Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Zaprášenosti: L7 - Bricks Are Heavy

Zaprášenosti: L7 - Bricks Are Heavy

Vydáno: 04.10.2012 15:30 v sekci Zaprášenosti - Simona Knotková

L7 byla jedna z mála ženských kapel, které se na začátku devadesátých let podařilo prorazit v tvrdé mužské konkurenci. Ba co víc, když na to přišlo, dokázaly chlapy na celé čáře přehrát. Letos v dubnu tomu bylo dvacet let od vydání "Bricks Are Heavy", jejich nejzásadnějšího studiového počinu.

SDÍLET:    

L7 - Bricks Are Heavy

Datum vydání: 14.04.1992
Producent: Butch Vig
Skladby: Wargasm, Scrap, Pretend We're Dead, Diet Pill, Eveglade, Slide, One More Thing, Mr. Integrity, Monster, Shitlist, This Ain't Pleasure
Umístění v hitparádách: č.1 v Billboard Top Heatseekers, č. 160 v US Billboard 200, č. 24 v UK Albums Chart

L7 - Bricks Are Heavy
Rok 1992. Reading Festival. Na programu je právě americká formace L7. Čtveřice muzikantek stojící na pódiu ovšem nehraje. Kvůli potížím se zvukem dočasně ukončily svůj set. Netrpěliví, alkoholem posilnění Angláni to řeší po svém a kapelu zasypávají blátem. Tím jen proti sobě popudí frontwoman Donitu Sparks, která se to rozhodne po svém vyřešit taky. S památnými slovy: "Alright, I've got a little present for you all. Eat my used tampon, fuckers!" háže do davu svůj použitý tampón...

Historka, bez které by se nemohl obejít snad žádný správný článek o téhle divoké bandě. Historka, dokonale reflektující šílenost a nevyzpytatelnost s L7 pevně spjatou po celou dobu jejich aktivní činnosti. Bylo by ale chybné nechat jí zastínit to nejdůležitější. Protože jestli se tahle čtyřka něčím do hudební historie zapsala, byla to především jejich hudba, která z nich udělala jednu z nejlepších rockových kapel s ryze ženským obsazením. Pokud ne tu nejlepší.

L7 vznikly roku 1985 v Los Angeles a z pozdější ustálené sestavy u jejich zrodu stála Donita Sparks a Suzi Gardner (obě zpěv a kytara). Název si daly od slangového výrazu pro square, což v češtině znamená asi něco jako šosák. Později se k nim přidala ještě basistka Jennifer Finch a původního bubeníka nahradila bubenice Dee Plakas.

Za celou dobu jejich existence se je hudební kritici a fanoušci pokoušeli zařadit do různých škatulek, ať to už byly riot grrrls, grunge scéna nebo prostě škatulka s nálepkou female band. Muzikantky ale uznávaly pouze to nejjednodušší označení, kterým bylo prosté rocková kapela z Los Angeles. Na riot grrrls byly ostatně asi až moc boys... Vždycky mezi nimi panovala spíše chlapská rivalita než holčičí pospolitost. "Nikdy jsem od nich neslyšela slova chvály," stěžuje si na zbytek sestavy Sparks, autorka jejich největšího hitu "Pretend We're Dead". Hudebně se taky nikdy nespokojily jenom s přímočarým DIY punkem, jako většina protagonistek tohoto feministického hnutí z počátku devadesátých let. L7 nestály o to, být konkurencí pouze pro Bikini Kill nebo Hole. L7 chtěly být hrozbou pro celou alternativní rockovou scénu raných devadesátek bez ohledu na pohlaví, bez ohledu na subkulturu.

Poprvé o sobě daly znát roku 1988 eponymním debutem. V roce 1990 to pak bylo album "Smell The Magic". Zlomovým okamžikem se ale stala až o dva roky později deska "Bricks Are Heavy". Zkušenosti a znalosti nabrané na prvních dvou počinech jim pomohl plně zúročit a vypilovat Butch Vig, bubeník Garbage a hlavně muž stojící za produkcí "Nevermind" Nirvany. Je to ale hlavně neuvěřitelná živočišná síla a neunavné tempo těchto čtyř zběsilých hudebnic, které "Bricks Are Heavy" činí mimořádnou rockovou nahrávku. Na třetí desce pokračují se svým výsměchem pro všechny umíněnce stále striktně rozdělující kapely na mužské a ženské. Rozdíly - jestli vůbec v té době ještě nějaké existovaly - jsou smazány a každý rocker školou povinný si teď vedle Kurta Cobaina vylepuje L7.

Jejich rock je nebezpečný, libující si v těžkých riffech a ujíždějících kytarách, vždy ochotných vám na místě provést lobotomii. Muzikantky ke svým instrumentům nepřistupují s respektem - to už dřív nástroje mají notný respekt z nich - a předvádějí na nich kousky, o kterých se leckterému muzikantovi-muži může leda tak zdát. Za mikrofonem se střídá Sparks, Gardner a Finch a všechny jsou vzteklé, jízlivé, jen nikdy ne milé a poddajné. Otvírák "Wargasm" s vámi hned v úvodu bez varování a promluv švihne dopředu do toho metalového kotle hnaného punkovou rebelií. Terapie šokem. V songu hudebnice nekompromisně a se sžíravým sarkasmem utočí na patologickou morálku ve Státech a propagaci válčení na obrazovkách. "Lidské pytle a padající bomby - Pentagon ví, jak nás vzrušit! Tak jen mávejte vlajkama do vzduchu, dokud se ještě stále vraždí."

Ale pozor - tentokrát je v tracklistu přítomen i popík! "Pretend We're Dead", megahit skupiny (pro všechny pařmeny notoricky známý z hry "GTA: San Andreas"). Skladba se slogany jako "Řekněme NE individualitě!" je další satirou, tentokrát jako reakce na odevzdanou konformitu masy. No, a hlavně se na ni dá tančit, což se pro kapelu s kořeny v punkovém undergroundu rovnalo skoro sebevraždě. Myslíte ale, že si tyhle vřeštící a skákající maniačky z toho dělaly těžkou hlavy? Ostatně, kde fanoušků pozbyly, tam je zase lehce právě díky této pecce nabyly. Ne nadarmo bývá tato písnička často považována za ženský ekvivalent "Smells Like Teen Spirit".

Další z provařených hitů "Shitlist", začínající klasickou říkankou "When I get mad and I get pissed, I grab my pen and I write out a list...", pak hlavně proslavila úvodní scéna z "Takových normálních zabijáků" Olivera Stonea a je dokonalým manifestem hněvu. Ani "Bricks Are Heavy" se nevyhnulo útočení do mužských řad, ale spíše než na feministické slogany nebo kategorizování a zobecňování se soustředily na své osobní problémy. A i ty podaly ještě dost volným stylem (ne, love songy nebo tklivé balady o tom, jak ona ho milovala, ale on ji opustil, opravdu nečekejte. Nikdy.) I když i v jejich případě jsou to samozřejmě ony, které vyhazují chlapy od prahu svých dveří. Protože když si někdo dovolí do vašeho zesilovače strkat koks (a přitom musí vědět, že "zesilovače zkrátka na stromech nerostou"), to je skutečně vrchol!

V pořadí další deska "Hungry For Stink" skupině vynesla ještě vetší komerční úspěch. Pátou "The Beauty Process: Triple Platinum" milovali kritici (a skutečně je asi jejich nejzdařilejším počinem, i když u prvopočátečních fanoušků propadla). Byla to ale právě "Bricks Are Heavy", která pro L7 znamenala klíčový bod v jejich hudební kariéře a bez které by zlaté kytarové devadesátky nebyly zcela kompletní.

Po poslední desce "Slap-Happy" z roku 1999 si v roce 2001 L7 daly pauzu, která se zatím zdá být spíše neoficiální konečnou. Ale kdo ví. Třeba nás ještě překvapí. Historie nás učí, že si u nich nemůžeme být jisti ničím.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Paráda (Kuko, 05.10.2012 14:27) Reagovat

    No bravo, parádní kousky vytahujete v této rubrice.

    Já objevil L7 právě díky albu The beauty process, které je už zvukově hodně vybroušené, a směřuje skutečně spíš do alternativního rocku, kdeždo ty starší kousky jsou parádní valivé riffovačky, něco jako Soundgarden na přelomu 80-90tých let.

    Díky za příjmené připomenutí

  • . (marek, 05.10.2012 17:34) Reagovat

    super, díky za připomenutí...na vš kolejích to jelo furt, byla to šupa, navíc hezká doba...nyní to poslouchám, díky Vám, po x letech, a je to pořád parádní, souhlasím s názorem kuka... děkuji ještě jednou za připomenutí :-)), víc takových :-))

  • Grunge Yeah ! (tom, 06.10.2012 23:59) Reagovat

    Moja puberta. Díky za článok

  • Faith no more (Fery, 07.10.2012 22:04) Reagovat

    Ano skvělé zážitky z koncertu Faith No More v listopadu 92 v Praze ve Sportovní hale,kde dělaly holky předskokanky:-)

  • No (Meresz, 10.10.2012 00:58) Reagovat

    Slušný album, párkrát som ho pretočil vo WinAmpe, ale nikdy som sa do nich moc nezažral. Ale na základe recenzie si mám chuť ich tvorbu zopakovať :)

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Nové desky 42/2018 - od Never Sol přes Elle King po Richarda Ashcrofta
Nové desky 42/2018 - od Never Sol přes Elle King po Richarda Ashcrofta Podle množství výběrů a reedicí je patrné, že se blíží Vánoce. Mezi ty nejzajímavější, které mají na svědomí Marie Rottrová nebo R.E:M., se vklínily s druhými deskami Dánka MØ, Američanka Elle King a zejména Češka Never... čtěte zde
Vydáno: 22.10.2018 17:11 v sekci Novinky | Nové desky
0
Pět nejlepších klipů hipster punkerů Slaves
Top 10: Pět nejlepších klipů hipster punkerů Slaves Slaves v roce 2012 odstartovali novou éru punku. Toto sebevědomé prohlášení není daleko od pravdy. Upadající žánr zadupaný zejména formacemi, které ve skutečnosti s punkem mnoho společného nemají, však překvapivě nakoplo právě... čtěte zde
Vydáno: 22.10.2018 14:31 v sekci Publicistika | Top 10
1
Radůza - Muž s bílým psem 9/10
Recenze: Radůza vás vtáhne do světa indiánů. "Muž s bílým psem" je nádhernou poctou trampům Radůza nezapře kreativní slinu. Posledních pět let u ní platí jednoduchá rovnice - co rok, to nová deska. A navíc většinou koncepční. V případě novinky "Muž s bílým psem" sepsala k písničkám i povídky, takže k albu vychází... čtěte zde
Vydáno: 22.10.2018 00:00 v sekci Recenze
2
Three Days Grace, Bad Wolves, Malá sportovní hala, Praha, 19.10.2018
Naživo: Three Days Grace i Bad Wolves si potlesk z Prahy zasloužili A že to byl pořádný potlesk. Skandování "Three Days Grace! Three Days Grace! Three Days Grace!" se během večera už nedalo ani spočítat, jak často ho fanoušci vyvolávali. Evidentně potěšená kapela se jim za to odměnila výkonem, za... čtěte zde
Vydáno: 20.10.2018 10:38 v sekci Naživo
3
Manon Meurt, Altenburg 1964, Praha, 17.10.2018
Naživo: Tance smutných víl: Manon Meurt křtili album "MMXVIII" Manon Meurt rostou před očima. O jejich nové desce "MMXVIII" se určitě ještě nějakou dobu bude mluvit, posun je viditelný i v živé performanci. Působí sebejistě, jsou si vědomi svých předností. Altenburg 1964 si ve středu užil... čtěte zde
Vydáno: 19.10.2018 11:00 v sekci Naživo
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Video: Trochu jiná Nirvana: Poslechněte si pop-punkovou úpravu "Smells Like Teen Spirit" (06.01.2018 19:33)
- Audio: L7 nemají rády Trumpa. Věnovaly mu "Dispatch From Mar-a-Lago", první song po osmnácti letech (19.10.2017 09:48)
- Video: Garbage doplnili novinku klipem plným nepokojů a zlověstné Shirley Manson (05.08.2017 11:42)
- Audio: Garbage pouhý rok po loňské řadovce nabízí nový singl "No Horses" (16.07.2017 16:54)
- Video: Podívejte se na "Smells Like Teen Spirit" v podání 1200 muzikantů (03.02.2017 16:43)
- Recenze: Garbage nahráli trip-hopovou desku na rockový aparát (20.09.2016 09:00)
- Nové desky pro 23. týden (12.06.2016 05:00)
- Video: S "Empty" vsadili Garbage na jistotu a jednoduchý vizuál (31.05.2016 13:19)
- Audio: Garbage v "Empty" rozhodně prázdní nejsou (23.04.2016 12:59)
- Garbage se vracejí se šestou studiovkou "Strange Little Birds" (10.03.2016 17:39)

ALBUM TÝDNE 43/2018

Radůza
Muž s bílým psem

Radůza nezapře kreativní slinu. Posledních pět let u ní platí jednoduchá rovnice - co rok, to nová deska. A navíc většinou koncepční. V případě novinky "Muž s bílým psem" sepsala k písničkám i povídky, takže k albu vychází kniha, audiokniha namluvená Františkem Segradem a také zpěvník. 

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Po 22.10.
Yellowjackets (USA) (Metro Music Club, Brno)
Čt 25.10.
The Black Queen (USA) (Chapeau Rouge, Praha)
Čt 25.10.
Jason Derulo + Marcus&Martinus (Tipsport Arena, Praha)
Po 29.10.
Stu Larsen (AUS) + Natsuki Kurai (JAP) (Vila Štvanice, Praha)
Út 30.10.
Dirty Loops (SWE) (Metro Music Club, Brno)
Čt 01.11.
[loveit] sound: Metric (CAN) (Roxy, Praha)
Pá 02.11.
Our Last Night + Hands Like Houses + Hawthorne Heights + Jule Vera (Lucerna Music Bar, Praha)
Pá 02.11.
Akua Naru (USA/DE) (Rock Café, Praha)
Po 12.11.
[loveit] sound: Jungle (UK) (Roxy, Praha)
Pá 16.11.
Sting & Shaggy (UK/JAM) (Forum Karlín, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Beyoncé Jananas Lady Gaga Coldplay Sia Ewa Farna Kryštof Rihanna The Cure Adele Debbi AC/DC Madonna Pokáč Linkin Park František Černý Britney Spears Tomáš Klus Voxel Marilyn Manson
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2018 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver