Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Rozhovory

Point - Vinyl je jako Lego

08.01.2002 05:00, Antonín Kocábek

Pražští Point nepatří zatím k těm úplně nejslavnějším, ale kdo ví... jednou. Rozhovor si s nimi můžete přečíst už dnes. Názory na hudbu mají hodně ujasněné, přečíst si můžete i o jejich zkušenostech s koncertováním v zahraničí nebo o tom, proč mají rádi vinylové desky.

Na české hudební scéně se toho poslední dobou děje hodně. Tedy pokud máte chuť se rozhlédnout. A přibývá i interpretů, kteří bourají zavedená schémata, jedou si svou cestou a ignorují nepsaná pravidla. Výjimkou přestávají být skupiny, které jsou známější v zahraničí než u nás, které prodávají více desek mimo český trh a pro něž třeba americké turné není žádné sci-fi. Pražská pětice Point má docela velkou šanci stát se jednou z nich. Existuje zhruba pět let, k dvěma vinylovým singlům a účasti na různých výběrech nedávno přidali regulérní debutové album "Aquila Bert". Nejen o něm jsme si povídali se zpěvákem a vůdčí duší souboru Janem Krejčou, řečeným JFK.

Nedávno vaši písničku "Kriegswichtig" hrál na britském Radio One legendární John Peel. To se českým kapelám zrovna nestává každý den. Jak se to přihodilo?

Ta cesta byla samozřejmě skrytá, my jsme o tom nejdřív vůbec nevěděli. Zajímavý bylo i to, jak k nám prosákla ta informace. To pondělí na začátku října jsem byl ve zkušebně výjimečně jen s Tomášem (kytaristou Point), trochu jsme zaimprovizovali a těsně před koncem zkoušky najednou povídá: "Hele, člověče, hráli nás prej na BBC... ". Jak ty zprávy chodí zkreslený, tak si navíc myslel, že to byla televize. Slyšel to od Zdeňka Cardy, který nám teď mimochodem dokončuje klip právě ke "Kriegswichtig". Bral jsem to jako legraci, ha-ha-ha, bezvadný vtip. O dvě hodiny později jsem si doma probíral mailovou poštu a tam jsem měl mail s předmětem "John Peel Loves Point", ve kterém mi Tyson z kapely Squall psal, že přišel domů, pustil si rádio a najednou slyšel písničku, která mu připadala povědomá. Tak jsem hned volal Danovi Dudarcovi z Minority records, jestli nemůže zjistit, jak se to tam dostalo, protože on operuje s distribucí našich cédéček v zahraničí. Druhý den mi potvrdil, že je to pravda, poslal mi odkaz na tracklist, kde jsme skutečně byli napsaný. Bylo to díky tomu, že Tamizdat (americká agentura, momentálně sídlící v Praze - pozn. aut.) dělal takovou kompilaci kapel ze Střední a Východní Evropy, kam zařadili i naši písničku. Což oceňuji, že tenhle veterán si vybral zrovna nás a ne třeba Ivu Bittovou nebo Věru Bílou, který tam jsou taky a jsou skvělý. Možná to byla náhoda, třeba prostě jen "skipnul" na tu skladbu... (smích)

Jak jste se seznámili s lidmi z Tamizdatu?

Doslechli se o nás. Pro cizince není těžký, když sem přijedou, rychle se zorientovat a zjistit, kdo vyvíjí nějaké zajímavé aktivity. Nejdřív se dostali k Mírovi Pátému (Day After rec.), pak si dali schůzku s Danem z Minority a Adamem ze Silver Rocket a snažili se s nimi domluvit na možnosti distribuovat zmíněné labely v Americe prostřednictvím Tamizdat US. Chvilku to trvalo a pak podepsal Dan s Heather smlouvu, od té doby se Tamizdat jako jeden z hlavních distributorů stará o naše desky venku. Součástí promo kampaně byl ten sampler.

Vy jste měli k vašemu albu "Aquila Bert" jet poměrně rozsáhlé zahraniční turné, ale prý z toho sešlo. Proč?

Protože jsem to začal bookovat (=zamlouvat termíny koncertů) dost pozdě. Takže se nakonec dohodla jen ta místa, kde nás stoprocentně znali a měli zájem. Teď je situace lepší v tom, že můžeme počítat s místy, kde byli na svém turné Deverova chyba a C (spřátelené kapely z Tábora - pozn.aut.), čili Německo, Holandsko, prostě končiny, které se zatím tvářily velmi diplomaticky. Je to prostě zkušenost, to turné jsem začal stavět dost pozdě, takže z toho nakonec bylo jen pár koncertů v Polsku, Rakousku a Maďarsku.

Jaké byly reakce? Myslím jak vaše, tak ohlas publika.

Já a vlastně celá kapela jsme byli uneseni, jak se k nám zachovali v Polsku. Fantastický chování, na které tady člověk vůbec není zvyklý. Kdyby se mi něco podobného stalo v Čechách, tak bych se z toho vzpamatovával tak měsíc. Promotéři naprosto seriózní, akce skvěle připravená, zvukař který umí zvučit a neodbývá to, finančně naprosto korektní, nakonec jsme dostali víc, než jsme měli dostat, ubytování v hostelu, který byl spíš hotel. K tomu starostlivé otázky na to, co budeme dělat zítra ráno, jestli máme dost jídla a pití... Možná to bylo tím, že přijela kapela "z venku", ale obávám se, že v našich podmínkách se takhle chová jen pár špičkových promotérů, že se na kapelu po koncertě nevyfláknou. A to nemluvím o takovém tom českém "Dáme vám půlku peněz, protože přišlo málo lidí...". Tady taky člověk profíky občas potká, ale spíš je to postaveno na nadšeneckém zápalu. Možná je to tím, že Polsko je větší a víc otevřené světu. Já byl v šoku i z toho, že tam k nám vzhlížejí jako k nějaké hudební velmoci, česká vydavatelství Day After, Minority nebo Silver Rocket jsou tam pojmy, asi jako u nás Dischord nebo Alternative Tentacles. Ptali se nás na kontakty, kam by jejich špičkové kapely (např. Welcome Idiots) mohly poslat demo. A ohlas lidí s tím souvisí. Při koncertě jsem na vlastní oči viděl, že si někteří zpívají text "Kriegswichtig", nemám, co bych k tomu dodal - mně se to stalo poprvé, a v Polsku. Ale Maďarsko a Rakousko byly taky skvělý. Byla to zkušenost, která nám chyběla.

Z toho co jsem slyšel - dá se to vykládat tak, že pokud budou ty možnosti trvat, budete se v budoucnu orientovat hlavně na koncertování v zahraničí?

Vypadá to tak. Ale samozřejmě i v Čechách jsou místa, kam je super jezdit a hrát tam (strahovská Sedmička, Orion v Táboře, Písek, Cheb), nicméně hrát venku se stává pro kapely našeho ranku nutností. Není to žádná původní myšlenka a až v druhém plánu je finanční zajištění. Prostě si jenom ověříš, že to, co děláš, funguje - ne na základě módních trendů, ale kreativního o odhodlaného přístupu...

Myslíš, že se může tahle situace odrazit i na naší scéně? Že by se mohla změnit tristní situace, kdy až na pár nadšenců, jsou v klubech lidi, kteří nabízejí poměrně špatné podmínky, tváří se, že mohou být kapely vůbec rády, že je tam nechají zahrát, o klub se nestarají, a pak se diví, že když tam nehraje někdo ultra známý, nepřijde tam ani noha, ačkoliv normální by bylo vyvíjet snahu, aby lidé klub navštěvovali bez ohledu na to, kdo tam hraje? Že se prostě nestane to, že všichni až na Chinaski a Žlutého psa budou koncertovat venku, protože tady to prostě v klubech nefunguje?

Chci věřit a doufat v to, že se tu situace zlepší. Vznikla tu hrozná propast tím, že se Čechy hrozně "zakopaly" na kótě taneční hudby. Přitom to je skleník, kam už nikdo dlouho nevpustil čistý vzduch... Chlapíky (a dívčiny), kteří se tenhle Augiášův chlív úplných dýdžejských odpadů snaží vyplavit (třeba způsobem jak to v Anglii dělají WARP, Mo'Wax nebo Domino), bys spočítal na prstech jedné ruky. Zrovna v úterý jsem se na tohle téma bavil s Honzou Muchowem a byl jsem dost mile překvapenej jeho vstřícností k experimentování i třeba na úrovni úplného lo-fi. Na druhé straně existuje ta samá situace (až na výjimky) i v undergroundu a alternativní scéně. Samá zatuchlina. V Brně se občas něco děje, ale hodně se sází na zavedená klišé. Poslední opravdová událost, přístupná širokému spektru lidí, byli Dunaj a samozřejmě Bittová. A ostatní? "Zasloužilé" undergroundové kapely nic nového nepřinášejí, vody tu jsou stojaté a kalné. Tím, že je tu malý trh, je tu i malé procento lidí, kteří rozhodují o tom, co je tu zajímavé a co ne. Ale jsou i lidi, kteří chápou, že ten stav je neudržitelný a snaží se s tím něco dělat, když už nikdo z těch mastodontů hudebního průmyslu nechce nic riskovat. Ale možná to donutí kapely, aby se více spoléhaly samy na sebe a byly vůči těm cizím více konkurenceschopnější. Což znamená, že si budou i třeba samy vydávat nahrávky, za kterými si tím pádem budou muset kurevsky stát a věčně jen nespoléhat na pomocnou ruku.

Vy jako kapela se ale pohybujete v určitých svým způsobem uzavřených komunitách. Spousta lidí to chápe jako jakési dobrovolné ghetto. Myslíš třeba, že kdyby se objevila nějaká opravdu dobrá nová skupina, jejíž členy nikdo z vás nezná, že byste ji mezi sebe pustili?

Jedna věc je, že lidé z venčí nás vnímají jako ghetto: "...to jsou ty blázniví hardcoristi se svou divnou muzikou, tak je necháme blbnout... " Druhá věc je, že to už dávno neplatí. Ta doba vyčleňování se, myslím, pomíjí. Samozřejmě, že stále fungují principy, které si člověk z post-HC undergroundu přisvojí - například ostražitost vůči establismentu, respektování práva na život zvířat a především absolutní kontrola nad tím, co tvoje individualita reprezentuje v ohledu k zavedeným pravidlům. To se asi nezmění tím, že budeme mít větší publicitu, ale můžeme to změnit tím, že budeme trpělivě pěstovat to hledačství dál a ostatní možná přijdou časem na to, že se to takhle dá. Jinak šance začlenit se mezi tyhle inspirativní lidi má jakákoliv kapela, aniž bychom je dokonale znali. Samozřejmě, že osobní doporučení i tady funguje asi nejlépe. Na adresu Silver Rocket chodí třeba haldy bezobsažných, netvůrčích demáčů, který většinou postrádají svůj názor, tvář. To, co dostává Adam do pošty, je někdy až neuvěřitelné a ti lidé mají ještě odvahu volat a ptát se, jestli to vydá. Asi jim chybí soudnost, vždyť kolikrát nedokážou odpovědět na ZÁKLADNÍ otázky typu: "A proč myslíš, že bysme to měli vydat zrovna my? Slyšel jsi vůbec něco z toho, co vydáváme?" Určitě tady originální kapely jsou, ale ty se nám docela dobře daří mapovat. I když ty nové partičky to budou mít těžké, možnost třeba hrát nejvalivější basu, mít nejhbitější prsty nebo být největší alkoholik, tu pořád existuje... (smích). Teď pochopitelně trochu zlehčuji, ale myslím, že časem (nikdo neví kdy přesně) přijde logicky nová vlna kapel ve většině nezávislých labelů.

Fenomén, který nemůžu v souvislosti s touto scénou pominout, je fenomén vinylové desky, na kterých vedle CD stále tvrdohlavě vydáváte. Bude mít vinylovou verzi i vaše deska "Aquila Bert"?

Adam Nenadál (vůdčí osoba vydavatelství Silver Rocket - pozn. red.) se už o tom vyjadřoval v několika rozhovorech - považuje ho za rock'n'rollové médium. A to je prostě něco, co je naprosto nevymazatelné. Ani za sto let nebo až lidi zapomenou číst, se (jak věřím) nějaký vinyl v garáži najde. Někdo se zeptá: "Co to ksakru je?" a někdo jiný to bude umět pojmenovat. První, co jsme jako kapela vydali, byl sedmipalcový vinylový singl. A když už jsme měli možnost vydat album, je to opět vinyl. Samozřejmě nejsme tak naivní, abychom nevěděli, že CD je dnes ideální nástroj v průniku k většímu počtu lidí, ale ti lidé, co si koupili nějaký náš sedmipalec, nebudou mít problém si koupit album na vinylu. Vinyl může být odměna pro fanoušky firmičky, kapely. Vinylová deska "Aquila Bert" obsahuje track navíc, obal je poster, ve kterém najdeš texty v češtině i angličtině. Já osobně mám spoustu cédéček i vinylů, ale chci mít tu možnost volby. Pokud je nahrávka jen na CD, tak pro mě ztrácí exkluzivitu. Vinyl - to je jehla, která se zakousne do hmoty, to je X palců hmoty, která praská... asi je to spíše pocitové, než racionálně zdůvodnitelné.

Zvláštní ale je, že spousta lidí si dnes už spojuje vinylové desky jen s taneční muzikou, s mixováním, s DJi...

To je asi dané tím, odkud se ti lidé etablují. Třeba houseový párty před mnoha lety nebyly nic jiného než drandění kámošů ve sklepě rodinnýho domku, přítomnost podzemní kultury tam prostě je. Dneska je hlavním styčným bodem fúzování stylů přes remixy. Vinyl je esence hravosti. Když ležíš mezi svými oblíbenými vinyly, je to jako ležet mezi kostkama stavebnice Lego.

Vinyl mnozí nicméně považují za médium minulosti, přičemž za médium budoucnosti jsou považovány komprimované formáty na síti, MP3 a podobně. Jaký k tomu máte vztah vy? Máte moc pěkné webové stránky...

K MP3 můžu říct jen tolik - dobrá věc jako upoutávka na to, co děláš, a když za ně chce někdo platit - OK, proč ne? Mně to připadá jako zvukově nedokonalá, nerovná dálnice do hudby. Ale svobodu rozhodovat v jakých formátech a kde bude dostupná tvoje hudba má úplně každý. Myslím, že v USA se prodává naše poslední deska taky v MP3 přes Liquid Audio, cena je přiměřená kvalitě a nákladům. Jiná a zdánlivě nesouvisející věc, je pirátské vypalování, který chápu u cédéček za šest stovek, ale jinak bych to nazval flusanec do tváře kapelkám, které se snaží vkládat energii do nosičů, který potom prodávaj na koncertech a distribuce v podstatě za výrobní náklady. Ale zpět k webu. Internetové spojení je výborná věc, lidi se prostřednictvím tvé stránky mají možnost se o tom, co zrovna vyvádíš, dozvědět bezprostředně. U mě, stejně jako u ostatních z Minority/Silver Rocket, se začíná prosazovat jako základní prostředek a komunikační dálnice e-mailová korespondence. Prostřednictvím ICQ a podobných vychytávek máš možnost být v reálném čase přítomen v Bangkoku, stejně jako v L.A. E-mail prostě lidi může sblížit a nabídnout i něco víc než zábavu. A webové stránky. Na ty jsme se chystali dlouho, měl jsem v hlavě nápady a ta touha je udělat tu byla. Nakonec je naše stránka místo, kde se vrství informace pro úplně odlišné lidi. Někdo je freak a píše vzkazy, chce vědět úplně všechno, někomu stačí základní informace jako BIO a ksichty, jiný si nás chce poslechnout z MP3. Něco, co tě nutí prolézat, protože ty možnosti jsme tam prostě nahrnuli. Když tam nasolíš stejnou energii, jako když se rozdáváš z emocí na pódiu, tak to funguje úplně stejně, lidi to poznají. Vlastně i to je důvod, proč tam od července doteď registrujeme přes šest tisíc vstupů. Pak je ideální udělat další krok, vtáhnout lidi do skutečnýho světa POINT, který je samozřejmě otevřený všem podnětům, myšlenkám, prostě individuální tvořivosti každého. Spontánní reakce lidí a bezprostřední odpověď je hodně silný pojítko, kde nezáleží na rolích, který jsou ti přisuzovaný. Hlásil jsem to letos i na Trutnově - není rozdíl mezi těmi na pódiu, ani těmi pod ním, důležitý je moment vplutí do jednoho společného vědomí své výjimečnosti.

A internet jako médium vůbec? Je to třeba pro tebe nástupce papírových médií nebo ne? Ptát se tě po tom všem, jestli čteš hudební servery, je asi trochu zbytečné, že?

Jasně. Spíš jde o koexistenci. Je to jako s muzikou - jakmile se nějaký styl začne uzavírat před ostatními, tak končí. Já věřím ve fúze, kde lidé sami rozhodují, kam ty opravdu nosný ideje posouvat. Odlišnost médií je nutná, nikdo nechce nekontrolovatelná impéria, která si chtějí přisvojovat jedinou pravdu. Dneska se vytvářejí pomocí počítačů nové virtuální reality, které kladou důraz na úplně jiná mozková centra, než která používáš při čtení. Internetové médium není žádným nástupcem, ale spíš dalším prostředníkem pro chápání nově definovaných zpráv a vzkazů. Propojování a mizení toho starého způsobu zacházení s informacemi asi nastane, ale moc si tím nelámu hlavu. Jako si stále rád sáhnu na vinyl, tak si jiní budou chtít sáhnout nebo přičichnout k časopisu na křídovém papíře.

Související články

Sunshine na koncerty po Česku (Novinky)
Freedim fest 02, Tábor, 31.5. - 1.6.2002 (Naživo)

Názory

k CD kapely Point (pa.well, 08.01.2002 09:12) Reagovat

velice rád si vždy přečtu neotřelé a celkem smysluplné názory na hudební české kaliště, které jsem shledal i rozhovoru s příslušníkem kapely Point. Mě zklámání z tvorby takových názorových radikálů pak bývá takřka nasnadě. CD aquila něco kapely Point jsem si zakoupil po celkem příznivé recenzi v měsíčníku UNI a protože jsem celkem nakloněn vydavatelství Silver Rockets a jejich kapelám (hlavně ANYWAY - známí z Mělníka) - očekával jsem "něco". Čeho jsem se dočkal ? - celkem příjemný bigbít jak vystřižený ze starších desek sonic youth. Té nepůvodnosti jsem se až zhrozil - kytarové linky, zpěv ... celek je sice produkován na vcelku profesionální úrovni, ale "háček", kterým by si mě Point chytil nikde. S trochou sentimentu pak vzpomínám na koncertu kapely z podobného ranku a sice Woodoo Toys (neplést s Wooden Toys :-) na Mělníku v Kooně. To bylo žrádlo ...
No,Pavle,... (TomPinton, 08.01.2002 20:35) Reagovat

...vypada to,ze mame vetsinou stesti na recenzenty,kteri zrejme v nahravkach hledaji to dobre,zatim nas berou na milost:) a tak se prosim nezlob,ze tvuj zazitek z A.B. neni podle tveho ocekavani.
Nemame asi patent na originalitu,presto si ale myslim,ze to,co z nas "leze",at uz jsme ovlivneni cimkoli (a ver,ze to zdaleka nejsou jen Sonici),je dostatecne dobry na to,abychom to pustili mezi lidi a stali si za tim.
Na zaver:jsem moc rad,ze te oslovujou kapely jako Anyway a WoodooToys (dej jim p.B. vecnou slavu) a tesim se na shledanou-treba na prelomu kvetna a cervna v Tabore na FreeDimFestu,kde si urcite svoje oblibence najdes.
www.pintor.cz
www.noise.cz/srr
www.minorityrecords.cz
www.freedimension.cz
aquila bert (pavel, 09.01.2002 08:20) Reagovat

je prostě dost dobrá deska.Možná tak trošičku i díky Yozovi,že?
no pavle!!! (godzilla, 09.01.2002 11:39) Reagovat

teda pavle. jen ti napisou kuci z pintoru, uz menis nazor. nebud tak mekkej a stuj si za svym
re: aquilabert (TomPinton, 10.01.2002 01:19) Reagovat

...samozrejme,ze mr.Yoz a s nim pan Bilej maji na zvuku A.B. lvi podil,my jsme to tam proste jen nasmrdlali a zbytek uz byl na mistrech zvuku:) Takze,slovy klasika,"ostry obraz a dobry zvuk" predjimam brzky dokonceni klipu ke Kriegswichtig a mavam vsem,jejichz nabozenstvim je zvuk!

zobrazit všechny názory (7 celkem)

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »