Druhý pokus Orbital

13.11.2012 16:03 - Ondřej Michal | foto: facebook interpreta

Původně měli vystoupit v létě na festivalu Rock For People. Kvůli bouřce, která se chvíli před jejich vystoupením strhla, musel být koncert odvolán. Po měsících zklamání však Orbital ohlásili, že do Česka dorazí znovu. Jak vypadala jejich show ve Velkém sále pražské Lucerny?

Live: Orbital

místo: Lucerna, Praha
datum: 12. listopadu 2012
Fotogalerie

Orbital, Lucerna, Praha, 12.11.2012
© Vojtěch Kubec / musicserver.cz
Sálem se nesl zpěv Belindy Carlisle v doprovodu Bon Joviho. Náhodně příchozí musel nabýt dojmu, že si ve Velkém sále pražské Lucerny daly dostaveníčko vyhořelé hvězdy světové pop music. Z omylu ho však vyvedl taneční elektronický rytmus, který se s vokály prolnul a vzápětí je zcela pohltil. Žádná pohřební seance se nekonala, to jenom dvojice Orbital po letech znovu zavítala do Česka.

Vlastně se jednalo o náhradní vystoupení za neuskutečněnou show letos v létě na Rock For People. Paul a Phill Hartnollové patřili k hlavním hvězdám festivalového lineupu. Vyšší moc nakonec rozhodla, že z koncertu nic nebude. Dějiště plánovaného mejdanu pod širým nebem zaplavily hektolitry vody a namísto sklízení ovací publika muzikanti sušili promočenou aparaturu fény. Tehdy to bylo jedno z největších zklamání léta. O to větší nadšení sklidila zpráva, že Orbital do Česka přijedou znovu.

Orbital, Lucerna, Praha, 12.11.2012
© Vojtěch Kubec / musicserver.cz
Bohužel, zklamání se nevyhnulo ani pražské show. Nastalo v momentě, kdy po dýdžejském setu Josefa Sedloně z Radia 1 dvojice předstoupila před publikum. Místo vysoké hradby z analogových syntezátorů muzikanti skryli ruce za otevřené laptopy. Kdo ví, proč nepřijeli s plnohodnotnou výbavou? Že by tak docela nedůvěřovali střeše Paláce Lucerna a nechtěli riskovat, že budou aparát muset sušit znovu? Nadšenému davu v narvaném sálu to ale v ten moment bylo celkem jedno. Přišel si zkrátka užít to, co mu bylo v létě odepřeno.

Vystoupení bylo ukázkou možností současných multimediálních technologií. Tři obří obrazovky postavené na pódiu promítaly projekce, tvořené od abstraktních obrazců až po sestřihy z dokumentárních černobílých filmů z vietnamské války, prolínající se s tváří Martina Luthera Kinga. Společně s ostře bílými a červenými světly tvořily jeden z nejsilnějších momentů, postaraly se o vizuální doprovod dubstepovky "Beelzedub" vtipně prolnutou s fragmenty letité "Satan."

Koho zajímalo, jak zní aktuální album "Wonky" v živém provedení, odcházel z Lucerny spokojený. Ostatně, valná část setlistu byla poskládána z ukázek z tohoto znamenitého alba. Současně dvojice nezanevřela ani na skladby, které tvoří pilíře její mnohaleté historie. S tím také souvisela celková vyváženost setu, kdy poklidné pasáže střídaly vyloženě taneční kusy. Budiž pochváleno publikum, které ocenilo i offbeatové momenty. Další pochvala by měla být návštěvníkům udělena za znalost historie tvorby Orbital. Lidé si užívali i skladby, které vyšly již před řadou let.

Orbital, Lucerna, Praha, 12.11.2012
© Vojtěch Kubec / musicserver.cz
Co zní na deskách vcelku poklidně, dostalo na koncertě výrazně taneční kabát. V některých momentech dvojice předvedla své nahrávky v až překvapivé syrovosti. Některé pasáže nebyly nic jiného, než skladby rozložené na jednotlivé zvuky, nakonec zůstaly jenom ohlodané kosti. Velká část vystoupení se nesla ve vyloženě tanečním duchu, přesto se Orbital dařilo pracovat s náladou davu a neopomíjet pomalejší skladby. Stařičká "Belfast", která neztratila nic ze své charakteristické zasněnosti, byla toho důkazem.

O finále se postaralo hned několikero přídavků s novinkovou "Stringy Acid" v úvodu, následovala další relikvie "Chime." "Where Is It Going?," která uzavírá "Wonky", zakončila i tuhle skoro dvouhodinovou zábavnou podívanou. "Já tyhle techna neposlouchám," odpověděla mi při odchodu slečna v šatně na dotaz, zda si taky byla zatancovat. Mám dojem, že ten večer byla v Lucerně asi jediná.

Druhý pohled Dana Hájka

Návrat legendy byl dokonán. Před třemi lety to bylo jen rozhlížení se zpátky, s deskou "Wonky" však Orbital pořádně chytli druhý dech. Jejich tehdejší vystoupení na Planet festivalu (v rámci comebackové tour) bylo jen pouhým předvojem toho, co se odehrálo ve Velkém sále pražské Lucerny. Festivalový setlist je vždy různě krácen a spíše jsem osobně očekával, až jednou dojde na regulérní a plnohodnotný koncert. Lucerna se díky vibracím musela několikrát chvět i v základech (místy to bylo až moc nahlas, což fanoušci potkaní v metru hodnotili jako jediné mínus), přesto asi zažila něco, co se jen tak nebude opakovat.

Byla to show s perfektně sladěným light designem, včetně promyšlených projekcí na čtyřech velkých plochách. Bylo snadné podlehnout té zvukové vlně a člověk měl pocit, že si užívá skutečnou párty jako za starých dobrých časů. A pokud je pro někoho studiová podoba "Wonky" příliš uhlazená, musel kvitovat, že naživo to mělo mnohem větší grády, bylo to syrovější, hutnější. Phil a Paul ničím rozhodně nešetřili a tu nespoutanou energii navalovali do publika, které je na konci nechtělo pustit z pódia. Přídavková smršť "Stringy Acid", "Chime" a "Where Is It Going?" byl postupně servírovaný halucinogen, který nešlo vytřepat z hlavy. Orbital předvedli průlet vším, čím jsou jasně identifikovatelní, ale navíc přidali nový level - nadhled a načerpané obzory. Takové chvíle jsou pak nezapomenutelné.



DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY