Recenze CD

Snové divadlo sehrálo Kroniku šílenství

25.03.2002 05:00, Pavel Parikrupa

Po nedávné recenzi DVD "Metropolis 2000 - Scenes From New York" kapely Dream Theater se do naší redakční kuchyně dostal nový studiový počin skupiny, dvojalbum s názvem "Six Degrees Of Inner Turbulence". Deska nabízí opět rozsáhlé rockové kompozice - více se dočtete v recenzi.

8/10

Dream Theater - Six Degrees Of Inner Turbulence

Celkový čas: 52:20 + 42:04

Skladby: CD1: The Glass Prison, Blind Faith, Misunderstood, The Great Debate, Disappear / CD2: Six Degrees Of Inner Turbulence: I. Overture, II. About To Crash, III. War Inside My Head, IV. The Test That Stumped Them All, V. Goodnight Kiss, VI. Solitary Shell, VII. About To Crash (Reprise), VIII. Losing Time/Grand Finale

Každý poslouchá takovou hudbu, jakou si zaslouží. Někdo preferuje předžvýkaný polotovar elektronicky transportovaný bez sebemenší námahy do útrob, a to ještě na základě jakési masivní mediální masáže. S hudbou americké skupiny Dream Theater je to jinak - pánové jsou jednak excelentní muzikanti (je to patrné i z námi recenzovaného živého DVD "Metropolis 2000 - Scenes From New York") a pak svým posluchačům neservírují nic primitivního. Žádná dogmata a rychlá řešení, místo snadných odpovědí spíše otevřené otázky. Jejich skladby těžko snesou označení písničky a spíše k nim sedí termíny jako struktury, vrstvy, vazby. Nová deska se jmenuje "Šest stupňů vnitřní turbulence" a kompozice na ní se těžce postihují slovy.
Na ploše dvou CD se nachází více než půl druhé hodiny hudby, vnímavý posluchač bude mít dlouho co objevovat, album se hned tak neohraje a neomrzí. Pravda, vyžaduje naladění na jistou vlnu, vstřícnost směrem k bohaté paletě podnětů jak ve složité hudbě, tak v textech. Jak bývá u Dream Theater zvykem, texty jsou monotematické - tentokrát jsou jednotícím tématem alba lidská psýcha a duševní poruchy. Pro ilustraci se stačí podívat na názvy skladeb - "Skleněné vězení", "Slepá víra", "Nepochopený", "Válka v mé hlavě".
Často předhazované srovnání s Pink Floyd či vůbec s artrockem 70. let není zas tak od věci, i když přesah Dream Theater do tvrdého rocku je značný. Trochu bych se zdráhal použít slovo metal, byť hned v první skladbě "The Glass Prison" je slyšet Metallica jak vyšitá. Kupodivu se po pár posleších z těch sáhodlouhých propracovaných skladeb (vždyť celé druhé CD je titulní kompozice Six Degrees Of Inner Turbulence, rozdělená do osmi částí s předehrou a velkým finále a na prvním disku je pět tracků s celkovou stopáží přes 50 minut) vyloupnou i skoro hitové melodie, hovořím o "Misunderstood" nebo "Solitary Shell". Vypíchněme nejen mistrovské ovládání nástrojů (to musím opět zdůraznit - Portnoy, Petrucci, LaBrie, Myung a Rudess jsou fenomenální), ale i schopné skladatelství a bezchybná produkce.
"Six Degrees Of Inner Turbulence" je titulem pro náročné, nebojácné a chytré posluchače, co mají rádi promyšlenou tvrdší hudbu. Je důstojnou položkou plně v intencích dosavadní tvorby Dream Theater. Je staromódní vzhledem k soudobým digitálním trendům, protože spoléhá jen na sílu živého muzikantsví prezentovaného nadmíru vyspělými hudebníky. Což mne přivádí k myšlence, jestli se Dream Theater někdy pustí do křížku s elektronikou. Možná by to byla cesta v další evoluci kapely, těžko ovšem říci, jestli by o to kapela a fanoušci stáli.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

  • Divadlo plné šílených snů (Marigold, 01.04.2002 00:47) Reagovat

    Rád bych upozornil, že koketérie s modernou je u DREAM THEATER už teď dosti značná. Nevím, METALLICU v Glass Prison neslyším, zato nu metalovou vlnu ano (vcetne pseudo scratchingu). Ale síla téhle kapely tkví ve famózní kytaře Johna Petrucciho a instrumentální vyrovnanosti celého souboru. Jinak toto album zdaleka nedosahuje složitosti předchozího, místy koketuje s trivialitou. Jinak je ale vskutku výtečné!!!
    P.S. Žánr DT se nazývá prog rock, nebo také prog metal. Proto ta "koketérie"...

  • Jedničková skupina DT (Mirek., 09.05.2002 16:33) Reagovat

    Album vlastním a patří k mým nejoblíbenějším. Spíše mám prosbu, zdali-bych mohl použít Vaši recenzi alba na mých stránkách o skupině DT.
    Zařadil bych je k textům z tohoto alba i s mými překlady i s odkazem na Vaše stránky a jménem autora.
    Stránky jsou na: www.webpark.cz/dreamtheaterall/


  • bomba (Radek, 19.12.2004 14:43) Reagovat

    Mám teď čerstvě koupené dvd live at Budokan a kluci tam hrají pecky z téhle poslední desky.Jedním slovem je to bomba,poslouchám to pořád dokola a stále tam nacházím něco nového,je to nádhera.

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

CoKdyKde

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

Po 25.06. Sting (UK) (O2 Arena, Praha)

Čt 28.06. Ugly Kid Joe (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí