Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Pojištění.cz - nejširší nabídka online pojištění v ČR!
FM4 Frequency, St. Pölten, Rakousko, 15.-18.8.2012

A festivalem roku se stává...

Vydáno: 24.08.2012 17:12 v sekci Naživo - Jan Trávníček

Je barevnější než Colours, nabízí lepší zázemí i počasí, než jakým se pyšní Rock For People, méně prachu, než kolik si odvezete z Novarocku, a line-up plný jmen, ze kterých se posadíte na zadek. A na rozdíl od Prague City Festivalu opravdu existuje! Vítejte na Frequency!

SDÍLET:    
Nultý den, středa

Vyběhnout z vlaku, zapíchnout stan do země a hurá za muzikou! Počátek nové desetiletky se organizátoři FM4 Frequency (v dalším textu zkracované na běžnější Frequency) rozhodli oslavit přidáním nultého dne, ale kdo očekával nějaké revivaly nebo kapely ze čtvrté cenové, byl rychle vyveden z omylu. V provozu sice bylo jen jedno ze dvou hlavních pódií, ale už po čtvrté hodině odpolední jej zaplnili nedočkaví fanoušci německého rappera Croa, vystupujícího s pandí maskou na hlavě. Jeho debut "Raop" se u našich sousedů stává obrovským fenoménem, a ačkoliv mu nedělalo problém přinutit diváky k hromadnému mávání triček nad hlavou, jeho kolega Sido je přece jen naživo přesvědčivější.

Ed Sheeran, FM4 Frequency, St. Poelten, Rakousko, 15.8.2012
© Jan Trávníček
To objev roku, zrzek Ed Sheeran, zahrál na citlivější strunu. Přímo na pódiu si nahrával kytarové riffy nebo svůj hlas podobně, jako to kdysi v SuperStar předváděl Ondřej Ruml, a s vytetovaným Pinguím na levé ruce dokazoval, že si humbuk kolem své osoby zaslouží. Při "Lego House" pobídl slečny v publiku, aby pánům vylezly na ramena, a postaral se tak o první ze silnějších okamžiků festivalu. Velká škoda že se mu nedostalo více prostoru, a tak po ani ne desítce skladeb ze svého debutu musel předat žezlo ohioským The Black Keys.

Poslední dvě desky dua Dan Auerbach a Patrick Carney, kolem kterého se celý koncert točil, sice nejsou špatné, jenže právě syrovost a drsnost, která je pro jejich dřevní blues-rock typická, naživo ukázala svou slabinu. Neučesanost materiálu se po prvotním ohromení stala rychle stereotypní a v půli koncertu se zdálo, že posloucháte jednu písničku pořád dokola. Hitovka "Gold On The Ceiling" ale i tak dokázala v kotli udělat pořádné dusno.

Koncert dne - The Killers

The Killers, FM4 Frequency, St. Poelten,Rakousko 15.-18.8.2012
© Jan Trávníček
Čtvrté a poslední vystoupení nultého dne měli na starost The Killers. Kapela, která po loňském fantastickém nářezu od Foo Fighters (kteří paradoxně v tu chvíli doplňovali loňský rest u nás) převzala otěže největší hvězdy letošního ročníku. A zhostila se své role se ctí. Partu kolem Brandona Flowerse jsme mohli vidět v České republice naposledy před dlouhými pěti lety na Rock For People. Od té doby nám pánové pořádně vyrostli a svému cíli - tedy být novými U2 - se skutečně začínají přibližovat. Pódium obepínaly obří projekce, na kterých většinu času problikávaly hory, které zdobí jejich čtvrté album "Battle Born". Pozornosti neuniklo ani svítící písmeno "K", které známe z klipu "Human", nebo podobně ikonický blesk, jenž překrýval klávesy. Ty využil Flowers zejména při nesmrtelných peckách z debutu "Hot Fuss" jako "Somebody Told Me" nebo výbuchem konfet doprovázené "Mr. Brightside". Čtyřčlenné těleso valilo do diváků své hity, jako by to byl poslední koncert jeho kariéry, a laserová show nebo déšť jisker dávaly najevo, že to The Killers se svým megalomanstvím myslí opravdu vážně. Z připravované řadovky zazněly "Runaways" a "Miss Atomic Bomb", a pokud i zbývající písně budou takhle kulervoucí, máme tady dalšího adepta na album roku.

Služby

Pohoda u řeky Traisen, FM4 Frequency, St. Poelten,Rakousko 15.-18.8.2012
© Jan Trávníček
Po celý festival se návštěvníci mohli těšit tropickému počasí. Mnohé časně hrající kapely tak byly spíše jen kulisou k ovlažování se pitnou vodou, které bylo všude v areálu dostatek a navíc zdarma. A propos, zapomeňte na zpoplatněné, pět minut tekoucí čůrky ledové vody, pod kterými vás nutí se smáčet tuzemské festivaly. Na Frequency prostě přijdete do sprch a pohodlně se osprchujete, jak jen tělo žádá. Teplou vodou, bez poplatků a bez čekání v řadách. V podobně pochvalném duchu by se dalo hovořit o keramických(!) toaletách, prakticky okamžitém vydávání piva nebo širokém sortimentu pokrmů. Ceny jídel se sice pohybují od pěti eur výše, ale zase dostanete porci, ze které se opravdu najíte. Usměvaví pánové ze security nezapomínají ani na lidský rozměr své práce a audiofilové jistě ocenili, že, s jedinou výjimkou The Cribs, byly všechny kapely perfektně nazvučené. Pochvalu si zaslouží i skvěle zvládnutá MHD, kde jste se nemačkali a která měla dostatek spojů i v nočních hodinách. Takhle to má vypadat.

Mezi negativa může hnidopich počítat obrovský nepořádek ve stanovém městečku (ale i zde už lze oproti loňsku zaznamenávat posuny k lepšímu) nebo hlučnost samotných Rakušanů, kterým nedělá problém zpívat Vengaboys ještě v šest hodin ráno. Špunty do uší s sebou.

První den, čtvrtek

První regulérní festivalový den už všechna pódia fungovala, jak měla, a festivalový cvrkot se tak rozezvučel naplno. Většina návštěvníků se v parném odpoledni chladila v příjemně studené a poklidně tekoucí řece Traisen, kolem které se kemp rozkládá. Jiní zmobilizovali veškerá dostupná vozítka roztodivných tvarů i velikostí a z přilehlého supermarketu přiváželi zásoby alkoholu na večer. Hudební doprovod odstartovaly kytarovky Friends, Boy & Bear, We Are Augustines a The Maccabees, přičemž právě poslední jmenovaná byla nejpříjemnější. Těžko se ale ubránit dojmu, že v malém klubu by její kouzlo působilo ještě silněji.

Bob Mould, FM4 Frequency, St. Poelten,Rakousko 15.-18.8.2012
© Jan Trávníček
Vřele přijatou, avšak nevýraznou Ane Brun vystřídal Bob Mould, který o den dříve předskakoval v Praze Foo Fighters. U nás prakticky neznámá legenda, exfrontman Hüsker Dü (a především Sugar), nakopala ve svých jednapadesáti zadek všem hipsterům, kteří se za rockery jen vydávají - The Cribs počínaje a The Dandy Warhols konče. Svůj nekompromisní, devadesátkový rock s ozvěnami grunge pumpoval Muld do natěšeného davu a ukázal, že nejen ukázky z podzimní sólovky, ale i pecky z alba Sugar - "Copper Blue" - znějí i po dvaceti letech stále svěže. Komu se líbilo poslední album Foo's, neměl by si jeho desky nechat uniknout.

To alternativní country-rockeři Wilco působili mnohem unavenějším dojmem a poznat to bylo i na nezájmu publika. To se postupně přesouvalo buď na Saint Etienne, nebo na Miike Snow. Pokud jde o prvně jmenované, byla to nuda. Jejich tvorba by sice ráda recyklovala osmdesátkový pop-dance, ve skutečnosti ale zní jako rané nahrávky Kylie Minogue. A to včetně vokálu, který je od australské hvězdy k nerozeznání.

Koncert dne - Miike Snow

Miike Snow, FM4 Frequency, St. Poelten,Rakousko 15.-18.8.2012
© Jan Trávníček
Kromě dvou velkých stageí a několika malých hracích ploch, na jejichž popis zde není prostor, má své místo v areálu i krytá UK Weekender Stage, která kapacitně přibližně odpovídá Lucerna Music Baru. A právě zde, v potemnělých prostorách, se odehrála sněhobílá show švédských indiepopařů Miike Snow. Škatulka indie pop ale může být zavádějící, naživo jejich temné, tvrdě elektronické spodky připomínaly chvílemi i Pendulum. Alba zaujmou málokoho, ale při přímém setkání je to fascinující podívaná. Strhující mágové v bílém hypnotizovali přítomné těžko definovatelnou silou, kterou z pódia do davu hrnuli snad bagrem. Publikum si získali od prvních tónů a nepolevili. Kouzlo čistě bílého nasvícení dodávalo koncertu specifickou, až vesmírnou atmosféru a hity jako "Silvia" nebo "Animal" dokázaly udržet pozornost až do konce. Tak trochu jiný svět a to se cení.

The Asteroids Galaxy Tour svým tuctovým zvukem nudili už na Rock For People a ani zde tomu nebylo jinak. Po nich přišel na řadu projekt nazvaný Jan Delay & Disko No. 1. Uf, už ten název napovídá cosi nelibého. Kupodivu to ale nebylo vůbec špatné, Delayovy vokalistky protkávaly jeho kompozice refrény hitů jako "I Wanna Dance With Somebody" Whitney Houston nebo "Fuck You" Cee-Lo Greena a, světe, div se, ono to fungovalo. Pestrobarevnými projekcemi prokreslená show se tak postarala o milé zpestření.

O skupině Daughter jste pravděpodobně nikdy neslyšeli. Mladá čtveřice sdružená kolem zpěvačky Eleny Tonry vydala nedávno čtyřpísňové EP "His Young Heart", ale pokud máte rádi silné a naléhavé vokály, určitě naposlouchejte. Černý kůň festivalu se bohužel stěží odpoutal od startovní čáry. Opět se ukázalo, že sledovat nové kapely v jejich porodní fázi (rozuměj před vydáním debutu) může býti velmi ošidné. Krytý prostor UK Weekender stage sliboval komorní a silný zážitek, místo toho jsme však byli svědky dvacetiminutového zpoždění kvůli laxnímu zvučení a následně odfláknutého a uhihňaného přednesu zpěvačky. Ta se později přiznala, že už si v zákulisí přihnula, aby oslavila účast na Frequency, a s ohledem na svůj výkon udělala dobře, neboť byl nejspíš poslední. Pokud by vás předchozí řádky přesto neodradily a rádi byste si jejich akustický folk poslechli, můžete tak učinit zde.

Noel Gallagher's High Flying Birds, FM4 Frequency, St. Poelten,Rakousko 15.-18.8.2012
© Jan Trávníček
Ještě horší to bylo v případě Noel Gallagher's High Flying Birds. Unavený a znuděný projev hvězdy Oasis zazdil výbornou studiovou tvorbu nové kapely a do publika se nepřenášelo naprosto nic. Zpěvák navíc zdravil Vídeň, což se neodpouští. Ale ještě než se tohoto přehmatu dopustil, překvapilo něco jiného. Publikum mu netleskalo. Jakože opravdu vůbec. Jev vskutku nevídaný. Sluší se dodat, že Noel si jej ale skutečně nezasloužil. Od domovské kapely zahrál ze známějších věcí jen zavírák "Don't Look Back In Anger", legendu "Wonderwall" pak zcela vynechal. Nebýt následujícího vystoupení, postaral by se o největší zklamání letošního ročníku.

Headlineři prvního dne Placebo nastoupili na široká prkna Space stage s velkou pompou. Doprovázeni mohutnou, až oslepující projekcí přišli Rakousko potěšit zpěvák Brian Molko, kytarista Stefan Olsdal a stále ještě nováček bubeník Steve Forrest. Show odpálili otvírákem "Kitty Liter" ze svého dosud nejlepšího alba "Battle For The Sun", ale k novince "B3" z chystaného březnového nástupce se už nedopracovali. Po první skladbě totiž Brian beze slova odkráčel z pódia pryč. Zbylí členové se na sebe zmateně dívali, až Stefan poprosil diváky o dvě minuty strpení a odběhl za ním. Steve Forrest ještě chvíli sympaticky zkoušel zabavit zmatené obecenstvo svými sóly, ale po chvíli si připadal hloupě a zmizel také. Kytarista se vrátil po čtvrthodině a lámanou němčinou se omluvil divákům za Briana, který je prý nemocný a nemůže dál hrát. Přislíbil návrat příští rok, a i když z jeho chování bylo zřejmé, že za nic nemůže a je mu to líto, pískotu se nevyhnul. Nejkratší koncert tak skončil po pouhých čtyřech minutách. Dovolte ještě trochu spekulací. Zpěvák sice při první skladbě nepředvedl výkon, na který jsme u něj zvyklí, ale vzhledem k tomu, že o den později ve Švýcarsku už Placebo odehráli podle plánu, nabízí se otázka, zda za zrušením koncertu nestály jiné okolnosti. Třeba drogy.

Šokovaní diváci si po otřepání uvědomili, že program na jiných místech běží dál, a tak se rozprchli všemi směry. Nejvíc se jich sešlo u druhého největšího pódia, Green stage, kde hrál německý král techna Paul Kalkbrenner. Set pětatřicetiletého umělce postrádal drive, šmrnc a gradaci, navíc projekce vypadaly jako stažené z Media playeru. Zklamání z neuskutečněného koncertu Placebo tak ještě prohloubil. A ani závěrečný výbuch konfet nudu z monotónního tuc tuc nepřebil.

Druhý den, pátek

Breathe Carolina, FM4 Frequency, St. Poelten,Rakousko 15.-18.8.2012
© Jan Trávníček
Pátek se nesl ve znamení výrazných frontmanů. Kapelu Breathe Carolina by si měli nastudovat všichni fanoušci Hadouken!, Enter Shikari a jim podobných. Potetovaní mladíci z Colorada pobíhali po pódiu jako smyslů zbavení, hecovali publikum a jako jedni z mála s ním pařili v kotli. Pokud jim nadšení vydrží, mohli by autoři hitu "Blackout" vyprodávat kluby i u nás, své věrné si zde jistě brzy najdou.

Na citlivější strunu zahráli We Were Promised Jetpacks, Dry The River nebo estonští Ewert And The Two Dragons, kteří svým tuctovým indie folkem uspávali už na Colours. Rapper Casper zase učil diváky skákat. Tolik k těm slabším vystupujícím.

To pravé běsnění mělo totiž teprve začít. The Subways nebo The Hives představovat netřeba. Křepčící davy a oblaka zvedajícího se prachu z kotlů až k oblakům. Show skupin kolem Billyho Lunna a Howlin' Pelle Almqvista zkrátka táhne. Vzhledem ke stále stejné choreografii se ale nabízí otázka, jak dlouho to ještě zejména druhým jmenovaným můžou diváci baštit. Okoukané vysoké výkopy, uječený vokál a vyčesané patky, které doprovázely představení hned sedmi kousků ze slabé novinky "Lex Hives", napovídaly, že doba útlumu se blíží.

Koncert dne - Yellowcard

Yellowcard, FM4 Frequency, St. Poelten,Rakousko 15.-18.8.2012
© Jan Trávníček
Naopak druhý dech chytili jacksonvillští punk-rockeři Yellowcard. Jen tři dny stará deska "Southern Air", vynikající houslista Sean Mackin a sympaťák Ryan Key za mikrofonem, to je záruka suverénně nejlepšího koncertu jedenáctého Frequency. Fanoušci se dočkali nejen hitů jako "Breathing", "Only One" či "Ocean Avenue", ale i Seanova salta vzad při "Way Away" nebo zběsilého pádlování a vůbec největšího circle-pitu, který byl letos v létě k vidění. Tu euforii jste si mohli mazat na chleba. Vyzdvihnout je třeba také výkon bubeníka Longineua W. Parsonse III., který svým dech beroucím vzdušným tancem s paličkami strhával pozornost na sebe. Během pouhých padesáti minut dokázali Yellowcard rozpoutat takové peklo, že na něj mnozí budou vzpomínat jako na jeden z nejlepších koncertů vůbec.

V úplně jiném světle a přesto skvěle se dařilo navrátilcům Bush. Podobně jako Bob Mould už mají svá nejlepší léta za sebou, ale jakmile se Gavin Rossdale rozhodl proběhnout se mezi diváky, dostal od nich takovou zpětnou energii, že mu vydržela až do konce. Poctivý rockový koncert kapely, která má stále co říct a radost ze hraní z ní přímo tryská, uzavřela balada "Glycerine" a hymna "Comedown".

Beatsteaks, FM4 Frequency, St. Poelten,Rakousko 15.-18.8.2012
© Jan Trávníček
Vidět Beatsteaks v Česku je vždycky fajn. Ale vidět je v jejich domácím prostředí, to je nářez. Tisíce zvednutých rukou a sborově odzpívané refrény ukázaly, na koho se Rakušané v pátek těšili nejvíc. Jedna z nejlepších německých kapel, vedená charismatickým Arnimem Teutoburg-Weißem, si pro novou tour připravila jako překvapení hned dvojici bubeníků. I když se hudebně nezměnilo nic, na jejich synchronizované pohyby se dívalo pěkně. Dočkali jsme se také davového výskoku při "Let Me In" nebo Arminova líbání se s fanynkou.

Korn, FM4 Frequency, St. Poelten,Rakousko 15.-18.8.2012
© Jan Trávníček
Avizovaný vrchol druhého dne, američtí (kdysi) nu-metalisté Korn, zanechal protichůdné dojmy. Na jednu stranu kapela evidentně těží z dávné slávy. Dojmu nepřidaly ani rarity, které koncert otevřely, vždyť byly na úkor spousty hitů. Jonathan Davis se za svým ikonickým mikrofonem snažil, ale rutina z něj čišela i tak. K tomu chyběl Fieldy, který tou dobou očekával přírůstek do rodiny. Hostující basák Ryan Martinie z Mudvayne sice skladby nekazil, ale jeho holá lebka působila v dreadaté skupině poněkud nepatřičně. Na stranu druhou, právě prostřední část koncertu, kdy zazněly dubstepové písně z kontroverzního "The Path Of Totality", ukázala, že chybu by udělal ten, který nad skupinou láme hůl. O třídu lepší, dynamičtější živé provedení, než jaké známe z CD, korunovaly hity "Narcissistic Cannibal", "Get Up" nebo "Chaos Lives In Everything". Závěr představení patřil coververzi Pink Floyd, úryvku Metalliky a peckám "Freak On A Leash" nebo na dudy doprovázené "Shoots And Ladders". Ve výsledku se tedy žádný zázrak nekonal, ale mluvit o průšvihu na místě určitě není.

Konec? Já ještě nechci spát!

Nightpark, FM4 Frequency, St. Poelten,Rakousko 15.-18.8.2012
© Jan Trávníček
Frequency se samo označuje jako dva festivaly v jednom. Veškerý vtip je v tom, že jakmile po půlnoci skončí program v hlavním areálu, tzv. Dayparku, mohou se návštěvníci kyvadlovkou za čtvrthodinku přesunout do Nightparku ležícího na druhé straně města. Ten tvoří dva velké a jeden menší hangár, dohromady s kapacitou kolem deseti tisíc lidí. O program se až do rána starají přední DJs, představitelé techna, trancu, housu, dubstepu a dalších příbuzných žánrů. V pátek se mimo jiné předvedli sympatičtí Zombie Sound, Magnetic Man nebo duo Benga & Youngman MC, kteří předvedli prvotřídní dubstep. Pro neznalé dodejme, že sám Benga je v uskupení Magnetic Man hlavním členem. Jen ten John B se za pultem nudil. Není divu, jeho stále volné ruce dávaly tušit, že na víc než puštění mptrojky se nezmůže. Odměnou mu bylo po právu řídnoucí publikum, které raději dalo přednost přípravě na den závěrečný.

Třetí den, sobota

Poslední den patřil ženám. Blood Red Shoes mají sice hezkou zpěvačku, ale jak oni, tak rádoby originální Hot Chip nebo nevýrazní Glasvegas naživo nepatří mezi nic, co byste museli nutně vidět. Inu, není všechno zlato, co se třpytí. Totéž platí pro formaci The Dandy Warhols těžící z jednoho hitu, která se víc starala o svou image podivínů než o svou hudební plochost. Abychom si rozuměli, u výše zmíněných se rozhodně nejednalo o vyloženou tragédii, ale v konkurenci, jaká na Frequency panovala, se snadno dělilo zrno od plev.

Katzenjammer, FM4 Frequency, St. Poelten,Rakousko 15.-18.8.2012
© Jan Trávníček
Norské kvarteto amazonek Katzenjammer však umělo vzít za nástroj. Vlastně za všech deset. Co píseň se používané instrumenty měnily stejně jako hráčky, které je obsluhovaly. Dobrá pověst je předcházela už z Colours Of Ostrava a v Rakousku jí dámy dostály na sto procent. Hudebně se pohybovaly někde mezi Manu Chaem a Gogol Bordello, jejich minisukénky a svůdné pohyby však přítomným mužům zaměstnávaly spíše představivost než uši. Výsledný dojem pak byl tak strhující, že sekuriťáci nevydrželi a skočili do publika. Tam vzal jeden z nich svou kolegyni na ramena a pařili jako o život.

To slečny v publiku šílely, když se na scéně zjevil belgický písničkář Milow. Jeho sametový hlásek známe díky 50 Centově coveru "Ayo Technology" i u nás, ale v germánských zemích je jeho hvězda daleko zářivější. Jeho singly "You Don't Know" nebo "You (In My Pocket)" patří mezi nejhranější v německých rádiích a je s podivem, že se jeho ideální rádiový pop nechytl více i v těch našich. Naživo je to pořád sympaťák se širokým úsměvem, který by se pro své fanoušky rozdal. Což platí i pro dalšího muzikanta, který Milowa vystřídal.

Koncert dne - Bloc Party

Bloc Party, FM4 Frequency, St. Poelten,Rakousko 15.-18.8.2012
© Jan Trávníček
Kele Okereke už je zpátky v Bloc Party a čerstvé album "Four" patří bez diskuze k tomu nejlepšímu, co jsme letos do našich sluchovodů mohli zavést. V Rakousku z něj však bohužel zazněly jen "Octopus" a "Real Talk". Bloc Party ale měli smůlu. Hráli před Sportfreunde Stiler, německou modlou a obdobou našich Chinasek. Publikum pod nimi tak tvořili nadšení Rakušáci, které jejich špičkový indie rock vůbec nezajímal a jen se snažili najít si dobré místo v kotli. Kele to poznal a snažil se získat si sympatie jak vtipnými rozmluvami, tak vynikajícím podáním skladeb. Mezi nimi zaujal i úryvek Rihannina hitu "We Found Love". Dostat publikum na svou stranu se mu ale příliš nedařilo. To však neznamená, že by šlo o špatný koncert, naopak. Bloc Party vynikali tesknou kytarou Russela Lissacka, a když se Kele opřel do vyšších poloh v "So Here We Are", "Song For Clay (Disappear Here)" nebo už zmíněné "Real Talk", dostalo se pozorným posluchačům přesně toho magického momentu, který si mnozí z nás pamatují z Rock For People. Té kratičké chvíle, kdy se svět zastaví. Doufejme, že se k nám do Česka zase podívají.

Electroswing je v kurzu a Parov Stelar Band jakbysmet. V Rakousku tihle muzikanti aktuálně patří mezi hvězdy první kategorie a už na Colours jsme se mohli přesvědčit, že dokážou lidi roztančit jako málokdo. Také tehdy patřili mezi ty nejlepší, kteří se v Ostravě ukázali. Přičtěte si k nim dvakrát větší dav a máte ucelenou představu, jak to v St. Pöltenu vypadalo.

The XX, FM4 Frequency, St. Poelten,Rakousko 15.-18.8.2012
© Jan Trávníček
Korpulentnější dáma, toho dne slavící narozeniny, Romy Medley-Scott, její kolega, zpěvák Oliver Sim a producent Jamie Smith, to je indiepopová trojice schovávající se pod projektem The xx. Jedna z nejosobitějších kapel, která na Frequency vystoupila, předvedla, že originální zvuk je její zbraní i katem. Mix Hurts, Pet Shop Boys a Depeche Mode naživo vykouzlil atmosféru podivna, ale jelikož jsou jejich písně šité podle stále stejného střihu, po půlhodině už nemají čím zaujmout. Snad jen gigantickým průhledným písmenem "X", které jim zdobí scénu.

The Cure, FM4 Frequency, St. Poelten,Rakousko 15.-18.8.2012
© Jan Trávníček
"Robert Smith? To je ten chlap, co si čepíří vlasy a maluje se rtěnkou, že?" prohlásil jakýsi mladík. Headlineři soboty, legendární The Cure, se nemají zač stydět. Byť už to spolu táhnou neuvěřitelných šestatřicet let, úvahy o vyčpělosti nejsou na místě. Scéna působila jednoduše a nenápadně, Smith se spíše svíjel u mikrofonu, než že by někde poletoval, a tak nebylo divu, že znuděné mladší ročníky houfně odcházely ještě dřív, než odehrála "Friday, I'm In Love". Ti starší naopak trpělivě poslouchali, dobře totiž věděli, že spousta dnešních skupin od Editors po White Lies by nevznikla, nebýt právě těchto inspirátorů, a těšila se, jaká esa skrývají pánové v rukávech. "Ale jděte..." jako by odpovídal Smith na návrhy konfet a ohňostrojů od svých našeptávačů. "Prostě zahrajeme poctivý dvouapůlhodinový koncert, kde nebude nouze o všechny naše pecky a nazdar." Stačilo to.

Nightparku dominovali Flux Pavillion, Modeselektor nebo Camo & Krooked. Právě na poslední z nich se vyplatilo si počkat. Plameny, jiskry, lasery, psychedelické projekce a konfety. Komu to dosud chybělo, dočkal se. Stále rostoucí hvězdy ale také výborně hrály. Davy lidí, které pařily před přeplněným hangárem, tomu budiž důkazem. Camo & Krooked si zapamatujte, jejich vídeňský drum and bass už brzy zaplní mezeru, kterou po svém odchodu nechali Pendulum. Pokud se tak tedy už neděje. Rozhodně šlo o to nejlepší, co Nightpark mohl nabídnout, a výbornou festivalovou tečku na závěr.

Report je možná trochu delší, než bývá obvyklé, ale Frequency nabízí tak obrovské množství zajímavé hudby, že by byl hřích odbýt článek suchým vyjmenováním kapel. I tak je tento text jen ochutnávkou z bohaté bonboniéry gigantického festivalu. V každém případě vězte, že návštěva St. Pöltenu se vyplatí. Zatímco na našich festivalech musíte mnohdy přetrpět stokrát viděné domácí interprety, abyste o půlnoci zhlédli jednu hvězdu, na Frequency jich máte tolik, že nebudete vědět, kam dřív. Pokud vás předchozí řádky nalákaly na příští rok a zajímají vás praktické informace, neostýchejte se zeptat v komentářích. Pozitiva festivalu jednoznačně převažují a Frequency je místem, kam by se každý správný fanoušek kvalitní hudby měl alespoň jednou podívat.

WEDOS.cz - Nejlevnější registrátor domén v ČR, neomezený webhosting, virtuální a dedikované servery

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • rfp (denius, 24.08.2012 17:54) Reagovat

    organizatori RfP by meli jit do pr**e-to jak zajistili vystoupeni Orbital a FNM nema obdobi-nechapu,ze je nekdo vubec jmenuje jako festival na nejake urovni

    • Re: rfp (Mira T, 24.08.2012 22:29) Reagovat

      omg další id.ot, který nepochopí, že za to pořadatelé nemůžou! Vzpamatuj se, to že tam přišli hrůzy a poničilo to hl. stage, tak koncert logicky nemohl být. Kdyby to na někoho spadlo, třeba na kapelu, tak sjem zvědavý, co by si říkal. Tohle prostě k fesˇákům bohužel patří, počasí nikdo nezařídí, kdyby nebyly prachy jak na Prague city, tak si klidně nadávej, ale tohle prostě nepochopím, proč mají lidi v hlavě tak na..né a dávají to za vinu pořadatelům... a to že jedou tour, a další den vystupují v jinším městě, tak logicky nemůžou se zdžovat déle... nejsem pořadatel, ale kecat umí každý..

      • Re: rfp (denius, 25.08.2012 08:40) Reagovat

        Ty debilku-v dnesni dobe moc dobre vedeli,ze se to tam blizi-to ,ze to na 30 min nezastavili a tim vse posrali je mam milovat????.Jsi jeden z organizatoru-byl jsem na x festacich,ale tohle byl amaterismus nejvetsiho zrna.
        Pro me curackej festival...

        • Re: rfp (kaarek, 25.08.2012 09:37) Reagovat

          takze kdyby na pul hodky stopli program tak by se nic nestalo? bourka by neprisla, nic by se neposkodilo elektrika by normalne sla? :D prestan prosimte :D

          • Re: rfp (sdi, 25.08.2012 16:05) Reagovat

            No ja souhlasim s Denius-byl jsem tam -je jasne,ze bourka by byla,ale kdyby na cca 1 hodinu prerusili program-tzn.schovali techniku atd...tak po bource cca 1 h by se jelo v pohode dal-to ze to zkurvili je jasne.Byl jsem na Pohode,kde byla boure tez, a jak se zachovali-okamzite prerusili program a za cca 30 minut se jelo dal.Tak cim to asi bude????????

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Yello - Live In Berlin 7/10
Recenze: Yello živě? Na stará kolena ano! Švýcarská dvojice Yello byla spíše studiovou záležitostí a jejich živá vystoupení by se dala snadno spočítat. Až loňský rok přinesl nečekaný zvrat - sérii koncertů v Berlíně. Ta byla tak výjimečná, že se i zaznamenala.... čtěte zde
Vydáno: 14.12.2017 10:17 v sekci Recenze
2
Petr Bende Band, Cimbálová muzika Gromba, Fórum Třebíč, 12.12.2017
Naživo: Petr Bende naladil svým koncertem Třebíč na vánoční strunu Petr Bende jezdí svá vánoční turné už prakticky dvě desítky let. Letos udělal drobnou změnu, Cimbálovou muziku Grajcar nahradilo podobné seskupení Gromba, tradiční zastávku v třebíčském Fóru však nevynechal. Jak koncert... čtěte zde
Vydáno: 13.12.2017 08:46 v sekci Naživo
0
Celeste Buckingham - Už jsem jiný člověk
Rozhovory: Celeste Buckingham - Už jsem jiný člověk Celeste Buckingham má za sebou rok duetů, vydala nové album "Bare", kde se otevřela, a zahrála si ve filmu "Bajkeři", kde si vystřihla jednu z hlavních rolí. Chystá se zaujmout japonský trh a v rozhovoru nám třeba také prozradila své... čtěte zde
Vydáno: 12.12.2017 12:20 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
Fast Food Orchestra - Jenom změna člověka někam posunuje
Rozhovory: Fast Food Orchestra - Jenom změna člověka někam posunuje Fast Food Orchestra s češtinou koketovali už dlouho - několik písní v mateřštině už měli na kontě, a tak jejich nová ryze česká deska "Struny" nepůsobí jako pěst na oko. Aby těch změn nebylo málo, tak jim během roku odešel... čtěte zde
Vydáno: 11.12.2017 09:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
Enter Shikari, Lower Than Atlantis, Astroid Boys, Divadlo Archa, Praha, 9.12.2017
Naživo: Enter Shikari v Arše opět prokázali, že jsou jednou z nejlepších živých kapel současnosti Byli jste se odpoledne podívat na Staroměstské náměstí, na němž hráli Kryštof zredukovaní na dva členy? Pak jste si možná mysleli, že nic kratšího než jejich dvoupísňový koncert už ten den neuvidíte. Omyl. Fantastickou show... čtěte zde
Vydáno: 10.12.2017 08:52 v sekci Naživo
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Recenze: Kele Okereke si i na "Fatherland" obhájil svou silnou pozici i mimo Bloc Party (11.12.2017 17:30)
- Naživo: Enter Shikari v Arše opět prokázali, že jsou jednou z nejlepších živých kapel současnosti (10.12.2017 08:52)
- Recenze: Noel Gallagher na "Who Built the Moon?" nastartoval novou etapu své kariéry (09.12.2017 11:40)
- Post Malone a Taylor Swift si v USA užívají poslední vítězné týdny (06.12.2017 23:39)
- Eminemovi na nové desce pomohli Pink, Ed Sheeran či Alicia Keys (06.12.2017 10:05)
- Audio: Ed Sheeran si do své hitovky "Perfect" přizval Beyoncé. A neprohloupil (04.12.2017 10:42)
- Nové desky 47/2017 - od Noela Gallaghera přes Björk po Garyho Moora (26.11.2017 15:13)
- Video: Ed Sheeran nabízí v klipu "Perfect" zimní romantiku mezi sněhovými vločkami (15.11.2017 12:54)
- Naživo: Pot, jásot a řízná muzika. Beatsteaks donutili vyprodané Roxy ždímat trička (06.11.2017 09:03)
- Fotogalerie: Vyprodaní Beatsteaks v obrazech (06.11.2017 08:10)

ALBUM TÝDNE 50/2017

Zvíře jménem Podzim
Zvíře jménem Podzim

Dobrý večer. Po setmění táhnou krajem mlčenlivý obři. Dobrý večer. Čím dál dřív přikryjou vás tmou mý opuštěný děti. Jsem zvíře jménem Podzim. Zvíře jménem Podzim. Do tváře ti foukám potrhaný vzpomínky. Jsem zvíře jménem Podzim. Zvíře jménem Podzim. Jsem to pořezaný nebe. I ta černá země pod ním.

10/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 16.01.
Wolf Alice (UK) (Roxy, Praha)
St 31.01.
Depeche Mode (UK) (O2 Arena, Praha)
St 31.01.
Steve Aoki (USA) (SaSaZu, Praha)
Ne 04.02.
alt-J (UK) (Forum Karlín, Praha)
Čt 08.02.
Iron & Wine (USA) (DIvadlo Hybernia, Praha)
Ne 11.02.
The Chainsmokers (USA) (Tipsport Arena, Praha)
Pá 16.02.
Hollywood Undead (USA) (Forum Karlín, Praha)
So 17.02.
Milky Chance (DE) (Roxy, Praha)
So 17.02.
The Hunna (UK) + Coasts (UK) (Rock Café, Praha)
Út 27.02.
Toto (USA) (Forum Karlín, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Rihanna Sia Coldplay Lady Gaga Beyoncé Ewa Farna Madonna Kryštof Adele The Cure AC/DC U2 Linkin Park Katy Perry Metallica Taylor Swift Ed Sheeran Lucie Bílá David Bowie Ben Cristovao
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2017 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Mobilní verze | ISSN 1804-5529
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
DOPORUČUJEME: Kupte si nejprodávanější hosting v ČR se slevou 50% (slevový kód: MUSICSERVER)
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver