstar, ale na nahrávce "The Electric Lady" už jí v podstatě je. Její futuristický opus má kořeny v P-Funku, průkopnické produkci Stevieho Wondera i v klasickém Motownu alá Diana Ross. Přeskakování od žánru k žánru ale činí sebejistě a je stejně působivá jako soulová zpěvačka, disco diva, popová hvězda i interpretka šlágrů ve stylu Franka Sinatry. Koneckonců, pojďte se i vy vydat spolu s principálkou na cestu mezi 40. a 70. lety minulého století, na cestu do daleké budoucnosti a zase zpět. "Klony a lidé jsou vítaní po půlnoci." (Jakub Malar)


16. místo: Arcade Fire - Reflektor


Arcade Fire - Reflektor (obal)
"Co dělat dál? A co takhle strávit nějaký čas na Haiti a Jamajce. Nostalgie bylo dost a nyní je čas se zase podívat někam jinam. Vezměme v úvahu, že těch cest, kam se posunout dál, je nesčetně a ta, kterou si kapela vybrala, je minimálně zajímavá."

-- Jakub Malar

profil interpreta | recenze | album na Spotify

Jak vydráždit hladovou šelmu? Když jí opakovaně ukážete kořist, ale s jejím předhozením vyčkáváte. Převedeno do jazyka Arcade Fire se tomu říká guerillový marketing, a jak by vám jistě potvrdili, funguje efektivně. A je to zábava pro všechny. Tahle metoda intenzivní propagace se kanadské smečce osvědčila při kampani ke čtvrté studiové desce "Reflektor", kdy se na ni upíraly pohledy kritiků celé planety v očekávání, zda má dokonalost ještě úchvatnější podobu než klenot "The Suburbs". A tak pánové a dáma po rozjímání na Haiti počmárali slovem "Reflektor" a logem "9/9 9PM" všechno, co křídu sneslo. Symboly s tajným poselstvím zafungovaly jako kruhy v obilí. Nařčení z vandalismu se sice kolektiv neubránil, zato odstartoval vřavu, jež (ne)skončila ambivalentními reakcemi na samotný obsah alba. Jedni teskní po hymnických kytarách, druzí po kytarách vůbec, další se klaní soudržnosti dvou disků a jiní skandují jejich jméno za nejpovedenější zvrhlost v loňském roce. Jasně, že poslední přirovnání je myšleno s nadsázkou - nad karibskými rytmy, osmdesátkovým diskem nebo perkusními orgiemi v taktu haitského rara festivalu sice znalí příznivci kapely nejspíš povytáhli obočí, onen pověstný gradační princip však Kanaďané uplatňují nadále. I když je třeba déle čekat. Velkolepé závěry skladeb "Here Comes The Night Time", "Awful Sound (Oh Eurydice)" nebo "Afterlife" (včetně jejich existenciálních textů) ale vyvolají takovou euforii, že se po jejich prožití začnete porozhlížet pod záložkou "Live" jejich webových stránek. Uvolněnější, ale stále emotivní - to jsou Arcade Fire v nové éře "Reflektor". (Andrea Šafářová)


15. místo: My Bloody Valentine - m b v


My Bloody Valentine - m b v
"Zvuk My Bloody Valentine je natolik nadčasový a natolik mimo náš čas a prostor, že vlastně může vyjít kdykoliv a bude udivovat. "

-- Jakub Malar

profil interpreta | recenze

Dvacet dva let je doba, po kterou museli všichni milovníci My Bloody Valentine sfoukávat prach z jediných dvou vyšlých desek. Dost času, aby stihli dospět i budoucí fanoušci formace, kteří se v roce 1991, kdy vyšlo poslední "Loveless", teprve stačili narodit. Hromada času, aby byl kult zrozen. Nekonečná studiová pauza ale byla přece jenom loni ukončena a třetí deska s výstižným titulem "m b v" se prodrala přes mnoho porodních komplikací na svět. Nahrávka je částečně zreinkarnovaný materiál z půle devadesátých let a podle toho taky zní. Žije si ve svém vlastním, dávno zapomenutém světě, který naprosto ignoruje aktuální časovou polohu. Je jako jedna dlouhá, sedmačtyřicetiminutová šňůra plná kytarového bzučení, víření a éterických zpěvů, naskládaných na sebe v nepravidelných, navzájem se rušících vrstvách, které v průměru každých pět minut přeruší malá výhybka v podobě lehce pozměněné melodie. Jako byste byli v umělém spánku a už odněkud z druhé strany vám pouštěli gramofon, který se zasekl. Po všech přeleštěných "Reflektorech", řemeslnicky vypiplaných "AM" nebo na stylovost sázejících "Holy Fire" jsme ale něco tak strašně nehitového, neambiciózního a zahleděného do sebe v roce 2013 asi potřebovali. (Simona Knotková)


14. místo: Little Boots - Nocturnes


Little Boots - Nocturnes
"Druhá deska Little Boots je skutečný utajený poklad. Pokud jste jej ještě neobjevili, dejte mu šanci. Zpěvačka na albu totiž dokazuje, že undergroundový pop nemusí být nuceně experimentální, ale občas stačí, když je prostě nádherný. Krásná deska, krásná hudba."

-- Honza Balušek

profil interpreta | recenze | album na Spotify

Little Boots na svou druhou desku upozorňovala tolika singly, že se skoro až nechce věřit, že si "Noctures" nakonec pořídil tak malý počet platících fanoušků. Alba zmizelo jen několik tisíc kusů, a přitom patří k tomu nejlepšímu, co loňský rok v popu přinesl. Mezi skladbami se objevují nekomplikované popové mňamky typu "Satellite" s tahem na co nejpřitažlivější melodii, ale naleznete zde i také hutnější elektronické kousky, které možná nejsou tak jednoduše zamilovatelné, ale o to déle vydrží. Taková je třeba palba "Shake", kterou si můžete poslechnout níže. Hypnotická skladba ukazuje všechny zbraně, které má ostrovní zpěvačka v arzenálu. Skvělý hlas, dokonalý cit pro svůj žánr a také nutnou dávku odvahy přijít s něčím trošku odlišným a zároveň ne tolik, aby musela někomu dokazovat své mistrovství. Žádnému fanouškovi žánru by deset písniček, přemosťujících osmdesátky a rok 2013, nemělo chybět v playlistu. A to ani letos, protože deska zní stále svěže a zřejmě ještě dlouho tomu tak bude. (Lukáš Boček)


13. místo: Ellie Goulding - Halcyon Days


Ellie Goulding - Halcyon Days
"'Halcyon Days' je smysluplné zakončení vysoce produktivní etapy dospívající popové hvězdy. Ellie Goulding se opět předvedla jako schopná textařka s vytříbeným smyslem pro skládání výrazných melodií se současným zvukem."

-- Lukáš Boček

profil interpreta | recenze | album na Spotify

Už na debutu "Lights" ukázala britská elektropopová senzace Ellie Goulding potenciál do budoucna, jenž naplno rozvinula albovou dvojkou "Halcyon". Nadstavbu povedené nahrávky obstarala reedice "Halcyon Days", která vyvrhla nejen globální superhit "Burn", ale i další propracované novinky. Ty, v čele s aktuálním singlem "Goodness Gracious", míří hlavně na rozbouřený taneční parket, kromě rozverných hymen ale kolekce ukrývá i emotivní balady, v nichž zpěvačka těží z image pokorného děvčete a uvěřitelné duševní čistoty. "Halcyon" éra nakrmila fanoušky, včetně bonusových songů, bezmála třemi desítkami skladeb, tedy počtem, který by jiným interpretkám vystačil na dvě, některým možná i na tři studiová alba. Vysoká produktivita, tvůrčí elán i poctivý přístup se však Ellie vyplácejí a její něžně rozpolcený hlas si získává stále větší oblibu u popových nadšenců. Ti čeští ho navíc měli loni na jaře možnost slyšet naživo, pokud si tedy zážitek nenechali pokazit špatným ozvučením pražského SaSaZu. (Josef Martínek)


12. místo: Imagine Dragons - Night Visions


Imagine Dragons - Night Visions
"Imagine Dragons na svém debutu srší pozitivní energií a je z nich cítit schopnost a potenciál napsat dobrou, kvalitní a smysluplnou skladbu, která se sice může objevit v těch nejmainstreamovějších rádiích, ale stejně svou čest a úroveň dokáže udržet. "

-- Ondřej Hricko

profil interpreta | recenze | album na Spotify

Když má kapela potenciál, je třeba s ním nějakou dobu pracovat, aby se naplno projevil a dozrál. Američtí Imagine Dragons sice své první EP vydali už v roce 2009, ale s velkou debutovou deskou počkali, až naskládají dostatek opravdu kvalitního materiálu. A vyplatilo se. Hudebně tato pop-rocková formace možná až tolik nového nenabízí, nad ostatními žánrovými souputníky však vyčnívají až neuvěřitelně konzistentně vysokou kvalitou písniček a celkovou uvěřitelností. "Night Visions" nemají slabého místa, a to ještě další skvělé skladby vydali muzikanti na deluxe edici a následně na pozdější reedici nahrávky. Dobrou píseň za vás prostě nikdo nenapíše (resp. napíše, ale stojí to hodně peněz). U debutového alba je ještě těžko předvídat, jestli z nich časem budou noví U2 či Coldplay, ale našlápnuto k tomu mají více než dobře. (Honza Balušek)


11. místo: CHVRCHES - The Bones Of What You Believe


Chvrches - The Bones Of What You Believe
"Na BBC Sound Of... se už roky spíš nadává, než aby se brala vážně, ale čas od času redaktoři vyhmátnou něco, co vážně není špatné. CHVRCHES jsou jedním z těch šťastnějších vyhmátnutí a album 'The Bones Of What You Believe' je tohoto vyhmátnutí důkazem."

-- David Věžník

profil interpreta | recenze | album na Spotify

Ti CHVRCHES! Kolik lidí asi ignorovalo tuhle bandu do té doby, než jim někdo konečně prozradil, jak se celé to souhláskové peklo vyslovuje? Přitom stačí zaměnit písmeno V za U a čerčiz se rázem stávají přístupnými. Jejich hudba je na tom velmi podobně jako název samotný: na první poslech se zdá být guláš synťáků nepoživatelný, ale sladký hlas milé Lauren Mayberry a postupně se vyloupávající melodie brzy promluví o opaku. Na debutu skotské trojice je sympatické, s jakým nadhledem dokáží prezentovat a propojovat hudbu založenou na opakování postupů, které slavily největší úspěch už před téměř třiceti lety, s velkou dávku své vlastní invence, a to na poli promyšlené práce se smyčkami nebo ve vizuální prezentaci. "The Mother We Share" či "Gun" jsou díky tomu neuvěřitelně sexy hitovky, které nemůžou nenadchnout žádnou elektropop milující duši. Když se k tomu přidá i nejlepší loňský elektroslaďák "Tether", výsledek nutně musela být jedna z největších popových událostí roku. (Lukáš Boček)



NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Arcade Fire (vonTossis, 14.02.2014 14:19) Reagovat

    Věřil jsem, že nakonec v tomto žebříčku Arcade Fire objevím. A jen jeden můj subjektivní dojem navíc. Miluji Arcade Fire a stejně tak Imagine Dragons (v SaSaZu byli skvělí!), ale kdybych měl jen za sebe ohodnotit kvalitu, Arcade Fire jsou vlastně ve všem dále. Dospělejší, uvěřitejnější, hudebně i textově nápaditější ... a mohl bych pokračovat. V žebříčku oblíbenosti bych si je zařadil vedle sebe, ale co se kvality týče, určitě bych ID nepostavil před AF. Ale jak říkám, pouze subjektivní dojem z desítek naposlouchaných hodin. :)

  • ff (john, 14.02.2014 19:11) Reagovat

    Táto časť rebríčka ma potešila. Janelle Monae, The Arcade Fire, Churches a hlavne My Bloody Valentine.

  • spokojenost... (eagle-eye, 14.02.2014 19:26) Reagovat

    dobry vy, hlavne chrvches a mbv, tajy af a hurts a zbytek by u mě neobstale, ale je v pohode...

  • Že by? (tom, 14.02.2014 22:50) Reagovat

    Že bychom se v tomto případě obešli bez duchaplných příspěvků o neschopnosti redakce, podplaceném vysokém umístění desky Miley Cyrus, a nepochopitelném opomenutí posledního skvělého alba estonské thrash metalové kapely XY?

    Jinak za mě slušná sestava, něco se mi líbí víc, něco zase míň, ale čtyři alba z této desítky mám mezi osobní Top 10 roku 2013.

    • Re: Že by? (vonTossis, 15.02.2014 01:55) Reagovat

      Která? :)

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Nejlepší domácí videoklipy roku 2017 podle musicserveru
Publicistika: Nejlepší domácí videoklipy roku 2017 podle musicserveru Jaké nejlepší kousky se v minulém roce podle redaktorů musicserveru urodily na poli domácích videoklipů? Vybrali jsme jich pro vás hned šestnáct a najdete mezi nimi snímky od jmen jako Bára Poláková, Priessnitz či Ben Cristovao, ale i... čtěte zde
Vydáno: 17.01.2018 14:30 v sekci Publicistika
0
Wolf Alice, Places, Roxy, Praha, 16.1.2018
Naživo: Wolf Alice si v Praze svým druhým koncertem napravili reputaci Česká premiéra oceňovaného britského kvartetu skrývajícího se pod jménem Wolf Alice se příliš nepovedla. S novou deskou se k nám ale kapela vrátila a jeden z prvních větších koncertů otevírajících sezónu 2018 ukázal svou... čtěte zde
Vydáno: 17.01.2018 09:51 v sekci Naživo
4
Pohled do českých hitparád - 2. týden 2018
České hitparády bez překvapení: Kryštof a Ed Sheeran nadále válcují konkurenci Větší invence jsme se v uplynulém týdnu nedočkali ani od dramaturgů rozhlasových stanic, ale ani od kupujících a posluchačů. Pořadí singlů v české hitparádě dál opanují Kryštof a v albech kraluje Ed Sheeran. Výrazné změny... čtěte zde
Vydáno: 16.01.2018 08:58 v sekci Novinky | České hitparády
1
Nové desky 1-2/2018 - od Camily Cabello přes The Dog Fight po Joea Satrianiho
Nové desky 1-2/2018 - od Camily Cabello přes The Dog Fight po Joea Satrianiho Začátek roku bude především ve znamení debutu Camily Cabello, velkých desek rockové hudby v čele s novinkou Joea Satrianiho nebo nahrávky Corrosion Of Conformity a také klasiky českých i vídeňských filharmoniků. Jazz připomene Dr.... čtěte zde
Vydáno: 15.01.2018 07:29 v sekci Novinky | Nové desky
2
Čeští hudebníci komentují výsledek prvního kola prezidentských voleb
Čeští hudebníci komentují výsledek prvního kola prezidentských voleb Jistě i vy jste se již doslechli, že první kolo českých prezidentských voleb vyhrál Miloš Zeman a do druhého kola s ním postoupil Jiří Drahoš. Tento výsledek na sociálních sítích i mimo ně hojně komentují známé domácí... čtěte zde
Vydáno: 13.01.2018 21:21 v sekci Novinky
58
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Arcade Fire odehrají v České republice své premiérové vystoupení (11.12.2017 15:15)
- Recenze: Elton John na nové výběrovce nabízí samé "Diamonds" (26.11.2017 13:00)
- Naživo: Hurts byli v Praze zase jako doma (18.11.2017 11:47)
- Fotogalerie: Hurts ve Foru Karlín předvedli skvělou show a oddané publikum (18.11.2017 11:28)
- Nové desky 45/2017 - od The Corrs přes Celeste Buckingham po Jaromíra Nohavicu (13.11.2017 09:51)
- My Bloody Valentine vydají přiští rok další desku (10.11.2017 15:15)
- Video: Hurts stačí v "Chaperone" černá, červená, klávesy a mikrofon (09.11.2017 11:48)
- Elton John vydá v listopadu novou bestofku (17.10.2017 14:52)
- Video: Imagine Dragons se v klipu k "Whatever It Takes" perou s přírodními živly (16.10.2017 08:36)
- Shania Twain si v USA podala Demi Lovato i Miley Cyrus (13.10.2017 23:36)

ALBUM TÝDNE 03/2018

Eminem
Revival

Vnímal by svět Eminemovu desku "Revival" jinak, kdyby se mezi hostujícími interprety objevil spíše Robert Plant, Glen Hansard, Vince Staples, Tyler, The Creator nebo Perfume Genius? Těžko. Momentální hysterie je mnohem víc způsobená pozérstvím a mezižánrovou nesnášenlivostí než čímkoliv jiným. Proč tedy osmička?

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 31.01.
Depeche Mode (UK) (O2 Arena, Praha)
St 31.01.
Steve Aoki (USA) (SaSaZu, Praha)
Ne 04.02.
alt-J (UK) (Forum Karlín, Praha)
Čt 08.02.
Iron & Wine (USA) (DIvadlo Hybernia, Praha)
Ne 11.02.
The Chainsmokers (USA) (Tipsport Arena, Praha)
Pá 16.02.
Hollywood Undead (USA) (Forum Karlín, Praha)
So 17.02.
Milky Chance (DE) (Roxy, Praha)
So 17.02.
The Hunna (UK) + Coasts (UK) (Rock Café, Praha)
Út 27.02.
Toto (USA) (Forum Karlín, Praha)
St 28.02.
Son Lux (USA) (MeetFactory, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Kryštof Coldplay Ewa Farna Sia U2 Beyoncé Madonna Rihanna Lady Gaga Ed Sheeran The Cure Adele Camila Cabello AC/DC Eminem Oasis Taylor Swift Kylie Minogue Linkin Park Emma Drobná
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2018 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Mobilní verze | ISSN 1804-5529
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver