Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Recenze CD

Pulp milují život

20.11.2001 05:00, Lukáš Beldik

Britští Pulp po skvělém albu "Different Class" z poloviny devadesátých let ustupují ze slávy. U novinky "We Love Life" inzerovali návrat ke kořenům, takže pokud chcete vědět, zda se jim na novém kytarovém albu vznikajícím čtyři roky podařilo pokles zastavit nebo se dokonce vrátit zpět na vrchol, přečtěte si recenzi.

7/10

Pulp - We Love Life

Celkový čas: 54:00

Skladby: Weeds, Weeds II (The Origin Of The Species), The Night That Minnie Timperley Died, The Trees, Wickerman, I Love Life, The Birds In Your Garden, Bob Lind (The Only Way Is Down), Bad Cover Version, Roadkill, Sunrise

Vydavatel: Universal

Ne každá skupina má to štěstí, že natočí geniální album. Britským Pulp, s bývalým studentem filmové tvorby, tehdy dvaatřicetiletým Jarvisem Cockerem na místě zpěváka, se to v polovině devadesátých let, po dlouhé sedmnáctileté existenci a mohutných obměnách kádru v jejich začátcích, povedlo. Kdybych měl sestavit svůj osobní žebříček zásadních alb, jejich "Different Class" by mělo jisté místo v první desítce. Jarvis Cocker vystihl spojením popu, rocku i disca atmosféru ztoskotanců, outsiderů živořících na okrají, dělících volných čas mezi sex, kulečník, trávu, pití a párty a kteří si nechtějí nechat vnutit kodex chování většinové společnosti. Úspěšné, výrazné melodie na něm kontrastují s depresivními slovy plnými intenzivních pocitů deziluze. Jako když si kousnete do sladkého bonbónu s nečekaně hořkou, pronikavou náplní. Laciné zvuky lehce archaických kláves tvořily přiléhavý doprovod k textům o neúspěšných vztazích, levném sexu bez lásky, beznaději, pevně daném neovlivnitelném osudu.

Ale stvořit tak nadané dítě nutně znamená uplést si na sebe pořádný bič. Možná by to v tu chvíli měla daná kapela zabalit a ušetřit se postupného poklesu popularity. Ale takhle chytře se to dá zhodnotit jen z odstupu a kdo ho v reálném čase má mít. Pulp se stalo, co se stává. Můžete si vybrat, nakolik využijete úspěšného modelu a nakolik se od něj odpoutáte. Když zvolíte to samé, kritika vám s gustem omlátí o hlavu neinvenčnost a možná si to pomyslí i někteří fanoušci, i když ti budou nutně shovívavější. Anebo risknete přízeň těch druhých, uděláte temnější, komplikovanější album, které se příliš prodávat nebude a ani v recenzích na něj nebudou pět chválu. To byl případ předposlední desky s odvážným názvem "This Is Hardcore". Přiznám se, že jsem ji až na jednu, dvě věci neslyšel, takže vycházím právě z těch recenzí. Hadcore to samozřejmě nebyl, nikdo by to od nich nečekal, ale tvrdý oříšek už ano. I proto se objevovaly u nahrávání "We Love Life" symptomy nejistoty a nervozity. První verze šla celá do koše s tím, že to nejsou Pulp a i žonglování s jejím názvem, který ještě těsně před vydáním nebyl jasný, o lecčem svědčí. Přistupujete pak k novince s jistou rezervovaností, vědomi si i faktu, že britpop, do jehož stáje Pulp patřili, je mrtvý a koně, kteří běhali v jeho barvách, chřadnou. Glorifikovaní Oasis, stavění na piedestal hudby jednou těsně pod Beatles a podruhé dokonce nad ně, prohráli žabomyší boj s Blur, kteří mohli pozvednout vítězný prapor i díky tomu, že jejich deska "13" pomohla definitivně pohřbít britpopovou éru.

A v téhle situaci přichází Pulp s jedenáctkou nových, nadprůměrných, pestrých písní vytvářenou pod vedením nového producenta Scotta Walkera. Jejich tvorba jim trvala čtyři roky a myslím, že si za ně vyslouží nálepku pop s přívlastky kytarový a alternativní, přecházející chvílemi až k rocku a čerpající z podmanivých smyčců. Čiší z nich, i z Cockerova vokálu, vystřízlivění, rezignace a zároveň menší náboj. Ale melodie zůstávají. Jako by se obrýlený Jarvis už nechtěl dál rvát o přízeň žen, nešťastná láska zmizela a zůstala tu jen ta slovní nostalgie. Přitom hudebně to rozhodně smutné album není. Jarvis je jedinečný v tom, s jakým nadšením zpívá o truchlivých a depresivních věcech. "We Love Life" je hodně o kytarách, Pulp spojují akustické s elektronickými a nevyužívají tolik kláves. Všechno to z ní jak z počátku devadesátých let nebo ještě z mnohem dřívějších časů, ale rozhodně ne jako žhavá současnost. Také to není album na první poslech. Teprve po několika přehráních a především, pokud si k písním čtete tradičně silné texty, objevujete její kouzlo.

Nejsilnější je střed desky, radostně odzpívaná mordýřská "The Night That Minnie Timperley Died", osmimiminutový opus "Wickerman" o Jarvisově fascinaci dívat se na ošklivé stránky našich životů, o podzemí, odvrácených stranách demonstrovaných na odpadním kanálu protékajícím městem. Svižně melodická "I Love Life" možná vypráví o sebevraždě s heslem: "I'm gonna fight to the death 'til they give me back my life". Poměrně optimistická "The Birds In Your Garden" s částí refrénu tak podobnou ústřední melodii z Lynchova "Modrého sametu" až je to ošklivé, je jednou z mála textově pozitivních věcí. Jsou tady i úkroky stranou. Druhá skladba, pomalá "The Weeds II" načichlá elektronikou, ke které přispěl Howie B., připomíná přírodopisnou přednášku čtenou hlasem trochu úchylného komentátora o plevelu, kterým podle všeho myslí lidi. Hned na úvod na vás zase dýchne pompéznost "indické" "Weeds" se začátkem v rytmu pomalého hymnusu hnutí Hare Krišna.

Ale i když se mi nejdřív takové nezdálo, můžu na závěr prohlásit, že "We Love Life" je dobré album a pokud máte rádi Pulp, nemělo by chybět ve vaší sbírce stříbrných kotoučků.

Související články

Novinky od Richarda Hawleyho se dočkáme příští měsíc (Novinky)
Bažant Pohoda 2011, Letiště, Trenčín, 7.-10.7.2011 (fotogalerie) (Fotogalerie)
Bažant Pohoda 2011, Letiště, Trenčín, 8.7.2011 - den druhý (Naživo)
Na festivalu Bažant Pohoda v létě vystoupí také Pulp (Novinky)
Jarvis Cocker plánuje na příští rok návrat Pulp (Novinky)
Jarvis Cocker plánuje na letošní rok desku (Novinky)
Zpěvák Pulp v listopadu vypustí sólové album (Novinky)
Pulp se připomenou fanouškům reedicemi (Novinky)
Jukebox 12/2005 (Audio Jukebox)
Pulp se nerozpadli, pouze odpočívají (Novinky)

Názory

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »