Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Makrorecenze "Here's Willy Moon" Willyho Moona

Makrorecenze "Here's Willy Moon" Willyho Moona

Vydáno: 17.07.2013 15:40 v sekci Makrorecenze - Redakce

Vypadá trochu jako kříženec Buddy Hollyho a Justina Biebera, ale blíže má rozhodně k tomu prvnímu. Jeho "Here's Willy Moon" je stylový kotrmelec napříč žánry, v základech však staví na rock'n'rollu. Bodově roztříštěnou makrorecenzi doplňuje jako host Jitka Charvátová.

SDÍLET:    
Willy Moon - Here's Willy Moon
"Here's Willy Moon" je nepřehlédnutelný a hlavně nepřeslechnutelný debut Willyho Moona, který vsadil na celkem prostý trik - klasický rokenrol pomocí ruchů a beatů rozsekal do moderny současnosti. Odhaluje zde své idoly, které mu asi jeho rodiče či prarodiče od plenek předhazovali k poslechu. Pěkně v sáčku a rebelským pohledem dělí posluchače na dvě skupiny, na ty, které si získal a jeho hudební elaborát berou za povedený, a na ty, kteří mu vyčítají, že pouze kopíruje. Každopádně je to nevšední prvotina, které Dan Hájek v hlavní recenzi udělil sedm bodů (deluxe verzi o bod více) a vyzdvihl zjištění, že Willy experimentuje a jde k cíli onou hlučnější alternativou a nesází jen na pouhé retro vlivy: "Willy Moon má našlápnuto a stylové přemety mu rozhodně nedělají problém. Na druhou stranu jej mladistvá nevyzrálost zatím trošku sráží a deska 'Here's Willy Moon' se může v mnoha ohledech zdát zbytečně přeplácaná, neuškodilo by jí drobet učísnout." V makrorecenzi s ním další pětice redaktorů vesměs souhlasí a výsledné hodnocení se usadilo na rovných sedmdesáti procentech.

Neposlušného elegána Willyho jsme taktně podhodili Jitce Charvátové (současnému hlasu kapely Oceán), která se tak stala prvním hostem z řad zástupkyň něžného pohlaví v naší sérii makrorecenzí. Jitka se tohoto úkolu chopila obšírně a na chvilku si odskočila z příprav své druhé sólovky. Tu předznamenává singl "Timeless", jehož video se probojovalo do finále Českého YouTube Festu 2013.


Tomáš Parkan - Vítej, Willy Moone, objeve roku (9/10)
Vztah k interpretovi: Od chvíle, kdy jsem ho poprvé slyšel v Nových deskách, jednoznačně vřelý.

Zcela otevřeně a bez okolků přiznávám, že Willy Moon, přesněji řečeno jeho muzika, mě zasáhla přímo do srdce a zřejmě jen stěží to mohlo dopadnout jinak. Díky svému dlouholetému koníčku, miluju rock'n'roll a zároveň i to, když někdo fúzuje styly. Moonův noise rock'n'roll nakombinovaný se střípky různých elektronických stylů, kterých je tak akorát, toto vše přináší a díky tomu se mi vryl hluboko pod kůži. Při každém dalším poslechu stále více obdivuji ten neskutečně hutný zvuk obalující stylový základ starý více jako padesát let. Ujíždím na produkci celého alba, kdy způsob, jakým míchá klasické nástroje s elektronickými beaty a dalšími efekty, je naprosto dokonalý. Stejně jako Moonův hlas, který má pro tenhle styl tu správnou barvu, dikci i frázování. Vše je dotažené do detailu a je znát, že se zvukem si někdo dal pořádnou práci - místy jsou sound elektrických kytar i hlasová linka samotného Moona krásně autentické. Tenhle Novozélanďan dokázal udělat album, které je retro a přesto definuje nový styl. I díky tomu je pro mě zatím nejen horkým kandidátem na objev roku 2013, kdy ostatní mají jen pramalé šance ho trumfnout, ale řadím jej i do letošních alb s přídomkem musíte slyšet.

Pavel Parikrupa - Tak mne tu máte, BANG, BANG, RATATA! (7/10)
Vztah k interpretovi: Dosud nepopsaný list.

Kolegové z musicserveru mě přemluvili, abych se taky zapojil do makrorecenze alba Willyho Moona, o němž jsem do té doby neměl ani páru. Prý by se mi to mohlo líbit. Asi proto, že ho má rád Jack White a firma Apple (viz reklamy na iPody). Tož, líbí se mi. A to hodnocení, taková pěkná sedmička, je vyjádřením přesvědčení, že v tomto mladíkovi (opravdu mu je dvacet čtyři?!) je ohromný potenciál a v budoucnu se od něj dočkáme ještě větší dardy. Zatím Willy, světoběžník, frajer a fracek, ukázal skvělou retro stylizaci (image dělá mnoho), pozitivní vztah ke staré hudbě a novým mašinkám. Opravdu bych Willyho chtěl zažít na koncertě, musí to být ohromná zábava. Při jeho písničkách se dost těžko dá sedět v klidu. Občas sice nějakou klasiku přechroustá na můj vkus už trochu moc ("I Put A Spell On You") a ona slabá půlhodina hracího času alba je vlastně tak akorát, aby bavila. Ale ta instrumentálka na konci, "Murder Ballad", to je ten velký příslib do budoucna: už se těším na Willyho temné gangsterské album!

Pohled odjinud - Jitka Charvátová

Jitka Charvátová
Při poslechu alba se mi neustále vybavuje "Sherlock Holmes" (nový seriál BBC, který se odehrává v 21. století). A stejně jako Holmes (výtečný Benedict Cumberbatch) se i staromilský Willy Moon ocitá ve zvukovým kabátě padesátek se všemi vymoženostmi současného zvuku. Když jsem viděla klip ("I Wanna Be Your Man"), koncept začíná dávat větší smysl. Navíc mi spadla brada nejen z vizuální podoby se zmíněným Holmesem. Je to charismatickej fešák s chladnou přezíravostí, kterej zapojuje ve stylu padesátek i pohybový aparát. Krátké tracky s délkou 2:20 ženou dopředu jako divokej kůň, sotva stíhám a neustále ze všech stran padají nový a nový fórky. Je to prostě zábava od začátku do konce. Je třeba pochválit produkci za famózní práci se sbory ("Railroad Track"), který dělají dost osobitou atmosféru a stojí na nich plno věcí. K dokonalosti femme fatale v mužském povedení postrádám trochu víc špíny a nemyslím tím jen perfektně padlý oblek. Tu dostávám v ("Shakin'") a jsem spokojená holka. Mohlo by toho klidně být víc. Album mě pobavilo, simplicitní přístup je fresh. Nicméně stejně jako seriál to na mě lehce působí jako promakaná iluze a za Willym Moonem jsou cítit šikovný ruce doktora Watsona.

Jan Trávníček - Proč ne (7/10)
Vztah k interpretovi: Ani přehnaně pozitivní, ani bezdůvodně negativní. Takže vlastně žádný.

Tohle album zní, jako kdyby Jack White a Michael Bublé adoptovali dítě a místo pohádek mu pouštěli "Pulp Fiction", "Noční můru v Elm Street" a "Pomádu". Dítko jménem Willy Moon je ale učenlivé, a tak neprotestuje a vlivy vstřebává i odjinud - Elvisem Presleym počínaje a Brunem Marsem konče. Výsledný mix pak přetváří do poměrně osobitého retro rock'n'rollu, který už na debutu ovládá vskutku bravurně. Zásluhu na tom má především šlapající rytmika a svižně odsýpající stopáž, díky které deska končí dřív, než se stihnete začít nudit. Potenciálních hitů přitom nabízí víc než dost. Za vypíchnutí určitě stojí roztančená "My Girl", aranžérsky zabordelená "Fire" nebo atmosférická "Get Up (What You Need)". Vlastně jediné, co albu chybí, je fakt, že nedokáže opravdu strhnout. Na nějaký hype o objevu roku a mohutné sdílení na sociálních sítích to tak nejspíš nebude, ale jako osvěžující bonbónek s dobou trvanlivosti omezenou na jednu sezónu funguje slušně. Tudíž - pokud právě nemáte co poslouchat, resumé je jasné. Berte.

Willy Moon
© willymoon.com
Jaroslav Hrách - Má to drajv (7/10)
Vztah k interpretovi: Doteď žádný.

Willy Moon pro mě byl naprosto neznámý zpěvák, jenž mě však hned po prvním poslechu jeho debutové desky "Here's Willy Moon" zaujal. Stopáž lehce přesahující půl hodiny obsahuje songy s řízným zvukem, které zapříčinily, že se mi album v přehrávači točilo hned několikrát. Kdyby to však zůstalo u celého alba. Postupně jsem si oblíbil i vybrané písničky. Kraťoučkou "She Loves Me" dokážu poslouchat klidně i deset minut v kuse a stále mě bude bavit. Stejně tak "Yeah Yeah" s vysamplovanou skladbou "Wu-Tang Clan Ain't Nuthing Ta Fuck Wit" od Wu-Tang Clanu. Bonusová coververze známého songu "Bang Bang" mi evokuje Tarantinův film "Kill Bill" a v podání Willyho Moona zní opravdu perfektně. Svižná jízda napříč rokenrolem, který si něco bere i z taneční hudby a hip hopu, dokáže zabavit, ale kromě závěrečné depresivní balady "Murder Ballad" je takříkajíc na jedno brdo. Není to sice na škodu, ale nevadilo by, kdyby Willy v některých skladbách naopak zvolnil a udělal nahrávku o něco víc pestrou.

Honza Balušek - Když je více někdy opravdu příliš (5/10)
Vztah k interpretovi: Ani ťuk.

Úplně chápu, pokud někdo bude považovat Willyho Moona za objev roku a jeho desku za fakt super záležitost, která boží hranice stylů a takové ty plky. Ale mě to prostě neba. Už dlouho se mi nějaká nahrávka tak strašně netrefila do noty jako jeho debut. Úplně z něj cítím, jak je muzikální, charismatický, snaží se být originální a zábavný, ale veškerá jeho snaha se u mě míjí účinkem. Každý poslech desky pro mě byl téměř utrpení, i při té krátké stopáži. Je toho v každé písničce prostě moc. Pořád někde něco bouchá, mlátí, řve, až se samotné písničky v tom zvukovém bordelu naprosto ztrácejí. Vůbec netvrdím, že je to špatná deska, jen subjektivně mě její instrumentace naprosto míjí. Strašně moc bych chtěl slyšet demonahrávky, pokud byly natočené třeba jen s akustickou kytarou, samotné skladby se mi totiž docela líbí. Takovou desku bych si od Willyho užil určitě mnohem víc.


Album: Willy Moon - Here's Willy Moon
Průměrné hodnocení: 7.0/10
Celkový čas: 28:56
Skladby: Get Up (What You Need), Railroad Track, Yeah Yeah, What I Want, Fire, I Wanna Be Your Man, Working For The Company, Shakin', She Loves Me, I Put A Spell On You, My Girl, Murder Ballad

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Rudolf Brančovský - Poletíme? jsem měl založit už v roce 1991
Rozhovory: Rudolf Brančovský - Poletíme? jsem měl založit už v roce 1991 Poletíme? za sebou mají deset let úspěšného brázdění českou scénou a na kontě jim svítí pět studiových nahrávek včetně aktuální "Chce to hit!". Popularita této multižánrové party zaslouženě album od alba stoupá. Nejen o... čtěte zde
Vydáno: 22.06.2018 08:20 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
Iron Maiden, Letiště Letňany, Praha, 20.6.2018
Naživo: Iron Maiden pálili v Letňanech ostrou municí té nejvyšší jakosti Díkybohu za Letňany. Konečně máme dostatečně velký, důstojný a dostupný plac na pořádání koncertů. Těch velkých. Minulý týden se zde loučil Ozzy Osbourne, v červenci přijedou Rolling Stones se svým rock'n'rollovým cirkusem,... čtěte zde
Vydáno: 21.06.2018 08:57 v sekci Naživo
10
Christina Aguilera - Liberation 7/10
Recenze: Christina Aguilera na albu "Liberaton" dosáhla svobody Na novou desku Christiny Aguilery se čekalo dlouhých šest let. Během té doby často usedala v porotcovském křesle pěvecké soutěže The Voice a své příznivce zásobovala pouze svými příspěvky u jiných umělců ("Moves Like A Jagger",... čtěte zde
Vydáno: 20.06.2018 08:35 v sekci Recenze
15
Pohled do českých hitparád - 24. týden 2018
Nová deska Karla Gotta je dle hitparády "Ta pravá". Úspěch slaví i Marek Ztracený Nadvláda hip hopu končí, do čela české albové hitparády zamířili domácí popoví zpěváci. Novému šampionovi Karlovi Gottovi kryje záda Marek Ztracený, který mu napsal titulní singl vítězné desky "Ta pravá". Se svou novinkou... čtěte zde
Vydáno: 19.06.2018 14:00 v sekci Novinky | České hitparády
1
Nové desky 24/2018 - od Mika Shinodu přes Walda Gang po Christinu Aguileru
Nové desky 24/2018 - od Mika Shinodu přes Walda Gang po Christinu Aguileru Obvykle v půli června dochází k útlumu. Ne tak letos, kdy vás v jednom týdnu zahrnou svými novinkami Mike Shinoda z Linkin Park, Christina Aguilera, bluesová legenda Buddy Guy, kanadští Chromeo, kytarista Johnny Marr, anglická... čtěte zde
Vydáno: 18.06.2018 22:14 v sekci Novinky | Nové desky
3
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Oceán vyráží na pátý díl turné Ve smíru. Setlist doplní o řadu rarit (20.10.2017 16:25)
- Video: Oceán a Satisfvcktion vdechli "Ráchel" nový život (12.01.2017 16:55)
- Oceán představil obal i tracklist nové desky "Ve smíru" (29.04.2016 08:49)
- Audio: Oceán se s "Dantem" vrací ve velkém stylu (08.04.2016 12:45)
- Zpěvačka Jitka Charvátová se stala poprvé maminkou (07.02.2015 11:23)
- K(r)ávoviny: zvracení s Lady Gaga a koukání na Rytmusův pupík (16.03.2014 14:00)
- Hymnu mistrovství světa v letech na lyžích v Harrachově zazpívá Jitka Charvátová (13.03.2014 10:18)
- Video: Ezzy feat. Jitka Charvátová aka JI - Be There (24.02.2014 09:22)
- Video: Jitka Charvátová - Now (29.10.2013 16:51)
- Fotogalerie: Jak Jitka Charvátová točila klip "Now" (19.10.2013 18:16)

ALBUM TÝDNE 25/2018

Ghost
Prequelle

Ghost se vrací, a to rovnou na úplný počátek. Papa Emeritus je minulostí (a vlastně také budoucností) - s novým albem "Prequelle" přichází Cardinal Copia v kůži lídra formace Tobiase Forgea. Ten hodil za hlavu všechny soudní tahanice kolem kapely a připravil dlouho očekávaného nástupce desky "Meliory".

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

So 23.06.
Metronome (Výstaviště Holešovice, Praha)
Út 26.06.
King Crimson (UK) (Forum Karlín, Praha)
St 27.06.
King Crimson (UK) (Forum Karlín, Praha)
St 27.06.
Black Rebel Motorcycle Club (USA) (Roxy, Praha)
Čt 28.06.
Aerodrome Festival (letiště, Panenský Týnec)
Ne 01.07.
Pearl Jam (USA) (O2 Arena, Praha)
Po 02.07.
Deep Purple (UK) (DRFG Arena, Brno)
Po 02.07.
Fleet Foxes (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
St 04.07.
Rock For People (Festivalpark, Hradec Králové)
Pá 06.07.
Plechovka Fest (Cvikov, Cvikov)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Ewa Farna Lady Gaga Beyoncé Coldplay Sia The Cure Metallica Kryštof Madonna Adele Linkin Park 30 Seconds To Mars Avicii Amy Winehouse Richard Krajčo Marilyn Manson Ed Sheeran Kelly Family Pavel Callta Lucie
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2018 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver