Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Thirty Seconds To Mars - Love Lust Faith + Dreams

Thirty Seconds To Mars = zklamání roku

Vydáno: 04.06.2013 09:10 v sekci Recenze - Jan Trávníček

Z vrcholu až na samé dno. Tak by se ve zkratce dala popsat novinka amerických rockerů Thirty Seconds To Mars, kteří se po čtyřleté odmlce přihlásili s deskou "Love Lust Faith + Dreams". Proč se čtvrté řadovce nepovedlo navázat na předchozí tvorbu a zůstaly po ní jen rozpaky, se dozvíte v recenzi.

SDÍLET:    
4/10

Thirty Seconds To Mars - Love Lust Faith + Dreams

Vydáno: 20.5.2013
Celkový čas: 44:80

Skladby: Birth, Conquistador, Up In The Air, City Of Angels, The Race, End Of All Days, Pires Of Varanasi, Bright Lights, Do Or Die, Convergence, Northern Lights, Depuis Le Debút

Vydavatel: Universal

"Co bude dál?" To byla otázka, kterou si po zaslouženém úspěchu a nekonečném turné k třetí desce "This Is War" kladli nejen fanoušci, ale i kapela samotná. Na rozhřešení se čekalo téměř čtyři roky a nakonec se Jared Leto a spol. rozhodli poměrně očekávaně - ve své snaze o velikost ještě přitvrdili. Média pak brzy zaplavila zpěvákova velkohubá prohlášení typu "nejlepší věc našich životů", "jsme na ni extrémně pyšní", "den, na který nikdy nezapomeneme" a podobně. Nevěřícné krčení obočí ale vzhledem k předchozí práci nebylo úplně namístě, a tak hype mohl růst do výšin takřka vesmírných. Jenže stačilo vypustit první ochutnávku mezi lidi a pečlivě nafouknutá bublina rázem splaskla.

"Up In The Air" je totiž jen prachobyčejná elektro-rocková písnička bez chuti a zápachu, která má k dřívějším hymnám ráže "Kings And Queens" asi tak daleko jako My Chemical Romance k dalšímu albu. Jako nechtěná ironie pak vyzní fakt, že aktuální řadovka je tak špatná, že na ní i tahle mizerná odrhovačka působí ještě jako příjemné zjevení.

Než se do ní ale pustíte, sami pro sebe si zhodnoťte, jak moc jste ochotni se přidat do stáda příznivců jménem Echelon a nekriticky adorovat všechno, co vám Tomo Miličević s bratry Letovými předhodí, a nakolik dáte prostor vašim vlastním uším, soudnosti a prvním dojmům.

Zvolíte-li první cestu, paradoxně to nebudete mít úplně snadné. Budete muset přesvědčit sami sebe o tom, že máte před sebou mistrovské dílo. To s "LLF+D" dost dobře nejde. Samotný poslech nahrávky k tomu nestačí, a tak budete nuceni hledat její vyšší smysl jinde. Třeba v luštění neurčitých náznaků v rozhovorech se znuděnou kapelou, která bude zpoza tmavých brýlí hovořit o tom, co vlastně chtěla světu říct. Přitom se dozvíte spoustu věcí. Třeba že album je rozdělené na čtyři tematické celky podle slov jeho názvu, že obal Damiena Hirsta i klip k "Up In The Air" mají vyjadřovat oslavu, barvy, dynamiku a energii nebo že skupina při skládání poslouchala Cata Stevense, Joni Mitchell, Fleetwood Mac či Led Zeppelin. Nebo... Ale to je vlastně jedno. Jestli si z nich dokážete sestavit obrázek, který povede k přehodnocení kvalit desky, budiž vám to přáno. Moc tomu ale nevěřím.

Mnohem víc než ono velké poselství mě zaujalo vyjádření Jareda Leta pro MTV, kde prohlásil, že Thirty Seconds To Mars nepovažuje jen za kapelu, nýbrž za místo, kde se střetávají i další věci - knihy, umění, krátké filmy, dokumenty a podobně. Samotná hudba pak má fungovat jen jako lepidlo, které to všechno drží pohromadě. Hned je jasnější, proč jí tentokrát nevěnoval dostatek pozornosti.

V podobných prohlášeních bychom se sice mohli pitvat i nadále, ale prohrabal jsem se jimi za vás a mohu vás ubezpečit, že nakonec stejně zjistíte, že většina z nich je o věcech, které by se na albu měly projevit, ale vy je tam neuslyšíte. A co je hlavní - ani poté si nepříjemný dojem z prvního poslechu nezlepšíte. Namísto trpělivého hledání střípků a fragmentů dobrých nápadů, jež závěr stejně nezvrátí, tak doporučuji rovnou naskočit na druhou, mnohem jednoduší cestu, která šetří čas a umožní nahrávku s nálepkou "navoněná nuda" odložit mnohem dřív. Třeba už po prvním setkání.

Koneckonců uznejte sami - k čemu jsou všechny ty odkazy pro hardcore fanoušky, velká slova v jinak bezobsažných textech ("all we need is faith, faith is all we need", "love is a dangerous game to play, hearts are made for breaking and for pain" a podobné perly), nezvykle natočené klipy a další omáčka, když samotné jádro písniček nestojí za zlámanou grešli?

Vždyť novinka nabízí všehovšudy jen osm skladeb. Zbytek tvoří epicky vybubnovaná intra, která nikam nevedou a spolu s nekonečnou baladou "End Of All Days" jsou jen vycpávkou, která čtvrté řadovce zbytečně podráží nohy. Ještě horší je, když se tím balastem prokousáte až ke klasickým písničkám a zjistíte, že jejich potenciál je stejně nerozvinutý jako zbytek alba.

Vemte si třeba takovou "Bright Lights". Ambiciózní skladba, která by se neztratila ani na "This Is War", zde v čase 3:39, tedy přesně v místě, kde by měla příležitost vybuchnout do barevného ohňostroje, zůstane obětí vlastního radio-friendly mustru a ze zajetých kolejí raději nevyjede. Nebo "Northern Lights", příklad číslo dvě. Než se v té utahané a ukňučené variaci na "Hurricane" začne něco dít, je dávno po všem. Příklady číslo tři a čtyři - "Conquistador" a "The Race". Jejich vystavění je sice příjemně gradující, ale hodnotu jim shazují náhražky refrénů v podobě stupidních stadionových pokřiků "oh oh - hey hey", které z posluchačů dělají tupé stádo. Brrr. Podobné prvky bohužel nejsou výjimkou a najdete je i v dalších písních. Jsou totiž jako přes kopírák.

Na druhou stranu je třeba uznat, že pár povedených věcí se přece jen urodilo. Jmenovat lze údernou "Do Or Die" nebo baladu "City Of Angels", což je sympatická óda na americké velkoměsto očima sedmnáctiletého chlapce. Pasáž, ve které Leto zakřičí "I am home", je pak jasným vrcholem nahrávky. Nádhera.

"LLF+D" má ale podobných momentů poskrovnu, a tak zůstává jen smutnou ukázkou toho, kterak dřívější dravost a energii vystřídaly rozmáchlost a ulepený patos, díky kterým se třičtvrtěhodinová stopáž táhne jako smažený sýr nezvlhčeným krkem. Zvyknout si ale lze na všechno a tak, když budete sami sebe dostatečně dlouho přemlouvat, nelichotivé hodnocení třeba časem zmírníte. Jenže pak si jednou pustíte "This Is War" nebo "A Beautiful Lie" a novinka se stejně znovu rozpadne jako domeček z karet.

V závěru mi dovolte se ještě jednou vrátit k výpovědím autorů. Ti tvrdí, že název "Love Lust Faith + Dreams" vznikl z frontmanovy neschopnosti shrnout svůj komplikovaný koncept do jednoho slova, které by vše vystihlo. Já bych o jednom věděl. Ale nechci být sprostý.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Mám opačný pocit (Martin, 04.06.2013 10:22) Reagovat

    Na úvod musím říct, že se mi tvorba 30STM líbí a album jsem očekával, na druhou stranu nejsem žádný Letův nekritický adorista. Když jsem viděl vaše hodnocení, spadla mi sánka. Na mě to album působí přesně opačně. Jako celek uvnitř kterého se střídají pomalejší skladby s vypalovačkami. A že je tam hodně instrumentálek? A co? Pyres of Varanasi je nejlepší skladbou na cdčku, ideální instrumentálka třeba do filmu a příjemné zpestření uječeného alba. Songy na sebe navazují a už na druhý poslech se vám dostanou pod kůži. Ano, album je krátké, slabší než předchozí, ale stále dost dobré.

    • Re: Mám opačný pocit (cMonkeYz, 05.06.2013 06:08) Reagovat

      "Songy na sebe navazují a už na druhý poslech se vám dostanou pod kůži. "
      1) Nenavazují. Tématicky se neustále točí o tom samém a po zvukové stránce jsou konce písně řešeny jako ... neřešeny. Jednoduše to useknou.
      2) I po třetím poslechu jsem si nezapamatoval jediný refrén či slovní spojení. Na druhou stranu nové album Bring Me The Horizon se mi v hlavě točí neustále - "We've been surrounded".

      A abych nebyl nařknut z toho, že to jednoduše není můj styl hudby, tak ti vypíšu má nejoblíbenější alba:
      Linkin Park - A Thousand Suns
      Rise Against - Endgame
      How To Destroy Angels - Welcome Oblivion
      Zack Hemsey - RONIN
      Enter Shikari - A Flash Flood Of Colour
      Susanne Sundfør - The Silicone Veil

  • Výstižné (nineweh, 04.06.2013 11:14) Reagovat

    Souhlas s celou recenzí. Radši si znova pusťte This Is War.

  • aa (john, 04.06.2013 11:32) Reagovat

    Sklamanie je slabe slovo.

  • Recenze (Markéta, 04.06.2013 12:06) Reagovat

    Dobrý den nějak jsem nepochopila narážku na Echelon. Jsem členem už sedm let a uznávám, že i když se jim cd moc nepovedlo neznamená to, že hodím kapelu přes palubu. A taky členství v Echelonu neznamená, že nemáte vlastní názor to jen na vysvětlenou autorovi recenze......
    Jak jsem již zmínila tohle cd mi k srdci rozhodně nepřiroste, i když City of Angles je dobrou skladbou. Ale 4 z 10 mi příjde opravdu málo když 5 z 10 tady mají a to nezlobte i větší hovadiny...

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Kodaline, Lucerna, Praha, 16.10.2018
Naživo: Kodaline teplotu v tradičně vyhřáté Lucerně nezvedli Irské pop-rockery Kodaline máme v České republice rádi. Hit "All I Want" zněl z mnoha dětských pokojíčků už před pěti lety a od té doby se skupinu naučili znát jak návštěvníci letních festivalů, tak i rádioví dramaturgové,... čtěte zde
Vydáno: 17.10.2018 22:34 v sekci Naživo
1
Pohled do českých hitparád - 41. týden 2018
Twenty One Pilots triumfují s deskou "Trench", v rádiích díky Mirai a Lipovi boduje česká hudba Zatímco rádiím aktuálně kralují tuzemští interpreti, jako jsou Mirai a Lipo, v albovém žebříčku naopak září zahraniční hvězdy. Pomyslné zlato si mohou na krk pověsit Twenty One Pilots, kteří uspěli se žhavou novinkou... čtěte zde
Vydáno: 17.10.2018 15:30 v sekci Novinky | České hitparády
1
Jess Glynne - Always In Between 7/10
Recenze: Jess Glynne zpívá i na druhé desce "Always in Between" pořád tu samou písničku. Ale pěknou! Po obřím úspěchu debutové desky nesešla Jess Glynne z cesty a ani na albové dvojce neskrývá ambice vyhrávat ze všech rádií. Novinkou "Always In Between" si určitě pojistí svou pozici na evropském trhu, snad jen škoda, že při její... čtěte zde
Vydáno: 17.10.2018 08:10 v sekci Recenze
1
Nové desky 41/2018 - od Toma Morella přes Erica Claptona po Martu Jandovou
Nové desky 41/2018 - od Toma Morella přes Erica Claptona po Martu Jandovou Aktuálním hudebním novinkám vévodí debutující Tom Morello s albem plným hostů, jemuž sekunduje vánoční Eric Clapton, debut Marty Jandové, po nemoci se navrátivší Elvis Costello, Angličanka Jess Glynne, australští Parcels a Dorota... čtěte zde
Vydáno: 16.10.2018 08:00 v sekci Novinky | Nové desky
5
Český mejdan s Impulsem, O2 arena, Praha, 13.10.2018
Naživo: Český mejdan s Impulsem přinesl zábavu decentní i pokleslou Už třetí rok si rádio Impuls přichystalo mejdan v O2 areně. Označuje ho jako výběr toho nejlepšího na naší hudební scéně. Berme to jako omluvu pro rozháranou dramaturgii, ta je však asi tím nejmenším problémem, který tato akce... čtěte zde
Vydáno: 15.10.2018 08:43 v sekci Naživo
6
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Recenze: Thirty Seconds To Mars se na albu "America" definitivně zbláznili (21.05.2018 15:00)
- Naživo: Thirty Seconds To Mars by se už do Holešovic neměli vracet (20.04.2018 08:56)
- Fotogalerie: Thirty Seconds To Mars v obrazech (20.04.2018 08:20)
- Nové desky 14/2018 - od Thirty Seconds To Mars přes Kylie Minogue k poctám Eltonu Johnovi (10.04.2018 13:23)
- Audio: Thirty Seconds To Mars odpočítávají poslední dny do nového alba průměrnou písní "Rescue Me" (04.04.2018 18:55)
- Navrhněte si vlastní obal nové desky Thirty Seconds To Mars (28.03.2018 10:47)
- Nové album Thirty Seconds To Mars vyjde začátkem dubna (15.02.2018 14:52)
- Audio: Thirty Seconds To Mars lákají na novou desku jasnou hitovkou "Dangerous Night" (30.01.2018 11:01)
- Audio: Thirty Seconds To Mars nechali hit "Walk On Water" zremixovat. Výsledek však zklamal (28.12.2017 14:21)
- Video: Na klipu k "Walk On Water" od Thirty Seconds To Mars se podílelo přes deset tisíc lidí (13.11.2017 13:48)

ALBUM TÝDNE 42/2018

Manon Meurt
MMXVIII

Každá doba potřebuje svoje básníky. Ty zasněné, zadumané osoby, které se citlivě noří do niter vlastních i cizích a dovedou dát tvar i v hloubce ukrytým emocím. Takoví jsou i rakovničtí Manon Meurt, kteří až nyní, po čtyřech letech od prvního EP, vydávají svůj regulérní debut "MMXVIII".

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Pá 19.10.
Peter Bjorn and John (SWE) (Lucerna Music Bar, Praha)
Pá 19.10.
UpTONE: Solomon Grey (UK) (Cross Club, Praha)
So 20.10.
Definition House: Bioday + Cubik + Tibiza (Roxy, Praha)
Po 22.10.
Yellowjackets (USA) (Metro Music Club, Brno)
Čt 25.10.
The Black Queen (USA) (Chapeau Rouge, Praha)
Čt 25.10.
Jason Derulo + Marcus&Martinus (Tipsport Arena, Praha)
Po 29.10.
Stu Larsen (AUS) + Natsuki Kurai (JAP) (Vila Štvanice, Praha)
Út 30.10.
Dirty Loops (SWE) (Metro Music Club, Brno)
Čt 01.11.
[loveit] sound: Metric (CAN) (Roxy, Praha)
Pá 02.11.
Our Last Night + Hands Like Houses + Hawthorne Heights + Jule Vera (Lucerna Music Bar, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Beyoncé Lady Gaga Sia Coldplay Ewa Farna The Cure Adele Kryštof Rihanna Madonna AC/DC Debbi Pokáč Britney Spears Linkin Park Voxel Avril Lavigne Tomáš Klus Jananas Marilyn Manson
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2018 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver