Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Eminem - The Marshall Mathers LP 2

Eminem vám chce zase něco říct. Naslouchejte mu

Vydáno: 19.11.2013 08:00 v sekci Recenze - Jan Trávníček

Nejúspěšnější bělošský rapper se po experimentálním projektu Bad Meets Evil a produkování posledních Slaughterhouse vrací na scénu, aby se rapem poosmé pokusil dát svůj život dohromady a hip hopu vrátil jeho původní smysl. A i tentokrát má srdce na dlani a v puse kulomet. Jste na něj připraveni?

SDÍLET:    
9/10

Eminem - The Marshall Mathers LP 2

Vydáno: 4.11.2013
Celkový čas: 78:13

Skladby: Bad Guy, Parking Lot (Skit), Rhyme Or Reason, So Much Better, Survival, Legacy, Asshole (feat. Skylar Grey), Berzerk, Rap God, Brainless, Stronger Than I Was, The Monster (feat. Rihanna), So Far..., Love Game (feat. Kendrick Lamar), Headligts (feat. Nate Ruess), Evil Twin

Vydavatel: Universal

Pokud pravidelně pročítáte rozhovory s muzikanty, kteří ve svém žánru patří k lídrům, možná už jste si všimli, že se v nich opakovaně objevuje zajímavý trend: novinář se zpovídaného ptá, co jej vedlo k tomu, že ve svém díle použil ten a ten prvek, rozebírá, co má která věta v textu vyjadřovat a ve své podstatě se tím snaží v díle dobrat podstaty, najít jakýsi hlubší smysl. Zpovídaný bývá z takových otázek nesvůj, sám v něm totiž nevidí věci, které se mu tam snaží dotazující podstrčit a odpovídá proto většinou vágně: "prostě mě to napadlo", "asi máte pravdu", "je možné si to vyložit mnoha způsoby", "snažil jsem se ze sebe dostat to nejlepší" nebo "chtěl jsem prostě jen dál rapovat".

Tušíte správně, tato slova vyřkl i Eminem. U kontroverzního rappera opravdu nemá smysl hledat něco za oponou, protože Marshall Bruce Mathers III vždy upřímně a naplno říká, co si myslí, ve svém projevu je snadno rozpoznatelný, srozumitelný, přímočarý a celé své sdělení rovnou zaznamenává, lisuje a rozesílá obchodním řetězcům. Proto jdou podobné pseudofilozofické rozpravy mimo něj a k tomu, abyste se dostali k jádru nahrávky, obvykle stačí jediné. Zmáčknout "Play".

Proč se ale deska jmenuje "The Marshall Mathers LP 2"? I zde je odpověď prostá - za všechno může Rick Rubin. Muž z přítmí, který stál za nahrávkami takových jmen jako Red Hot Chili Peppers, Linkin Park, System Of A Down, ale i Beastie Boys nebo Public Enemy, je známý pro svůj léta opakovaný přístup k producentské práci - snad s každým interpretem se snaží vrátit jej do jeho začátků, přinutit ho, aby si vzpomněl na své vlastní kořeny a ty pak zkombinoval s dosavadními zkušenostmi. A stejnou metodiku použil i u Eminema.

Ten vždycky potřeboval mít při ruce nějakého mentora, ale nebojte se, ani tentokrát osvědčený Dr. Dre na novince nechybí. Jen má teď trochu méně prostoru než dřív, a tudíž hlas, který určuje směr, patří výše zmíněnému vousatému obrovi z klipu k "Berzerk". A kam že to směřuje? Přece plnou parou vzad. Sám interpret k tomu ještě na vysvětlenou dodává: "MMLP2 není sequel v pravém smyslu slova, nepíšu pokračování k tehdejším trackům nebo tak něco. Je to spíš o náladě, nostalgii, znovunavštívení starého známého místa a uzavírání některých kapitol."

"Now this shit's about to kick off, this party looks wack
Let's take it back to straight hip-hop and start it from scratch"
("Berzerk")

"The Marshall Mathers LP 2" zní, stejně jako první díl z roku 2000, hodně oldschoolově, syrově a nekompromisně. Místo líbivých popových refrénů využívá vrzajících kytarových rifů, temných podkresů a samplů Joe Walsche, Waltera Murphyho, Billy Squiera nebo Waynea Fontany & The Mindbenders. Kromě toho také odkazuje na Emovy vzory (Beastie Boys, Public Enemy, Run DMC, 2Pac, Notorious B.I.G. a další) a ucelené vyprávění dokořeňuje povědomými zvuky a rýmy z minulosti, policejními sirénami nebo klaksonem projíždějícího kamionu.

Eminemovo flow nemá konkurenci, rapper koncovky nepolyká, práci s dechem i rytmem má dávno v prostředníčku a jeho jazyk je opět ostrý jako guláš od babičky. Ačkoliv je evidentní, že si na formě dal hodně záležet, největší důraz jako vždy klade na texty, kterými se snaží vyprávět smysluplné příběhy.

A ty na "MMLP2" nejsou o nekonečných párty, prázdninách, honění se za vlastním egem ani o problémech třetího světa. Autor hitů "Without Me" nebo "Lose Yourself" čerpá inspiraci ze svého snad až příliš barvitého života a je třeba zdůraznit, že zprávy o tom, čím si procházel, co ho štve, s kým se poměřuje, jaké chyby udělal a jak se z nich poučil, jdou ve své otevřenosti skutečně hluboko a jeden se kolikrát nestačí divit, co všechno dává rapper světu na odiv. Niterné pocity, pochyby, ale i nekompromisní kritiku servíruje jednačtyřicetiletý otec sedmnáctileté Hailie ještě lépe, než to dokázal na "Relapse" nebo "Recovery" a dává tím jednoznačně najevo, že pokud si někdo myslel, že nic srovnatelného s "The Marshall Mathers LP" nebo "The Eminem Show" už nenatočí, šeredně se spletl. Slim Shady tak po letech tápání vrací hip hopu jeho původní smysl, když se místo laciných hitparádových popěvků soustředí na to, aby měl stále co říct.

"I got 99 problems and a bitch ain't one
She's all 99 of 'em; I need a machine gun"
("So Much Better")

Jeho hrátky se slovy ale nejsou tak vynalézavé a hnané na efekt, jako to u nás předvádí třeba Kato v Prago Union. Jak Mathers s oblibou říkává: "Moje tvůrčí podstata je v touze se vyjádřit, být slyšen a následně konfrontovat své stanovisko s názory druhých." Občasné slovní hříčky, kterými je tento text prokládán, pak slouží jen k oživení, ale v žádném případě nejsou prvotním impulsem k trávení desítek hodin v nahrávacím studiu.

"Got friends on facebook, all over the world
Not sure what that means, they tell me it's good
So I'm artist of the decade, I even got a plaque
I'd hang it up, but the frame is all cracked"
("So Far...")

O něčem podobném ostatně i sám rapuje v singlu "Survival", kde konstatuje, že nechtěl být bohatý, jen si chtěl stát za svým. Podobné téma rozvíjí i v "Rap God", kde mezi odkazy na komiksy s Thorem a střetem s kritikou na jeho poslední počiny reflektuje svou pozici na scéně, uvědomuje si, že už nemá kam dál šplhat a svou demonstraci vypilovaného rapového řemesla zakončuje slovy "proč být král, když můžeš být Bůh?"

"You done called every woman a slut, but you forgetting Sarah, Marshall
Oh my bad, slut"
("Evil Twin")

Ani nenávisti k ženám, které se k němu zachovaly škaredě, se Eminem nevyhýbá. V utahaném a trochu nadbytečném tracku "Stronger Than I Was" sice deklamuje ohrané klišé "uvnitř jsi škaredá a zlá, ale stejně tě miluju", ale vše vynahrazuje v chytlavé "Love Game", kde za pomoci kolegy Kendricka Lamara z vlastního labelu Aftermath s nadhledem a vtipem komentuje vztah s nevěrnou snoubenkou a posílá ji vy-víte-kam ("mělo mi to dojít, když jsem se na prvním rande dostal na třetí metu").

Na druhou stranu ale Eminem v "Evil Twin" uznává, že v showbyznysu už dnes nemá proti komu brojit, protože Backstreet Boys i 'NSync mají svou největší slávu za sebou a s odplivnutím plným despektu dodává, že Lady Gaga ani Justin Bieber mu už za vynaloženou energií nestojí.

Témat k rozebrání je na víc jak hodinu a čtvrt trvajícím výlisku opravdu mnoho a protože jsou ve většině případů zpracována znamenitě, ještě si pár z nich přiblížíme. V "So Far..." se nejprodávanější interpret poslední dekády odlehčenou formou věnuje svému staromilectví a lásce k domovskému Detroitu, během gradující "Bad Guy" zase s vážností referuje o tom, že tímto albem jde do své poslední bitvy.

"My apologies, no disrespect to technology
But what the heck is all of these buttons?
You expect me to sit here and learn that?
Fuck I gotta do to hear this new song from Luda?
Be an expert at computers?
I'd rather be an encyclopedia Britannica, hell with a Playstation
I'm still on my first manual from Zelda
Nintendo, bitch, run, jump, punch, stab and I melt the
Mozzarella on my spaghetti, put in on bread
Make a sandwich"
("So Far...")

A jak rapperovi příznivci dávno vědí, když Eminem něco sděluje s vážnou tváří, bývá nejlepší. To nám dokázal už v "Mockingbird" nebo "When I'm Gone", kde řešil svůj vztah k dceři a svou neúspěšnou snahu být jí dobrým tátou. Tentokrát tuto oblast dále rozvíjí a uvědomuje si, že se díky své nedávné závislostí na prášcích dostal do slepé uličky, a nevědomky jí tak připravil stejné peklo jako jeho matka Debbie v dětství jemu. V "Headlights" se matce s odzbrojující upřímností omlouvá a uznává, že už chápe, že se snažila pro svého syna udělat všechno, co mohla, jen se jí to, stejně jako teď jemu, vymklo z rukou. Smířlivě konstatuje, že to jeho otec byl tím, kdo jejich problémy způsobil, uznává, že nahrání "Cleaning Out My Closet" bylo přes čáru a dnes se za to nenávidí, a hlavně - přes všechno to válčení a vzájemné obviňování ji má pořád rád. Vždyť je to jeho máma.

"Ma, let me grab my fucking coat, anything to have each other's goats
Why we always at each other's throats?
Especially when dad, he fucked us both
We're in the same fucking boat, you'd think that it'd make us close (nope)"
("Headlights")

"Headlights" je nejemotivnější zpovědí osmé řadovky a i když krátkozraké výtky hovořily cosi o tom, že na tak tvrdé desce nemá dětský klučičí hlásek Natea Ruesse z fun. co dělat, po překladu všech textů a pochopení souvislostí si Eminem za svůj výběr zaslouží uznání. Promyšlenost od začátku od konce. Tak to má být.

Ani tím to ale nekončí. V podobném duchu se totiž nese i deštěm podbarvená "Legacy" s původním refrénem od Poliny, ve které už pět let čistý umělec skoro šeptem vzpomíná na své dětství, kdy jej spolužáci zamykali do skřínky a on coby drobný, zakřiknutý chlapec se ptal, čím to, sakra, je, že nezapadá. Smutná píseň o tom, jak mu v té době pomáhaly komiksy a hlavně hudba, díky které se nakonec vzchopil, dokáže chytit za srdce každého, kdo někdy byl v podobné situaci.

Deluxe edici...

...tentokrát jednoznačně doporučujeme. V kompletní, dvaadvacetiskladbové sbírce totiž posluchač nalezne skutečné hudební delikatesy, které svůj hitový potenciál jen těžko zapřou a celek výrazně oživují. Řeč je především o plamenné "Beautiful Pain" s hostující Siou, která dá svou projasněností i podobným textovým obsahem vzpomenout na "Love The Way You Lie", nebo našlápnutou country vyhrávku "Desperation" s Jamiem N Commonsem, ve které ucítíte letmý závan atmosféry Divokého západu. Je s podivem, že takto výrazné věci se nedostaly už do základní edice.

Nabízí se otázka, proč tedy nedat osmé řadové desce maximální bodové hodnocení. Jsou pro to dva důvody. Zaprvé, jakkoli je to album výtečné, živoucí legenda hip hopu nebyla dostatečně sebekritická a zařadila na něj i nadbytečné skladby, jmenovitě "So Much Better", "Brainless", "Asshole" a "Stronger Than I Was". Zadruhé, dát dohromady takto barevnou, zábavnou a poctivou oslavu hiphopového žánru je sice obdivuhodné, ale autor těchto řádků se domnívá, že by hodnocení deset z deseti měly dostávat ty desky, které žánr nejen ctí, ale také jej posouvají dál. K tomu zde bohužel nedochází.

Přesto je však "MMLP2" špičkovou kolekcí pro všechny milovníky rýmujících se slovních obratů, hrátek s lidským hlasem, dobrých nápadů, skvělého rapu a šlapající muziky, která ani přes svou ohromující délku nestihne začít nudit.

"Went to Burger King, they spit on my onion rings
I think my karma is catching up with me"
("So Far...")

A hitová "The Monster" s Rihannou? To je jen taková vábnička pro hitparády. Jestliže jste se tedy na základě jejího úspěchu rozhodli obstarat si "MMLP2" a teď jste zklamaní, že tam podobných věcí moc není, klidně přejděte ke konkurenci. Deska, na jejímž obalu se nachází dům, kde Eminem vyrůstal, totiž není pro rádiového konzumenta slyšícího na pozlátko - je pro rapperovy dlouholeté příznivce. A teď si vyberte, jestli je to pro vás dobrá nebo špatná zpráva.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • The Monster? (Pavel S., 19.11.2013 18:34) Reagovat

    The Monster jsem slyšel jen 2x a docela nuda. Takový "Berzerk" nebo "Survival" jsou daleko lepší. "Berzerk" - po tomhle songu jsem si řekl, že Eminem je zpátky a ve velké síle.

  • Hailie (JR, 19.11.2013 19:15) Reagovat

    Skvělé rozebrání alba jen detail - Hailie je 17 a ne 12 let.

    • Re: Hailie (Jan Trávníček, 21.11.2013 18:47) Reagovat

      Ach, ta matematika.... Díky za upozornění:)

  • Deska (martinb, 19.11.2013 22:07) Reagovat

    V první řadě chci pochválit recenzi alba, která je nejen objektivní, ale i pěkně a srozumitelně napsaná. S výší hodnocení souhlasím, jediné, co si dovolím podotknout je můj pohled na některé zmíněné kousky, zejména tedy "Asshole" a "Stronger Than I Was". Ten první považuji za skvěle zařazený i provedený. Zkrátka, mám právě při jeho poslechu ten nejintenzivnější pocit, jakoby ke mě promlouval ten "starý-mladý" Eminem a soudě dle odkazu na jeho starou flow a některé události hýbající společností si myslím, že to přesně byl záměr tohoto kousku. Na desce s názvem "The Marshall Mathers LP2" tedy tento moment nevnímám jako nějak rušivý nebo nadbytečný ba naopak. Za druhý zmiňovaný kousek "Stronger Than I Was" jsem byl už při prvním poslechu desky rád a to i přes jeho, výstižně řečeno, utahanost. Né jen kvůli faktu, že Marshall je již čtyřicetiletý chlápek, ale také z toho důvodu, že i na samotné původní klasice jsem z toho naštvaného blonďáka přes tu všechnu jedovatost a nasrání cítil lidskost. "Stronger Than I Was" tedy považuju (i za přítomnosti "Headlights") za důležitý obraz Marshallovi osobnosti a tudíž i za nezbytný kousek celé této brilantní mozaiky. Co je na tom, že je to vesměs diametrálně odlišný pohled, než je nám nabízen na skvělé, zábavné "So Much Better"? Takový Eminem vždycky byl - rozervaná duše bloudící někde mezi světlem a temnotou. Za jediný, a to hned větší přešlap desky považuji zařazení singlu "The Monster" do standartního tracklistu. Né, že by byl výkon hlavní či vedlejší hvězdy nějak žalostný, naopak mě výsledek jako celek potěšil, ale jednoduše mi to při poslechu desky připadá jako pěst na oko. Myslím si, že taková "Beautiful Pain" by zapadla mnohem lépe a i přes svůj značně menší hitový potenciál by nezklamala ani jako singl. Suma sumárum mne deska jakožto dlouholetého fanouška tohoto malého-velkého chlapíka velice potěšila a myslím si, že i po nezbytné zkoušce časem ji zřejmě stále ve svém žebříčku budu řadit hned za fantastickou "The Eminem Show". Klobouk dolů, tohle je krok, kterým vykračuje umělec dekády.

    PS: Výtečně mě pobavily i všechny odkazy na kousky z původního LP, které jsou lépe než výborně načasované a žádný z nich není vyřčen, jen aby byl vyřčen.

  • (beowafle, 20.11.2013 20:55) Reagovat

    Fajn recenze, sice nesouhlasím s názory na některé songy, ale to je maličkost, jsem rád že je autor takto pozitivní.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Three Days Grace, Bad Wolves, Malá sportovní hala, Praha, 19.10.2018
Naživo: Three Days Grace i Bad Wolves si potlesk z Prahy zasloužili A že to byl pořádný potlesk. Skandování "Three Days Grace! Three Days Grace! Three Days Grace!" se během večera už nedalo ani spočítat, jak často ho fanoušci vyvolávali. Evidentně potěšená kapela se jim za to odměnila výkonem, za... čtěte zde
Vydáno: 20.10.2018 10:38 v sekci Naživo
2
Manon Meurt, Altenburg 1964, Praha, 17.10.2018
Naživo: Tance smutných víl: Manon Meurt křtili album "MMXVIII" Manon Meurt rostou před očima. O jejich nové desce "MMXVIII" se určitě ještě nějakou dobu bude mluvit, posun je viditelný i v živé performanci. Působí sebejistě, jsou si vědomi svých předností. Altenburg 1964 si ve středu užil... čtěte zde
Vydáno: 19.10.2018 11:00 v sekci Naživo
0
Robin Mood - Jsem rád za každou příležitost, kde se můžu otrkat
Rozhovory: Robin Mood - Jsem rád za každou příležitost, kde se můžu otrkat Za jménem Robin Mood se skrývá producent, kytarista Eddie Stoilow a nově také zpěvák Jakub Lenz. Jeho nový pseudonym odkazuje na Robina Hooda ne náhodou. Sám říká: "Tak jako Robin Hood šířil dobro sekyrou, já ho šířím muzikou a... čtěte zde
Vydáno: 18.10.2018 12:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
Kodaline, Lucerna, Praha, 16.10.2018
Naživo: Kodaline teplotu v tradičně vyhřáté Lucerně nezvedli Irské pop-rockery Kodaline máme v České republice rádi. Hit "All I Want" zněl z mnoha dětských pokojíčků už před pěti lety a od té doby se skupinu naučili znát jak návštěvníci letních festivalů, tak i rádioví dramaturgové,... čtěte zde
Vydáno: 17.10.2018 22:34 v sekci Naživo
1
Pohled do českých hitparád - 41. týden 2018
Twenty One Pilots triumfují s deskou "Trench", v rádiích díky Mirai a Lipovi boduje česká hudba Zatímco rádiím aktuálně kralují tuzemští interpreti, jako jsou Mirai a Lipo, v albovém žebříčku naopak září zahraniční hvězdy. Pomyslné zlato si mohou na krk pověsit Twenty One Pilots, kteří uspěli se žhavou novinkou... čtěte zde
Vydáno: 17.10.2018 15:30 v sekci Novinky | České hitparády
1
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Twenty One Pilots triumfují s deskou "Trench", v rádiích díky Mirai a Lipovi boduje česká hudba (17.10.2018 15:30)
- Recenze: "Zrodila se hvězda" s Lady Gaga a Bradleym Cooperem kromě filmové romance ukazuje i odvrácenou tvář hudebního průmyslu (13.10.2018 12:00)
- Mirai si podmanili rádia s dalším hitem, Ed Sheeran už zase vládne albům (10.10.2018 17:21)
- Nové desky 40/2018 - od Twenty One Pilots přes Radůzu po Mira Žbirku (09.10.2018 22:49)
- Recenze: Lady Gaga jde na soundtracku "Zrodila se hvězda" po boku Bradleyho Coopera ve stopách Whitney Houston (08.10.2018 00:00)
- Hana Zagorová se o fanoušky bát nemusí. S deskou "Já nemám strach" je nejprodávanější (05.10.2018 06:00)
- Alvaro Soler nám v rádiích prodlužuje léto. Novinek je v éteru opět méně než šafránu (28.09.2018 06:00)
- Video: Lady Gaga a Bradley Cooper v "Shallow" ždímají emoce (27.09.2018 19:57)
- Také s deskou "SpOlu" je Tomáš Klus nejprodávanější. Rádiím vládne usměvavý Alvaro Soler (21.09.2018 13:00)
- Eminem vlétl do českého žebříčku jako "Kamikaze", v Top 10 startuje i Troye Sivan (13.09.2018 13:55)

ALBUM TÝDNE 42/2018

Manon Meurt
MMXVIII

Každá doba potřebuje svoje básníky. Ty zasněné, zadumané osoby, které se citlivě noří do niter vlastních i cizích a dovedou dát tvar i v hloubce ukrytým emocím. Takoví jsou i rakovničtí Manon Meurt, kteří až nyní, po čtyřech letech od prvního EP, vydávají svůj regulérní debut "MMXVIII".

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

So 20.10.
Definition House: Bioday + Cubik + Tibiza (Roxy, Praha)
Po 22.10.
Yellowjackets (USA) (Metro Music Club, Brno)
Čt 25.10.
The Black Queen (USA) (Chapeau Rouge, Praha)
Čt 25.10.
Jason Derulo + Marcus&Martinus (Tipsport Arena, Praha)
Po 29.10.
Stu Larsen (AUS) + Natsuki Kurai (JAP) (Vila Štvanice, Praha)
Út 30.10.
Dirty Loops (SWE) (Metro Music Club, Brno)
Čt 01.11.
[loveit] sound: Metric (CAN) (Roxy, Praha)
Pá 02.11.
Our Last Night + Hands Like Houses + Hawthorne Heights + Jule Vera (Lucerna Music Bar, Praha)
Pá 02.11.
Akua Naru (USA/DE) (Rock Café, Praha)
St 07.11.
Lukas Rieger (DE) (Semilasso, Brno)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Beyoncé Lady Gaga Sia Coldplay Ewa Farna Kryštof Jananas The Cure Rihanna Adele Madonna AC/DC Debbi Pokáč Linkin Park Britney Spears Voxel Tomáš Klus Avril Lavigne Marilyn Manson
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2018 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver