Před necelými dvěma lety vyšla světlem a optimismem protkaná "Lupercalia", na kterou Patrick Wolf záhy navázal krátkým mezidílkem "Brumalia EP". Po skončení jedné koncertní štace ohlásil hned tu následující, čistě v akustickém duchu, na které připomíná podle vlastní selekce to nejlepší od svých raných, bouřlivých let po smělou současnost. Laptop a elektronické instrumenty ponechal zamknuté na půdě svého domu. "Sundark And Riverlight" je čirá akustika s mnoha pro něj typickými nástroji (housle, klavír, kytara, ukulele, apod.), střídmě rozdělená na dva celky zabalené do krásně zpracovaného digipacku s plakáty.

Samotné desce daly název fragmenty z textu písně "London" (z v úvodu zmíněné "Lycanthropy"). "Sundark" (symbolicky černý disk) je odvrácenou stranou Měsíce, ve které připomíná posmutnělé a potemnělé chvíle svých nočních můr, depresí. Prim hraje dvojice alb "Wind In The Wires" a "The Bachelor", které prezentují tu chmurnější část jeho osobnosti. Oproti tomu bílý kotouč "Riverlight" je protkán nadějí, vztahovou algebrou naznačenou na asi jeho nejpřímočařejším a nejpřístupnějším albu "Lupercalia". Návnadou na celek se stala "Overture", nesoucí se v melancholických odlescích. Vše se natáčelo v Real World Studios Petera Gabriela, který mu zapůjčil i některé instrumenty ze své rozsáhlé sbírky.

Jeho skladby jsou značně univerzální a umožňují mu si s nimi v akustickém hávu patřičně pohrát. Jeho skladatelský potenciál a to, že umí hrát na pestrou škálu nástrojů, mu totiž otevírá mnohé možnosti. Dále je obdařen citem pro detail a zaranžované variace na "Sundark And Riverlight" dokážou i překvapit nečekanými rozuzleními. V některých případech kompletně přepracoval tempo, pozměnil výrazové prvky a je znát, že nad těmito úpravami strávil nějaký ten čas.

"Together" (si pohrává se vzdálenými obrysy flamenca) nebo "Vulture" se na chvilku z ničeho nic staly baladickými kráskami, z nichž "Vulture" si vystačila jen s pianem a pošpiněnými zvukovými ruchy, dramatičnost elektronického laborování nahradily téměř hororové klavírní mezihry. "House" je ještě malebnější než v původní verzi, střídmá aranže nechá naplno vyniknout uzamknutou poutavost, podmanivost. "Bermondsey Street" je svým způsobem křehká romance, kterou podkreslují jakési mluvené protestní sekvence v cizích jazycích (jako je ruština, němčina). "The Libertine" (odkazy na folklórní rysy jí dodávají šmrnc) a "The Magic Position" jsou postaveny na vyšperkovaných partech smyčců, které je zběsile ženou dál, atd.

"Sundark And Riverlight" za měsíčního svitu uhrane svýma vlčíma očima. Patrick Wolf bez sebemenších zábran hrne své příběhy, pocity a několikrát prokáže, jak velký, uvěřitelný talent bez žánrových omezení v něm dřímá. Coby nepřehlédnutelný písničkář dokáže z minima vykřesat rozmanité atmosféry a pak už se jen zachumlat do kožešin, rozpálit krb a zaposlouchat se; jen nezapomeňte v polovině prohodit disky.

Patrick Wolf přijede "Sundark And Riverlight" představit i českým fanouškům, a to 28. února do pražského Paláce Akropolis. Ohledně koupě lístků ale příliš neotálejte, celý koncert je totiž na sezení a kapacita je omezena.